Disease komentáře u knih
Lehce rozpačitý úvod do série, ale na pokračování celkem navnadil.
Tak nějak "další z Incalů". Vcelku příjemně se to čte, ale vracet se k tomu nebudu.
Tak mám spíš pocit, že se Kim Gordon potřebovala vypsat z rozpadu manželství a podle toho kniha taky vypadá - poněkud chaotické přeskakování v čase. Fajn jsou kapitoly o jednotlivých deskách, ale mohly být o všech, takhle to také moc nefunguje.
Silný příběh s netradičním stylem vyprávění a jako bonus přiznání autorky, že ta forma není její nápad.
Kraken a Desetioký jsou klasiky a prvotina Abo Falio má skvělou kresbu, i když vzhledem k absenci bublin není moc poznat, o co by v příběhu mohlo jít.
Je znát, že Milan Ressel je s tužkou hodně jistý v kramflecích, s barvami už mi to tak nepřijde. Země Zet je takový fajn typický Hrnčíř pro kluky a děvčata a zbytek fragmentů jsou spíš archiválie.
Ale nelze opomenout samotný vydavatelský počin, který jako zmapování jednoho naneštěstí pozapomenutého výtvarníka funguje parádně. Je vidět, že pan Vybíral má ke komiksu vztah.
V kategorii "ze života" je tohle hodně vysoko, až mě překvapuje, když teď koukám, že autor píše většinou pláštěnkářský mainstream. Kresba je správně pochmurná a ke studenému Severu se výborně hodí. Byl jsem zvědav, jestli bude konec do ztracena nebo vypjatý a nakonec bylo všechno jinak...
Tradiční scifi nové vlny, kdy se kladl důraz na psychologii. I když kdysi napoprvé se mi to líbilo víc, nic moc to ze svých kvalit neztratilo.
Zábavný komentář od protokol. Tohle neni kovbojka ve skafandrech :-D
Takové poněkud ujeté povídky, ze kterých mám dojem, že jejich hlavní myšlenkou je, aby byly ujeté. Některé pointy vtipné, ale většinou k nim vede neúměrně dlouhá cesta.
Nejlepší z celé trilogie. Jak politický vývoj, tak i detektivní zápletka jsou brilantně napsány.
Tak tohle bylo hodně brakové, nicméně stále slušně napsáno. Po Oblázku, který měl v rámcí Asimovova Univerza pěknou nadstavbu je tohle dost obyčejná space opera. Navíc ty rodokapsové prvky v ději a v samotném jméně planety Tyrant, no :-D
Trochu jiný úhel pohledu než v Maximálním Rock'n'Rollu a i o malinko slabší. Nicméně pořád informačně i čtivostně na výši.
Akční western jaxepatří! K tomuhle se měl dostat Sam Peckinpah!
Trochu jsem si musel zvykat na kresbu, ale už po pár stránkách bylo jasné, že to je ta pravá barbarská špína. Příběh, ač není přímo od Howarda, jen "zrekonstruovaný", je parádní Conanovo CéVéčko.
Opět takový překlenovací díl, kde je rozjeto tolik linií, že se vlastně nic moc neděje.
Stále více mám pocit, že od 12. booku už to není "ono" a čtu to tak trochu ze setrvačnosti.
Možná to přehodnotím, až po dalším booku dám komplet 12-18 v zátahu.
Četl jsem kdysi jako -náctiletý a paráda. Dnes už je sice kniha lehce zastaralá, ale Neffův literární styl z ní dělá pořád přečteníhodnou záležitost.