freejazz
komentáře u knih
Naše ztracená srdce
Celeste Ng
odebírání dětí se dělo i u nás. krom toho se také děla „nenásilná“ sterilizace „nevhodných“ matek. měli jsme našlápnuto do stejného průšvihu.
i když jsme v jiné době a jiné situaci, zase začíná být cítit dav. a zase se dají najít „machři“ co to s ním svedou. buď nikdy neslyšeli, nebo si myslí, že se jich to netýká - kdo s čím zachází, s tím také schází.
knížky Ng jsou jiné, i u téhle mám pocit, že je nedokončená. a je dobře, že to autorka nechává na čtenářích. ti co hledají vědí, že je potřeba dívat se a vidět. i za roh. i když to tam nevypadá zrovna lákavě.
Podivná doba
Caimh McDonnell
lehké komično pozvolna přechází v lehké fantastično.
oceňuji skvělé dialogy a barvité líčení jak to chodí v tabloidu. víc takových osvícených (ne)novinářů by se hodilo i u nás, protože ty naše zrůdy řádí mnohem hůř, než ty literární.
výborná oddechovka, kterou jsem začal číst jenom proto, že mi přišla do ruky (přiznám, po zhlédnutí hodnocení tady na databázi). a najednou jsem byl na straně 75 pak 163 a pak už jsem to dal v jednom kuse až do konečných tuším 411.
ano, celý čas mi do toho lezli různé situace z Terryho Pratchetta, ale McDonnell rozhodně neopisoval!
Dúchanie do pahrieb
Vladimír Mináč
baťko Mináč, dlhoročný predseda Matice slovenskej... myslím, že táto kniha bola jeho prihláškou za predsedu onej obskúrnej organizácie. ale nebolo to vôbec zlé. len som si pri ňom už po prvej knihe zvykol byť ostražitým najmä k faktom a popisu udalostí, ktoré prinášal.
keby to nebolo tu, ani by som si nespomenul, že som to kedysi čítal.
Zvony zvoní na den
Vladimír Mináč
je divné, že tu chýba akékoľvek slovenské vydanie tejto knihy a chýba tu aj vydanie celej trilógie. pritom tieto tri Mináčove knihy nám boli otrieskavané o hlavu a mali sme sa podľa nich učiť chápať dobu. myslím, že sme mnohé pochopili. stačilo prečítať si tieto príbehy a potom sadnúť k telke a sledovať príbehy a šibalstvá jediného správneho policajta Zemana.
pochopili sme. a ak to niekomu ťažšie dochádzalo, tak Bič boží bol tou poslednou kvapkou, aby sme vedeli, ako tieto propagandistické opusy vnímať.
Dlhý čas čakania
Vladimír Mináč
príliš silný ideologický nános, ktorý z knihy robil rozprávku. a pri konfrontácii s tým, ako skutočne žila moja babka to veľmi neobstálo.
napriek tomu treba uznať, že Mináč bol extra zručný remeselník, ktorý presne vystihol, čo sa v ktorej dobe žiada.
Živí a mŕtvi
Vladimír Mináč
najprv to bolo povinné čítanie, inak by som sa k tomu nedostal. ale bravúrne napísané a uveriteľné. o tom, čo sa skutočne dialo a aký to malo dopad na náš svet, sme sa dozvedali oveľa neskôr – vždy, keď sa ktosi dôležitý na besede preriekol, ale ak sa niekto pustil do spomínania a tie spomienky neboli ani zďaleka také čiernobiele ako Mináčove knihy.
Živočichopis
Miloš Macourek
kniha, ktorú budem mať navždy spojenú s Ívermi, pretože cez ne som sa dostal k Macourkovi. také milé drobnosti a hračky.
Jak jsem přispěl k Hitlerovu pádu / Já proti Rommelovi
Spike Milligan
jak daleko je od vojína Spikea Milligana k poručíku Goodbodymu? tito dva borci dokazují, že švejkizmus není výhradně český patent, že blb dovede bořit ducha války a válčení v jakékoliv armádě. kdyby se dali dohromady všichni švejkovití vojáci, byla by z toho taková úžasná sedmá rota... a snad by někomu napadlo, jaká pitomost je umírat pro něčí vzrušení a jak je to blbé, když toho ideologa už nic jiného vzrušit nedovede.
Tehdy a teď
Joseph Heller
kniha, díky které jsem pochopil mnoho detailů z daších knih JH. něco jako příruční slovník naučný o životě a zkušenostech významného spisovatele, sepsaná autorem ne ro slávu, ale pro potěšení odkrýt čtenářům, co se dělo v pozadí a co určovalo jeho osudy.
Neveselá záležitost
Joseph Heller
vynikající motivační literatura. a poklona před hrdinstvím všedních okamžiků.
Hlava XXII
Joseph Heller
jak to, že Yossarianovy příhody a zkušenosti nemám v přečtených knihách?! to bych se musel stydět.
i když je pravda, že napoprvé jsem si s tím opusem nevěděl rady a přečetl ho jenom proto, abych nebyl za blba. ta radost z absurdnosti přišla až pak. a dodnes nechápu, jak mohla tato knížka vyjít u nás v dobách normalizace.
Neviditelné řemeslo: Tajemství redakční práce
kolektiv autorů
absolútna špica na záver roka!
veľmi dobre som sa zabával, pretože môžem porovnávať (a aj som to robil) so svojimi skúsenosťami (od roku 1995 je ich viac než dosť) na rôznych pozíciách.
kniha, ktorá musela byť raz napísaná, pretože čitatelia netušia, čo sa za tými vytlačenými a popísanými stranami, ktoré ich dojímajú, vzrušujú, informujú a vzdelávajú vlastne ukrýva.
oceňujem obrovský nadhľad a pokoru tých, čo sa na Neviditelném řemesle (väčšinou) podieľali. (a súhlasím s georgearrow, že niektoré texty tu byť nemuseli.)
vďaka za možnosť nahliadnuť do naozaj širokej palety skrytej redakčnej práce v rôznych segmentoch a rôznych obdobiach.
je skvelé, že máme naozaj výnimočné osobnosti na svojom mieste a ich zásluhou možnosť čítať v kvalitnej podobe kvalitnú literatúru. bez tohto remesla v pozadí by to vyzeralo asi inak (nakoniec, všetci máme skúsenosť s odfláknutou redakčnou prácou a pri niektorých vydavateľských domoch nám bliká červené svetlo).
odporúčam všetkým, čo si myslia, že vydať knihu znamená dať potlačiť papier a potom ho zviazaný ponúkať v supermarkete medzi banánmi a klobásou.
môj hajlajt bola posledná kapitola od Michala Kašpárka. a úplne ma dostali kapitoly o komiksoch a rómskej literatúre. ale takto by som pokračoval takmer o celej knihe.
čítajte, je to lepšie ako čokoľvek iné a ak máte radi knihy, určite ich budete mať po prečítaní ešte radšej – aj s ľuďmi, ktorí sa okolo nich motajú a záleží im na tom, ako vyzerajú a čo obsahujú.
a úplne na odľahčenie:
v začiatkoch používania PC som dostal rukopis vytlačený na ihličkovej tlačiarni, ktorý potreboval milión zásahov, v podstate komplet prepísať, lebo obsah bol výborný, ale tá forma... potešilo ma, že autor je počítačovo zdatný a požiadal som ho o elektronickú verziu textu (vtedy legendárna T602). pokrčil plecami, že on žiadnu elektrickú verziu nemá. oponoval som - text je vytlačený na ihličkovej tlačiarni, ktorá musela byť pripojená k počítaču, kde teda ten súbor musí byť. ale autor trval na svojom, že on žiadny súbor nemá.
aby som to skrátil – detektívka sa skončila veľmi rýchlo. autor, otitulovaný zo všetkých strán mi vysvetlil, že keď v počítači dopíše stranu vytlačí ju, na obrazovke vymaže a píše ďalej.
takže som tých 200 strán rukopisu prepísal, aby som ich potom mohol napísať nanovo. a knižku sme vydali:)
veľa úspechov, Páni Redaktori!
Deti v daždi
Dušan Dušek
vianočný darček. to najlepšie, čo sa mi mohlo stať je súhra sviatkov a termínu vydania. takto sú Vianoce dvakrát krajšie.
a kniha? dosť podrobné záznamy toho, čo sme si v nedávnej dobe odžili. s krásnou hrou slov a obrazov, s pripomienkami neviditeľného sveta, ktorý nosíme hlboko v sebe a ukazujeme ho zasa iba sami sebe - Dušan toto dokáže prekonať a predstavuje svoj svet aj nám - asi preto, aby sme sa v tom našom vedeli zorientovať a nestratiť.
jednoducho krásna kniha na ktorú sa oplatilo čakať.
Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda / Markheim / Kumpáni
Robert Louis Stevenson
nenašel jsem tady sešitové vydání z edice Dobrodružné romány vydavatelství Smena, někdy ze začátku 70. let.
co říct? samotný Jekyll a Hyde je tak ošumělý příběh, že i ten, kdo to nikdy nečetl ví, o čem to je. kdo to nečetl ale neví, jaké jemné nuansy se v příběhu objevují. přesto mně neustále rozčiloval nejspíš zlý překlad, který škobrtal a nedovolil mi soustředit se na napsané. považuji to spíš za průměrný opus.
co mně ale zaujalo daleko víc, byly přídavky - Markheim a Zloději mrtvol. jako by to napsal někdo jiný a překládal taky někdo jiný. svěží, svižné, překvapivé a do hloubky propracované skice. zejména Markheim, který mi připomněl strašidelnou knihu Zločin a trest od přeceňovaného Dostojevského. to, co dokázal Stevenson na několika stranách, se nepovedlo FMD ani na tom veletoku pěti nebo šestiset stran.
a i když jsem to bral jenom jako oddechovku před Vánocemi, stálo to za čtení. naopak, rozpaky ve mně zase vyvolal příběh ze života Francoise Villona.
a vůbec, celý ten sešit byl nějak divně slepený.
Kto sa smeje naposledy ...
Erle Stanley Gardner
jako přestávka mezi knížkami o.k. už aby byly Vánoce, snad na mně Ježíšek nezapomene.
ale jo, je to klasika a na klasiky se nemá nadávat. taky nenadávám, ale je to spíše úplná oddechovka, něco jako ty románky z červené knihovny, co teď zaplavují vánoční pulty. kdybych to nečetl, nic se nestane.
Playback
Raymond Chandler
áno, oddychovka. a Phil Marlowe ako čistý ľudomil, to sa podarilo. v každom prípade lepšie ako celá krimi produkcia našich telekanálov, hoci v tom strašnom zošitovom vydaní z roku 1973, ktoré tu ani nie je zaznamenané, je to prudko odpudzujúce balenie.
Dobro a zlo 21. století
Marek Vácha
svět je místo hodně komplikované. je ale možné udělat si v něm jednoduchý systém, díky kterému je možné jej začít chápat. a dát si jako základ etická pravidla, jimiž se svět více či méně řídí od nepaměti je snad nejlepší možnost.
číst smysluplné povídání o nesmyslných a často i nepochopitelných aktivitách lidstva je velmi příjemné. žádné rady, žádné dogmy, na všechno musí čtenář přijít sám – pravda, jenom pokud má zájem.
děkuji a doporučuji.
Nevím
Josef Formánek
opravdu nevím.
na jedné straně může prsatý muž napsat cokoliv, rád po tom sáhnu, na straně druhé ale mám možná trochu větší očekávání.
tyto deníkové zápisky, záznam krátkého údobí života, kdy se zdánlivě nic neděje a přesto dochází k závažným rozhodnutím se čtou sami. jenom mi k tomu schází nějaké „lepidlo“ které z toho udělá velkou literaturu. takto jsou to spíš poznámky na větší opus.
ale četlo se to fajn, takže přikládám k dalším Formánkům:)
Tvýma očima
Peter Høeg
Høeg nie je plochý a prvoplánový spisovateľ. preto sa asi nečíta úplne ľahko a do jeho príbehov potrebuje človek vkĺznuť.
Tvýma očima je presne ten typ čítania, ktoré si musí čitateľ dotvoriť sám. ak sa tomu poddá, rozbehne sa imaginácia, naštartujú spomienky, začnú sa stierať hranice medzi realitou, snami, napísanou knihou a fantáziami v nej. a čo z toho vylezie, za to nesie zodpovednosť sám čitateľ:)
a teraz sa idem pozrieť na Hansa Scherfiga, jeho obrázky na mňa pôsobia tak trochu ako snový svet colníka Rousseau. (nakoniec, pozrite si sami: https://tinyurl.com/4s94akar)
pekné čítanie na tento nijaký čas za oknami.
