Heaven001 komentáře u knih
Moc to nechápu. Kniha je psána spíše pro mladistvé, ale zároveň jsou tam dost obhrouble zmiňované sexuální narážky. Opakovaně.
No... asi takhle. Děj je primitivní, stejně tak jako hlavní hrdinka. Je hloupá (a ne proto, že neumí číst), dělá jedno hloupé rozhodnutí za druhým a i tak máme autorce věřit, že dokáže na poslední chvíli zázrakem spasit svůj nízký intelekt a všechny zachránit. Navíc se neustále lituje a místo toho aby se snažila na sobě zapracovat, tak štěká na všechny okolo a uráží je. Myslím, že i částečně z toho důvodu na ni byla Nesta na počátku knihy tak hnusná. Feyre ze sebe zvládla udělat chudinku, ale zároveň jí velmi vyhovovalo, že osud její rodiny závisí na ní, a ona jim tak může rozkazovat.
Ohledně romantické linky mám také výhrady. Odmítám věřit, že se do sebe s Tamlinem zamilovali. Teda alespoň ona do něj. Má ho ráda a cítí k němu přitažlivost, ale vůbec to mezi nima nejiskří, navíc si její náklonnost v podstatě koupil. To není láska, ale vděčnost.
Tři čtvrtiny byla nuda, nakonec mě ale Maasová překvapila.
Po přečtení půlměsíčního města (které se mi mimochodem moc líbilo) jsem byla docela natěšená na dvory, zvlášť po zjištění, jak jsou oblíbené. A jsem opravdu zklamaná. První díl byl amatérsky splácaný. Neřekla bych, že mám fantasy až tak moc načtený, ale u tohohle jsem doslova trpěla! Dokázala jsem přesně přepovědět, co bude následovat a jen čekala, až to Feyre o tři stránky později, dojde taky. Po prvních několika řádcích hádanky jsem dokázala říct odpověď, ale Feyre to muselo dojít příhodně až úplně na poslední chvíli, protože jinak by v knize nebylo žádné drama.
Nápad asi dobrý, zpracování hrůza děs. Kdyby to bylo pro děti, asi bych ještě přimhouřila oko.
Každopádně, abych nekončila negativně. Moc se mi líbilo prostředí, které autorka stvořila, i když nebylo kolikrát úplně přívětivé. Je to barvitě popsané a i všechny kouzelné bytosti byly hezky představitelné. Popis kouzelného světa autorka umí a líbil se mi také Rhys, Lucien a Nesta. Ten zbytek... no nevím. Do dalšího dílu se pustím. PRÝ MÁ BÝT LEPŠÍ, tak jsem zvědavá...
Příběh Violet jsem si moc užila. V podstatě je to taková hra o trůny, akorát se soutěží o draky :) Přestože k ději i ke stylu psaní mám své výhrady, nemůžu dát jinak než 5 hvězd a to z jediného důvodu - nemohla jsem se odtrhnout od čtení. Hrozně mě to bavilo. Nejvíce jsem se těšila na draky a nebyla jsem zklamaná. Xaden je skvělej a i pár ostatních postav mi přirostlo k srdci. Vývoj hlavní hrdinky se mi také velmi líbil.
Kdybych měla říct v čem vidím problém, tak kromě toho že celá zápletka nebyla až tak dobře propracovaná, vcelku jednoduchá a předvídatelná, některé popisy pro mě byly těžko představitelné, takže jsem musela číst opakovaně, abych se utvrdila že tomu rozumím. Dále také nechápu proč všechny postavy tak opěvovaly chytrost hlavní hrdinky, když tomu tak vůbec nebylo. Teda Violet není hloupá, ale žádnou mimořádnou inteligenci - dle mého - tedy zatím neprojevila.
Taky úplně nerozumím jaký přesně mají jezdci s drakem vztah. Myslela jsem si, že když jeden z nich zemře, je to především emocionální stránka jejich pouta, kterou drak či jezdec po smrti toho druhého nezvládne. Ale po poslední kapitole si začínám říkat, že asi ne všichni jezdci mají emocionální napojení na svého draka a naopak... no uvidím v dalších dílech. Snad to autorka ještě nějak vysvětlí.
Každopádně už se moc těším na další díl. Byla to fakt jízda a já si ji užívala od začátku až do konce. Kdybych náhodou potkala nějakého draka, který by sháněl jezdce, vůbec bych neváhala...
Uch, tak tohle bylo náročné. Zbytečně, opravdu zbytečně dlouhé. Bianca byť sympatická, její vnitřní monology - a její zřejmě nízký intelekt, soudě dle toho kolik toho nechápala i když se jí to vysvětlovalo znovu a znovu a ještě jednou - mě doslova ubíjelo. Zac byl zlatíčko, ale současně jsem mu kolikrát chtěla vrazit facku. Připadal mi nekonzistentní a to mi vadilo. A ne, to že hlavní hrdinka stále dokola opakuje jak je úžasný mě opravdu nepřesvědčilo, spíš naopak. Ale musím říct, že měl v knize mnoho momentů, kdy jsem si říkala, že je fakt zlatíčko. Každopádně mezi mužskými postavami obecně, pro mě osobně Zac nijak nevyčníval a rozhodně dokážu z patra vyjmenovat jiné hrdiny, kteří mi přijdou lepší/zajímavější - třeba Lukov :)
Kdyby kniha byla o polovinu kratší nezlobila bych se a asi i zvedla své hodnocení.
Myslím, že pokud hledáte dobrou romantickou knihu, tuhle můžete přeskočit, protože najdete opravdu mnoho lepších.
Declan potřebuje jediné - terapii, rozhodně ne vztah a už vůbec ne s Iris, která je na tom o trochu lépe, ale také by jí návštěva psychologa neuškodila. U obou jsem jádro jejich chování i pocitů dokázala celkem pochopit, bohužel mi ani jeden nepřirostl k srdci. Autorka měla více času věnovat řešení jejich problémů, když už jim jich tolik naložila. Osobně bych vyškrtla nudné pasáže - viz třeba návštěva Afriky - a věnovala se raději něčemu podstatnému.
Declanova přeměna z bezcitného a chladného v romantického, byť se spoustou nevyřešených problémů mě nepřesvědčila. Působilo to neuvěřitelně a mnohdy i nesmyslně. Dialogy byly odfláknuté. Kolikrát nedávalo smysl která postava co říká, což předpokládám, že když jsem četla první díl v češtině a druhý ve slovenštině nebude chyba překladu, protože se to vyskytovalo v obou dílech.
Postavu Cala jsem už vůbec nepochopila. Kdo teda je a čím se vlastně živí? Na konci jsem pochopila že prý asi alkoholik, který je nezaměstnaný. Co tam tedy dělá, když se v průběhu knihy objevuje v Declanově kanclu, je mi záhadou.
Čekala jsem, že se alespoň vztah Rowana a Declana nějak vyřeší, že si konečně promluví a nějak si to všechno vyříkají. Autorka nás ale odbyla pár větami a šlus.
Velké zklamání! Na knihu jsem se těšila, ale větší část mě nudila. Některé nápady v knize se mi ale líbily, i když byly odfláknuté a nedotažené. Z tohoto důvodu dávám tři hvězdy.
Skvělá kniha, dávám 4,7 hvězd. K úplné dokonalosti mi tam něco málo chybělo a něco málo zase přebývalo. Velice pozitivně hodnotím neotřelé prostředí Formule 1 a kolik informací nám k tomu autorka poskytla, aniž by to bylo nějak tlačené na sílu. Také se mi líbilo, že hlavní hrdina a v podstatě ani hrdinka, nebyli úplně tuctoví, stereotypní hlavní postavy, které známe z knížek. Líbily se mi také hlubší témata, která se v knize řešila a zároveň to příběhu dodalo takový extra přesah, protože se nejedná pouze o romanťárnu u které se možná občas zasmějete. Oproti třeba hokejovým romancím, se kterými se roztrhl pytel, bylo toto prostředí zajímavé a originální určitě bych si další podobný příběh přečetla ráda. Také se mi moc líbil styl psaní autorky no a ta obálka...? Dokonalost!
Kniha se mi líbila. Autorka píše poutavě a dialogy jsou zajímavé. Romantická linka je též skvělá, mezi hrdiny to jiskří a nejde jejich vztahu nefandit. Tempo knihy pořád šlape a neustále se něco děje. To je super. Bohužel hlavní hrdinka je nezkušená a chaotická a zřejmě proto je děj a její myšlenky často dost zmatečný, takže jsem se trochu ztrácela. Bylo tam hodně informací a hodně zápletek, z nichž nebyly všechny vysvětleny, nebo se od nich rychle odskočilo zase jinam a z toho důvodu musím hvězdu ubrat. Doufám, že se většina z toho co mi nesedělo vysvětlí v dalších dílech, na které se už těším.
Líbil se mi nápad se svobodnou matkou a dítětem s autismem. Lexi byla naprosto úžasná a zpočátku vypadala i romantická linka dobře. Konec byl ovšem totálně katastrofální. Poslední čtvrtinu knihy bych nejraději zahodila do koše a nechala autorky ať to přepíšou! Nejen že se mi to nelíbilo, ale také to celkově nezapadalo do příběhu.
Něco příběhu bohužel chybělo a něco zase přebývalo, škoda!
Přiznám se, že jsem přeskočila druhý díl a po Avě a Alexovi se vrhla rovnou na třetí díl. Nedokážu tedy posoudit jaká je tady podobnost s druhým dílem, ale první a třetí díl pro mě byly až moc podobné. Rozhodně bych celou sérii nedoporučovala číst naráz. S odstupem času, kdy trochu pozapomenete na děj předchozí knihy si to dle mého užijete více.
Moc se mi líbilo jak se vztah Jules a Joshe vyvíjel, jejich přestřelky byly super. Bylo to ale na mě až moc klišoidní (např. one bed trope), a i když jsem si to užívala, především ta krimi linka která mě zaujala stejně jako u prvního dílu, bylo to však zároveň až moc předvídatelné. Zápletka kdy jedna záporná postava (nechci spoilerovat pro ty co ještě nečetli) chtěla po jedné z postav, aby něco udělala té druhé, jsem si už říkala, že to už je prostě příliš překombinované, příliš nerealistické. To se také mimochodem týká erotických scén, kterých tu bylo požehnaně (na můj vkus až příliš). I zde jsem viděla podobnost s prvním dílem, i když to bylo trochu snesitelnější. Ale furt jak vystřižené z laciného po*na - pardon. Každopádně bych řekla že je kniha lepší než první díl.
Jo a taky se mi moc líbilo vyústění vztahu Alexe a Joshe :)
Těšila jsem se, ale tato kniha mě hrozně zklamala. Jako bych četla příběh z wattpadu nikoli knihu. Působilo to na mě, že autorka prostě nahodile napsala příběh, který nijak zpětně neupravila. Působilo to prostě absolutně amatérsky. A řekla bych že tento efekt ještě podpořil překlad.
Postavy nesympatické, absolutně neuvěřitelný děj, který byl spíše bizarní a k smíchu než aby vzbuzoval nějaké emoce. Všechno mi tam přišlo natlačené na sílu a jakmile přišla první zmíňka o falešném vztahu, věděla jsem, že je to totální hřebíček do rakve. Dál už jsem prostě nemohla předstírat, že to beru vážně. Do té doby to byla sice nuda, ale čekala jsem, že se to zlepší. Spoiler - nezlepšilo :(
Miluju příběhy s předstíranými vztahy, ale tento příběh je zdaleka nejhorší co jsem kdy četla a že toho mám (dle mého mínění) načteno opravdu dost.
Jinými slovy, zde bylo všechno špatně, kromě námětu. Jinak to byl sled náhodných událostí, které byly zcela nesmyslně pospojovány nudnými pasážemi s divně se chovajícími postavami, které byly všechno možné jen ne sympatické.
A to se ani nezmiňuju o sexuálních scénách, u kterých jsem se cítila fakt zhnuseně. Opět říkám, četla jsem toho dost, abych to měla s čím porovnávat.
Navíc chlapa, který svoji drahou polovičku neironicky oslovuje "maličká", mám chuť profackovat.
Chápu, že romantické příběhy jsou fikce, ale stále musí být za mě alespoň trochu uvěřitelné. Nebo mít sympatické postavy. Tato kniha toto bohužel nesplňuje. A já se na ní vážně VÁŽNĚ těšila! Ach jo.
Další díl číst rozhodně nebudu.
(SPOILER) Krásný příběh. Postavy jsou sympatické. Děj je trochu pomalejší jen na začátku, ale jakmile přijede hlavní hrdinka do Londýna, hezky příběh utíká a při čtení jsem měla pocit, že se pořád něco děje. Hrabě Aiden byl sympaťák, takže jsem si ho hned oblíbila a chemie mezi ním a hlavní hrdinkou Essie fungovala skvěle. Pokud hledáte milé, vtipné, romantické čtení a máte rádi období, ve kterém se odehrává např. knižní série (a seriál) Bridgertonovi, kniha se vám bude určitě líbit.
Jediné, co bych vytkla je pár detailů, které by většině čtenářů možná uniklo ale vzhledem k tomu, že mám poměrně dost načteno příběhů odehrávajících se v této době, tak jsem si toho nemohla nevšimnout a to že se v knize několikrát objevilo oslovení Vaše milosti, vztahující se k osobám, které se takto oslovovat nemají. Používá se totiž zásadně při oslovení vévodů/vévodkyň z nekrálovského rodu (královského rodu se oslovují Výsosti). Tedy je to jako byste inženýra oslovovali např. pane docente.. Ale to je jen drobnost.
Oblíbená citace z knihy:
"Vylezu tam."
"To v žádném případě ne."
"To v každém případě ano. Já to nebohé koťátko prostě neopustím." řekla a opřela si ruce v bok. "Pokud s tím neuděláte něco vy?"
"K čertu, to snad není pravda," zaklel Aidan a vydal se spěšně za ní. Cestou si sundal klobouk a kabát, načež zručně vyšplhal na strom.
"Zpomalte," pokárala ho Essie. "Děsíte ho. Nebo ji."
"Mizera nevděčná."
"Má strach."
"Já nemluvil o té kočce."
Hezký příběh o několika lidech, kteří zažili tragické události a díky tomu že se navzájem poznali, jim bylo dopřáno se navzájem uzdravit.
Postavy mi přišly trochu ploché, ale i tak k nim cítíte sympatie.
Co bych především vyzdvihla jsou myšlenky, které kniha obsahuje. Že každý někdy potřebuje pomoc a není to žádná ostuda. Dovolit sám sobě ji přijmout, může být těžké, ale vyplatí se to. I když to třeba nějakou dobu potrvá. Někdy nejsme tak sami, jak si myslíme a můžeme naleznout podporu tam, kde bychom ji nečekali. Děláme chyby, ale musíme se snažit na sobě pracovat.
Dávám 3,5 hvězd.
Skvělý námět, bohužel zpracování pokulhává. Velmi se mi líbí celé prostředí Caravalu i myšlenka toho, že i přes všechnu tu krásu a magii všude okolo, není radno si s Caravalem zahrávat a brát ho na lehkou váhu, jelikož v sobě nese spoustu temnoty.
Nelíbilo se mi chování hlavní hrdinky, která i přesto, že jí vše bylo vysvětleno, neustále zapomínala o co v Caravalu jde. Když se na scéně poté objevily dvě postavy, které jí chtěly ublížit, vůbec jsem se o ni nebála, protože jsem to brala jako součást show. Což se tedy posléze ukázalo, že tak trochu byla i nebyla pravda. Budiž. Nicméně chování Juliana, který jí vykládal samé lži, které se jí poté snažil vysvětlit prostřednictvím dalších lží, jen aby na ně hlavní hrdinka hned v další kapitole zapomněla mě velmi rozčilovalo.
Těšila jsem se, že budu, jako čtenář, řešit záhadu. A tím nemyslím samotný Caraval a nějaké přiblblé nápovědy. Ale každému čtenáři muselo dojít, že se na pozadí děje něco zajímavějšího. Proč Scarlett a její sestru pozvali na Caraval? Hrozí jim nějaké reálné nebezpečí? Kdo je Legenda? Kdo je Julian?
Ani jsem nepředpokládala, že na všechny otázky získám odpovědi, ale chtěla jsem řešit záhadu. Bohužel, těžko budete něco řešit, když vám k tomu nikdo nedá žádné nápovědy a nakonec vám až řekne jak to celé bylo. No - skoro celé. Takhle jsem si to nepředstavovala, proto jsem z toho nakonec byla velmi zklamaná.
Autorka nedokázala čtenáři naznačit jak má oddělovat co je a co není pravda, aby si v průběhu čtení mohl sám vytvářet teorie, které by se nakonec ukázaly jako pravdivé či nepravdivé. Tahle je z toho jen velký maglajz ve kterém se nikdo nedokáže zorientovat a když už vám to nakonec vysvětlí, je vám to vlastně skoro jedno.
Poslední můj postřeh je k samotné hlavní hrdince Scarlett. Všichni - a tím skutečně myslím všichni do jednoho - jí lhali. Ti kterým věřila nejvíce. Jak má po téhle šílené zkušenosti, po tom všem co si v životě před Caravalem i během něj, prožila, ještě někomu věřit. A není to o tom jestli sama chce nebo ne. Myslím, že vnitřně musí být rozpolcená a i kdyby se se sestrou vrátily do bezpečí a žily spolu, prostě už by byl jejich vztah nadosmrti poznamenaný. To samé každý další její vztah s kýmkoli dalším. Tohle není otázka volby. Její důvěra byla silně a opakovaně narušována. V reálném světě neexistuje, že nad svými problémy prostě mávnete rukou a oni magicky zmizí.
Líbilo se mi to více než první díl. Vlastně ani nevím co víc k tomu napsat. Trochu jsem čekala, že hlavní zápletka přijde o něco dřív, ale děj rychle šlapal a stále se něco dělo, takže k tomu vlastně výtku nemám :)
Kdyby tam bylo více magie a lépe strukturovaná a rozvětvená zápletka, dala bych i 5 hvězd. Ale na zabavení, a navíc pokud nejste úplně čtenáři fantasy, určitě doporučuji. Navíc je to taková nenáročná jednohubka. Myslím, že ani nemusíte číst první díl, abyste pochopili děj a postavy.
(SPOILER) Popravdě jsem z tohoto dílu trochu zmatená. Bavilo mě to číst, ale ta délka? A já si naivně myslela, že tato série má mít tři díly, ale evidentně mají být čtyři??? Proč jako? Proč tak zas*aně dlouhé? Proč?
Jak jsem již zmínila, bavilo mě to. Postavy (alespoň ty co si pamatuju, protože jich tu je hoodně) jsou zajímavé. Miluju Šeda, Seru, Nektase i malé drakeny. Kolis a banda prvotních jsou na zabití a tak to má být :) Vzbuzuje to emoce a samozřejmě mě hrozně zajímá jak to dopadne. Ale...
Dobrá polovina knihy jede podle stejné šablony. Pokec, neočekávaný boj do kterého se Sera i přes výslovnou nevoli všech okolo vrhne a následně je zje*bána přeneseně i doslovně a takto stále dokola. Pak se tedy konečně děj trochu pohne, ale z celé knihy mám prostě takovou nepříjemnou pachuť toho, že se vlastně nic nevyřešilo (a to tam těch slov je opravdu požehnaně) - když tedy nepočítám věci které čtenáři dojdou, ale postavy si k nim teprve musí dojít - a akorát se otevřelo několik dalších témat, které jsou v mnoha případech (alespoň pro mě) úplně irelevantní.
Přijde mi, že to autorka zbytečně komplikuje a přidává zápletky, kterými uměle nastavuje děj jen aby se "něco dělo", ale vlastně to pak akorát ubírá na logičnosti. Například nechápu, proč když Kolis věděl že Sera má ty jiskry, ji ihned jak to bylo možné nezačal namotávat na svoji stranu? Proč ji nechal takovou dobu Nyktovi a riskoval, že ty jiskry nakonec bude mít Nyktos? On neví vůbec nic o jejich vztahu a to že kvůli nějakému proroctví riskuje sebrání jisker jen aby seděla ta část s královnou s dvěma korunami či co... to mi přijde jako dost riskantní plán.
To jen tak na okraj. Otázek mám více, ale možná jsem to jen já komu to vadí.
Samozřejmě mě zajímá jak to dopadne a dychtivě vyhlížím další díl. Jen jsem prostě zklamaná, že se to tak táhne. Dvě další knihy zní jako že to bude moje smrt. Autorka v jiných sériích dokázala, že to umí i stručněji. I zde by se mi to líbilo trochu ubrat na zbytečnostech a věnovat se tomu důležitému.
Dávám 3,5 hvězd. Doufám, že příští kniha bude lepší.
Druhý díl byl mnohem lepší než první. Přestože je děj tak nějak předvídatelný, v průběhu jsem se nenudila. Rozhodně progres oproti dílu s Persefonou a Hádem, který byl za mě až příliš přitažený za vlasy. Líbily se mi postavy i dialogy a moc se těším na další díly. Především na Héru a Dia. Jejich díl si určitě nenechám ujít. Doporučuji především lidem, kteří mají rádi trochu peprnější knihy :)
Jako romantasy dobrý. Jestli hledáte romantiku, ano. Jestli se těšíte na super fantasy s promyšlenou zápletkou, ne.
Hlavní hrdinka je zde o něco méně otravná než v předchozím díle, ale jinak se děj hrozně táhne. Stačilo by knihu zkrátit na polovinu, možná i méně. Osobně si myslím, že ne všechno načasování bylo úplně šťastné. Byla tam místa, kdy už prostě čekáte, že se něco stane (čekáte na to podělaných milion stran) a autorka tam dá další zdlouhavý monolog ve kterém si hlavní hrdina vylévá city. To nikoho ale už v tenhle moment nezajímá! Navíc mi to připadalo dost přitažené za vlasy. Ne všechno potřebuje zpětně odůvodnit a hledat smysl ve věcech, které nepotřebují vysvětlení.
Co Maasová ovšem umí, jsou charaktery vedlejších postav. Teda hezky vás navnadí, ovšem o jejich back story se stejně nic moc nedovíte, protože skejsnete v hlavě puberťačky, která se zajímá o to jakého víláka má zrovna radši a jestli to nebude blbý, když přesedlá z jednoho na druhého.
Hodnotím tedy v rámci žánru. Neberu tu fantasy linku příliš vážně (to se fakt nedá) a beru tedy spíše jako romantický příběh zasazený do fantasy prostředí. Rhysand je super. Škoda, že z Luciena zase udělala idiota a k Tamlinovi se ani nebudu vyjadřovat. Ani autorce to za to nestálo, tak proč bych se jeho chováním zabývala já.
Originální příběh, spousta magie a všemožných kouzelných bytostí. Celou sérii bych určitě doporučila, nicméně mi i tak něco chybělo. V posledním díle se vše uzavře. Pokud jste ještě měli nějaké otázky s velkou pravděpodobností na ně zjistíte odpověď. Ale...
Romantika zde dle mě trochu zakolísala. Pořád jsou Emilia a Ira spolu úžasní, ale z nějakého důvodu to v předchozích dvou dílech mezi nimi jiskřilo více. Nevím, i Iru jsem si v prvních dvou dílech představovala tak nějak mladšího, ale zde oba hrdinové působili nějak jinak. Možná vyspěleji? Nebo možná jako úplně jiní lidé? Trochu to příběhu ubralo na kouzle.
Příběh nemá (dle mého) žádné grandiózní finále a obsahuje spoustu věcí, které pokládám za nelogické. Například postava Vittorie prodělala stoosmdesáti stupňovou otočku ve vývoji svého charakteru a to hned několikrát. Je to úplně nesmysl za mě. To samé chování postav, které se autorka snaží zpětně vysvětlit. Oni to prostě nemohli hlavní hrdince usnadnit. Chápu, že jí Ira nemohl určité věci říct, ale opravdu jí nemohl nějak více pomoci? Ne nemohl, protože by pak příběh nebyl tak dramatický.
Příběh občas ztrácel tempo. Vyskytly se odbočky, které byly dost podivné (viz linka s Vestou) a stařešina asi udělala "transvenio" z knížky úplně. Předtím hrozně naléhala, že chce včas svou odměnu a pak si ji ani nevyzvedne?
Upřímně ani nejsem fanda toho, že autorka popřela všechno co hlavní hrdinka pokládala v prvním dílu za pravdivé. Některé věci možná pravdivé nebyly, ale některé být mohly - a to by se hodilo zjistit. Rozhodně by mě zajímalo, jestli by Emilia s babičkou dokázaly zakopat válečnou sekeru.
Nakonec však ve mně převládá pozitivní pocit.
Jo a těším se na pokračování o Invidovi v navazující sérii... :)
Líbilo se mi, že to bylo krátké a svižné. Ocenila bych více dialogů a více momentů kdy spolu hlavní hrdinové trávili čas. Opravdu nepotřebuji číst detailně rozebraný pracovní den hlavní hrdinky a co všechno se při něm stalo. Také časové skoky byly místy trochu zvláštní. Hlavní hrdinka byla hezky reálně popsaná a s jejím životem jsem se dokázala dobře ztotožnit. Bohužel se autorka rozhodla opět jít klasickou zápletkou, kdy si hlavní hrdinka raději vybere uvěřit třetí straně, místo toho, aby si jako dospělá osoba promluvila s člověkem, kterého se to týká. Škoda.
Líbilo se mi to. Jestli to o mně říká, že jsem divná, tak budiž :)
Vcelku originální kniha od které jsem nic nečekala a příjemně mě překvapila. Děj není nijak komplikovaný, zato postavy jsou sympatické. Taková oddechovka, ale chápu, že někomu se nelíbí. Mě čtení bavilo a to je hlavní.
Tak tohle ano! Krásný příběh plný zábavný dialogů, se sympatickými postavami a vzbuzující emoce. Autorka krásně zpracovala klasické zápletky, které jsou většinou pojímány dost stereotypně. Tento příběh je však velmi milý a s hlavní hrdinkou prostě musíte sympatizovat, protože ač je její jednání a očekávaní někdy přehnané a naivní, prostě si jí nejde nezamilovat. No a Wes je totální kluk snů už od začátku :)
Především bych vyzdvihla, že příběh velmi hezky zpracovává jak se hlavní hrdinka snaží vyrovnat s životem bez své maminky, která jí před lety zemřela, a která pro ni moc znamenala.
Opravdu moc hezky napsané. Některé popkulturní narážky bych možná vynechala, ale jinak se mi zapracování soundtracků a hlášek z filmů do knihy hodilo. 100% doporučuju