Fuksinka komentáře u knih

Nějak se nemůžu donutit knihu dočíst. Martin zabil spoustu oblíbených postav. Ty, co zbyly se v knize téměř nevyskytují. jsem ráda aspoň za Briane, ale ta neustále někam putuje a potkává postavy, které děj nikam neposunují. Jsem v půlce a děj dost o ničem, jedině snad volba na Železných ostrovech a to je zoufale málo. Nuda, nuda a nuda.

Vzdávám to, tohle se prostě nedá. Miluju dlouhé knihy, ale musí s v nich něco dít. U téhle si připadám, jako kdybych četla učebnici.

1 23.05.2014

Nejsem dítě ani mládež, ale tuhle "pohádku" jsem si užila. Dobrý mix Ztraceného světa a Indiany Jonese. Být dítětem, nebo mládeží, byla bych nadšená.

20.05.2014

Western kombinovaný s Podzemní říší Jamese Rollinse a Bouří od Prestona a Childa. Troška rodriguezovské naturalistické poetiky, týkající se surrealistickeho cákání mozků a malinko hororu. Fajn akční nejen vlaková, velice zábavná oddychovka. No ale na zadek jsem si z toho nesedla. Každopádně Červenák dostane ještě šanci.
Ilustrace v knize jsou špičkové.

1 16.05.2014

Přesně jak napsal gogo, do vlaku ideální.

30.04.2014

Zajímalo by mě, jak to ten Rollins dělá? Ty knihy jsou přece všechny skoro stejné: Prolog z historie, současnost, problém, informace, honička, přestřelka, další informace, honička, přestřelka, informace, přestřelka, konec.
Jak je možné, že mě ty knihy pořád tak baví? Sympatické postavy? Zběsilé tempo, kterým ubíhá děj? Nebo to, že založí pointu na fakt atraktivních střípcích historie (vědy)? Ať už je to cokoliv, já si užila další výbornou a zábavnou oddechovku. Docela se mi i líbí, že konce už nebývají tak úplně sluníčkově pozitivní. I tentokrát James pěkně vyselektoval oblíbené i neoblíbené postavy. Výborně.

6 29.04.2014

Dopoledne jsem koupila ebook a na jeden zátah dočetla.
Dvojka je o hodně lepší než jednička. Jsou zde konečně nečekané zvraty, z Martina se stal vážně sympaťák, přidaly se super postavy, pár příšer a o parádní hlášky taky není nouze. To, jak se vyřešil problém s Perunem mě vážně pobavilo. Originální, vtipné, akční a kurevsky zábavné. Maličko bych možná zkrátila některé akční scény, ale i tak 95%.
Jsem ráda, že kvalita Kotletových knih (ať už je autor/autoři kdokoliv) neupadá, jak jsem se obávala po prvním díle. V tomto případě rozdělení na dvě knihy asi nebyla nejlepší volba. Já vím, výdělek je výdělek, ale já kvůli slabšímu prvnímu dílu po fyzických knihách netoužím, je mi líto za něj dávat prachy. Být to jedna kniha, tak ji na poličku určitě budu chtít.

8 26.04.2014

Nic moc originální zápletka. Celkem předvídatelný konec. Klaďas nijak extra sympatický. Borec na vozíku dokonalý. Super černý humor, narážky na současné rádoby hvězdy a nekorektní vtipy me bavily moc. Fajn oddechovka ale bez ničeho, co by nějak extra vynikalo.

1 25.04.2014

Na dnešního čtenáře působí Poe poněkud "ukecaně". Ale u tak krásných slovních obratů, ta ukecanost vůbec nevadí. Nenazvala bych povídky úplně hororovými. Poe byl spíš mistr v nastínění atmosféry a pocitů. Některé povídky byly přece jenom dost předvídatelné třeba: Vrah jsi ty. Vraždy v ulici Morgue byla vyloženě hloupá. Za mě nejlepší Černý kocour, Eleonora, Zánik domu Usherů, Zrádné srdce.

2 22.04.2014

Poslední díl je skvělý, nápaditý. Válečné scény jsou velice působivé, politika skoro tak hnusná, jako válečná jatka, bitva s hlavním padouchem a hlavně scéna po ní, perfektně napínavé. Marigoldova "dobrodružství" a trpaslíci tradičně vtipné. Setkání všech tří krásné a dojemné. Vykreslení poválečné deprese mistrovské. Konec? Ano i ten se povedl.

Hm, tak proč jsem tedy nedala plný počet, když tak chválím? Porovnala jsem Paní jezera s ostatními díly. Tenhle je prostě nejhorší. Tady podání příběhu z pohledu různých postav, které nás v podstatě nezajímají, knize hodně uškodilo. Paní Nimue by si měla zalézt někam se svým Rybářem a nevystrkovat nos. Její dějová linka byla strašně otravná a zbytečná. Jatka na hradě mě znechutila - byla hodně přehnaná. Hrdinů prostě umřelo moc.
Přes to báječný zážitek, úžasná sága.

5 21.03.2014

Ne, tuhle knihu bych nedoporučila. První půlka mě docela bavila, ale ale zřejmě to bylo jenom tou skvěle vymyšlenou situací, kdy Ig zjišťuje, co vlastně rohy "umí". Knihu jsem potom odložila několikrát jsem se k ní pokusila vrátit, ale nešlo to. Autorovi se nějak nepodařilo nastínit atmosféru tajemna a napětí, nepomohli k tomu ani hadi ani nadpřirozené schopnosti, ani ďábelský hajzl. Vsuvka z minulosti (kromě jízdy na vozíku) vyloženě nudila. Řekla bych, že můj tip, jak se to všechno stalo bude správný a bohužel ten nejkýčovitější, co lze vymyslet. Druhou hvězdu dávám víceméně za nápad. Dám Hillovi ještě šanci, je přece jenom možné, že toho po tátovi podědil víc.

Mrkněte raději na film.

1 17.03.2014

Zatím nejdrsnější díl Zaklínače. Experimentování s vyprávěním z pohledu různých osob mě nevadilo, za chviličku jsem si zvykla. Na konci, až vše zapadne do sebe, zjistíme, že to mělo smysl a jasný účel. Marigoldovo bylo navíc dost zábavné :-). Naprosto excelentní bylo Dijkstrovo setkání s králem, jejich debata a vyřešení problému toulavými kocoury.
V této knize mě víc než v jiných chybí pořádná mapa. Hodně špatně si předstvuju jednotlivá území.

3 12.03.2014

Napadlo by vás, že kniha, která je skoro celá o putování, může být tak zábavná? Určitě k tomu přispěly i skvělé nové postavy. A co napsat jiného, než jsem napsala u minulých dílů? Miluju trpaslíky!!!

4 05.03.2014

"Čtyřka" uhání zběsilým tempem, jeden zvrat za druhým, nedá se věřit nikomu. S Geraltem moc času nestrávíme ale zase si to vynahradíme u nádherné scény, když se konečně v klidu setká s Yennefer ;-) Depresivní konec je ta správná návnada na další díl.

3 27.02.2014

Bála jsem se, že na druhé přečtení se mi nebude série tak líbit. Spletla jsem se. Nemůžu najít nic, co bych měla vytknout. Stále je to jedna z nejlepších fantasy, co jsem kdy četla.

4 20.02.2014

Výborná, zábavná, skvěle napsaná a skvěle přeložená prasárnička. Kam se hrabou trapné Odstíny šedi.

13 10.02.2014

Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo se dívá na fantasy s despektem. (není se čemu divit, když mají takové obálky)
Já nejsem z knihy nadšená ani tak dějově, ale tím, co se dozvídáme o charakterech Světlých a Temných a jak vás nutí přemýšlet o tom, co je dobro a zlo. Dlouho jsem byla znechucena Světlými a vlastně ještě jsem. Temní si na nic nehrají, prostě přiznávají svoje pohnutky. Zrcadlo uznával jen Svobodu a zásadu, že nikdo nemá právo brát ze svobody druhého. Tohle přece jako návod na "ideální" společnost stačí. Oproti tomu Světlí se svým "sociálním inženýrstvím" připomínají politiky, kteří páchají takzvané dobro, aniž by zjišťovali, jestli jejich představu někdo sdílí. Jsou sobecky přesvědčení o své pravdě a za sebou nechávají spoušť. Jednají plni předsudků bez velké vůle se prvně domluvit. My jsme přece ti hodní a dělali jsme to v zájmu lidstva.

SPOILER!
Tygříka mě vůbec nebylo líto, zasloužila si, co dostala. Pokud jednala s úmyslem zabít a pomstít smrt svého milého, za kterou si mohl sám, neměla na straně "dobra" co dělat.
Nejvíc mě znechutil svým jednáním Igor. V podstatě přiznal, že vraždil ze sobeckých pohnutek. Nebyl by schopen v běžném živote Hlídky případně s Alicí bojovat, tak ji prostě zabil.
Aspoň, že Anton se nakonec ukázal jako Jiný bez velkých předsudků a s ucházejícím charakterem.

1 02.02.2014

Miluju dlouhé knihy, ale jak to udělat, aby i dlouhá kniha byla zajímavá? Mistr King to ví. Napsal úžasný román s trochou mystiky, trochou detektivky, trochou love story. Napsal svým vytříbeným jazykem krásný příběh s naprosto perfektním a nečekaným koncem. Příběh o nesobeckosti a sebeobětování, příběh o záchraně nevinných, o sebeovládání. Příběh velké lásky. Malinko bych možná zkrátila dobu těsně před atentátem, ale vzhledem k dokonalosti zbytku knihy, tohle lehce odpustím.

6 27.01.2014

Příběh byl super, ale dost často mě vadila kresba. Velmi povedené scény střídají evidentně odfláknutá políčka s plochými ksichtíky. To je ta mínus hvězda. Jinak je příjemné, že se po všech těch citově vyšinutých chcípáckých upírech zase objevil "pravý upír".

5 18.01.2014

Škoda, že povinná školní četba odrazuje lidi od tak skvělých autorů a skvělých knih. Opisujeme čtenářské deníky, protože v období puberty se všechno povinné schválně nedělá. Málokdo pak dospěje a vrátí se k povinným autorům. Já to udělala a u Škvoreckého nikdy litovat nebudu. Miluju ho a tenhle román obzvlášť.

Nijak moc se neliší od Relikvie, jen atmosféra muzea je nahrazena zajímavým labyrintem podzemních newyorských tunelů.