Fontak komentáře u knih

Mé první setkání s Murakamim a setkání to nebylo příjemné. Dospělý muž si po léta v sobě nese křivdu, kterou mu způsobili kamarádi, když ho vyhodili z party aniž by mu sdělili důvod. Nevím no, skoro dvacet let dumat nad tím, proč mě někdo kdysi dávno vyloučil z party. Tssss, ani bych se na to nevys***
Pokud by mě parta vyloučila, bez sdělení důvodu a přitom já bych věděl, že jsem nic špatného neprovedl a svědomí mám čisté, tak by mi ti lidé opravdu nestáli za to, abych se kvůli nim roky trápil. Já jsem nic špatného neudělal, svědomí mám čisté a vy mě přesto vyloučíte z party bez toho, aniž byste mi sdělili důvod či se jen zeptali na můj názor?? No tak to jděte do hajz**. To tedy opravdu nejste kamarádi.
U popisu jeho homosexuálního snu se mi obrátil žaludek a musel jsem knížku na chvíli odložit. Nechutný.
Ještě Murakamimu šanci dám. Ale jestli jsou všechny jeho knihy jako tahle, tak to potěš koště.

4 25.02.2021

Příběh o putování mladého muže s jeho kocourem, kterému dal ale kočičí jméno Nana. Příběh popisuje sám kocour ve stylu, o kterém si skutečně myslím, že se může blížit kočičímu přemýšlení vzhledem k jejich povaze. Krásný příběh o lásce mezi člověkem a zvířetem, až do bolavého konce. Jednu hvězdu ubírám za značné množství překlepů v knize a taky gramatické chyby. Cituji: "Zemědělské domy mývají problémy s hlodavci."

4 22.02.2021

Ta hysterická kráva mě v druhé polovině knihy už neskutečně rozčilovala. Zasloužila by proplesknout, aby se vzpamatovala. Na knize mi vadilo to, jak autor pořád dokola opakuje, jak zde bylo před rokem 1989 vše špinavé. Píše to pořád dokola. Že jsou špinavé kachličky v nádražní hale, že jsou špinavé záclony v nemocnici.. No a v druhé polovině knihy zase neustále píše, jak je hlavní hrdince zima - až mi to lezlo na nervy. Já si tu knihu snad vezmu znova a spočítám, kolikrát to tam napsal. Hrdince je zima, hrdinku studí chůze po podlaze, fouká na ní studený vítr, je jí zima, ráno se probudí a je zimomřivá, rty má popraskané zimou, musí si vzít dvě peřiny, protože je jí zima, zebou jí prsty u nohou.. Jo, a abych nezapomněl - je jí zima.

4 05.07.2020

Úžasný životní příběh Jiřího Rašky, vyprávěný formou pohádky.

4 04.01.2020

Moje dětství od A až do Z. Tuhle knížku jsem jako malý tak často četl a tolik jsem ji všude tahal s sebou, až jsem ji úplně roztrhal a zbyly z ní jen cáry.

4 29.08.2019

Jednoznačně nejdelší kniha, kterou jsem kdy přečetl. Přes 700 stran. Je to tak obsáhlé, že vlastně vůbec nemá cenu o tom psát. To by byla slohová práce. Řeknu snad jen to, že to rozhodně má atmosféru a vyvolává to ve mně spoustu otázek. Konec jsem nepochopil a je možná autorčin záměr, aby to čtenář nepochopil, či aby si to vysvětlil po svém. Otázka je, zda když to čtenář pochopí po svém (nikoli tak, jak zamýšlela autorka), tak zda se to za pochopení vlastně vůbec dá považovat? Já to beru tak, že jsem to nepochopil. A to z toho důvodu, že to ve mně vzbuzuje mraky otázek a nic mi není úplně jasné. Ale není to ten správný účel knihy? Aby vám to vrtalo v hlavě ještě za další týden, než to hned všechno pochopit? Určitě si to přečtěte. Stojí to za to. Plný počet bodů ale nedám. Unavovaly mě zbytečné popisy objektů, které se nacházely v různých místnostech. Mě opravdu nezajímá, že má někdo na okně pověšenou špinavou záclonu, pod ní stolek a na zemi prošlapané tatami. Na děj to nemá vůbec žádný vliv a jen to zbytečně zdržuje. Co by se stalo, kdybychom se nedozvěděli, že má někdo v obýváku špinavou záclonu? Nic.

3 03.11.2022

Dočteno na stranu 120. Dál už na to fakt nemám. Co je to za sračku?

Tak mi přišlo trošku zvláštní, že se v knize stále opakují dokola stejné věty. Chudák syn pana Prachaře, snad ten alkoholismus nezdědí po otci....nebo....já jsem abstinent. Nevím proč autor určité věci opakoval pořád dokola. Film jsem neviděl, hodnotím jen knihu. Bylo to celkem dobré....

3 01.04.2021

Ukrutná nuda k uzoufání. Dlouhodobě mám problém s rodinnými ságami nebo několikageneračními příběhy. Příliš mnoho postav, přespříliš. Pak už ani nevíte kdo je kdo. Přehršel postav. Z otravného prostředí mongolské stepi, kde v jednom kuse jezdí na koni, jedí skopové a v polévce jim plave lůj (už jen z té představy se mi zvedá kufr) se přesouváte do ještě otravnějšího města plného ožralů a kurev. Opravdu jsem se nemohl dočkat, až to skončí. Chtěl jsem to nechat nedočtené, ale když už jsem byl v půlce, tak jsem si řekl, že to dám. Styl psaní se mi taky absolutně nelíbil. Chvílemi jsem vůbec nerozuměl o kom vlastně mluví.

3 26.03.2021

K této knize mě napadají pouze dvě slova - nic moc.

3 03.08.2020

To jsem šel jednou takhle odpoledne vynést odpadky. Šel jsem ke kontejnerům a začal jsem třídit. Tak jak to dělám už léta, a jak se má. Když jsem otevřel kontejner na papír, zjistil jsem, že je úplně plný jakýchsi kartonů, a že se tam už nic dalšího nevejde. Tak jsem svoje dvě papírové krabice chtěl zase odnést zpátky domů s tím, že je vyhodím příště, protože nemám rád, když někdo položí odpadky na ulici, protože v kontejneru už není místo. Všiml jsem si, že už tam byl někdo přede mnou, také zjistil, že se jeho papírové odpadky do kontejneru nevejdou, a proto je odložil vedle. Jednalo se o úhledně složený komínek novin a časopisů, z obou stran převázaný provázkem. A právě na vrcholu toho balíčku, pod dvěma uzly, ležela tahle kniha. Jméno autora mi nic neříkalo, obálka se mi také nelíbila, ale zaujal mě název "Dominika". Toto jméno považuji za nejkrásnější na světě. Tak jsem knihu zpod uzlů vyprostil, odnesl jsem si ji domů a přečetl. No, co více dodat...Snad jen to, že za pár dnů jsem šel zase vyhazovat odpadky a tuto knihu jsem vzal s sebou. Kontejner na papír byl už prázdný, a tak tam skončila. Mé hodnocení odpovídá mému příběhu setkání s touto knihou,a také odpovídá příběhu v knize. Nalezena u odpadků, odpadková kniha, skončila v odpadcích. Vlastně můžu tímto udělit hodnocení i za toho člověka, který ji vyhodil už přede mnou. Zřejmě by také hodnotil "odpadem".

Nesmysl....

Od toho se nedá odtrhnout. To bylo v noci - "ještě jednu kapitolu a už půjdu spát...tak teda ještě jednu a už půjdu vážně spát......ale no tak ještě jednu kapitolu, ale vážně už poslední..."

No, jak to dopadlo jsem se sice dozvěděl, ale zaspal jsem a ráno jsem přišel pozdě do práce.

Autorka je neřád! :)

2 13.10.2024

Knížka je to pěkná, ale čekal jsem od toho víc.

2 10.09.2023

Japonská literatura mě baví. Po přečtení této knihy mi zůstávají na mysli pouze dvě slova - stalking a nespravedlnost.

2 24.04.2021

Nedočteno. Nedokázal jsem se dostat ani do poloviny. Tohle asi nebude četba pro chlapy. Přišlo mi to jak červená knihovna... Mně se líbí tenhle chlap, ale já se nelíbím jemu... Co si o mně asi myslí? Co si myslí, že si myslím já o něm..?? Atd. Uufff...

Být zadaná a přitom mít orální sex na firemním večírku.. Ale to se přece nepočítá... Kurvit se každý den s někým jiným. Ehm, co to jako je? Je autorka zcela při smyslech?

Někdo má vedle pracovního stolu připíchnuté fotky členů své rodiny, já tam mám vytištěnou a připíchnutou Sovovu báseň "Rybníky". Skvělé dílo vyjadřující pocity takovým krásným způsobem, že to až tají dech.. Stejně jako podvečerní procházka kolem rybníku.

2 29.08.2019

Wolkera mám moc rád.

2 29.08.2019

Nic moc. Já prostě knížky o tom, jak se někdo kurví, nemám rád.

2 25.08.2019