eva3992 komentáře u knih

Mladík Paul nás s sebou vezme do války, do zákopů a ukáže nám zblízka, jak se mladí muži, ještě chlapci, dokáží vyrovnat s hrůzami první světové války. Se ztrátami, zraněními, a nejen těmi fyzickými, ale hlavně těmi na duši, které se již nikdy nezahojí.

V rámci skupiny Klasikomilů jsme tentokrát měli přečíst knihu, která nás přivedla ke čtení, ať už obecně nebo ke čtení klasiky. Když jsem se nad tím zamyslela, tak i po desítkách let mám v sobě pocit, který jsem měla po dočtení této knihy. Byla jsem zvědavá, zda mě příběh zasáhne stejně i teď a ano, bylo to stejné i tentokrát.

Je to silné, smutné, bolavé, drsné, syrové, surové a nedivím se, že mě to zasáhlo i v šestnácti letech. Příběh je podán otevřeně, se vším všudy. Ať už to jsou hrůzy v zákopech nebo ve vlastní hlavě. Je tu spousta emocí, které se na mě přenesly. Je tu skvěle vykreslena atmosféra a já cítila strach společně s vojáky.

Ač je to tak těžké čtení, je tak krásně napsané. Moc se mi líbí, jak Remarque píše, užívám si jeho věty i nádherné a pravdivé myšlenky.

Klasika nestárne, jsem toho důkazem, líbí se mi stále stejně

23 28.09.2024

Příběh paní doktorky Vlasty Kálalové-diLotti, která se v roce 1924 rozhodla vybudovat českou nemocnici na Blízkém východě. Sledujeme tak její cestu od jejích studií až do jejího stáří. Osud ji nadělil nelehký život, ona se však vždy zvedla a pokračovala ve své cestě.

Tato kniha je pokladem z knihobudky. Nikdy dřív jsem o ní neslyšela a jsem neskutečně překvapená, jak výborná je to kniha. Jelikož mám ráda knihy podle skutečných událostí a ráda čtu o zajímavých a silných lidech, zejména pak ženách, ráda čtu příběhy z lékařského prostředí, tak se není čemu divit, že mě tato kniha naprosto pohltila.

Je zde skvěle ukázáno postavení žen ve společnost kolem roku 1925 a to nejen u nás, ale i v jiných zemích. Při čtení jsem si na mapě dohledávala, kam všude se paní Vlasta vypravila. Osud se s ní opravdu nemazlil a to, čím vším si prošla je neskutečné a nepředstavitelné. Hlavně pak to, že jí to nesrazilo na kolena, ale dokázala v sobě najít sílu jít dál.

Kniha je plná krásných a moudrých myšlenek. Ač je kniha poprvé vydána už v roce 1978 je psána čtivě, kolikrát až nadčasově. Naprosto vás pohltí a nejde odložit.

Rozhodně doporučuji všem, kdo rádi prostřednictvím knih poznáváte zajímavé a silné ženy.

19 21.01.2024

Kdo by neznal Malého prince. Příběh pilota letadla, který ztroskotá na poušti a seznámí se s Malým princem, který po něm chce, aby mu nakreslil beránka. Díky pilotovi a Malému princi hledáme životní moudrosti, a to takovou formou, že to zaujme malé i velké čtenáře.

Po letech jsem se vrátila k této knížce, a to hlavně proto, že v televizi běžela inscenace Malého prince s Janem Cinou v hlavní roli. Chtěla jsem si tak příběh připomenout dřív, než se na ni podívám. A byla jsem za to moc ráda. Knížka je prostě úžasná a pro mě velká srdeční záležitost. Při čtení této knížky se vždy musím „smutně usmívat“, takové to poznání pravdy o světě a životě, které není vždy veselé, ale je to úžasně podané.

Spousta životních mouder a pravd, které nás můžou motivovat, abychom některé věci dělali lépe a abychom se na svět kolem sebe lépe dívali. Spoustu věcí, jako dospěláci, přehlížíme a nevnímáme. Je fajn se na svět podívat zase jednou dětskýma očima.

Tato kniha je pro čtenáře v každém věku. Každý si tu najde to, co je pro něj důležité a zajímavé. A rozhodně je to kniha, ke které se v životě zas a znovu vracím a věřím, že ani tentokrát jsem ji nečetla naposledy.

19 19.03.2022

Příběh bratrů Adama a Martina, kteří vyrůstali u prarodičů, ale nyní se stěhují ke svému otci, kterého do této chvíle neviděli. V městečku, kde budou bydlet, se najde tělo dívky, která byla pohřešovaná a další vražda na sebe nenechá dlouho čekat. Všude panuje nervozita a strach. Adam se rozhodne, že se do vyšetřování sám vloží, je totiž všem jasné, že vraha bude znát…

Tak u této knížky mám zase jednou problém s hodnocením. Na jednu stranu byla skvělá – zvolené téma, napětí, které by se dalo krájet , čtivost. Tím, že se jedná o young adult thriller, tak opravdu super. Také oceňuji zpracování jak detektivního tématu s osobním. Osobní vztahy v ne zrovna ideální rodině a co to udělá se dvěma dospívajícími kluky. Úžasný je hned prolog, který Vás okamžitě vtáhne, pohltí napětím a nepustí.

Na druhé straně mi vadila hlavní postava Adama, který byl ztělesněním ideálu (kromě jeho jedné vady), byl chytrý, byl sportovec, byl kamarádský, odvážný,… Vadily mi vzpomínky a myšlenky, které se v knize opakovaly a určitě by stály za to proškrtat.

Každopádně, kniha určitě stojí za pozornost i za přečtení. Nejsem už cílová skupina, tak věřím, že mladší osloví ještě více.
Memento mori.

19 07.01.2020

Jednoho dne oslepne většina lidstva na zemi. Jen málo lidem zůstal zachován zrak. Ti budou bojovat proti tvrdým nepřátelům – trifidům. Velkým rostlinám, které se dokáží pohybovat a smrtelně ublížit.

Jedno z mála sci-fi, které se ke mně dostalo a hned zrovna od mistra tohoto žánru. Jak ho nečtu, tak se mi kniha špatně hodnotí, ale na druhou stranu mě překvapila a čtení mě bavilo.

Od začátku je příběh napínavý a čtivý. Na to, že je napsán už v roce 1951, je neskutečně nadčasový, působí současně. V některých pasážích mě překvapilo, jak je to drsné. Ač je to příběh hlavně o trifidech, více mě bavily ty pasáže, ve kterých se autor o nich zrovna nezmiňoval a řešilo se tam samotné přežití, nevidomost, budoucnost. Ale to bude hlavně tím, že nejsem fanda sci-fi.

Po dočtení jsem se podívala i na film (z roku 2009) a to tedy za mě ne, ani jsem ho nedokoukala.

Této knížky jsem se bála zbytečně. Myslela jsem si, že mi bude trvat, než se začtu a vůbec, než knihu přečtu, ale opak byl pravdou, a nakonec jsem ji přečetla skoro najednou.

Další důkaz, že se člověk nemá bát vystoupit z komfortní zóny a občas sáhnout i po jiném žánru.

18 21.08.2022

Historický román, který mapuje atentát na Reinharda Heydricha. Popisuje scénu domácího odboje, exilovou vládu, výcvik parašutistů v Anglii, přípravu atentátu, okolnosti i situaci po něm. Nevyhýbá se ani soukromému životu hrdinů.

Když jsem knihu vzala poprvé do ruky, bála jsem se, že na mě bude moc odborná a strohá o historických faktech, ale to jsem se opravdu spletla. Kniha je čtivá, napínavá, přehledná, se srozumitelně podanými historickými fakty.

Autor má můj obdiv, protože tohle se tak často nevidí, aby se skloubila takto přesná historie s neskutečně čtivým románem, který Vás okamžitě pohltí a už nepustí. Kniha nemá žádná hluchá místa, stále se v ní něco děje, co udržuje Vaši pozornost.

Věřím, že tato kniha je i pro ty, kdo nejsou znalcem druhé světové války. Vše je vylíčeno a popsáno tak, že to pochopí určitě každý. Jsou zde úžasně vykresleny postavy, jejich charaktery. Je tu cítit atmosféra té doby, která byla neskutečně těžká.

Rozhodně doporučuji k přečtení, myslím, že tohle by si měl přečíst každý.

18 16.08.2020

Příběh osamělé nemocné ženy, která se živí sběrem léčivých rostlin a postupně je na sběru stále více závislejší. Vyprávění hlavní hrdinky je záhadné a občas na povrch unikne důležitější informace o její rodině a lidech kolem ní a díky tomu si poskládáme obrázek, jaký život Anna dosud vedla.

Wau! Od knihy jsem neměla žádná očekávání a totálně mě dostala. Nečekejte žádnou akci, žádné velké zvraty, ale očekávejte sondu do života a psychiky nemocné ženy. Jak myslí, jak se chová, proč dělá právě to, co dělá. Všechno je navíc zahaleno tajemstvím, které se nám jen malinko ukáže, ale jinak nechá naši představivost pracovat na plné obrátky.

Rozhodně nedoporučuji číst knihu ve špatném rozpoložení, ve špatné náladě nebo v depresi, protože Vás příběh uvrhne ještě do větších chmurů.

Za mě to byla naprosto úžasná knížka. Styl psaní autorky je nádherný, okamžitě se začtete a kniha Vás už nepustí. Moc se mi líbilo i vše kolem bylinek, protože je miluji a o nich je v knize vyprávěno opravdu nádherně.
Příběh mě připomínal knihu Houbařka od Viktorie Hanišové, takže komu se líbila, doporučuji i knihu Do tmy.

18 20.05.2020

Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921. Příběh, který je vystavěn na skutečných událostech. Začíná důlním neštěstím z roku 1894, které zasáhlo do života obyvatel celého kraje.
V knize sledujeme tři hlavní hrdiny – Barboru, Julku a Ludwika – každý se svým osudem bojuje po svém.

Úžasná knížka, ve které najdete zpracovaná témata, o kterých se v knížkách moc nepíše a člověk se jen diví, co se tady všechno dělo, o čem neví. Například česko-polský konflikt, který nastal po první světové válce a jak to ovlivnilo obyčejné lidi. Stejně tak první světová válka a její dopad na městečko a jeho obyvatele.

Styl, jakým je kniha napsána, Vás okamžitě pohltí a ocitnete se na začátku dvacátého století v chudém městečku plném havířů. Dozvíte se mnoho o tom, jak lidé dřív žili. Spoustu z toho si pamatuji z vyprávění mé babičky, tak mě to možná pohltilo ještě o něco víc. Malé chaloupky, zato velké rodiny. Autentický pocit umocňuje nářečí i polská jména a názvy.

Silný příběh, který jsem si opravdu užila, prožila, probrečela. Už teď se těším na další díl, který si pořídím hned, jakmile vyjde.

Všem Vám knížku moc doporučuji. Nebuďme slepí k naší historii. Pojďme se o ní dozvědět něco nového. Tímto způsobem Vás to bude i bavit. Autorka má můj obdiv za to, jakou práci ji muselo dát posbírat všechny historické události a s jakou lehkostí je zapracovala do svého románu.

18 04.03.2020

Příběh o zrzavé Anně, sirotkovi, kterého se ujmou hodní lidé v Zeleném domě. Anna je čistá duše, která si všechny brzy získá, a to i Vás. Její optimismus, fantazie i laskavé srdce Vás jistě dostane.

Ač jsem jako malá přečetla opravdu hromadu knížek, tak tento skvost mě minul. Věděla jsem, že existuje, že je i zfilmována i jako divadelní hra, ale ke mně se prostě vůbec nedostala. Až nyní, když už mám vlastní děti, jsem si ji přečetla a musím říci, že jsem unešená.

Je to kniha, která Vás pohladí. Při čtení se ocitáte společně s Annou na ostrově prince Edwarda v Avonleu. Užíváte si krásy přírody, které Vám Anna přiblíží do nejmenších detailů. Ji samotnou si prostě zamilujete, ač velice upovídaná, tak má dobré srdce a čistou duši, že to snad ani jinak nejde. Budete jí fandit, budete jí přát jen to dobré. V knize s ní strávíte zhruba čtyři roky a budete si přát, abyste od ní nemuseli odejít. Kniha je také dojemná a rozhodně si připravte kapesníky.

V příběhu najdete tolik pravdy. Spoustu úžasných vět a popisů, u kterých se zasmějete, pozastavíte, i budete souhlasně pokyvovat hlavou.

Kniha není rozhodně jen pro děti, ale spousta dospělých si ji opravdu užije. Pohladí Vás po duši a ocitnete se ve světě plném krásy a dobra.

17 06.06.2021

Dva příběhy, tak vzdálené a přitom tak blízké…
Marie-Laure žije jako malá v Paříži spolu s milujícím otcem. V dětství oslepne a musí se učit vše znovu. Když Francii okupují Němci, musí s otcem uprchnout a hledají bezpečné místo pro ně i pro otcovo tajemství.
Werner, malý sirotek vyrůstající v německé hornické kolonii, chce přijít na kloub všem záhadám, fascinuje ho věda a technika. Jeho technický talent ho dovede až na elitní vojenskou akademii a později se z něj stane specialista na odhalování odbojových aktivit. Díky tomu se dostane až do Francie.

O knihách, ve kterých jsou zachyceny hrůzy války, nerada píšu, že jsou krásné, ale tady nemohu jinak. Jsou světla, která nevidíme je prostě krásný příběh. Moc se mi líbil styl, jakým je napsán, slova plynou po papíře tak lehce a přirozeně, že Vás čtení úplně pohltí. Nečekejte žádné velké akce, ale příběh plný lidskosti, který pohladí na duši.

Střídají se zde kapitoly z pohledů několika hrdinů i antihrdinů a různé časové období. Jednotlivé části jsou vždy zakončeny tak, že jste napnutí, jak to jen bude pokračovat a nutí Vás to číst dál a nechcete knihu odložit z rukou. Navíc vše do sebe krásně postupně zapadá a různými drobnostmi Vám před očima roste celek.

Ať už Marie-Laure a nebo Werner, Vám naprosto přirostou k srdci, oba si oblíbíte a budete s nimi prožívat každý jejich den, budete jim fandit a cítit s nimi.

Opět jedna z knih s mou milovanou Francií a mořem. To jsou místa, která mám ráda a pokud jsou obě v jedné knize, vždy je to pro mě velké plus. (Moře – myslím, že to je to nejhezčí, co jsem kdy viděl. Zdá se, že je dost velké, aby se do něj vešly pocity všech lidí.)

Jedna část v knize je zahalena tajemstvím a je na každém čtenáři, aby si z ní doplnil do příběhu to, co si myslí, že je správné. V knize je spousta krásných myšlenek, které Vás určitě obohatí.

Kniha ve mně zanechala hlubokou stopu a moc ji všem doporučuji. Hlavně těm, kdo si chtějí přečíst o druhé světové válce zase trošku jinak.

17 04.07.2020

Josef Mareš pracoval u policie téměř 30 let, poslední roky jako šéf 1. oddělení. V knize se dočteme o neskutečných případech, které vyšetřoval, o útočnících, o způsobu vyšetřování. Ale dozvíme se třeba i to, jak se dostal ke psaní scénářů k seriálům.

Knihy Martina Moravce jsem začala číst od té nejnovější s Markem Dvořákem a pohltila mě natolik, že si potřebuji přečíst i všechny ostatní. A i tentokrát je nadšení veliké.

Celý rozhovor je neskutečně zajímavý. Ač místy hodně drsné, je to zároveň i vtipné a pohodové. Od knížky jsem se vůbec nemohla odtrhnout a přečetla ji na jeden zátah.

Některé případy se mi propojily i s jinými knihami, které jsem četla o skutečných zločinech, takže toto je „must have“ i pro všechny fanoušky true crime.

Ač se dívám na televizi minimálně a na seriály vůbec, kniha mě tak navnadila, že se musím podívat na Devadesátky i na Případy 1. oddělení.

Už se těším na další knihy rozhovorů, které povede Martin Moravec.

16 07.01.2024

Mladá žena Linda se vydává do zapadlé vesničky Jelení Hora do pošumavských lesů. Chce se dostat blíže ke kořenům své rodiny, která odtud pochází, ale její babička nechce o minulosti mluvit. Seznámí se zde s Gerdou, která se do rodné vesnice dostala po rozvodu. Po záhadném úmrtí, které se ve vesnici stane, se obě ženy dostanou k tajemství, které mělo zůstat ukryto.

Toto byla moje první kniha od autorky a musím říct, že to bylo skvělé. Čtivě napsaný příběh, který mě okamžitě pohltil. Skvěle vykreslená atmosféra tajemné vesnice. Od začátku je tu plno akce, stále se tu něco děje a příběh tak má spád.

Co mě opravdu moc bavilo, tak různé pověry, sny, nadpřirozeno až magie a odkazy na to, co co znamená. Vše tu však bylo v takové míře, že to bylo uvěřitelné, nic přehnaného.

Příběh je různě zamotaný a pomalu odhalujeme nejedno tajemství, až nám to nakonec všechno dá smysl a vše do sebe zapadne. Bavilo mě také téma osídlování Sudet, odkud obyvatelé přišli, jaké to ze začátku bylo.

Při čtení jsem si myslela, že to bude jasných pět hvězdiček. Nakonec jednu ubírám, pár věcí mi úplně nesedlo, ale každopádně je to skvělá kniha, kterou Vám rozhodně doporučím a já se podívám po dalších knihách autorky.

16 06.01.2022

Příběh jedenáctiletého Štěpána, jehož svět závisí na dospělých. Jenže jeho táta se odstěhoval a změnil se. Jeho máma je smutná, nemá peníze a nevypadá zdravě. Román o dospívání a dospělosti převážně pohledem Štěpána v průběhu několika let.

Tak tohle byla emoční nálož. Přijde mi fajn, že anotace není moc obsáhlá, protože co všechno si pro nás autorka připravila je opravdu silné a věřím, že to nenechá nikoho chladným. Já už na straně 20 byla úplně citově vyždímaná a to jsem ještě netušila, co mě čeká dál.

Kniha je opravdu ze života, objevují se v ní běžné situace, které každý známe, o to víc jsou pro nás některé bolestivější. Najde se však i pár takových, u kterých se upřímně pousmějete. A jak už je o mně známo, plačka největší, často jsem si u knihy i pobrečela.

Komu se líbila kniha Vrány od Petry Dvořákové, tak věřím, že se mu bude líbit i Soběstačný.

Silné, emoční, ze života, někdy i plné naděje, jindy smutku. Kniha se velmi dobře četla a jak jsem začala, tak už jsem jí nemohla odložit a přečetla jsem ji v podstatě na jeden zátah. Všem doporučuji.

16 19.06.2020

Příběh z malého městečka Maycomb v Alabamě ze třicátých let 20. století. Hlavní hrdinka, osmiletá Čipera, řeší společně se svým bratrem jen to, jak si užít prázdniny a jak vylákat místního podivína z jeho domu ven.
Jejich otec, advokát Atikus Finch, v té době obhajuje mladého černocha, který byl obviněn ze znásilnění. Čeká ho marný boj s předsudky, strachem a nenávistí.

Nádherně napsaný příběh, který je vyprávěn právě očima malé Čipery. Je zde nenuceně upozorněno na rasovou nesnášenlivost, vztahy mezi lidmi, morální zásady, zodpovědnost. Je zde vykreslena sourozenecká láska i respekt k otci.
Vše do sebe krásně zapadá. Chvíli se bavíte, smějete, chvíli budete vážní, někdy si možná i pobrečíte.

Tuto knihu asi nedokáži více popsat, je potřeba si ji přečíst. Je to zároveň milé i poučné a to nenuceně, ale přirozeně.

Když je podle dobré knížky natočen film, tak se na něj po dočtení taky podívám, ani tentokrát jsem neudělala výjimku. Film byl dobře zpracován a i přesto, že měl více jak 2 hodiny, tak si myslím, že v něm chybělo spoustu zásadních detailů. 100% doporučuji knihu.

15 27.01.2020

Skutečný příběh – drsná výpověď – kdy se šestnáctiletý Míla ocitl v nesprávný čas na nesprávném místě. Díky tomu se dostal do brutálních pracovních táborů a dávno zapomenutého minkovického pekla.

Já nemám slov. Nedávná minulost mezi roky 1970-1980, kterou si mnozí z nás živě pamatujeme, ale většina nemáme ani ponětí, co se tady vlastně dělo. Falešné odsouzení, brutalita, násilí, nelidské podmínky. Hrůza. Je to až nepředstavitelné, že tohle se tady dělo ještě před 40-ti lety.

Knížka je opravdu hodně drsná, někdy jsem si musela odstavec přečíst znovu, protože jsem nevěřila vlastním očím.

Je psaná hovorovým jazykem a díky tomu se do knížky snadno začtete a dostanete se přímo do děje.

Važme si svobody a nenechme si ji vzít.

15 12.01.2020

Ženy různého věku, povolání i zájmů, ale jedno mají společné – žijí bez dětí. Jejich důvody jsou různé – děti mít nemohly, nechtěly, žijí se ženou nebo jim děti prostě nic neříkají. Martina Hynková Vrbová je během dvou let citlivě vyzpovídala a vznikla z toho velmi důležitá kniha.

Knihy rozhovorů mám moc ráda a pokud je navíc o ženách a se ženami, o vážném tématu, které může někomu pomoci, jinému třeba otevře oči, aby se díval na někoho ve svém okolí jinak, tak je to kniha, kterou si prostě potřebuji přečíst. O bezdětnosti se ve společnosti moc nemluví, tato kniha přináší otevřený pohled na to, jaké to je být žena bez dětí, jak se cítí, proč se tak rozhodla a jaké má díky tomu vztahy se svými nejbližšími.

Tím, že mají ženy různé důvody pro to, žít bez dětí, každý rozhovor vám tak přinese něco jiného. Do jedné z žen se budete třeba moci vcítit, u jiné pochopíte pro vás dříve nepochopitelné.

Z rozhovorů je cítit, že autorka ví, o čem mluví, neboť sama si prošla nelehkým životním obdobím. Je znát, jak zpovídané ženy chápe a rozumí jim.

Určitě musím zmínit i krásné ilustrace, které skvěle doplňují jednotlivé rozhovory.

Život si s námi někdy zahrává, jednotlivé osudy jsou nesmírně zajímavé. Každý příběh je jiný a jedinečný a přinese vám nový pohled na důležité téma.

14 21.01.2024

Chcete emoce? Chcete silný příběh? Přečtěte si Hanu. Rukopis Aleny Mornštajnové je v jejich knížkách vždy dobře vidět. Dokáže skvěle vykreslit postavy a tak i Vy prožíváte příběh společně s nimi.
V kniže najdete dvě časové roviny - šedesátá léta a období druhé světové války. O ději nebudu nic víc prozrazovat, pokud jste ještě nečetli, určitě doporučuji. Moc ráda bych viděla i divadelní představení.

14 09.08.2019

Pravdivý příběh jednoho muže, který v životě prošel tolika, až neskutečnými, situacemi. Válka, vězení, lidské utrpení, ale i láska, sny, síla a odvaha. Ve válce byl v SS, v Rudé i československé armádě. Ocitl se v KSČ, ale také byl politickým vězněm a uprchlíkem. A stále hledal odpověď na svou otázku – jaký je smysl lidského života.

Mám ráda knihy podle skutečných událostí, mám ráda to, jak Josef Formánek píše, tahle kniha byla pro mě skvělou volbou.

Bylo to drsné, kruté, smutné, ale zároveň i krásné a nečekané. Krásně formulované myšlenky, i když většinou bolestné. Jsou tu emoce, chtělo se mi brečet, bylo mi smutno a těžko. Ale zároveň jsem se kolikrát musela usmát.

Bylo skvělé, jak se příběh prolíná se životem autora. S jeho myšlenkami a pocity, kam až ho to zavede…

Chtěla jsem číst dál a dál, chtěla jsem být součástí příběhu. Ale zároveň jsem se bála, co ještě přijde. Osud hlavního hrdiny byl těžký, bylo nepředstavitelné, čím vším si musel projít.

Silná kniha, ke které se ráda v budoucnu vrátím.

13 22.01.2023

Po autorčině trilogii Do tmy, Ke dnu a Před povodní jsem si myslela, že už vím, co mohu od knih Anny Bolavé očekávat, že mě nic nepřekvapí. Pak jsem otevřela Vypravěče a četla jsem s otevřenou pusou a byla okouzlena.
Běstviny – místo opředené legendou, kde pod zemí žije obrovský červ a je ho potřeba živit. Jeho oblíbené pochoutky jsou výčitky, strach, ale občas i něco živého. O vše se stará dědeček, když však odejde, bude muset na jeho místo nastoupit jeden z jeho vnuků. Je tu však i vypravěč, kterému se bude třeba postavit.
Je to příběh, který se Vám zavrtá do hlavy, sevře Vás a vyvolá úzkost. Je to mysteriózní, a přitom tolik ze života. Osudy lidí a rodin, nelehké mezilidské vztahy. Pohlédneme do nejednoho svědomí. Od první kapitoly jsem četla knihu s otevřenou pusou a běhal mi mráz po zádech.
Při čtení jsem pomalu ani nedýchala, ale nejen samotným příběhem, ale tím, jak autorka píše. Má svůj nezaměnitelný rukopis. To, jak jsou věty poskládané, použitá přirovnání, dokonale vykreslená atmosféra. Pomalu odhalujeme tajemství jednotlivých postav a jejich odhalení přijde vždy v pravý čas. Prostě skvěle napsané. Tentokrát si pohrála i s různými druhy písma, které nám odlišují jednotlivé vypravěče. Je to originální a osobité.
Miluji, když knihy proniknou až na dno mé duše, dokážou probudit emoce, o kterých jindy skoro ani nevím. Někdy mě příběh doslova trhal na kusy. Já mám prostě potřebu se u knížek trápit, vcítit se, prožívat příběh společně s postavami a v tomto příběhu bylo všechno. A někdy i mnohem víc.
Knihy Anny Bolavé jsou pro mě bolavé, ale to je to, co mám v knihách ráda. Jsou jiné, tajemné, ale přesto lidské a rozhodně Vás zasáhnou.

13 28.10.2022

Po nálezu těla je jasné, že se pátrá po brutálním vrahovi. Vyšetřovatelka Laura a její nový kolega Adam mají nelehký úkol ho dopadnout. Čeká nás spousta akce i nečekaná odhalení, která pomalu ale jistě dovedou vyšetřovatele na správnou stopu.

Tak toto je skvělá detektivka z českého prostředí, je vyprávěna během několika dní, díky tomu to má spád a stále se tam něco děje. Skvěle se vyrovná zahraničním kriminálkám, a přitom nám je bližší díky znalosti prostředí.

Já jsem jako první četla Vesnici, která se mi natolik zalíbila, že jsem sáhla i po Stvůře, abych blíže poznala Lauru s Adamem. Je lepší to číst hezky postupně, ale pokud přečtete pouze Vesnici, i tak všechny souvislosti pochopíte a jde to číst jako samostatná kniha.

Musím říct, že Vesnice se mi líbila o něco více, v této knize jsem odhadla vraha velice brzy, i když se autorka snažila a nabízela nám spoustu možných vysvětlení a potencionálních vrahů.

I tak za mě skvělá kniha a budu se těšit na další příběhy od autorky.

13 07.08.2022