Falco peregri
komentáře u knih
Krajina roztavených zvonů
Jan Štifter
Hezká knízka, jak obsahem, tak ilustracemi a provedením. Autor píse krásným jazykem, hrejivou cestinou. Uz jsem se bála, ze vymizela. Dekuji!
Ajurvéda každý den
Wolfgang Neutzler
Krásná kniha, ráda si ji prohlízím a vybírám si recepty 'na jindy'. Uz jsem nekolik vyzkousela a nekteré dokonce poznala jako ty své, i kdyz v trosku jiné podobe. Fotografie jsou ohromne inspirující, opravdu pastva pro oci.
Recepty nejsou moc slozité, vetsina surovin se dnes uz nechá sehnat, já varím v jizním Spanelsku, a tak treba granátová jablka sbírám u cesty, kdyz je jejich cas.
Ráda sbírám lécivky a jedlé kvetiny, je jich kolem nás spousta a zadarmo!
Zkuste to, urcite se vám to zalíbí tak, ze uz nikdy nebudete hodiny vystávat u plotny pri výrobe vepro-knedlo-zelo.
Jo a taky dost dulezité: takovouhle potravou se muzete doslova nacpat, aniz byste skodili svému telu. Naopak! Tak do toho!
Na plný koule
Petra Klabouchová
Úplní cvoci, ano, poznávám rockery. Autorka ani malinko neprehání, obávám se. Jednoho takového rockera, nastestí amatera, mám doma. Jak uz nekdo v komentárích rekl, manazerka je asi masochistka, anebo Kapitána sílene miluje. Prijde to ovsem nastejno.
Mela jsem zrovna chut na humornou knízku, tahle me nezklamala. Urcite si ale prectu i neco z jiného zánru od Petry.
Labuť a lovec
Jiří Březina
Krásná knízka, jak samotný text, tak ilustrace a vubec celkové provedení. A já ji mám s milým venováním od autora :-)
Precetla jsem ji jedním dechem. Chválím autora za peclivou resersi a za to, ze se mi díky jeho stylu psaní povedlo vcítit se do lidí nám tak vzdáleným.
Ale jak se dejiny opakují, jak jsme se jeste porád nenaucili zít vedle sebe v míru, jak málo víme o 'tech ostatních'. Ach jo...
Apatykář
Lucie Hlavinková
Moje první knízka od Lucie Hlavinkové a nezklamala, naopak! Originální príbeh, krásne vykreslené postavy a situace, takze jsem je opravdu 'videla'. Pro me zvlást zajímavý príbeh a zápletka, jsem homeopatka :-), zádný jed mi není cizí. Nastestí vsechno skoncilo dobre, to jsem zrovna potrebovala!
Vodník
Tereza Bartošová
(SPOILER) Tereza Bartosová je rozhodne dobrá autorka detektivek, které já nectu, jak tvrdím (uz jsem s tím trapná). Takze po Klevisové a Brezinovi jsem se vrhla na tohle. Asi jsem to prehnala, mela jsem pak nocní mury. Takze zatím zase klid a zadne detektivky, nejak se do toho moc vzívám.
Obchod s lidmi není neco z dávné historie anebo neco, co se deje jen v daleké cizine, je dobré si to uvedomit a chválím autorku za to, ze toto téma nastínila.
Postavy popsala dobre, hned jsem je pred sebou videla. Malá holcicka mluvila podle mého názoru obcas moc rozumne na petileté díte, v rozvitých vetách a slovní zasobou, která je (podle mých zkuseností) atypická jejímu veku. Jinak zádné zádrhely, jsem ráda, ze to jeste dopadlo celkem dobre.
Promlčení
Jiří Březina
Vcera docetla jako e-knihu, hodnotím zase vysoko, autor píse proste velmi dobre. Nekolik názoru tady padlo, ze tohle není opravdová detektivka. Mne osobne to vubec nevadí protoze detektivky normálne nemám ráda, zacala jsem císt az ty Brezinovy a také Michaely Klevisové, mozná jsou ceské detektivky jiného razení a já jsem moc ráda. Ano, byl to mozná spís román zasazený do historie, já mám ráda ctení o tom 'proc' , co vede k tomu, aby se lidé k sobe takhle chovali. Je treba o tom psát, v jakékoliv forme, je opravdu dulezité nepromlcet to vsechno, co se stalo.
Konec se mi líbil, byla jsem ráda, ze to autor neukoncil ani tím, ani jiným zpusobem. Vyberte si.
Jediné, co mi trochu vadilo a pletlo, bylo to, ze vsichni tri vypraveci vyprávejí stejným zpusobem: autor, Novotný i Helge. Nemeli svuj vlastní hlas, styl. Ale napadá me, ze to tak autor udelal proto, aby se kniha cetla jako jeden celek.
Ted jsem ale zvedavá na tu Polednici, kdyz se o tom prípadu v téhle knízce tolik mluví. Ach jo.... ted abych cetla detektivky!
Les v domě
Alena Mornštajnová
Ano ... vsechno uz tady bylo receno. Pro me za 5 hvezdicek, bylo to hodne emotivní, hlavne proto, ze bohuzel vsechny ty typy postav jsou opravdové; taková rodinka! Chudák Cácora, hned bych ji adoptovala :-)
Viníka jsem tusila, jen jsem do poslední chvíle doufala, ze se mýlím. Musela jsem si po prectení téhle knihy dát pauzu, dlouho to ve mne odeznívalo.
Nultá hodina
Jana Poncarová
Moje první kniha od Jany Poncarové, hodnotím ji peti hvezdickami, i kdyz tam bylo hodne politiky, kterou nemám ráda, ale to je moje slabina; melo by me to zajimat víc, hlavne proto, abychom predesli (anebo se o to alespon snazili) událostem, které kniha popisuje. Smutné události z doby, kterou jsme nezazili, ale které jsou, bohuzel, porád aktuální. Hedvika me velmi zaujala, moc dobre vykreslená postava, mohla existovat ... vlastne existovaly a existují takové zeny jako Hedvika, vetsina z nich nemá pomníky a pametní desky.
Obcas jsem si pri ctení ríkala: uz zase pije, kourí, vsude samé hedvábí ... ale to je myslím také typické pro dobu a prostredí, ve kterém zila. Stejne tak jako ta hedvábná a krajková slova, kterými autorka hýrila :-)
Nekde mezi rádky jsem se docetla, ze ta nultá hodina nebila jenom Hedvice, ale i Jane.
Takze chci vyjádrit svuj obdiv za tak dobrou práci a hodne stestí do dalsích knih!
Samotářky
Barbora Šťastná
Výborné čtení, do hloubky vystínĕné postavy a jejich osudy, které odkrývají trochu zapomenutou historii znárodňování majetku v padesátých letech a s tím spojené počiny a chování lidí. Není to ani tak dávno, na nĕkteré vĕci rádi zapomínáme anebo je bagatelizujeme. Nemĕli bychom ...
V nĕkterých komentářích tady čtu, že čtenáři nechápou chování hlavních hrdinek, a proto dávají knížce ménĕ hvĕzdiček. Já myslím, že napsat kvalitní knížku neznamená vždycky vykreslit hlavní postavy tak, aby se s nimi dokázal čtenář ztotožnit anebo je chápat. V dnešní dobĕ je tendence řešit svá traumata, což je dobře ( i když to občas nabírá proporce obsese). Ano, je třeba snažit se sejít s baterkou do sklepa podvĕdomí a trochu si tam posvítit. Jenomže u předešlých generací se tomu ještĕ tak nefandilo a navíc: ne každý si troufne jít sám do sklepa ( a ne každý má tu baterku ).
Nalezení
Jiří Březina
Po přečtení "Na kopci" jsem si koupila (do čtečky) "Nalezení", tedy nejnovĕjší z řady detektivek s Tomášem Volfem. Seznámila jsem se se sympatickým detektivem a vůbec nevadilo, že jsem předchozí knížky nečetla. Asi ale budu, líbí se mi autorův styl a Tomáš Volf má šanci stát se jedním z mých oblíbených detektivů; zatím jsou to pouze (cheef)inspektor Clouseau a Kari Sorjonen. Z toho je asi jasné, že detektivky moc nečtu, ale ty od Březiny a Klevisové mi sedí. Stejnĕ jako to umí Michaela Klevisová, i Jiří Březina dokáže napsat opravdu napínavý příbĕh bez ošklivých, krvavých scén.
Moc se mi líbilo seznamovat se postupnĕ s Tomášem dnes a tím malým Tomem v paralelní dĕjové lince. Puberťácké dialogy dobře sedĕly (vzpomnĕla jsem si na své mládí a oprášila si češtinu osmdesátých let a docela se přitom nasmála).
Autor dal dost prostoru také druhé hlavní postavĕ, Evĕ, kterou dokázal dobře vykreslit. Nevím, jestli se už objevila v dřívĕjších příbĕzích, ale já bych ji rozhodnĕ ještĕ ráda potkala v dalším. Dokonce spolu s rodiči Volfovými doufám, že “by z toho mohlo nĕco být".
Takže u mnĕ zase za pĕt, Jiří!
Desetkrát a dost
Scarlett Wilková
Druhá kniha od Scarlet Wilkové, kterou jsem precetla. "Az uvidís more" byla ta první, tahle je úplne jiná, také moc dobre napsaná, ale lehcí ctení. Akorát jsem mela potrebu císt neco takového, feel-good, proste pohádku pro dospelé. Vázne doufám, ze je aspon cástecne autobiografická! Pobavila me, hodne známých situací nebot jsem sama ve vekové kategorii trí hlavních hrdinek a mám zkusenosti se seznamkou na internetu. I my ted zijeme stastne a nevíme, jak dlouho jeste, jsme spolu vetsinou rádi, takze víme, ze pohádky nekdy existují a je treba si je napsat a zahrát sám.
Vtipný konec :-)
Autorce fandím a tesím se na dalsí knízku.
Na kopci
Jiří Březina
Na kopci je první kniha od Jirího Breziny, kterou jsem cetla a nebude tou poslední. Detektivky moc nectu (muj zivot je zapletený sám o sobe), ale tenhle styl mi sedí, je to spís takový detektivní román. Líbí se mi, ze autor dobre vykreslil postavy, také je zjevné, ze si dal práci s výzkumem, nez se pustil do neceho tak slozitého, jako popis a jednání s traumatizovanými lidmi.
Cetla jsem v prologu, ze v tomto vydání autor pozmenil konec, ted jsem zvedavá na tu puvodní verzi...
Takze tohle je prvotina? No to tedy klobouk dolu, Jirí!
