Ence komentáře u knih

Po dialogu hl. hrdiny s tím zemním elementálem jsem se řezal smíchy, bohužel potom jsem si uvědomil, že to asi nebyla parodie na Homérovy eposy a ještě potom jsem si uvědomil, že se vlastně asi vrátím zase zpět k sci-fi :)

Chválil jsem Xenocidu, ale tady už moc chválit nebudu.
Závěr působil jako pěst na oko. Dvě Val a Petr vs. Enderova aiúa byla zábava, ale služka=genius to bylo moc stejně jako využití super-mega-žůžo-bájo prasečíkových stromů jako kapacita pro Jane.
Zas a znovu se autorovi moc nepovedlo ukončit dobře rozjetý příběh, což není vpravdě nic neobvyklého.

Mluvčí za mrtvé je pro mě vrcholem série.

1 09.10.2014

Nemohu souhlasit s předřečníky.
Xenocida je možná delší a vláčnější, nicméně i přes to, že plyne pomalu, vznáší se ve vzduchu neustálá hrozba zničení planety spolu se zánikem dvou unikátních živočišných druhů.
Arcisit pode mnou píše o logických nesmyslech, ale s tím také nesouhlasím. V knize je mnoho paradoxů plynoucích z autorových představ o vlastnostech hmoty, života, duše a prostoru, ale nedá se říct, že by byly nelogické. Ano, pro nás jakožto lidi žijící v 21. stol. můžou působit nelogicky, ale na druhou stranu nemá cenu je za nelogické označovat, ale pouze je přijmout jako skutečnost.
Kdyby Einstein v 17. století tvrdil Newtonovi, že ve vlaku plyne čas jinak a gravitace je zakřivený časoprostor, tak by to Newton mohl také označil za nelogické. Tím v žádném případě nechci říct, že autor má patent na pravdu a že je to tak, jak si myslí, pouze jsem přijal paradoxy jeho vesmíru, nechal se klamat a přemýšlel, co bych dělal v situaci, kdy by se skutečně stalo to, co těm třem při "skoku do neznáma".
P.S. Jeiné s čím jsem měl poněkud problém je neustálé omílání paraplegie. Miro fakt nebyl můj nejoblíbenější charakter.

2 09.10.2014

Diametrální rozdíl od Enderovy hry. Od problémů chlapce na bitevní škole se dostáváme k problémům rodinným, společenským, meziplanetárním a extraterestriálním. Stejně tak se od dobrodružného sci-fi románu přesouváme jinam. Mluvčí je rodinné drama, psychologický thriller a detektivka zasazena do sci-fi světa.
Absence hyperprostorů a cestování vesmírem podle starého dobrého Einsteina a touha neputovat z místa na místo, ale konečně se usadit vede k jednomu z nejtěžších rozhodnutí Enderova života.
Card tam dal úplně všechno a všechno šlape jako dobře namazané soukolí. Je to pro mě vrchol Enderovy série.

2 09.10.2014

No po přečtení celé série moc nechápu, proč se nad tím všichni tolik rozplývají.
Špatné to určitě není, ale že bych si z toho sedl na zadek, to asi ne.

1 09.10.2014

Už delší dobu pozoruju u Kingových knih tendenci skvělých začátků a horších konců.
Vždy mě nejvíc baví střední části knih, když se člověk blíží k závěru, najednou jakoby se utrhlo lano a autor se všechno snaží honem rychle sešít horkou jehlou do sebe.
Ale počteníčko dobrý, vždycky když na se na Kingovy knihy dívám nechápu, jak mohly být tak dlouhé, čtou se s neskutečnou, až zarážející lehkostí (pochvala i překladatelům).

5 09.10.2014

Už se mi nechce číst dál, Pustiny jsem ještě dal, ale po asi 900 stranách nemít moc šajnu o co jde, to už mě lehce irituje a z toho důvodu nemám chuť číst dalších 100000000 stránek, aby se mi to ?možná? ozřejmilo, když už mě to natolik otrávilo, že už mě to snad ani nezajímá.

Tolik vynikajících knih na 200 stranách, není síla a vůle pokračovat. Sbohem Rolande.

Horko těžko jsem se prokousal prvním dílem, na druhý už bohužel nedošlo.

Snažil jsem se, a to opravdu usilovně.
Nedal jsem to.

No tak i na tuhle sérii asi dolehl syndrom akutního rýžování na fanoušcích série.
Začíná se nám to trochu Martinovatět (rozuměj. natahovat). Moc se tam nedělo, jo nějaká bitka, ale já moc nejsem na gigantické bitvy, které na stránkách nikdy nejsou tak gigantické.
Leeshu jsem začal bytostně nenávidět, tu tetovanou sqaw jsem si moc neosvojil, Arlen se sultánem v pohodě, Inevera taky v pořádku, Souboj titánů se sice konal, ale prostě mi to už zapadlo do osidel průměrnosti.
Ale jako oddychovka dobrý, děj plyne pomalu, pomaloučku. Dobrý těsně před spaním.

1 09.10.2014

Nejsilnější zážitek s celé knihy
citát Blaise Pascala
sebeobětování se oné Italky, která založila gang pouličních výtržníků.
Ale druhý díl ani za nic.

09.10.2014

Tak s tímto titulem jsem si nepřišel na svůj šálek lahodného bylinného té.

Bylo to dost hrůzostrašné. Docela se divím, že jsem to dočetl. Jazyk je těžkotonážní, skoro stejně jako celý příběh a jakási ?pointa?.

3 09.10.2014

povídky mi seděly víc.

1 09.10.2014

Líbilo se. Ano je to sice věčně omílané téma hollywoodských režisérů a všelijakých pisálků, ale Bacigalupi to napsal jinak, neotřele. Nenechte se odradit první povídkou, ta mi při zpětném pohledu přijde asi nejslabší.
Mívám problém vcítit se do postav, ale autor zřejmě smýšlí podobným způsobem jako já, jeli jsme na stejné vlně.

U mě dobrý.

2 09.10.2014

Doporučuju teenagerům.
Pro dvacátníky to už moc nejni.

P.S. Autor bude fakt zajímavej týpek.

Už je toho natahování asi až docela i možná příliš neřkuli přespříliš.
Myslím, že už mě to možná asi ani už tolik moc jako mě to dřív bavilo nebaví.
Asi taky vydám knihu kde se bude někdo brodit sněhem, zase se brodit sněhem a pak se půjde brodit sněhem a pak to střihnu s královnou sedící na trůně někde v Káhiře a řešící, jak ji v tom městě nemají rádi a jak ji nikdo nemá rád a jak ji opravdu ale opravdu nikdo nemá rád.
Pak někoho nechám někoho jiného zabít a pak to natahnu na 1000 stran.
Kdyby mě nehnaly předchozí díly, už bych to snad ani nečetl.
Hawk

8 09.10.2014

Je to bomba. Kniha není dlouhá, přesto jsem měl pocit, že obsahem a nápady se tady Asimov vyrovnal minimálně pěti průměrným titulům průměrných autorů. V době kdy tohle píšu mám přečteny i další dva díly série, ty už tolik nápadů a problémů neřeší, spíše rozvíjejí to, co už bylo předestřeno. To ale nemusí být na škodu, pokud se vám zdá jednička nezáživná, nebo složitěji psaná, tak se vám můžou líbit trochu odlišněji vyprávěná pokračování.

P.S. Docela mě překvapilo, že postavy kouří cigarety.

1 09.10.2014

Na rozdíl od Nonstop tomu něco chybělo, když jsem se blížil ke konci, byl jsem rád, že to mělo jen 150 stran.
Nápad nebyl špatný, ale nemělo to drive.

1 09.10.2014

K postavám jsem si nevytvořil žádný vztah.
Místy mi ta kniha připadala divná.

Přesto na mne Nonstop zejména díky závěrečnému dialogu v poslední kapitole silně zapůsobil a po dočtení se dostal na můj soukromý sci-fi žebříček velmi vysoko.

3 09.10.2014

Nebudu lhát. Na možná naivní, ale originální a zábavnou jedničku to nemá ani zdaleka, dvojka se u mě svezla na setrvačnosti od jedničky a trojka není špatná, ale postavy jsou nevyzpytatelné a chovají se nelogicky, aby mohl autor na dalších stranách jejich zvláštní chování horko těžko vpasovat mezi futra logičnosti. Závěrečné vyústění mě taky nějak neoslovilo.

Nevím, jestli sáhnu po čtyřce. Je tam sestupná tendence.

2 09.10.2014