koryslava komentáře u knih

Boží. Místy trochu utahané a člověk se hrozně ztrácí ve jménech, ale místy tak boží, že to je tím vynahrazeno. Miluju scény, kdy někdo brečí, scénu, jak jsou nazí na stromě a scénu v tom podivném bordelu s babkou a dědkem.

2 27.09.2018

Zvláštní styl psaní, takový civilní, člověk má pocit, že to psal nějaký amatér, ale za to že se to fakt doopravdy stalo. Hlavně takový ty dějový odbočky a vyprávění o tom, proč a jak to bylo. Ale bavilo mě to a bylo to vystihující. Vedro a řev odporný a nechutný. Ticho přinášelo úlevu. A moc se mi líbil konec na tý policejní stanici. Škoda, že to potom skončilo, chtěla jsem vědět, jak to bude dál...

2 27.09.2018

Skvělé. Čtivé, objevné, zajímavé. V mojí lásce k Ukrajině mě to ještě utvrdilo, přestože (nebo spíš právě proto) že se tam řeší spíš ty negativní stránky věci.

2 27.09.2018

Najdou se tam fakt skvělé a totálně vystihující části, které mi mluví z duše. A taky to má dobrou atmosféru, všechny ty místa na mě působily jako kdybych tam vážně byla. Přišlo mi to docela inovativní, nějakým způsobem - a na poměry českých knih tohoto typu je to určitě dost dobrý.

2 27.09.2018

Mam z toho rozporuplny pocit. Na jednu stranu je to strasne zajimava a rekla bych, ze i neotrela myslenka, a genialni existencialni otazky nad kterymi by me rozhodne nenapadlo premyslet sama od sebe.
Hlavni hrdina byl dobre rozpolceny a ikdyz se obcas choval jako kreten, bylo to oduvodneno celou jeho vychovou v internatu a tim padem tobylo vcelku verohodne.
Ale. Neverila jsem mu ten svet. Neverila jsem tem lidem, ze uz ziji stovku let. Neumi m sepredstavit, jake je zit takdlouho, ale neverim, ze je to takove jako v teto knize. Proste si myslim, ze takto by se to nevyvijelo, ikdyz tapolitika byla asi z tohohle hlediska v pohode. Apak je tady samozrejme oblibeny syndrom "vyvoleneho", ktery me neskutecne stval. A jeste mi prisly popisy ruznych znasilneni atd az prehnane atak nejak strojene naturalisticke, to myslim glukhovskemu moc nejde, ikdys zase ocenuji, ze se tomu nevyhyba. (I treba vylucovani a tak.) Vcelku mam z knihy stale jeste jakysi pocit depresivniho odcizeni. Nevim, zda je dobra. Ale Jan Nachtigall ano. A byl uzasne popsany jeho vztah k diteti. A bohu.

2 05.06.2017

Tyjo, vlastně jsem překvapená, že je tady ta kniha tak neznámá. Musím uznat, že byla... jiná. V něčem zvláštní. Četla se dobře, odsýpalo to. Ale divný, a nemyslím to v negativním smyslu slova, bylo to, že se tam vlastně nic nestalo. Jeli domů z koncentráku. Čekala jsem dramatické události na cestě domů, překonávání hlídaných státních hranic, strádání v lesích, nevím. Místo toho celou cestu jeli vlakem a zdálo se mi to spíš jako nějakej článek na mém blogu - spoustu zajímavých, hezkých i ne zrovna hezkých událostí a okamžiků, hraní divadel, obchodování, domlouvání se s cizinci v cizí zemi... ale vlastně v kontextu těch knih, které se o událostech té doby obvykle píšou, to byly všechno hrozně nevýznamné události. Autor a hlavní hrdina v jedné osobě byl ještě k tomu vlastně dost nezajímavej a neakční, zdálo se, že se spíš věší na paty svým údernějším přátelům, ale to bylo spíš daný tím, že to bylo z jeho pohledu. Tohle všechno by se možná mohlo zdát jako negativní, ve výsledku je to ale hrozně milá a realistická kniha. Prostě život. Nic úžasně překvapivého a filmově akčního, žádné zázraky ani bitvy, jen malé každodenní zážitky v nezvyklé situaci, když se Italové vrací domů z Polska přes Ukrajinu.

2 16.05.2017

Má to strašně moc chyb. Opakující se situace, moc debilních nestvůr, moc řečí...
Ale Arťom a celková atmosféra metra to takovým způsobem vynahrazují, že tu knihu žeru i přes všechny blbosti, co obsahuje.

2 21.03.2017

Mě to velice, velice zklamalo. Čekala jsem horor o nějakým starým sirotčinci, třeba s duchama a nebo tak, a bylo to fajn, dokud se ze strašidelnýho domu nevyklubala miloučká chaloupka s dětičkami s kouzelnými vlastnostmi. Pche. A tamty dementní potvory co je chtěli zabít to už vážně nevytrhly, spíš naopak.

2 03.05.2016

Fakt doporučuju si k tomu pustit zmíněnou píseň Cherry Beach Express.
Bylo to dobrý, ale vlastně bych to skoro ocenila víc bez tý duchařský části.

1 28.02.2025

Zábavný, věrohodný, neotřelý. Styl psaní (takovej dost riskantní) mi sedl. Hodně myšlenek, hodně monologů, hodně přemýšlení o tom, co to vlastně je být trans. Někomu by se to mohlo zdát až na sílu, ale mně to nevadilo, protože i jako (pseudointelektuální) cis žena někdy mám podobné pochody. Umím si naprosto představit, že někdo jako Maria takhle o světě a vlastní zkušenosti opravdu přemýšlí, a nezdá se mi to jako snaha autorky o poučnost (čehož bych se normálně fakt obávala, že to budou takové ty preachy monology jako feministický monolog v Barbie nebo tak něco). Vlastně je to tam pak naopak zajímavě reflektované, když její monolog Jamese nudí, nechápe ho a nepřijde mu, že by se k jeho situaci nějak vztahoval.
Postavy jsou nečernobílý, obě hlavní postavy jsou trochu sobecký a neempatický (Jamesi uvědomuješ si že tvoje holka je taky člověk a má nějaký emoce, sny a tak??) , ale zase, jejich pohnutky jsou většinou dobře vysvětlený.

Žádný happy end, žádné převratné dobrodružství, jen život.

Co bych tomu doopravdy vytkla je asi jen nevyrovnanost první a druhé části, kdy první část v New Yorku je dost dlouhá, opakující se a už se trochu vleče, a naopak druhá část je pak v porovnání hodně zrychlená.

1 28.02.2025

Dobře napsané a řekla bych, že i docela realistické, hlavně popis vztahu. Toxického vztahu. Nechápu, proč chlap musel bejt jeho profesor, prostě, proč...
Hodně pomalý a moc se toho nestane.

1 10.02.2025

Horko, továrna, traumata, stísněný prostor, pach cigaret. Vlastně jsem čekala, že to bude mnohem víc o něm a mnohem míň o jeho matce a ostatních příbuzných, ale nevadilo to tomu.
Nejlepší na tom je, že se to odehrává v českém městečku. A obálka a sazba. Chápu, že styl psaní a střídání a prolínání situací má připomínat nejasné vzpomínky, ale osobně bych preferovala lineárnější vyprávění. Asi by to potom ale nebylo tak unikátní.

1 05.01.2025

Huh. O tři týdny později jsem zapomněla, že jsem knihu vůbec četla, takže asi tak. Na to, že hlavní hrdinka byla psycholožka, tak absolutně neměla pojem o tom, jak mluvit s lidmi, nebo jak se vypořádat se svými vlastními psychickými problémy jinak než alkoholem.
Perfektní a dokonalý vztah s úžasným mužem, který nemá žádné chyby. (Takže samozřejmě musí být po smrti.) Hrozně krásná a hrozně edgy hlavní hrdinka, která si dělá absolutně co chce, aniž by brala ohled na kohokoliv.
A konec, který se nedá predikovat, protože motivace viníka jsou... neříkám, že nerealistické, ale mám pocit, že by mohlo existovat třicet tisíc pravděpodobnějších motivů.
Doufala jsem v děsivější thriller.

1 16.07.2024

(SPOILER) Wow, ženské hrdinky, které dělají i něco jiného, než že vaří. To je na Glukhovského docela pokrok. (Ačkoliv jiné archetypy než matka, úžasný love interest, děvka, lékařka se nevyskytují, ale to už bych asi chtěla moc) Muži jsou sice misogynní AF, ale to je asi jen realita ruské společnosti?
Každopádně 240 stran se nic moc neděje, kromě budování atmosféry, seznámení s postavami a jejich motivacemi a mluv o náboženství. A pak posledních 40 nebo kolik stran je to crazyyy. Takže trochu nepoměr. Docela zábavný styl psaní, řekla bych, že se v tom Glukhovsky o něco zlepšil, nebyly tam už moc takový ty momenty, kdy vás nějaká zvláštní formulace vytrhne z flow knihy. Ale zároveň to určitě nebylo nic světoborného, co by si každý musel přečíst. Jediný moment, který mnou pohnul, byl (spoiler) konec, kdy si Jegor probodnul ušní bubínky. Kupodivu mě ten konec navnadil si přečíst pokračování, asi mě zajímá dynamika cestování bez sluchu.

1 15.07.2024

Úvod do obrany demokracie, nic, co by člověk, který má obecný přehled, nevěděl předtím. Styl je trošku moc poučný, jako kdyby autor mluvil k dítěti. Nevyhovovala mi taky nenadčasovost, kdy je jasné, že autor mluví konkrétně o Trumpovi a srovnává ho v podstatě s tyrany minulosti, což dnes můžeme posoudit, že mezi roky 2016 a 2021 se z Ameriky žádná větší diktatura díky Trumpovi nestala, takže to zní lehce alarmisticky.

1 19.02.2024

Poetický pedodědo.
Nádherný jazyk, popisy míst, atmosféra, hniloba. Na začátku je frajer znechucen starcem, co si hraje na mladíka, a sám se jím později stane.
Celý život očividně nežije život, jenom pracuje, a musí si to kompenzovat ve stáří. Na úkor chudáka kluka, kterej si tam zatím s kamarády staví hrady z písku. Roztáčející se kolotoč šílenství a obsese.

1 08.12.2023

Zajímavý vhled do německé subkultury. Nevěděla jsem, že neonacisti stále ještě používají (nebo v té době, ve které autor byl členem této komunity) tak doslovnou ideologii jako nacisti v minulosti. (Extrémní antisemitismus, čistota rasy atd.) Kniha zachycuje různé proudy německého neonacismu, to, jak se prolínají a někdy dokonce jdou proti sobě. Dokonce spojení ultra pravice s ultra levicí. Fakt mě to donutilo přemýšlet o těchhle politických směrech jinak. (Respektive mi dřív nedocházelo, že těchto lidí je tolik... A nemusí být hloupí.)
Mrzelo mě, že se autor nikdy neponořil do děje, a každou jednotlivou stroze popsanou událost vztáhl na nějaký obecnější koncept. Přidalo to na informativnosti, čtivosti nikoliv. Zároveň někdy autor prezentoval svoje nynější názory jako fakta (i když části to opravdu byla fakta, ne vždy), a snažil se očividně čtenáře "poučit." Chápu. Snaží se nerozmělňovat fakta a znít jako "každý má svoji pravdu". Myslím, že jsem se s ním dokonce téměř ve všem shodla, nicméně nevím, jestli tenhle poučný styl přispěje k něčí deradikalizaci. (Doufám, že jo.)
Dobrý pointy: Teenage náckové maskují svou ideologii jako humor, když je někdo okřikne.
Člověk může dělat dobrý věci ze špatných důvodů (vegetariáni nacisti)?
Moderní ultra pravičáci tvrdí, že ti zlí nacisti jsou zelení socani. (nacionální SOCIALISMUS)
Sympatie mezi nácky a islamistickými radikály.

Nečtěte, pokud chcete od knihy drama, krev a druhou světovou válku. Není to akční kniha. Popisuje i potenciálně akční události poněkud šedě.

1 13.11.2023

Trochu mi trvalo se do příběhu dostat a zorientovat se v postavách. (Někdy jsem čtvrt kapitoly vůbec nevěděla, o kom to zrovna je.) Potom to už bylo zábavné, i když jsem pořád čekala na nějaké drama, které moc nepřišlo, kromě až na úplném konci. Taky jsem doufala, že tam bude víc vlaků. Sem tam nějaká zábavná scéna. Český překlad slangových výrazů nic moc, například se tam celkem často objevovalo slovo "činaný." Fakt úžasný.

1 12.11.2023

(SPOILER) Miluju knihy, ve kterých se dozvíte o celý nový obrovský ( a děsivý) části historie, o který jste se ve škole neučili. A zároveň je to příběh, který vás chytne a nepustí. Je to příběh, který se stal - ne přesně takhle, ale v podobě spousty osudů jiných lidí. Člověk je zděšenej tím, co se děje, a celou dobu jenom doufá, že název knihy (dost pitomě přeložený do češtiny, nemá s originálním názvem nic polečného) znamená něco jiného, než se domnívá. Ale žádná naděje neexistuje. Happy end pro reálné lidi neexistuje. Život je nespravedlivý. Oni neudělali nic, čím by si zasloužili takové osudy. Myšlenka toho, jak obrovskému množství lidí v průběhu historie se stalo něco podobného.
Pašování lidí v sudech. Nevěstinec v San Franciscu - místo, o kterém všichni sní, zní to hrozně glamorous. No, ne pro někoho z té úplně nejnižší třídy, někoho, kdo v podstatě neexistuje, v 19. století. Je to naturalistický, nechutný a zasáhlo mě to. Jsem ráda, že jsem po knize sáhla. (Dost náhodně)
Myšlenky před smrtí.

1 11.11.2023

Spíš průměrná kniha. Ne příliš akční, ukecaná, jediná role ženy je zase nějaké polepšení špatného muže, ona je ten anděl, ideál, kvůli kterému on se ukáže jako někdo dobrý. Vrah intelektuál. Slepne. Ivan byl docela zajímavá postava.

1 11.11.2023