evineckY komentáře u knih
Byla to PRAVDA NEBO LEŽ a já jsem v šoku. Tentokrát si Colleen s námi pořádně psychicky pohrála.
Každý má svého anděla, ale jen málo komu se podaří jej potkat.
Kniha nebyla špatná, ale čekala jsem více tajena.
Pozvolný začátek se mi líbil, postupně nabíral grády, to mám v knihách
ráda. Ke konci knihy se mi zdálo zmatené, že se autorka chvílemi zasekla
a nevěděla, jak pokračovat, ale vyústění překvapilo.
Takže spokojenost.
Ztracených 10 let... nebo ?
Krásný, hořko - sladký, téměř smutný příběh přátel, rodin, lásek...
Je to pěkné čtení na předvánoční čas s krásným koncem,
které jsem si užila a které moc doporučuji.
Parádní psychologické drama, ve kterém si užijete napětí, nebezpečí,
tajemství, nevěru, a i když rozuzlení je jasné, konec je skvělý.
Doporučuji.
Tento román se špetičkou fantasy, tajemna a hromadou skvělých receptů
se ohromně povedl.
Je poznat, že autorka napsala tuto knihu s úctou na památku své milované
babičky a s láskou k přírodě a bylinkám.
Vřele doporučuji a doufám v pokračování.
Vím, že jsi toužil být normální, stejně jako kdysi já. Ale jestli jsem se něco naučila, tak to, že být normální je oxymóron. Žádné „normální“ neexistuje. I bez magie je každý člověk tak jedinečný, že neexistuje žádná olovnice, pomocí které by šla stanovit obyčejnost. Právě to nás všechny dělá výjimečnými.
Potřebuji k odreagování poblázněnou romantiku
a tady jsem ji dostala. Po celou knihou jsem se bavila,
až na ten konec, kdy nevěra není jednoduché téma,
ale na druhou stranu mi bylo Spencera o narozeninách tak líto,
že slzička ukápla. Protože knihu poslouchám, tak ji o to víc prožívám.
Mi se kniha moc líbila, ta klučičí parta je skvělá a těším se na pokračování.
Calla si užívá života v Torontě, bydlí u rodičů, je jí 26 a nic ji nechybí...
Po krátkém vztahu, zamilovaná se srdíčky v očích se vrací na Aljašku
žít s Jonahem. Jenže Aljaška je drsná zem, s divokými zvířaty a
nikdo nedostane nic zadarmo. Nastěhují se do divočiny s kozlem
a mývalem a Calla si musí zvykat na samotu.
Jejich vztah prochází pořádnou zkouškou jejich lásky.
Nasmála jsem se při situacích, kdy Calla naprosto plave v základních
věcech, drsnou krajinou i zvířaty.
Jen jsem si uvědomila, jaký skok musela udělat holka z města bez
problémů, o nic se nestarala a teď povětšinu času sama a bez přátel.
V knize vidíte důležitost komunity a přátelství i se zapšklým sousedem :-)
Moc se mi to líbilo.
Divé ženy však patří do přírody. A nelze je zkrotit...
V tomto dechberoucím románu o ženské houževnatosti a
obrozující síle přírody se napříč pěti staletími splétají příběhy tří žen.
Altha, Violet a Kate - mněly jedno společné
-smůlu na muže, těžké životní příběhy a byly to čarodějky.
Byla to nádhera číst a proto moc doporučuji.
„Všechno vzniká pomocí kouzel — listy i stromy, květiny i ptáci, jezevci i lišky
a veverky, a taky lidé. Proto musí být nějaké kouzlo i kolem nás… Všude!“
VŽDYCKY MUSÍTE MÍT NADĚJI, PROTOŽE TA UMÍRÁ POSLEDNÍ !
Užijte si nelehké putování i zajímavosti na Pobřežní cestě dlouhé 1000 km.
Úžasná cesta, kterou manželé prochází pěšky potom, co jim zabaví farmu
vinou jejich přítele a doví se, že manželovi nezbývá mnoho času.
Poslouchala jsem jako audioknihu krásně načtenou Danou Černou
Emocemi nabitá kniha plná nadě a kterou doporučuji.
''Viděla jsem už dost věcí ? Až je jednou nebudu moct vídat, budu si je pamatovat?
A bude mi ta vzpomínka stačit? Naplni mě a uzdraví bolavé srdce?
Může člověk vůbec nasbírat dost vzpomínek?
Před námi byly zátoky, jež jsme ještě neoběvili.
Mysy a ostrohy, jež jsme nepřešli.
Východy slunce, které jsme neobjevili.
Soumraky, pod kterými neusínali.
Počasí, nad kterým jsme nežasli.
A zima, kterou jsme ještě nemuseli snášet...
Skvělý román o dvou dějových linkách z Anglie a Austrálie, tří generací,
neštěstí, poezii, válce, mladých láskách, závisti, adopci a smutných koncích.
Krásné čtení, které doporučuji.
Daleké nedozírné břehy
Když řeku Kenmare zvlní vzdálené, táhlé chvění
parníku, co vyráží ze zálivu dál,
sleduji, jak pluje, on i příběh tu je,
který se jednou jinde odehrál.
To v roce sedmatřicet zemřeli mí rodiče
a strýc Ned z Tásmánie
poslal mi lístek lodní.
„Život před sebou máš, když Kerry zanecháš,
jinak tam můžeš umírat den po dni.“
A tak jsem odjel z domu a nevzal si nic k tomu,
abych na vílí vřesy mohl vzpomínat.
Přede mnou nic než plány a příběh nenapsaný,
když tisíce mil moře zvládnu překonat.
Parní loď v dálku veze snílka, co nezná meze,
a bájí o životě, co nechal za sebou.
Divoké dítě z Kerry neví, na jaké břehy
mu bude dovoleno v dálce vysednout.
Někdy máš přece štěstí, i když ti hlava třeští,
a tak ho vítá strýček laskavý jako král.
Ten dobrý muž to nebyl, kdo od žalu mi slevil,
spíš dívka, s níž jsem si kvůli sázce hrál.
Shodli se jednoduše, že promluvit do duše
té, co si myslí, že je něco víc
než kluci, co si hráli a pět šilinků dali, tomu kdo zaujme ji a políbí její líc.
A já se jednou vracel domů,
pršelo silně ještě k tomu, a Towerhurst jsem v buši po pravé ruce měl,
když v tom ji vidím zdola, jak na mě strachy volá,
z koruny stromu. No, to svět neviděl!
Na cestu ukázala, aby mě varovala,kde černý had se zrovna nacházel.
Černý had s žlutým břichem, jen obestřený tichem,
a tak jsem kolem klidně procházel.
Bůh mi snad odpustí, že její úzkosti
jsem pohotově hodlal využít.
Povídám: „Děvče zlaté, co mi za pomoc dáte?“
A tak na polibek kývla, pravdu netušíc.
„Radši zavři oči!“ volám, na hada skočím,
za hlavu ho chytím a hodím do křoví.
Cesta je teď volná a dívenka teď svolná,
slézt ze stromu na zem už se nebojí.
A najednou je tu, v záplavě bílých květů,
jež cestou dolů na ni padaly.
A když se otočila, korunu vílí měla, na krku lišku s okem
modravým.
Hned vím, že čestné není loudit z ní políbení,
a pak si všimnu knížky, co má u nohou,
kterou tam upustila, aby mě pokoušela:
,Svět krásných slov se s tím tvým protnout nemohou.
A tak závazek měním na trochu toho čtení
a dívenka mě ráda poslechne.
Pak krásné verše mění v mé duši rozechvění,
když dávné balady v nich zaslechne.
A s ním se dostaví i špatné svědomí,
vždyť hada, co jsem hodil stranou, zabil jedinou ranou můj strýček Ned –
to jsem však nemoh říct.
Kdo by dál věřil hochu, který zachránil jen trochu
děvče před hadem, co nemoh žít?!
Ta lež mě už neleká, spíš vzpomínka pravěká
na dívenku, kterou mi odvál čas.
A přece je tu se mnou, když hodinku mám temnou,
a parník k dálným břehům odplouvá zas.
Znáte to, když čtete nějakou duchařinu a běhají vám mrazíky po zádech
po celou dobu a čekáte, co se za chvíli přihodí....
Jsem napnutá, protože kniha skončila v tom nejlepším a napínavém...
Dufám, že další díl vydají brzy.
To bylo ták pěkné čtení !
Tisíc druhů marmelády :-)
Opětovaná i neopětovaná láska, přátelství a skvělá rodina, koza a papoušek,
ale hlavně nádherné SKOTSKO a jeho úžasná příroda !
Za mne obrovské potěšení a doporučení .
Od autorky je toto moje první kniha, ale určitě ne poslední.
Píše příjemně a čtivě.
V románu nic nechybí - je tam vtip, popisy přírody a okolí, rodinné problémy,
starosti a i když je konec afektovaný a zidealizovaný, moc se mi čtení líbilo.
Doporučuji.
Okouzlil mě.
Získal mou lásku.
Pobláznil mě.
Vzal klid mé duši.
Pak svévolně uloupil mou nevinnost
Krásný historický román, až naivně pohádkový.
Moc se mi líbil a doporučuji.
(SPOILER) „Viděl jsem, jaks políbila hvězdy.“
A stejně jsem tým Zayne :-(
Guns N' Roses - Paradise City
Tohle je láska a láska dovede lidi změnit.
I když je ten člověk ve skutečnosti démon a korunní princ pekel.
Už dávno jsem přišla na to, že lidé občas dovedou být horší než jakýkoliv démon, který vzešel z jam pekelných.
Ledovec netaje, když do něj kopete,
ledovec taje, když jej zahřejete.
Skvělá, mafiánská, tvrdá, zákeřná, bezcitná a krvavá super kniha.
Kdo tady doopravdy tahá za nitky?
Potřebuji pokračování a doporučuji.
„Peníze mají obrovskou moc.
Říká se, že peníze ti zajistí svobodu, ale tak to není.
Čím víc máš, tím víc jich chceš. Jsi jimi, jejich množstvím ovládán.
Spoutají tvou mysl a přimějí tě pro ně udělat ty nejšílenější věci.
Peníze nejsou jenom svoboda, protože to právě ony vládnou světu.
Ovládají lidi, především ty nejbohatší, kteří jsou sice svobodní a zároveň ne,
protože dělají vše pro to, aby těch peněz získali ještě víc,
aby čísla na jejich bankovních účtech jen narůstala.
Takhle to bylo, je a vždycky bude.“
S paní autorkou a jejími vypravěčskými schopnostmi je to první shledání a určitě ne poslední.
Krásná kniha s temnou a smutnou linkou, ale taky povzbudivým a pozitivním koncem.
V příběhu je mnoho nelehkých témat, které život přináší a nad kterými je nutné se pozastavit.
Za mne určitě doporučuji.
Smrt si nevybírá. Zasahuje nás nečekaně a bere nám lidi, které
milujeme. Na smrt blízkého se nedá připravit, nedá se na ni zvyknout,
ztráta lidí bolí a vstřebat ji je těžké.
Dnes jsem slyšela mnoho přání a chytrých slov, ale já to své mám v srdci už dlouho.
Žádné dítě na zemi nesmí být nešťastné. Každé má právo na lásku.
Už vím, proč mi život vzal jedinou holčičku, kterou jsem měla.
Udělal to proto, aby mi jich dal plný dům, Dům Slunce.
Zvednu oči k desce s Oliverovou podobiznou.
Angeli so v nebesih.
Je toto dílo vůbec od J.L.A ???
Její romance mám hodně ráda, ale tato kniha mi připadala jako od nějaké začátečnice - hodně slabé.
Kniha dle mého gusta.
Pro někoho je to určitě pomalý děj, ale já miluji takové příběhy.
Ať jde o romantiku, nebo román, užívám si atmosféru a příběh se kterým
si autor pohraje. Za mne - velká spokojenost.