Eslem komentáře u knih

YA vykradačka Hry o trůny, která zaostává naprosto ve všem, od počtu a rozmanitosti postav až po jejich charaktery (nemluvě o logice děje a konání postav). Místy mají knihy docela příslib a prožene se jimi i závan literárního talentu, ale ta hlavní hrdinka je děs. Tak rozervaná (slepice), až z toho zůstává rozum stát, a to, že ji každý chlap v knihách miluje, se dá odůvodnit fakt leda slovem fantasy (např. jak ji všichni ti drsňáci strašně litují pro ty její jizvy...NC). Jenže i fantasy by měla mít logiku a vnitřní konzistenci, aby se pak podobným autorkám i celému žánru všichni nesmáli.
PS: Budu se smát Jeřábovi, jestli se v dalším dílu objeví někdo ještě svalnatější, krásnější a arogantnější, kdo k úžasné Aelin bude pasovat líp. A chudák Chaol je asi autorčina pomsta nějakému ex - celou knihu se jen brodit kanálama a ještě ten bonus na konec...

7 07.08.2017

Ufňukaná sobecká slepice s bipolární poruchou, a přitom se o ni všichni kluci perou... ??? Holky, v tohle fakt nedoufejte :-D Nejmíň půlka (první i druhé) knihy je psaná s pomocí CTRL+C a jestli si autorka myslí, že leukémii vyřeší transfuzí krve, tak teda hodně štěstí při diagnóze.
Přitom námět zas tak špatný nebyl - škoda, že to skončilo jako vykradačka Stmívání v trochu jiných kulisách.

1 23.07.2017

Obálka pěkná a výstižná, tempo se určitě nevleče, jenom… Autorka si až moc usnadnila práci tím, jak své hrdince nadělila. Kromě toho, že je nerozbitná skoro jako Kulhánkův Mluvčí po fúzi s démonem, taky neodolatelně přitahuje muže, no a při děsivé přesile 4 čarodějů se jednomu z nich (už trošku vyčerpaná) ubrání a porazí ho mečem, který nosí jen na okrasu a neumí s ním zacházet. Aspoň že za své superschopnosti musí platit; a jak jinak než tím, že (s minotauří pomocí) překonává sama sebe.
Atmosféra Accadu mi příjemně připomněla Podmoří T. Matouškové a sama Nix nějakou mladší a míň vulgární verzi Zoreny. Tipla bych si, že se autorky osobně znají a rády si o svých fantaziích pokecají.

1 25.06.2017

Zajímavý a sympatický projekt, ke kterému mám jednu větší výhradu - je naddimenzovaný, což je patrné už z této první knihy. Autorek zapojených v projektu je prostě moc a leckteré jen zbytečně ředí kvalitu sborníku. Některé povídky se mi prostě nelíbily nebo mi nesedly (např. Bez Krásky a bez zvířete nebo odbytí mikrajdou od mé oblíbené Lenony Š.), ale nedá se upřít, že řemeslně byly odvedené poctivě. Pak tu byla skvělá Rubinova liečba a další třetinka velmi čtivých a povedených dílek od protřelých autorek jako LL, KF nebo JŠ, která si znovu řekla o můj obdiv svým výtvarným (velmi atmosférická obálka) i literárním talentem. A nakonec objem nakynul o pár dalších, které se vyloženě vezly. Černý samet, Nikdy neříkej nikdy a Srdce z kamene mají společný laciný námět a tuctové zpracování, které by slušelo spíš literární dílně. Především text spolueditorky ZH na prvních stránkách dokonce zápasí se slovosledem, a to prý prošel CKČ a ještě jde o revidovanou verzi.
V každém případě, kniha ženou doslova dýchá a nějak jsem po dočtení dostala chuť na Žambocha :-)

2 17.06.2017

Obálka opět nádherná, ale atmosféra tábora působí nudně a svazácky. Podivné chování většiny postav se oproti minulému dílu snad ještě vystupňovalo a nevím nevím, jestli jejich všemožné skryté motivy jako vysvětlení obstojí.

04.06.2017

Skvělý tah Talpressu, nahradit děsivou obálku originálu parádní ilustrací Jany Šouflové. Přitáhne zaslouženou pozornost k velmi čtivě a vtipně podané knize, která mi místy dost připomínala Střípky hvězd od T. Janišové. Neprůstřelně promyšlené to sice ani zdaleka není a romantika je ukázkově klišoidní, ale přinejmenším se autorce podařilo vymanévrovat z horizontu Zainova splynutí s něčím jako je "dokonalý Mr. Grey". Po velmi dlouhé době jsem se zase setkala s knížkou, kterou byl pro mě velký problém odložit.

1 12.04.2017

V Eddingsově "zbrusu novém a úžasném" světě jsem protrpěla dost nudný kus knihy, jak se autor (dejme tomu) pokoušel vydat trochu jinam, než vždycky předtím. Sice měl dost sebevědomí na to, aby Althala představil jako neodolatelného vtipálka a šprýmaře, jenže v dialozích si to moc neobhájil. No a jak se družina postupně sbírala, pod kopírákem se objevila další vrstva, až na to, že autorovi už opravdu citelně docházel dech.

11.03.2017

Škoda, že tady Straky zatím skončily. Překlad z dílny Classicu (vydání z roku 2013) mi vůbec nesedl, všechny postavy mluví jako uniformní puberťáci a na výplody typu "Bestie jí zabila." jsem úplně alergická, i když tímhle způsobem prasit gramatiku je teď děsná moderna. Přeskok do Merlinovy hlavy proběhl docela plynule, jen mi přišel jaksi nudnější, než býval Corwin.

2 08.02.2017

Kritici ani nakladatelé knihy sice umět psát nemusí, i tady se však najdou výjimky. Dlouho očekávaný první díl space opery M. Bronce je slibným začátkem, porce mohla být klidně dvojnásobná. Trio kapitánů si snadno získá čtenářovy sympatie a pan K. navíc i dost respektu, podobně jako císařovo bojové číslo. Ženské postavy i přes jistou nadělenou svéráznost zatím posloužily jen k prvoplánovému protahování a laškování, které tam snad ani nemuselo být natřikrát, a obešla bych se i bez nešikovné ulítlosti, nahromaděné především v poslední kapitole. Celkově je atmosféra jaksi češtější a domáčtější než třeba u Algoru a Mycelia, což určitě není na škodu.

4 30.01.2017

Telenovela sepsaná patnáctiletou autorkou - další příběh "nadějného talentu" z doby brakové. Vraždy se vrší, ale nesmrtelné ovce stále jen tupě čekají, až na ně přijde řada. Děti jsou buď sirotci s tragickým osudem, nebo mají zmatek v tom, kdo je vlastně rodičem. Většina postav je přinejmenším duševně nevyrovnaná a ne u všech se to dá odůvodnit pubertou. To vše a nic víc (žádný náznak fantazie, natož originality, jsem nezaznamenala) na nekonečných 300 stranách.

"Muchovská" obálka moc pěkná, atmosféra belle epoque skvělá, schopnosti okřídlených koček nebo rekonstrukce z paměti zrcadel zase ospravedlňují přesah do žánru fantasy. Zápletka však byla dost chabá, výroky postav občas vypůjčené (nechuť dívat se na Eiffelovku tuším od Maupassanta), dost bylo i nelogičností a překladatelských přešlapů. Jen pro úplnost, čeští vydavatelé načali tři různé série tohoto autora, tak by mě zajímalo, jestli aspoň jednu z nich dokončí...

3 28.12.2016

Tak tady jsem asi hodně zabloudila :-( Kombinace žánrů vypadala slibně, ale fantasy atmosféra se moc nekonala, s výjimkou až otravné snahy napodobit Tolkienovy průpovídky a párek tupých půlobrů nádavkem. Zkomolený Warhammer alias klišoidní veledrsňák pomáhající partičce ubožáků dílo dokonal a postavil na roveň hloupoučkým ženským románkům. Zpětně doceňuju všechny ostatní osamělé vlky...

Pořád marně čekám, kdy se M. Burdové podaří aspoň přiblížit ke Křišťálům moci, ale to by nejspíš chtělo další Deltoru, aby se mohla patřičně inspirovat. Snížek se z Paoliniho kočkodlaka vyvinul v jedinou osobitou postavičku série PJ, takže knížka i přes nevelký dějový potenciál působí mile (k tomu přispívá i obálka) a místy i rozesměje.

1 20.11.2016

Pro mě jednoznačně nejpůsobivější díl celé Deltory, který mi namátkou připomněl Kruh, Bludného Holanďana a maják na Faru.

1 28.10.2016

Takhle nějak si představuju adaptaci černobylské havárie a la fantasy někým, koho inspirovali Neomillnerová a Sapkowski. Obsahově byla kniha přehlednější a učesanější než Vílí kruhy, ale ty retrospektivní nářky okolo zdravotního a duševního stavu hlavních postav mě už přestaly bavit. Posedlost postavami dost ubírá ději; všechny tři Tereziny knihy, které jsem četla, si umím představit jako delší povídky, a tím zkrácením bych o moc nepřišla. Celkově mám její povídky radši než tyhle delší práce. Pořád u mě ale boduje čtivostí a humorem.

1 27.08.2016

* za vzkříšení série Stopy hrůzy s opravdu hodně fantasy vyvrcholením - zamilovaná puberťačka nejenže vraždící sokyni nevyškrábe oči, ale velkoryse jí svého tajemného přitažlivého muže přenechá.

22.08.2016

Jak už napsal Svářeč - tento ročník byl viditelně slabší, s převahou nevypsaných autorů. Nejsympatičtější mi bylo Deset s ráznou a vtipnou hrdinkou, dobře se četla i Adventní povídka z prostředí pražského nadpřirozena. Svěží závan přinesli myslící ledovec a tajemný křen Osberht, bohužel ten 3D tisk se autorovi trošku zvrhnul a pointa výsledného zmatku mě moc nepřesvědčila. V. Molcarová se tentokrát pokusila o new weird, kterému normálně fandím, zůstalo spíš ale jen u zajímavého nápadu. Ještě pořád viditelně fičí elfové trochu jinak, ale mně teda pointa jejich Soumraku až moc připomněla Mars útočí... Poslední soutěžní povídka Pomoc osudu mi trochu pomohla s představou, co asi leží pod čarou, nebo možná co se děje vskrytu (nešikovně napsané, tematicky podobné Šperku pro princeznu, takže jedno velké proč?).

2 25.04.2016

Prvních dvacet stran se se mnou táhlo dva týdny, no a úderem 13. kapitoly s krajně nesympatickým oscarovým hochem jsem četbu vzdala. Autorka úplně přeskočila fázi psaní knihy - servíruje nám jen nějaké své poznámky k přepisu řecké mytologie, zprzněné vším, co jí cvrnklo o nos nebo se mihlo v televizi. Bez návaznosti, ladu, skladu, invence, humoru... Než tenhle literární paskvil, to fakt radši břichobol pejska a kočičky. Hra na obálce je jedinou sympatickou částí, kdyby tak místo knížky autorka vyplodila deskovku...

Potemnělý fantasy románek (nejen) pro ženy napsaný hodně kvalitním jazykem. Tempo pozvolné - kam se to hrabe na Algar Tarch, myslela jsem si velkou část z těch 440 stran. Ale pak se zrychlilo a ich-forma začala pracovat. Autorka toho dost obětovala pointě, takže s Arienem osobně se vlastně skoro celou knihu nepotkáme, ale výsledek myslím stojí za to. Beztak příběhu vládne - ti rozervaní mágové K. Francové prostě jdou.
PS: Obálka opět vnadicí klasika, no tentokrát aspoň víc souvisela s dějem.

24.02.2016

Tak by mě zajímalo, jestli dědičná ztráta panenství úderem patnácti let není nějaký autorčin rodinný vtip... :-) Závěrečné zvraty byly trochu skřípající a nakonec nám spadlo jedno velké klišé, aniž by se nad tím alergička Zia pozastavila (jo a taky ta svatba), ale jinak zase pěkné nápady (Piškvorky, trojúhelník, červi v kožiše a sněhových dunách...) a fajn počtení. Charakterní Edrik se s hubatou Fínkou pěkně doplňoval. Jen trošku škoda, že se necestovalo dřív a víc.

24.02.2016