Grohlinka komentáře u knih
Je obdivuhodné s jakou lehkostí dokáže Sarina Bowen zpracovat i nelehká témata. Líbí se mi, že tento příběh je jiný než většina ostatních, jako letní odpočinkové čtení rozhodně doporučuji.
Naděje je však ošemetná věc. Najde si vás i na těch nejnepravděpodobnějších místech.
Líbali jsme se je ve své podstatě velmi výjimečná kniha. Velice se mi líbil "dvojí" pohled, v první řadě vypravěčů, zemřelých gayů z dob vrcholu HIV, a pak dnešních mladých kluků, i když dnešních asi není úplně správně, protože kniha už je přeci jen pár let stará a v tomhle ohledu si myslím, že je každý rok znát. Mnoho prostoru je věnováno právě utlačování a šikaně homosexuálů, na druhou stranu si nikdy nejsem jistá, proč vlastně tyhle knihy vznikají, aby ti, kteří to prožívají nebo ti, kteří s nimi sympatizují pocítili ještě větší beznaděj a bezmoc? Protože, co si budeme povídat, lidé, kteří by tohle měli číst, aby viděli gaye jako "normální lidi", tak ti to pravděpodobně číst nebudou a když, tak jen, aby se utvrdili v tom, že mají pravdu a zrovna tahle knížka jim k tomu dá určitý prostor. Já osobně bych uvítala větší hloubku, ať už v příbězích jednotlivých párů, tak i u příběhů zemřelých vypravěčů a v neposlední řadě by mě zajímal pohled pana učitele. Škatulka young adult, jak už tady píší lidé přede mnou, je zcela mimo. Kniha plná moudrých vět a hlubokých myšlenek, mě ale nijak zvlášť k srdci nepřirostla.
O sérii Věřit znovu jsem slyšela už před nějakou dobou a rozhodla se, že si ji musím nutně přečíst, ale úplně mě zrovna tenhle díl neohromil. Ničím neurazil, ale ani nepřekvapil. Nemá vlastně žádnou zásadní chybu, ale je to jeden z těch příběhů, na který když se mě někdo zeptá za půl roku, tak nebudu vědět o čem byl. Dawn byla slabá, ale Spencer byl super, skoro si myslím, že si ho nezasloužila. Jako odpočinková četba to nebylo špatné, i když jsem četla lepší, přečtu si i další díly, už jejich anotace mi přinejmenším přišla zajímavější.
Vše je tak, jak má být. Tahle kniha je jako připomínka toho, že někdy ujdeme dlouhou cestu, potkáme lidi, kteří nám ublíží a pak ty, kterým ublížíme my, že žijeme na spoustě míst, že žijeme naše životy, nebo se o to snažíme, a pořád si klademe otázku, kam tohle všechno vede, jaký to má smysl. A někdy právě tohle všechno musíme prožít, aby až dojdeme tam, kam máme jsme poznali, že tady opravdu chceme být a tady také chceme zůstat. Aby jsme si na konci mohli říct, vše mělo nějaký smysl, vše bylo tak, jak to mělo být.
,,Osud působí dopředu, dozadu a do stran a je mu úplně jedno, jestli při svých vachrlatých úvahách o minulosti a budoucnosti prohlédneme jeho záměry."
Tolik emocí, tolik citu, tolik myšlenek, tolik moudrých vět v tak malé knížečce. Děkuji, děkuji, že mám zase touhu číst Danta...
..., jsem si najednou uvědomil, že žijeme vypůjčený čas, že čas je vždycky vypůjčený a že poskytovatel půjčky si pro dlužnou částku přichází právě ve chvíli, kdy jsme nejméně připraveni ji splatit a potřebujeme si půjčit víc.
Tuhle knihu jsem se rozhodla přečíst na základě mnoha doporučení a velice dobrého celosvětového hodnocení. Anotace knihy mě navnadila a říkala jsem si, že to musí být dobré čtení, vlastně skvělé, až na to, že nebylo. Omlouvám se všem opěvovatelům této knihy, jistě, potenciál a námět je velice zajímavý, příběh mladé dívky, která žije osamocena v bažinách a ještě protkán detektivní zápletkou, ale bohužel potenciál zcela nevyužitý. Detektivní zápletka byla velice slabá, každý čtenář detektivek po pár sezeních v soudní síni musí vědět, kdo je vrahem. U samotného příběhu dívky jsem měla velká očekávání a těšila se na to, jaký člověk z ní vyroste, neustále jsem slýchala přirovnání k příběhům "vlčích dětí" zasazených do úžasného příběhu, prosím, tak to opravdu ne, tahle dívka působila spíše jako běžný samotář a přirovnání k tomuto sociologickému tématu je naprostá bagatelizace a naivita, která mě místy iritovala, protože hlavní hrdinka ve skutečnosti neměla téměř žádný zásadní problém v komunikaci s ostatními lidmi, pouze svoji plachost, kdy vlastně toužila po společnosti druhých, zároveň se ale bála, aby jí ostatní neublížili nebo ji neopustili, bála se věřit druhým, překvapení, s takovým problémem se potýká většina mladých dospívajících lidí. A takových absurdit v knize můžeme najít mnohem víc. Kniha je pro mě jedno velké zklamání, za nějaký čas se k ní pokusím vrátit a přečíst ji ještě jednou, ale v tuto chvíli pro mě bylo její čtení utrpením. A úchvatný popis bažiny a živočichů žijících v ní to nespraví, ač tohle je opravdu velice povedený aspekt.
Přiznávám, jsem rád, že je po všem:
Na konci necítím nic než soucit
S naléhavou touhou po životě.
....Sbohem.
Tenhle komiks mě fakt chytl za srdce, je pravda, že mě třetí díl bavil asi zatím nejméně, ale ve vysoko nasazené laťce je to pořád velmi krásné čtení. Autorka zvládá v pár tazích perem vyjádřit tolik emocí až je to k nevíře. Dál se vezeme na vlně lásky, ale už jsou tady naťuknuta i vážná témata, vše se ale děje poměrně nenásilnou formou. Rozhodně doporučuji. Už se těším na další díl...
Tak tahle kniha se mi moc líbila. Neskutečně silný příběh plný odvahy, lidskosti, lásky, přátelství a humoru. Oba hrdinové jsou nejen neskutečně sympatičtí, ale jsou zdrojem obrovské inspirace. Líbil se mi malý velký přítel Tank alias Napoleon. Doporučuji, nádherná kniha a ten konec byl završením příběhu, na který budu ještě dlouho vzpomínat.
"... Člověk, který bloudí životem se zlomeným srdcem, je napůl mrtvý, což ale vůbec neznamená, že je i napůl živý. Znamená to jen, že je napůl mrtvý... a to k životu nestačí."
Jeden z mých oblíbených dílů ze série Bratrstva černé dýky. Určitě doporučuji. A jako bonus je zde řešen i vztah Qhuina a Blaye, jejichž příběh mám asi nejraději, i když Zsadist... No, co Vám budu vykládat, přečtěte si tuhle sérii, pokud máte rádi upíry je tohle jasná volba.
Na příběh Trenta jsem se těšila ze všech nejméně. A nakonec Trent alias "Mute" byl málem nejlepší. Opět velice zábavné a čtivé. Celou sérii doporučuji a bonus navíc, letos by měla začít vycházet navazující série zaměřující se na potomky Four Hot Holes.
(SPOILER) Mně se docela Dean s Rosie líbili. Jsou tady řešena i závažnější témata a Dean se nakonec všeho zhostil dobře.
*SPOILER*
Body dolu, protože tuhle knihu, tenhle příběh o věčné lásce sama autorka nemilosrdně zavraždí o pár knih později, takže bohužel.
Bod nahoru už jen za přezdívku Vicious. Jeden z nejosobitějších hrdinů, se kterými jsem se při četbě milostných románů setkala. A ne, nevyměknul ani na konci. Ani v celé sérii. Je to v rámci žánru rozhodně jeden z lepších počinů a jako oddechovka rozhodně dobrá volba. Líbí se mi, že autorka ke každé knize v sérii přidává play list.
Po delší době jsem zase dostala chuť na příběh o Bratrstvu a dostala jsem přesně to, co jsem chtěla. Setkala jsem se se všemi svými oblíbenci z předchozích dílů. Pokud máte chuť na oddechovou romantickou upířinu, směle do toho. J. R. Ward opět nezklamala.
Popravdě jsem nevěděla, co mám od téhle knihy očekávat. Dlouhou dobu jsem ji odkládala a odkládala. Po zklamání ze Dvora mrazu a hvězd jsem dokonce váhala, zda si ji vůbec přečtu a pokud vůbec, tak až vyjde celá série. Nakonec mě kniha zavolala a já se dala do čtení. A vůbec jsem nečekala, že mě bude takhle bavit...Líbil se mi novy svět, Půlměsíční město, Hunt, vedlejší postavy, které prostě Maas umí a já si je vždycky oblíbím. Jistě, Bryce byla ze začátku na pěst a po všech jejích eskapádách na záchodcích jsem si říkala, fuj, tohle číst prostě nebudu, ale nakonec jsem jí dala šanci a tohle všechno jí odpustila a užila si spolu s ní celou knihu. Kniha, která Vás dokáže rozplakat, rozesmát, kniha, díky které bude sami chtít žít ve světě Sarah J. Maas. Vyborna kniha, uvidíme, jak se bude příběh a jednotlivé postavy vyvíjet dál, zatím má u mě našlápnuto překonat Dvory...
"Je to pro mě snadnější, když si o mně lidi myslí to nejhorší. Díky tomu poznám, co jsou doopravdy zač."
Krásný, dojemný příběh opředený mýty a kouzly. Pro mě jako milovníka příběhů o králi Artušovi se jedná o zcela výjimečný příběh. Vřele doporučuji. Jedna z knih, u které se nebojím doporučit i její filmové zpracování.
Nádherná kniha, četla jsem ani nevím kolikrát a ještě doufám budu mnohokrát číst. Doporučuji všem, nejen milovníkům řecké mytologie. Kniha, které se nedá nic vytknout, výborná práce, pane Eduarde Petiško.
Opět nádherný příběh, plný lásky a přátelství. Už se těším na další díly, vůbec by mi nevadilo, kdyby vycházely každý týden...Opravdu knížka, která ve Vás vyloudí úsměv i trochu nostalgie.
Rovnou říkám, že komiksy skoro nečtu, vlastně spíš vůbec, ale tohle bylo milé první setkání. Milé rozmilé. rozhodně zkouknu všechny díly, které vyjdou.
Mně se to prostě líbilo, krásná oddechová četba, od které dostanete přesně to, co očekáváte. Sympatické hrdiny, tady chci vypíchnout zejména hlavní hrdinku, Sal, dlouho se mi nestalo, že by mi v románu sedla hlavní hrdinka tolik jako v téhle knížce, nevadilo mi na ní snad nic, byla statečná, drzá, soucitná a milující, dostanete i špetku erotiky, příběh o přátelství a navrch ještě neotřelé prostředí holčičí fotbalové ligy. Milá pohádka, po které se určitě nebojte sáhnout ve chvílích, kdy Vám bude úzko nebo jako odreagování od náročnější četby či po ní. Pozitivně kvituji i příjemný epilog, který já vždycky oceňuji.
,,Všechno, co se mi v životě stalo, mě dovedlo až sem. Osud je jako žebřík, po kterém musíš krůček po krůčku šplhat, aby ses dostala tam, kam máš. Jsem tím, kým jsem, a udělal jsem to, co jsem udělal, jen abych se dostal k tobě."
Další skvělý příběh, osobně jich asi nikdy nebudu mít dost. Kluci jsou opět skvělí, příběh je vyvážený, navíc je proložen spoustou humoru. Takže opět doporučuji! Tyhle autorky to prostě umí.