heliiinka komentáře u knih
Zatím nejlepší z Shakespearových her. Ač tragédie kniha byla místy velmi vtipná a nahlas jsem se smála. Baví mě, že děj nebyl přímočarý, ale každá postava brala osud do svých rukou a tak tam bylo více zápletek a lstí.
Nějak mě to nevtáhlo. Chyběly mi tam souvislosti, takhle to působilo trochu nereálně a situace byly násilně napasované do požadované formy. Roiben je sympaticky tajemný, Kaye je divná, nelogická a nesympatická.
Pozn. Krutý princ od této autorky je super :)
Tak tohle trochou nemělo hlavu a patu. Ale obrázky byly moc pěkné.
Myslím, že ty starší knihy od Austenové jsou zkrátka lepší, né tak přeslazené, velmi ironické a o stupínek míň z červené knihovny. Miluju tyhle romány, o * níň jen proto, že všechny postavy byly průměrně dobré nebo lehce otravné, ani Anna nebyla 100% sympatická.
Na dětskou knihu překvapivě dobré, neprvoplánové a některé části jsem opravdu nečekala. Veliké plus je pro mě konec, protože takové mě vždycky dojímají. A s těmi obrázky čas a strany utíkají velmi rychle.
Taková klasická hra. Postrádala jsem tam něco nového než typické postavy podvodníčka, důvěřivého mladíka a hodné slečny, která všechno zachrání.
Jednohubka, kdy se řežete smíchy, jak je to hloupý a naivní.
I když konec už byl moc sluníčkový.
Na českou tvorbu překvapivě dobré. Nejednou jsem si všimla, že autorka má dobrou slovní zásobu a neotřelá slovní spojení při popisech okolí. Co by za to dali jiní autoři/překladatelé. :D
Děj lehce předvídatelný, ale pohodový a oddechový. Mládež to uspokojí a já mám bod do čtenářské výzvy.
UPDATE: chyběly mi kapitoly nebo nějaké dělení knihy.
Chcete něco, co musíte číst do tří do rána? Tohle je ono. Dílky skládačky se vám podávají tak, že knihu zkrátka nemůžete odložit.
Zamilovala jsem si Sammy, Cartera i Scotta a neměla ráda ty správné postavy jako třeba Del. Zajímavé je, že jsem pořádně nepodezírala nikoho a rozhodně ne tu finální osobu.
Jednoduché věty, ale silný příběh. Člověk už by řekl, že něco takového se dnes neděje.
Je krásné se vrátit do mé milované Alagesie. Paolini se snaží skrze dospělejšího Eragona předat příběh s myšlenkou. To je moc fain, těším se na další díly.
PS není to hlavné série, tak nečekejte heroické výkony, jako spíš okýnka k postavám, které máte rádi.
Něco tomu chybělo, že? Nedokázala jsem tomu propadnout a přitom vím, že Veronica Roth umí napsat taak strhující děj. Ale bavily mě části s Cisi, nenápadná a přitom důležitá. A veliké plus je za Cyřin dar, výborně využitý potenciál. Jo a chci vědět Astův dar. i když je to blb :D
Spíše než fantasy prostředí GoT najdete klasický středověký turnaj rytířů. I tak to bylo fain čtení na jeden večer. Je tam sice spousta jmen, ale nepotřebujte znát hlavní sérii, pochopíte vše i tak.
Já čekala závěr série a ono to zdaleka nekončí. To je možná zklamání, nemám ráda, když se něco zbytečně přetahuje.
Ale k ději: Všechno fain jako dříve, baví mě ta gamingová slova a tak. Gleba už neválcuje jen osud, ale občas se rozhoduje i sám :D Ale chtělo by to víc emocí a lidského přístupu v knize, nemám postavám žádné pouto.
Nebavilo mě to. Annino filosofování bylo nezáživné a většinou jsem s výsledkem jejích myšlenek nesouhlasila.
Jediné, proč jsem to dočetla bylo to, že mě zajímalo, co se s Annou stane.
Určitě lepší než protiverze Letní dny a noci. Při čtení mě nejvíc bavilo uvažovat, jaké zadání asi autor dostal. Někdy se s tím popral skvěle a zvítězil, jindy zadání přepralo autora.
Nej: Očkování proti zlu, Krásný jed/Medúza a Umíráček.
Občas tam bylo hodně výplňkových slov nebo příliš složitých souvětí, což se dětem bude hůře číst. Ale příběh byl hezký a rychlý s nevinným humorem pohádkového strašidla.
Poje pocity jedním slovem: Meh.
Tak nějak mě nic nezaujalo. Ani temní lovci, ani obyčejní lidé, kteří se nevědomky hloupostí zapletou s magií. Hlavní hrdinka nemastná, neslaná. Zkrátka nic extra nového neotřelého.
Ale ať jenom nekritizuju, Jem byl moc velký sympaťák a gentleman. Jeho příběh vás dojal a uměl si najít cestičku do vašeho srdce.
Skvělý počin! Příběhy jsem samozřejmě znala, ale tady jakoby dostaly přesnější směrování a více mě oslovily. K některým jsem se i po pár dnech vracela, jak jsem o nich musela přemýšlet.