ErikaJ komentáře u knih

Od této knížky jsem se nemohla odtrhnout a jistě si ji za pár let znovu ráda přečtu. Ostatní komentáře hovoří za vše. Jde opravdu o zdařilý román

2 24.12.2021

Deník Anny Frankové jsem četla již několikrát a vždy jsem si říkala, že potřebuji přečíst i vyprávění Miep, abych příběh Frankových a všech těch, kteří jim pomáhali, měla ucelený. Konečně se mi to podařilo! Vyprávění Miep je čtivé hned od začátku a já se nemohla
od čtení odtrhnout. Můj veliký obdiv všem, kteří ve válečných časech pomáhali, kteří se nebáli a dělili se i o to málo, co měli.

8 22.12.2021

Jedna žena tiše prozpěvovala dítěti, které držela v náručí. Dítě se stále ptalo, zda už půjdou domů. Zdálo se mi, že jakási asi dvanáctiletá dívka se ptala, jestli stihne domácí úkoly.
Všechno trvalo jen několik sekund.
Na signál Foltze se rozštěkaky kulomety. Do nosu mi vnikl zápach střelného prachu.
V mlze jsem viděl Židy, jak padají jeden přes druhého. Na tělech byly vidět malé zarudlé dírky.
Dívka, která se ptala na domácí úkol, ležela přes tělo své matky. Objímaly se, už obě mrtvé.

Neskutečná krutost! Při čtení tohoto příběhu, stejně tak i všech ostatních, spojených s holocaustem se pokaždé ptám, jak se tohle vůbec mohlo stávat? Jak někdo mohl brát bez výčitek život jinému národu? Dokonce i dětem? Proč si Němci připadali jako nadlidi? A jak s krví na rukou mohli vůbec žít?

5 12.12.2021

Četla jsem spoustu knížek o závislosti na alkoholu a na této oceňuji především to, že autorka napsala vše bez příkras, prostě tak jak to bylo, jak se chovala, jak se cítilo její okolí. Nedělala se hezčí, lepší, neomlouvala své chování, nefňukala. Naopak popsala i to, za co styděla a za co by ji spoustu lidí mohla kritizovat. S pravdivostí popsala i svůj vztah k manželovi, k jeho rodičům, i když věděla, že si to mohou přečíst. Nic neskrývala. Věřila jsem Míše naprosto vše a obdivuji, že v sobě překonala strach a šla dál, získala za svůj blog ocenění Magnesia Litera, vystoupila před lidmi, ukázala se veřejnosti a založila centrum pro léčbu závislosti.

3 05.12.2021

Díky těmto 52 medailonkům jsem zavzpomínala na osobnosti naší kulturní scény, na jejich nejen životní, ale i ty méně známé role. Občas mi bylo ale také smutno z jejich tragických konců. Podtitul knížky se nazývá Zákeřnosti osudu a tak mě v této souvislosti napadají dva citáty. „ Každý si sám určuje svůj osud, ale i sám za to platí,“ což tady v mnoha případech opravdu sedí, ale zároveň mnozí z nich měli opravdu smůlu a tam mi na mysl přichází citát „Osud si cestu najde“. Knížka je zpracovaná velmi dobře.

3 30.11.2021

Obdivuji autorku, že se rozhodla pro léčbu, že necouvla a vytrvala. Její deníkové záznamy popisují, že ne vždy to bylo lehké. Člověk, asi i když se vyléčí, žije dál v nějakém takovém pokušení po té lahvi při větších problémech sáhnout, a o to víc smekám před všemi, kteří odolají. Alkohol totiž není problémem jen těch dotyčných, kteří pijí. Je to i o těch, co vedle nich žijí, co je mají rádi a co jsou nuceni to s nimi prožívat a vydržet. Verčo, sleduji Vás na FB skoro od začátku a moc držím pěsti!! Ať už se Vám daří jen dobře!! Věřím, že to zvládnete!!! Knížka je super!!!

5 30.11.2021

Jakou bolest musí zažívat matka, když je nucena svěřit to nejcennější co má, jiným, kolik životních změn dokáže unést duše malé holčičky, kolik odvahy dokáže vynaložit člověk, aby zachránil dítě?? Velmi, velmi dojemný příběh!

4 28.11.2021

Čtivý příběh o zneužívání vlastního ditěte, který by byl pro mě ještě poutavější, kdybych se hned na začatku nedozvěděla, jak to dopadne. Ten začátek vzal ději takovou jakousi napínavost. Nicméně je to první kniha, kterou jsem od této autorky četla a určitě ne poslední.

8 24.11.2021

Dojemný příběh, který mi v paměti zůstane ještě hodně dlouho.

7 20.11.2021

V téhle knížce je vše tak krásně jednoduché! Jak už tu bylo zmiňováno, pokud chcete utéct ze všední reality a občasných těžkostí života, tak tenhle příběh je ten pravý.

7 17.11.2021

Skláním se před nezlomnou odvahou Inky a před její láskou k vlasti, která byla silnější než strach ze smrti.

5 03.11.2021

Příjemná detektivka, co se četla sama a která ve mně vzbudila zájem o slzy. Tak a teď jdu zjišťovat druhy slz, jakého jsou složení, jak se rozlišují, zkoumají atd.

9 30.10.2021

Tuhle dvojku miluju!! Jejich vtip, vzájemné špičkování, rodinnou pohodu a lásku. Knížka pobavila, pohladila. Grafické zpracování taktéž výborné! Ráda se k ní zase vrátím.

3 25.10.2021

Zpočátku jsem měla rozporuplné pocity. Mnoho postav, tolik stránek přede mnou, do toho politika, historie Gruzie, která mi nic moc neříkala... První myšlenka byla, že tuhle knížku nemůžu nikdy přelouskat. Avšak náhle jsem se tak začetla, že jsem si přála, aby příběh pokračoval dál a dál, a ačkoli nejsem moc na sladké, měla jsem nesmírnou chuť i na tu horkou čokoládu. Tato sága stojí rozhodně za přečtení!!

7 21.10.2021

Taková docela příjemná oddechovka, co se čte sama. Člověk i tak nějak čekal, že to dopadne jak to dopadne, ale spíš než Vandy, mi bylo líto manžela a dětí.

6 28.09.2021

Příběhy z prostředí psychiatrické léčebny mám moc ráda, i když jde o téma smutné a bolestivé. Tento příběh je čtivý od první stránky a nutí Vás nepřestávat číst, dokud nezjistíte, jak to tenkrát vlastně bylo. Kathryn Hughes opět dokázala, že její knihy jsou sázka na jistotu.

7 25.09.2021

(SPOILER) Silný příběh o ženě, která se „díky“ svému manželovi dostává jako rukojmí do Osvětimi. Jak už zde bylo zmiňováno, po tomto bych se k němu již v žádném případě nevrátila, neboť rodina pro něj byla až na druhém místě. Je pro mě nepochopitelné, jak mohl odejít a nechat napospas vlastní děti... Neskutečný!

4 21.09.2021

Pěkný, čtivý příběh ze života.

4 12.09.2021

Velmi čtivý příběh o rasismu a předsudcích z pohledu více osob. Knihu si řadím mezi nejlepší knihy, které jsem letošní rok zatím přečetla.

6 02.08.2021

Pěkný čtivý příběh o životě v dětském gangu. Jen ten konec se mi zdál po všech těch tragédiích takový přeslazený a těžko uvěřitelný. Hlavně co se týče Sophie a Davida

5 31.07.2021