ErikaJ komentáře u knih
Původně jsem zamýšlela dat čtyři hvězdy, ale pro ten silný konec, který budu mít v paměti ještě hodně dlouho, dávám hvězd pět. Silný příběh, který by si měla přečíst i dnešní mládež.
Kniha mě hned od začátku vtáhla do děje a já si při čtení přála, abych ji ještě dlouho, dlouho nedočetla. Jana Poncarová i tentokrát předvedla, že psát umí naprosto báječně a jsem pyšná, že tak dobrou knihu dokáže napsat česká autorka.
Kdybych měla hodnotit pouze tu část knihy, kdy byla Ellen s Pamelou, hodnotila bych bezesporu pěti hvězdičkami. Zbytek knihy byl bohužel takový slabší.
Já prostě styl psaní této autorky mám ráda. Strohé, věcné a všeříkající. Není potřeba víc natahovat kapitoly...Člověk pochopí vše.
Takovy trosku jiny pohled na Vaclava Havla ze strany jedne z jeho osudovych zen. Cetla jsem i knihu o Olze a popravde se nemuzu ubranit otazce, cim je tak okouzlil?!
Tak takhle kniha me uchvatila hned od zacatku a nechapu, jak ji nekdo muze ohodnotit jako odpad. Kdo precetl vice knizek na toto tema, tak ví...Urcite si ji v budoucnu jeste rada prectu.
Eleanor mi od začátku přirostla k srdci. Osamocená mladá dívka, poznamenaná nešťastným dětstvím, ranami na duši, jizvou na obličeji, ale přesto svérázná, odvážná a nikoho nepotřebující. Líbila se mi její proměna...Jak postupně polehoučku zjišťovala, že stojí za to se nejen trošku lépe přistrojit, upravit, ale hlavně i otevřít své srdce a dát možnost někomu vstoupit do jejího života, smířit se s minulostí, odpustit si a jít dál!! Krásný příběh, který si jistě ještě jednou ráda přečtu.
Knihy pana Hájíčka se mi líbí čím dál víc. Autor dokáže perfektně popsat myšlenky a pocity hlavních postav, že se do nich člověk při čtení úplně vcítí. Cítila jsem ten vztek a pocit bezpráví jako kdyby se to dělo mně samotné. Představa, že bych měla přijít o dům a pozemky kvůli elektrárně, je strašná. Hana bojovala až do konce, i když to byl předem prohraný boj, ale nevzdávala se a vytrvala, a tak by to mělo být. Smutný, ale pěkný příběh.A teď jdu na Selský baroko.
Několikrát jsem si poplakala. Ta bezmoc a strach rodičů, bezpráví a jak lidi dokážou být zlí...Jak se tohle vůbec mohlo stát? Copak lidi nemají už žádné svědomí ? Silný příběh, který jsem v průběhu čtení několikrát odložila, ale nedalo mi to a musela jsem ho dočíst, abych zjistila, jak vše skončilo. Doporučuji všem, i když z pozice maminky upozorňuji, že je to na psychiku opravdu náročnější čtení.
Kluci si vyrazili jen na tramp a takhle to dopadlo...Neskutečné, co se tu v době normalizace dělo a čeho všeho byli komunisti schopni. Tahle knížka by se měla číst jako povinná školní četba, aby se i dnešní mládež seznámila s tím, jak by mohla v jejich věku dopadnout, žít v éře komunismu a být v jednu chvíli na nesprávném místě.
Autorka me opet nezklamala.I teto knizce davam *****
Moje druha prectena kniha od Markety Lukaskove a opet velke nadseni. Jeji styl psani mi proste sedi. Skoda, ze doma nemam jeji prvotinu Losos v kaluži, hned bych se do ni po teto knizce, kde byla zminovana, pustila...
Mam velikou radost!!!Objevila jsem dalsi ceskou spisovatelku, ktera umi napsat skvely pribeh!!! Bavily me obe dejove linky, jen ten konec mi prisel takovy urychleny...Jako by autorku tlacil cas a mela knihu jiz davno dokoncit,a tak ji uzavrela nejjednodušeji, jak jen mohla. Ale nevadi. Pro me je vzdy nejdulezitejsi, aby me dej knihy od zacatku bavil a nutil cist dal a dal...A to v tehle knizce nechybelo. Uz jsem si zamluvila dalsi dve autorciny knizky v knihovne a moc se na ne tesim!!
Moje druhá knížka pana Formánka a jistě ne poslední. Román se mi opravdu moc líbil, včetně citátů a filozofických myšlenek. Člověka to úplně nutilo přemýšlet i o svém životě. Vzhledem k tomu, že jsem knížku měla půjčenou z knihovny, pořídím si ji i do své knihovničky, protože si ji ráda s chutí ještě několikrát přečtu.
Zpočátku jsem se nemohla začíst. Zábava zlaté mládeže mě přišla povrchní, příběh takový nijaký, ale postupně mě děj začal do sebe vtahovat, a i když romantické knihy moc nemusím, nakonec se mi příběh vcelku líbil.
Elizino tajemství - po dlouhé trošku jiný příběh z koncentračního táboru. Knížka se mi od počátku velmi líbila, jen ten konec byl zbytečně moc rychlý.
Nyní jsem četla již podruhé a určitě ne naposledy. Válečný čas popsaný očima malého děvčete, srandovní tatínek, laskavá bojovnice Anna Urbanová....Krásně jsem si početla. Za shlédnutí stojí i seriál na motivy této knížky.
Dobře zpracovaný tragický příběh jednoho dobrodruha!! Obdivuji lidi, co se seberou a zkoušejí žít v drsné přírodě, jen s tím, co jim příroda poskytne. A miluji krásu Aljašky. Chrise bych určitě neodsuzovala. Naopak ho obdivuji pro jeho odvahu vydat se na tak náročnou cestu, úplně sám, a žit několik měsíců jen z toho, co si uloví nebo nasbírá. Jasně, byl nezkušený, asi i hodně naivní, když si myslel, že se svými nepříliš velkými zkušenostmi, dokáže v divočině přežít, ale zkusil to!! To se cení!! Sen si splnil, ale doplatil na něj bohužel svým životem. Přítom stačilo málo a vše mohlo být úplně jinak ...