helena8303 komentáře u knih

Strhující příběh, nejvíc mě překvapilo, že se autorka umí podívat na věc z hlediska obyčejných lidí. Kterým je úplně fuk, jestli jim ubližuje fašista anebo partyzán.
Mám velkou radost, že i dneska má šanci získat nějakou literární cenu i poctivý autor.
Děkuji!!!

30 23.11.2022

Na rozdíl od Moniky si myslím, že ta kniha je nesmrtelná.
Napsal jí věřící člověk, já jsem starý pohan, ale obdivuji jeho zobrazení světa.
V knihovně ji nemám, ale dobře si pamatuji ten příběh. A nerozpakuji se na diskuzích citovat některé pasáže, které mi připadají důležité.
Postava hodné kmotřičky Janinky je napsaná s velkým pochopení. Janinka byla singl, možná byla lesba, nebo transka, možné je cokoli. Každopádně se věnovala malým broučkům, měla pro ně chutné mlsky a broučínkové jí za to měli moc rádi. Biologickou potřebu nahradila tou duchovní, nepokračovala sice fyzicky, ale v mysli pozůstalých, všichni moc litovali, když je opustila.
Prskla jsem to do nějaké diskuse o LGBT, dotyčný aktivista sklapnul jako kudla.
Zřejmě si tihle zmatení sluníčkáŕi fakt myslí, že hlavní je to co má člověk v rozkroku a to to má mezi ušima jen podružná věc. A život není jenom o šu***í, dají se podnikat i jiné věci.
Pan Karafiát ve své moudrosti děti upozornil, že rodina je důležitá, ale důležití jsou i singlové. Zkrátka kmotřičky, tetičky a strýčkové jsou pro mnohé děti pravé požehnání. A nejenom pro děti, svoje úsilí často napřou do práce pro celé společenství.

25 25.10.2021

Tuhle knihu jsem kdysi přečetla , moc se mi líbila, pro strhující a bohatý děj.
Během lockdaunu jsem nemohla chodit do knihovny a tak jsem bílila knihovnu souseda.
Ten má doma skoro celého Waltariho, vůbec jsem netušila, že napsal tolik vynikajících knih.
Takže po Sinuhetovi jsem si dala i další romány, jeden lepší, než druhý. ( Snad jenom jeden mi neseděl, teď už si nevzpomenu který. )
Autor byl výjimečně vzdělaný člověk, znalý nejenom staré historie, ale i té moderní, jeho Krvavá lázeň je stejně sugestivní, jako knížka popisující Waltariho návštěvu Turecka.
Během četby mě bolela ruka, vypsala jsem si hromady citátů.

Jenom omezená a fanatická víra motivuje lidi k činům, ne osvícená moudrost.

Tehdy jsem pochopil, že největší radostí lidu je, může- li společně křičet, a nedbá mnoho o to proč křičí, nýbrž každý se cítí silnějším, křičí- li s ostatními, a má pak i věc, pro kterou křičí, za jedině správnou.

Géniální, JAKO NAPSANÉ PRO DNEŠNÍ DOBU.

( A potom že všechno zlé není k něčemu dobré. Nebýt covidu, vůbec by mi nenapadlo po těchhle skvostech sáhnout. ;-) )

22 23.10.2021

Za bolšána jsem ho milovala. Po listopadu jsem na něj zanevřela.
Volila jsem 20 let ODSku a bylo mi líto, že se dal k socanům.
Dneska před ním smekám!
Viděl daleko dál, než já.
Nedal se k socanům, byl vždycky sám za sebe. Né politik, ale Člověk.

21 06.03.2022

Můj prostřední vnouček se naučil na komiksech číst.
Začal Detektivem Štikou a v šesti letech už louskal Rychlé šípy.
;-)

21 28.11.2021

Dokonalé, stejně jako celé Solženicynovo dílo.
Na rozdíl od jiných autorů, kteří se věnují podobným tématům, mám u S. jednu příjemnou jistotu. Že není jenom spisovatel, ale i pečlivý badatel. A tak má všechny reálie pečlivě odzdrojované.
Z jeho knih cítím, že mu mohu věřit. Bez příkras, padni komu padni, je to poctivec. A takoví to nemají lehké v žádném režimu.

20 07.11.2021

Pana Mikoláška jsem poznala osobně.
Jako šestiletou mě k němu zavezli kvůli zlobení.
Předepsal mi dvě veliké lahve nějaké tekutiny, denně jsem brala půl odlivky.
Když jsme ve škole probírali stolování, tak jsem se pochlubila , že snídám rum.
Souskapančelka se podivila, tak jsem jí uklidnila, že ráno jenom štamprličku a teprve večer kolik chci.
Děti se smály, měla jsem úspěch, ale pak doma... jau jau jau
:-D

Protiválečný román, který mne nejvíc zasáhl. Všechny postavy i události uvěřitelné, autor není žádný tragéd, jeho postavy se umějí vyrovnat i s nepřízní osudu. ( Pokud tedy zůstanou naživu a vcelku. ) ( A zdaleka ne všichni s plným počtem bodů. ) Ale vůbec to není snadné, o životě bez mráčku nemůže mluvit ani jeden protagonista.
A tuhle skvělou knihu jsem koupila v Levných knihách za 59. Vůbec jsem nevěděla, že existuje nějaký Myrer. Jó, někdy má člověk kliku a jindy zas pech.

17 26.10.2021

Základní poselství Egypťana Sinuheta vidím v oblíbené sentenci jeho otroka :” Tak to vždycky bylo a vždycky bude. “
Lidé jsou pořád stejní, ti chudí se vždycky budou obtížně živit a bohatí zase rvát o moc.
Aton anebo Anon, prostému člověku je to srdečně fuk. Okolo obou se to jen hemží mazanými parazity.

17 23.10.2021

Podstatná kniha, nejenom pro výběr partnera. Plzák byl osvícený praktik, jeho klasifikaci partnerů prostě nemá chybu!
Ve své době se dopouštěl i odvážných názorů. Až tolik odvážných, že vy byly velmi odvážné i dneska.
“ Když jedou na výlet čtyři kamarádi, tři z nich se složej čtvrtému na jízdenku, tak těžko může ten čtvrtý rozhodovat, kudy se půjde. “
Dala jsem to z hlavy, on to vyslovil daleko úhledněji.
Plzáku, to by si dneska zíral!
Dneska rozhodují PRÁVĚ ti, kterým se ostatní skládají na jízdenky. A ještě buzerují a remcaj.
;-)

15 26.10.2021

Vladimíra Párala považuji za autora jedné knížky. Do Milenců a vrahů dal všechno a asi sám věděl, že už sám sebe nepřekoná.
Kniha měla strašnou smůlu, brzy po vydání v roce 69 šla do stoupy.
Je to jedna ze tří knih, které mne ovlivnily na celý zbytek života. Prostě modří a červení a furt se to střídá.
Neuvěřiteně hutný text, ani slovo navíc, prostě “ pecka do tejla” , aspoň pro mě, v tom roce 69.
“ Evžen Gráf miloval čerstvá jablka a skutečně je také jídal. Rovnal si je na skříň, denně prohlížel, a jedl ta, která začínala hnít. Snědl 689 kilogramů nahnilých jablek. “
No, není tahle sentence GÉNIÁLNÍ???
( Snad jsem to nenapsala blbě, dala jsem to z hlavy. )

15 16.10.2021

Nejprve se mi chtělo knihu odložit. Peripetie okolo zplození Garpa byly pro mne moc silné kafe.
Jsem ráda, že jsem se pročetla o kousek dál. Kniha mě naprosto strhla a považuji ji za snad ještě lepší, než naprosto skvělá Pravidla moštárny.
Kéž by bylo na světě víc Garpů.

14 04.09.2022

Opravdu nadčasová knížka a pro všechny. Moc se mi příběhy ze všedního života zvěrolékaře líbily a hltaly je i moje děti. Oslava obyčejného člověka, který má rád lidi i zvířata a je zapálený pro svoji práci. Prostě správnej chlap.

14 28.10.2021

Výjimečné dílo!
Nečetla jsem sugestivněji podaný proces zamilování, jako na tom italském venkově.
Kniha mne strhne pokaždé, když po ní sáhnu. Také už je to pěkný salát. ;-)

14 20.10.2021

Pro mne, osobně, nejlepší věc, kterou autor napsal. Jsem asi poněkud emotivní, knížku jsem četla někdy počátkem normalizace.
Byla jsem mladá a uchvátilo mě, jak to dal Škvorecký v závěru sežrat tomu hnusnému učiteli.
;-)
A jak uctivě se vyjadřoval o té tlusté paní, co dobře vařila.
Jasně, Kundera je Velikán, uznávám. Ale moje srdeční záležitost jsou Škvorecký a Salivarová.

13 22.10.2021

Co sám nerad, nečiň jinému.
Pravil kantor žáků kdesi
třepaje ho za pačesy.

Díky, Mistře!

12 02.03.2022

Když jsem tu knihu otvírala, bylo mi smutno. Věděla jsem, že Milence a vrahy Páral už nepřekoná.
Námět výborný, nemá to chybu, ale...
Páral vystřílel všechnu munici v jedné knize a v těch následujících už jenom paběrkuje.
Prostě si nedokázal nechat nic “ na pak”.
( Kdyby to napsal kdokoli jiný, asi bych hýkala blahem. Tenhle autor nasadil látku moc, moc vysoko. Tak trochu snad i k vlastní škodě. )

12 20.02.2022

Výborná knížka prakticky založené ženy.
Jedno z důležitých poučení : Puberta dětí se musí nějak přežít. Ústupky nemají velký význam, pubescenti se prostě potřebují vymezovat a šprajcovat, jinak to nejde.
( A hlavně samo to přejde. ‘
( Teda, ve většině případů, že...)

12 11.02.2022

Dvě hvězdičky jsem dala ze soucitu, autor byl, podle mne , duševně nemocný člověk.
Vůbec se nedivím, ze v Polsku kniha vzbudila pohoršení a Kosiński se po zbytek nešťastného života prakticky skrýval v cizině.
Příběh byl vycucaný z prstu, nikde na světě neexistuje země, kde by žili JENOM bezcitní lidé, ani v Polsku, samozřejmě.
Autor vyzvracel svoji nenávist ke gójům, jistě ne bezdůvodně, muselo ho v životě potkat něco opravdu moc zlého, když viděl svět v tak temných barvách.
Knihu jsem si půjčila ze zvědavosti, chtěla jsem vědět, o čem bude Marhoul točit film.
Dočetla jsem to jen s největším úsilím, myslím, že nejlíp by si početli psychiatři.

12 25.10.2021

Knížku jsem poprvé dostala do ruky asi ve dvanácti letech. Tenkrát jsem měla ráda básničky, líbily se mi výborně přeložené rýmy. Ale četla jsem všechno bez výjimky, nic zvláštního mne na té sbírce nonsensů nezaujalo.
Morgenternovi jsem cele propadla až asi o 5 let později, za zvláštních okolností. Byla jsem na dně, vůbec jsem nechápala svět okolo sebe, měla jsem nejčernější myšlenky.
A najednou koukám, to je vono!!!
Lasička seděla maličká
na kraji lesíčka.
Znáte vy k tomu klíček?
Mně měsíček tajemství
sdělil v šprýmu.
Ten přehumorný tvor
tak činil kvůli rýmu.
***
Aneb, holka nehloupni, věci se dějí jen tak, nesnaž se pochopit okolní svět, je to marný, dej si klid a ono to nějak dopadne. Všechno se děje jen tak, bez rozumné příčiny.
***
Možná kdyby tuhle knížku dostala v pravý čas do ruky O. Hepnarová, nemusela zabít ty lidi.
Ale nedostala.
Děkuji pane Morgensterne!

11 16.10.2021