Deni421 komentáře u knih
TOP kniha a neskutečném utrpení. Ti, co to přežili.... já vlastně ani nemohu najít slova :-(. Ufff. Teď jsem knihu dočetla a vstřebávám tu hrůzu, co se děla. A my nevíme co by.
Drsná kniha, ještě drsnější příběh, bohužel, pravdivý. Ano, souhlasím tady se všemi v diskusi, vyjadřování dítěte mi také moc nevyhovovalo. Ale ten pocit, co si musel prožít, ikdyž vlastně nevíme, co prožil, je strašné. Na googlu jsem našla celý příběh, jsou to italské stránky, fotky těch chlapců i jejich bot, kvůli kterým tak vlastně zemřeli. Je mi líto těch životů. Jak je vůbec možné, že to žádné dítě z té party nevyzradilo?? A jak je možné, že nikomu nebylo divné, když tam našli i vhozenou lahvičku? To moc nechápu..Nemohli na ní být třeba ještě otisky? Hrozný, tak hrozný příběh, přečtěte si.
https://notizie.virgilio.it/la-sorella-di-ciccio-e-tore-trovati-morti-a-gravina-di-puglia-in-un-pozzo-non-erano-da-soli-nuove-prove-1608500
Silná, opravdu silná kniha. Hrozné osudy chudáků lidí, chvílema jsem měla opravdu stažený dech, kdo to mohl vůbec vydržet? Takové hrozné zacházení.. Ty příběhy... Krásně napsané, četlo se to samo.
Ze začátku jsem si myslela, že knihu odložím, ale pak mě děj vtáhnul.. Škoda, tak rychlého konce. Vůbec jsem nevěděla o lodi, na které zahynulo tolik lidí, obrovská tragédie, kterou svět bohužel nezná :-(. Doporučuji přečíst.
Knížka se čte moc hezky, nedá se od toho moc odtrhnout :-).
Trošku mi to přišlo takové "opravdu americké", ale konec překvapil s tím, že není všemu konec :-)
Doporučuji.
Hezká kniha. Příjemně se čte, i když je taková "zdlouhavá", hlavně ke konci. Ale zajímavá skutečnost, kolik Řeků se ocitlo v Československu, to jsem ani netušila. Miluju Řecko, takže se mi velmi líbilo vyprávění o této zemi, Kefalonii, kde jsem byla několikrát. Doporučuji k přečtení.
Krutá a hezky napsaná kniha. Co si ty lidi museli prožít..
Další z osudů II. světové války, tentokrát z Rumunska, hezky psané a čtivé. Ani jsem netušila, jak to vypadala v Rumunsku v době II. sv. války.. Zajímavý a smutný příběh s tak nějak šťastným koncem. Až ke konci jsem pochopila, že autorka vypráví příběh o své mamince. Přečtěte si, stojí za to.
Přečteno za den.. Krásně napsaný román, bohužel plný hrůzy a o tom, jak i rodina dokáže být krutá....!
Již nějakou dobu čtu knihy o židovském náboženství. Tato kniha mi dala nahlédnout do života ortodoxních chasidů. Neuvěřitelné pro mne, jak i náboženství může být fanatické. Stojí za to si přečíst, nahlédnout do života plného pravidel a zákonů. Velká síla člověka, který toto všechno i na úkor vlastní rodiny dokázal opustit. Ale já se mu nedivím. Nemohla bych takto žít, kdybych měla tu možnost se rozhodnout. Oni jí nemají, oni se do takové komunity narodí. O to větší obdiv, že to dokáže někdo "zlomit".
Čtu hodně, ale tato kniha bude asi už vždy patřit k mým TOP přečteným.. Kniha je psaná malým chlapcem, který vypráví svůj pravdivý příběh.
Je to psáno tak, že jsem měla pocit, jako bych byla v tom prostředí, cítila tu hlínu, to ovzduší, ten vítr..
Vůbec jsem nevěděla, že na Mauricius, resp. do věznice Beau Bessin bylo deportováno tolik Židů a dokonce Československých..
Pro mne ještě nepředstavitelné, jak někdy dětské lidské duše umějí být silné. Protože v prostředí, ve kterém malý Radž se svymi bratry vyrůstal, to je pro nás asi málo představitelné a jeho otec, to snad ani nebyl člověk. A i přesto to dítě dokáže uronit slzu při otcově skonu..
Přečtěte si, je to smutný příběh, ale prvotřídně napsaný. Mým snem je navštívit některý z tropických ostrovů.. Když to jednou bude Mauricius, dojdu na ten hřbitov a Davidovi se pokloním.