eva3992 komentáře u knih

Chcete se bát? Chcete poznat krásu Orlických hor? Baví Vás tajemno? Nechte se od autorky Kateřiny Surmanové zavést do lesa a poslouchejte, co Vám chce les říct.

Seznámíte se zde s Petrem, který se po letech vrací do rodné vesničky. Začnou se mu vybavovat vzpomínky na dobu, kdy tady žil. Jednou z nich je i vzpomínka na kamaráda, který se tu před dvaceti lety ztratil a nikdy se nenašel. Petr se rozhodne, že zkusí pátrání na vlastní pěst, aby odhalil, co se tenkrát vlastně stalo. To, co ho čeká, Vám rozhodně nedá spát.

Jelikož sama pocházím z Orlických hor a mám ráda tvorbu českých autorů, neváhala jsem ani minutu a do knížky jsem se ihned pustila. A výsledek? Jsem absolutně nadšená! Autorka píše skvěle, dokáže vykreslit dokonalou atmosféru a tento mysteriózní thriller bude ve mně ještě dlouho doznívat.

Při čtení mi místy běhal mráz po zádech, bylo to strašidelné, že jsem napětím ani nedýchala. Zároveň je vám dobře, když se ocitnete s Petrem v chalupě a užíváte si krásy přírody v okolí. V příběhu se kolikrát i zasmějete, je to vtipné, jsou tu příhody ze života, které sami můžete zažít.

Co mě moc bavilo, tak odhalování různých tradic, zvyků, mýtů a pověr. Je vidět, jakou si s tím autorka dala práci a já při čtení nejednou vyhledávala na internetu další informace, protože jsem chtěla vědět víc.

Jelikož se příběh odehrává v mém okolí, tak možná i proto si mě získal ještě víc. Autorka sice vysvětluje, že si některá místa vymyslela, některá přesunula o pár kilometrů dál, ale spousta jich je tam, kde jsou skutečně a já si při čtení dokázala přesně vybavit, kudy hlavní hrdina jezdí nebo kde se třeba staví v hospodě. Na druhou stranu se budu trochu bát jít u nás do lesa.

Rozhodně se podívejte na Instagram autorky, ukáže Vám místo, kde dostala nápad na příběh a zavede Vás i k řopíkům, bunkrům v lesích, které hrají v knize velkou roli.

Knížka, ač hororová, dokázala ve mně vyvolat spoustu emocí, a i nějaká ta slzička ukápla. Je nejen skvěle napsaná a promyšlená, ale moc se mi líbí i obálka a celkové grafické zpracování.

Skvělá kniha, která by Vás rozhodně neměla minout, ať už preferujete jakýkoliv žánr. Věřím, že se budete bát, ale zároveň si užijete skvělý příběh.

11 04.09.2022

Marek po smrti svého otce nemůže zase začít normálně fungovat, cítí smutek a neví, co se životem. Probere ho až zpráva od sestry Šárky, kterou roky neviděl. Díky ní začíná odhalovat rodinné tajemství, které možná mělo raději zůstat skryté.

Tak toto byla knížka, která mě chytla u prvních řádků a už jsem ji nemohla odložit, chtěla jsem vědět, jak to bude dál. Ponořila jsem se do příběhu, okamžitě jsem se dokázala vcítit do každé z postav, prožívala jsem jejich emoce, které autor skvěle popsal. Při čtení jsem ani nedutala a kolikrát jsem četla se zatajeným dechem.

V příběhu pomalu odkrýváme rodinné tajemství. Při čtení jsem se bála, co přijde, protože mi bylo jasné, že to nebude pěkné a lehké čtení. Jsou zde zpracována nelehká témata, která Vám nemusí udělat dobře. Je to smutná kniha o vážných věcech, které se bohužel dějí kolem nás.

Jelikož kniha začíná tématem, které se mě osobně dotklo, a autor to napsal naprosto přesně, vyjádřil všechno pocity a emoce, tak jsem již na straně 14 brečela a byla jsem si jistá, že kniha bude skvělá a nespletla jsem se.

Moc se mi líbí autorův styl, jeho věty, obraty, slovní zásoba, čtení jsem si díky tomu opravdu užívala. Text mi přišel hodně přirozený a prostě se trefil do mého vkusu.

V knihách mám moc ráda, když samotné postavy milují knihy, díky tomu si nutně budu potřebovat přečíst Dopis otci od Franze Kafky.

Nesmím zapomenout zmínit krásné ilustrace od Evy Bartošové a celkovou nádhernou úpravu knížky, jak už to v edici Tvář od Vyšehradu bývá.

S čím jsem měla malý problém, tak já osobně v knihách moc nemusím, když hlavní hrdinové pátrají na vlastní pěst i v takových věcech, kde už by se třeba měla zapojit policie. A navíc jim všechno až moc dobře vychází.

I přesto, je to skvělá kniha, která si mě získala, pokud máte rádi v knihách vážnější témata, tak rozhodně po knize sáhněte. A já už jen doufám, že Lukáš Boček pracuje na další knize, protože mi je jasné, že si ji budu potřebovat přečíst.

11 26.06.2022

Tři zmizelé děti, které se nepodařilo najít. Dávno odložený případ, o který se už nikdo nezajímá. Ale jen do té doby, než jsou nalezeny pozůstatky těla a vše nasvědčuje tomu, že je to jedno ze zmizelých dětí. Ovšem nezemřelo při únosu, ale daleko později. Je zde tedy reálná šance, že další dvě děti jsou naživu. Začíná velké vyšetřování, kdy se bude hrát o čas.

Neskutečně čtivý příběh, který Vás okamžitě vtáhne do děje. Žádné zdlouhavé pasáže, stále se zde něco děje. Navíc popsáno tak dobře, že se Vám před očima celý příběh promítá jako film.

Téma je velice smutné a plné emocí, příběh ztracených dětí se mě velmi dotkl. Jelikož jsem sama matka, tak jsem se mohla vžít do pocitů rodičů a o to víc, mě příběh zasáhl.

S komisařkou Laurou jsme se mohli seznámit už v autorčině předchozí knize Stvůra. Při čtení jsem místy litovala, že jsem si právě Stvůru nepřečetla dřív, abych Lauru více znala a vytvořila si k ní bližší vztah. Ale já už to tak prostě mám, že začínám série od prostředka :-D Určitě Vám doporučuji vzít to hezky postupně, ale pokud začnete Vesnicí, stejně jako já, ničemu to nevadí, vše pochopíte i tak.

Více se mi v knize líbila detektivní linka. Ta osobní na mě byla dost „vyhrocená“. Možná to bylo tím, že jsem nečetla první knihu, ale takto mi Lauřino chování přišlo zvláštní a tím mi byla nesympatická a často mě štvala (a nejen ona )

Moc mě baví, když se thrillery odehrávají během pár dnů. I tady sledujeme vyšetřování téměř den po dni a vše se vyřeší během necelého měsíce. I díky tomu má kniha spád a není čas na nudná místa. V knize se řeší těžké zločiny, ale i tak vložila autorka do příběhu několik vtipných pasáží, které tam měly své místo.

Pokud máte rádi detektivní příběhy a thrillery, tak rozhodně neváhejte a knížky Kristýny Trpkové si přečtěte, stojí to rozhodně za to.

11 27.04.2022

Příběh Kyi, dívky, která žije v bažině a její rodina jí opustila. Zbyla tak sama a snaží se přežít a uchopit život do svých rukou. V druhé časové linii sledujeme vyšetřování vraždy mladíka, který byl uznávaný v místní komunitě. A jednou z podezřelých je právě „holka z bažiny“.

Když jsem tuto knížku začala číst, byla jsem unesena a měla jsem velká očekávání. Bohužel však v polovině knihy přišel zlom a mé nadšení nevydrželo.

Hned od začátku vás kniha vtáhne do děje. Je to napínavé i smutné. Opravdu se Vás to dotkne. Popisy krajiny a přírody jsou zde neskutečné. Představivost pracuje naplno a vy máte pocit, že se potřebujete jet podívat, kde vlastně Kya žije a jak to tam vypadá.
Ač je to více popisné, ne nijak moc akční, čte se to dobře, člověk se u toho nenudí. Kyu si zamilujete a budete jí fandit.

Kolem poloviny knihy přišla romantická linka, která mi tam nejprve seděla a autorka nám přibližuje, jaké to je, když opravdu osamocený člověk touží po doteku, po lásce, po tom, s někým být. Ale pak se to pro mě zvrtlo a kniha se přehoupla do červené knihovny a všechno tam pro mě bylo moc „růžové“.

Přišlo mi to jak Pygmalion, jak pohádka o tom, jak chudá holka ke štěstí přišla. Bylo to pro mě hodně neuvěřitelné a čtení jsem si už tak neužívala. A pak i konec, kde Vás čeká ještě překvapení mně bohužel přišel spíše směšný.

Knihu jako celek však úplně nezavrhuji, začátek jsem si skutečně moc užila a věřím, že si své čtenáře rozhodně najde.

3,5*/5*

11 29.08.2021

Příběh dvou kamarádek – Zdeny a Jiřiny. Již nejsou nejmladší, ale zbytek svého života rozhodně nechtějí prosedět někde doma. Hledají nové výzvy a třeba i mužskou náruč – nejen na erotické seznamce. A dostávají i různé bláznivé nápady – vydat se na kole 120 km a počátečního Alzheimera začít léčit trávou. Život se prostě musí prožít.

Tak tohle byla knížka, jakou už jsem dlouho nečetla :-D Od začátku neskutečně vtipná (některé pasáže musíte brát s nadhledem). Když jsem knihu četla v čekárně u lékaře, musela jsem si dávat pozor, abych se tam nezačala smát nahlas

Je to jízda od začátku až do konce. Nejsou zde žádná hluchá místa, celou dobu si čtení budete užívat. Kromě vtipu Vás tu zasáhnou i části s vážným tématem, které však k životu patří a knížku skvěle doplňují. Celkově je to hodně ze života, i když ne každý si na takový život troufá.

Knížka se četla úplně sama, je skvěle napsaná. Při čtení jsem si dokázala představit, že by byl příběh zfilmovaný, úplně jsem ho viděla před očima.

Pokud hledáte knížku, u které se opravdu zasmějete, tak Houpačky rozhodně doporučuji.

11 24.07.2021

Příběh baronky Blanky ze šlechtického rodu Battaglia. Divoká dívka, která neprahla po manželství, ale měla raději dobrodružství, a především jízdu na kole. V rozpadlém zámečku na jihu Čech vzpomíná na své mládí i na svou osudovou lásku. Příběh je inspirován skutečnou postavu, avšak celkově je smyšlený.

Tak tohle byla úžasná knížka. Po Eugénii a Podbrdských ženách jsem čekala, že se mi to bude líbit a mé očekávání se vyplnilo, možná snad i předčilo. Je to knížka, která Vás zasáhne. Budete sledovat nelehký osud šlechty v Československu, i to, jak se k tomu sami postavili. Baronku Blanku si zamilujete, budete jí fandit a budete vše prožívat s ní. Příběh čteme ve dvou rovinách – když byla Blanka malá a pak z pohledu stárnoucí Blanky, jak vzpomíná na svůj život.

Knížka mi dala přesně to, co od knihy očekávám – emoce. Budete se smát, budete však i brečet, rozhodně si připravte kapesníky. Po dočtení poslední stránky jsem měla chuť začít číst zase znovu od začátku, vůbec se mi s paní baronkou nechtělo loučit. A navíc jsem se dozvěděla spoustu nového.

Jelikož jsem chtěla vědět víc o skutečné postavě paní Blanky, kromě pátrání po internetu jsem se podívala na dokument Paní Le Murie, kde se s Blankou seznámíte „osobně“ a jen si dokreslíte celý příběh o její osobu, její hlas a její skutečné myšlenky.

Za mě tedy velké doporučení, krásná knížka, kterou si užijete a k tomu se dozvíte spoustu zajímavých informací. Nádherná obálka je už jen třešničkou na dortu.

11 17.06.2021

Příběh Hynka Grábla, chirurga, který nemá život jednoduchý. V jedné nemocnici si zavřel dveře kvůli alkoholu. Nyní je na malém městě, doma má věčně nespokojenou manželku, problémy s dětmi a v práci to taky není vždy ideální. Co mu život ještě přinese? A bude mít Hynek sílu to všechno zvládnout?

Knihy Petry Dvořákové mám moc ráda a i tentokrát jsem spokojená. Kniha je neskutečně čtivá, má spád a můžeme se snadno vžít do Hynka, ale i do ostatních postav. Mile mě překvapilo, že autorka píše knihu pohledem muže a myslím si, že se jí to velice povedlo. Oceňuji, jak jsou zde vykresleny všechny operace a vyšetření. Tohle mě moc bavilo a určitě se musím poohlédnout po další knize z lékařského prostředí.

Ač hlavní hrdina není úplný klaďas, tak mi byl neskutečně sympatický a přála jsem mu, ať mu to v životě všechno dobře dopadne.

Příjemná oddechovka, která by Vás neměla minout. Kdo má rád knihy ze života a o životě, tak rozhodně doporučuji.

11 01.11.2020

Příběh dvou obyčejných lidí ve víru velkoměsta. Mathilda, mladá vdova a matka, je příliš sama na své trápení, hlavně v práci, kde podléhá psychickému ponižování a šikaně.
Thibault, terénní lékař, který se rozejde s přítelkyní a jeho cesty za pacienty mu zrovna optimismu nedodají. Vše se odehrává během jednoho dne a i tak je to hluboké a silné.

Opět úžasná kniha. Styl autorky mi neuvěřitelně sedí a mám ho ráda. Její reálné vykreslení pocitů je neskutečné. Během chvilky budete s hrdiny soucítit a bude Vám s nimi smutno. Knížka, která Vás donutí k zamyšlení o tom, jak žijete. Jestli nejste jen smutnou postavičkou mezi milionem lidí, které denně potkáváte.

Autorka odhaluje témata jako osamělost, nemoc, šikana, ať už přímo u hlavních hrdinů, nebo u pacientů Thibaulta. I na nich je ukázáno, kam dnešní společnost spěje a na co důležitého při tom zapomíná.

Způsob, jakým je kniha napsána mi moc sedí. Ať už to jsou dlouhá souvětí, ve kterých se ukrývají všechny myšlenky a pocity hrdinů, tak i krátké, rázné věty, které ve Vás vyvolají realitu. Vše dohromady to je opravdu skutečné. Autorka přesně ví, co kde napsat, aby dosáhla silného pocitu a soucítění.

Moc se těším na další knihy, které si od Delphine přečtu a Vám ji ke čtení moc doporučuji.

11 26.07.2020

Příběh Jane Forresterové, mladé sociální pracovnice, která v roce 1960, v době rasových nepokojů a státem řízených sterilizací, dostává za novou klientku Ivy.
Ivy Hartová ztratila oba rodiče a v patnácti letech se musí postarat o svou babičku, sestru i o synovce.
Jane k Ivy brzy přilne, což bude začátek jejich problémů. Navíc odkryje tajemství tabákové farmy, kde Ivy pracuje.

Knížka byla neskutečně čtivá. Příběh se odehrává v krátkém časovém období, takže Vás neustále drží v napětí a Vy nedokážete přestat číst.

O problému státem nařízených sterilizací v této době v Americe, jsem mnoho nevěděla, o to více mě toto téma šokovalo.
Příběh Vás pohltí emocionálně, ke konci rozhodně budete potřebovat kapesníky.

Moc jsem si knihu užila a podívám se i po dalších knihách od autorky.

Musím ještě zmínit krásnou obálku, která mě zaujala ještě před tím, než jsem o knize cokoliv věděla.

Určitě všem doporučuji si přečíst.

11 21.01.2020

Sto stran a padesát let jedné rodiny. Pohled na rodinu ze strany muže, ženy i dětí. Sledujeme jejich myšlenkové pochody, které nám pomalu odkrývají jejich příběh. Každý má svou pravdu, každý má své tajemství. Intimní zpověď, která Vás donutí zamyslet se nad vztahy a komunikací s Vašimi blízkými.
Krátká knížka, krátké hodnocení. Je na každém, co si z ní odnese a jak s ní naloží.
Myslím si, že ne každému sedne, ale věřím, že si své fanoušky najde.

11 15.12.2019

Šumava a její tajemství, dávné legendy i strachy. Na zakázaném území se vyskytují neznámé světelné jevy. Aby se mohly blíže prozkoumat, je do míst, kam již dlouho nikdo nevkročil, vyslána expedice vědců. Budou mít světla rozumné vysvětlení, nebo vědci přijdou o rozum? V lese je něco, co si s nimi pěkně pohrává…

Jelikož mám autorčiny knihy moc ráda, bylo mi jasné, že Ignis Fatuus bude sázka na jistotu. A nespletla jsem se. Ač jiný žánr, je z knihy cítit autorčin skvělý styl. Její čeština je nádherná. Miluji její krásné věty (ano, i v hororu jsou věty krásné ), miluji to, jak dokáže vytvořit atmosféru i to, jak dokáže na čtenáře přenést emoce.

Prožívala jsem každičkou stránku, byla jsem napnutá, chvílemi jsem ani nedutala, mozek pracoval na plné obrátky, aby si rozmyslel, zda čte skutečný příběh nebo jen vymyšlené báchorky. Kniha si zahraje s vaší psychikou. Celý příběh je skvěle promyšlený a propracovaný. Určitá odhalení přijdou vždy v ten pravý čas, aby to mělo ten správný „wau“ efekt. Bavily mě skutečné legendy, které se předávají mezi lidmi dlouhá léta. Bavilo mě i to, co mělo historicky doložený základ a bavilo mě i to, co si autorka vymyslela. Skvěle to k sobě pasovalo a vytvořilo úžasný, tajemný a temný celek.

A musím zmínit i nádhernou obálku a celkově grafickou úpravu. Prostě krásná knížka.

Celý příběh na mě zapůsobil tak, že v mlze už ven rozhodně nepůjdu a světlušky také nebudou má oblíbená zvířátka….

10 23.06.2024

V příběhu se ocitáme v letech 1945 a 2005. V první části se Gita Lauschmanová vrací domů z koncentračního tábora, ale zjišťuje, že už nemá žádný domov. V roce 2005 Gita bojuje za spravedlnost a prožívá tak svůj život celý znovu.

K této knize jsem se dostala díky společnému čtení a ptám se, proč jsem ještě od autorky nic nečetla? Budu to muset co nejdříve napravit, neboť mě její styl naprosto okouzlil. Je velice osobitý, používá nádherný jazyk, je to doslova oslava češtiny a já si čtení neskutečně užívala, i když samotný příběh je nepředstavitelný.

Historie je tu ukázána taková, jaká byla. Není to nic pro slabé povahy. Je to surové, drsné, kruté. Od prvních stránek však emočně neskutečně silné. Chtělo se mi křičet, chtělo se mi brečet, běhal mi mráz po zádech.

Ač mě některé pasáže až tak úplně neoslovily, tak i přesto hodnotím pěti hvězdičkami, neboť je to napsáno tak skvěle, že mě to jako celek opravdu zasáhlo.

10 11.02.2024

Příběh hobita Bilba Pytlíka, který se společně s trpaslíky vydává na dobrodružnou výpravu za drakem Šmakem a uloupeným pokladem. Je třeba k tomuto příběhu říkat více? Myslím, že každý o něm alespoň někdy slyšel.

Pro mě toto bylo první setkání s Tolkienem vůbec. Nikdy mě jeho knihy nelákaly, znám pouze filmové zpracování Pána prstenů. Díky skupině Klasikomilů, kde čteme klasická literární díla, se naštěstí dostanu i k takovým knihám, které bych jinak nikdy nevzala do ruky. Jsem moc ráda, že se tak seznámím s příběhy, pro mě zatím neobjevenými.

Tentokrát jsem se však utvrdila v tom, že autorovy knihy nejsou pro mě. Nevyhledávám ani dobrodružné ani fantasy knihy, takže mě čtení jednoduše nebavilo, ale rozhodně to nebyla vina knížky ani autora. Na to, že je kniha napsána už v roce 1937, čte se velice dobře, až současně. Celkový text a „mluva“ je skvěle srozumitelný a myslím, že ho dobře vezme i dnešní mládež.

Je to prostě výborná kniha pro všechny, kteří mají tento žánr rádi.

10 01.02.2024

Justine žije spolu se svým bratrancem u babičky a dědy, protože jejich rodiče před lety zemřeli při autonehodě. Pracuje v domově důchodců jako ošetřovatelka a spřátelí se s Hélene. Každá má svá tajemství a navzájem si je pomohou odhalit.

Toto byla taková nádhera!
Já věděla, že se mi to bude líbit. Od autorky jsem četla knihu Vyměnit vodu květinám, a ta se umístila v mém TOP 10 za rok 2021. Zapomeňte na neděli bude velkým adeptem na TOP 10 v roce letošním.

Miluji to, jak autorka píše! Její nádherné věty, přirovnání, životní moudra. Takový text číst je prostě zážitek. A ten příběh k tomu. Je krásný i když smutný, ale tím, že ho vypráví Justine, působí až rozverně, i když se jedná o nelehké věci a životní situace.

Je to kniha o stáří, smrti, rodině a láskách. Vše skvěle podáno, kolikrát překvapivě. Je to až detektivní příběh, kdy odhalujeme minulost stařičké Helene, ale i rodinná tajemství Justine. Nakonec přišlo až nečekané rozuzlení a bylo mi z toho neskutečně úzko.

Tolik příběhů, tolik lidských osudů. Zasáhlo mě to tak silně, že se mi při čtení kolikrát sevřelo srdce.

Byla to krása a já si užívala každičkou stránku.

10 07.01.2024

Když se spojí dva velcí umělci – Karel Hynek Mácha a Míla Fürstová – nemůže vzniknout nic jiného než velkolepé dílo.

Kdo by neznal Máchův Máj. Dílo, které nás doprovází více jak 150 let. Příběh, který byl inspirován skutečností, převedl autor do podoby, jenž je nadčasová a můžeme ho tak obdivovat i v dnešní době. Nyní navíc vychází v této nádherné podobě.

Mezinárodně uznávaná umělkyně Míla Fürstová, která již ilustrovala taková díla jako Kytice a Babička, na sebe vzala nelehký úkol. Ač jí Máj ze začátku připadal jen temný a depresivní, pomalu v něm začala nacházet světlo a sílu a díky svým ilustracím na nás přenáší krásu přírody i lidskosti.

V předmluvě Mgr. Ivy Krejčové se seznámíte s dílem a životem Karla Hynka Máchy, dozvíte se to, co jste už od školy zapomněli, ale i mnohem víc. A hlavně se tu dočtete i o tom, jak vznikl tento úžasný projekt.

Kniha vás rozhodně zaujme na první pohled. Nádherné ilustrace, a i celkové grafické zpracování. Neobvyklý černý podklad a bílý text vás vtáhne do příběhu, u kterého nejedna romantická duše zaplesá.

Toto dílo bude určitě ozdobou mé knihovničky a já k ní do budoucna přidám i ilustrovanou Kytici a Babičku, aby se necítila osamocena. Kniha je nádherným dárkem pro všechny knihomoly a pro ty, kteří ocení krásu.

Hynku, Viléme, Jarmilo! Předveďte se v nových, krásných ilustracích.

10 10.12.2023

(SPOILER) Příběh jedné rodiny a toho, co se neříká. Cácora je ještě malá, když odešel otec. Její matka doma moc nebývá, a tak je s babičkou. Babička je svéráz a myslí si, že o špatných věcech je lepší nemluvit. Ale dá se tajemství pohřbít dost hluboko, aby se už nikdy nedalo vykopat?

Bylo mi jasné, že se mi tato kniha bude líbit, od autorky jsem přečetla vše a vždy jsem byla nadšená. Ale že to bude až takové, to jsem tedy nečekala

Je to smutné čtení, napínavé a tajemné. Je to těžké, sedne to na vás a jen tak nesleze. Čtete s očekáváním, co bude dál, budete chtít vědět víc a víc. Autorka to skvěle dávkuje a nechává nás v napětí a pak to všechno vybalí

Je to nečekané, překvapivé, šokující. A když mi došlo, jaké je v knize tajemství, bylo mi tak úzko, že jsem ani nevěděla, jestli chci číst dál a všechno se to dozvědět. (Samozřejmě, že jsem četla dál a knihu jsem nemohla vůbec odložit).

Autorka na čtenáře dokáže skvěle přenést emoce, bylo mi tak při čtení úzko a smutno. Jsou tu skvěle použité metafory. Když Vám to pak všechno dojde a pochopíte i ty náznaky v předchozích kapitolách, možná vám i mráz přeběhne po zádech.

Skvělá kniha, která se na první pohled tváří jako jeden z mnoha rodinných příběhů, ale je v ní mnohem víc.

10 16.04.2023

Tři generace, tři příběhy. Každý jiný, a přitom mají něco společného. Řeší se tu současnost i minulost. Hlavně pak ta nedořešená. Je potřeba ji uzavřít, aby nová generace mohla jít dál.

Knihy Jana Štiftera mám moc ráda, věděla jsem tedy, že i Sběratel sněhu se mi bude líbit. Nespletla jsem se. Od začátku až do konce jsem byla nadšená!

Jelikož anotace u knihy není moc podrobná (což mám mimochodem ráda), nevěděla jsem přesně, co mě čeká. Jakmile jsem začala číst, příběh mě natolik zaujal, že jsem knihu nemohla odložit, potřebovala jsem víc a víc. Bylo to nezvyklé, poutavé, čtivé a napínavé. Myslím, že jsem chvílemi četla i s otevřenou pusou, jak mě to zaujalo a pohltilo.

Celý děj byl úžasný, originální a nepředvídatelný. Až ke konci jsem začala tušit, jak se to celé vlastně prolne, a to bylo geniální. Příběh je to ze života, smutný, plný emocí. Bylo mi z toho úzko, zároveň jsem si čtení maximálně užívala.

A to i díky tomu, jak autor píše. Miluji jeho styl, jeho češtinu, výrazy. Naprosto kouzelná přirovnání, která se jen tak někde nevidí. Číst autorovy knihy je jako balzám na duši, i když se jedná o vážné téma.

Pokud jste ještě od Jana Štiftera nic nečetli, rozhodně to napravte. Pro mě jsou jeho knihy srdcová záležitost.

Děkuji.

10 31.03.2023

Dvanáctiletá Věrka si psala deník. Deník je to jediné, co zůstalo po rodině Kohnových zachováno. V lednu roku 1942 nastoupili do transportu do Terezína a nikdo z nich se už nevrátil. Kniha, která nám dává nahlédnout do běžného života mladé dívky v období druhé světové války.

Jelikož mám ráda knihy podle skutečných událostí, knihy z období druhé světové války a autorka Jana Poncarová je pro mě sázka na jistotu, tato kniha byla jasnou volbou a od příběhu jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Skvěle zpracované lidské osudy na pozadí těžké doby v naší historii.

Už jen úvod, kdy nám autorka vysvětluje, jak se k deníku dostala a proč se rozhodla jej zpracovat, je neskutečně silný a kniha mě tak zasáhla už na první straně.

Jana Poncarová společně s Jiřím Sankotem si dali tu práci a hledali všechna dostupná fakta o rodině Kohnových, autorka poté z toho převyprávěla v knize příběh tak, jak se mohl celý odehrát. Miluji to, jak na mě autorka dokáže přenést veškeré emoce a pocity a já se tak dokázala vžít do Věrky, bezstarostného děvčete. Právě pohled na těžkou dobu očima dítěte, je tu skvěle zpracován. To, jak se ze začátku dívá nevinně na transporty, ale my víme, co je čeká, z toho mi je do breku.

Kromě těch smutných částí je zde skvěle vylíčeno, jak se děti bavily v roce 1941, co je zajímalo, co probíraly ve škole, jak trávily svůj volný čas.

Kniha je krásně zpracována, střídá se tu beletrie s literaturou faktu. Je to napsáno vkusně, přehledně, logicky. Jsou tu i dobové fotografie, články z novin, dokumenty a samozřejmě Věrčin deník.

Četla jsem poměrně dost knih z období druhé světové války a tahle rozhodně patří k těm nejlepším. Je to smutný příběh z naší historie, který by si měl přečíst každý.

10 12.03.2023

V příběhu poznáme Yejide a Akina. Mladý manželský pár, kterému se nedaří mít děti. Vyzkoušeli snad už úplně všechno. Jelikož žijí v Africe, společnost očekává, že děti mít budou, je to jejich „základní úkol“. Na řadu tak přijde druhá manželka. Tím se roztočí kolotoč poničených vztahů, žárlivosti, lásky a nečekaných zvratů.

Tato kniha mě neskutečně překvapila. Neměla jsem velká očekávání, a nakonec mě dostala, hlavně emočně.

Exotické prostředí africké Nigérii, nám dává nahlédnout do tamějších tradic a zvyklostí, které jsou pro nás mnohdy velice nepochopitelné. Autorka do příběhu zakomponovala zčásti i politiku a život v Africe jako takový, a to bylo rozhodně zajímavé čtení, neboť běžně se o takové věci moc nezajímám.

Ale co bylo pro mě obzvláště bolestivé, tak téma lásky, a hlavně pak mateřství. Ať už žijete kdekoliv na světě, prožívají všechny matky v podstatě to samé. Touha po dítěti a neplodnost dokáží neskutečně ovlivnit vztah dvou lidí. Autorka to zde skvěle vylíčila. Při čtení jsem se dokázala vcítit do obou hlavních hrdinů a prožívala jsem s nimi nelehké chvíle.

Velmi mě překvapilo to, jak příběh gradoval. Neustále přicházely nové a až dechberoucí události a situace, které jsem rozhodně nečekala a tím mě příběh udržoval v napětí a chtěla jsem vědět víc. Autorčin styl byl velmi osobitý, kombinace hodně až jednoduchého textu s větami, které byly nádherné, že jsem měla chuť si některé z nich vypsat. Při čtení mám ráda, když je název knihy vysvětlen přímo v příběhu. Tady to tak bylo a díky tomu kniha dostala úplně nový rozměr.

Nádherný, těžký a smutný příběh, který se může dotknout každého z nás.

10 13.11.2022

Někdy vybírám knihy, které budu číst, jen pocitem. Bylo to i tentokrát. Tato kniha si vybrala v podstatě mě a já jsem neskutečně ráda, neboť si mě získala takovým způsobem, že ji ze svého srdce jen tak nedostanu.

Augusta má sestru dvojče a přeci jsou každá jiná. Augusta miluje knihy a slova, sní o exotických zemí, ví, že se jednou odstěhuje hodně daleko a chce si žít život po svém. Julia se chce především vdát, založit rodinu a žít spokojený život.
Kromě dvojčat tu máme chlapce jménem Parfait, který žije v zemi, kde je občanská válka. I on sní. Sní o tom, že zajistí pro svou rodinu lepší život na lepším místě.

Ač se zdá, že nás čeká v knize banální příběh, opak je pravdou. Dostala jsem nádherný příběh plný emocí a nedokáži slovy ani vyjádřit, jak moc se mi líbil. Autorka píše tak nenásilně jakoby nic, ale přitom je toho v textu tolik. Já chci víc, chci zůstat s Augustou. Už teď vím, že se ke knize brzy vrátím.

Od prvních řádků je kniha neskutečně čtivá, krásně napsaná a Augustu jsem si zamilovala téměř okamžitě. Na jednu stranu nečekejte žádnou velkou akci, ale hlavně myšlenky a pocity. Na druhou stranu, čím dále se v knize dostanete, tím více je to napínavé a vy chcete číst a číst a chcete, aby vše dobře dopadlo.

V příběhu je spousta pravdy i životních mouder, donutí Vás zamyslet se nad svým životem. Je to příběh smutný i vtipný, ale hlavně dojemný a nádherný. Autorka používá krásné věty, krásná přirovnání. Text plyne hladce, lehce, jako když vážka proletí….

Chtěla bych Vám říct víc, protože v knize je toho tolik, ale nemůžu, kniha by pro Vás ztratila své kouzlo. Takže jen prosím, přečtěte si ji, je nádherná.

10 24.07.2022