Hesonit komentáře u knih

Dokonalá mystifikace (až je čtenáři líto, že to není pravda), založená na jménech našich nejslavnějších falsifikátorů a jejich osobních vztazích, psaná perfektní češtinou. Jediné, co na mne působilo jako pěst na oko, byl dopis Josefa Němce, který mi připadal svou stylistickou úrovní v rozporu s jeho osobností.

7 12.02.2020

Závěr trilogie zvládnutý se ctí. Celková atmosféra příběhu je brilantní. Jen tam vystupovalo příliš mnoho postav…

7 08.02.2020

Dobře zpracovaná vojenská legenda, skvěle vystihnutá atmosféra popisovaného prostředí. Autor musel nastudovat spoustu věcí včetně žargonu. Smělý krok z geraltovského stínu.

7 06.02.2020

Příběh zní jako beletrizovaná zpověď, bez příkras. Divím se, že po něm neskočilo nějaké nakladatelství, protože tenhle typ příběhů má smysl, poodhalí mysl někoho, jehož zkušenost nechceme prožít a přitom se ptáme: Jak je tohle možné? A hle, tady je odpověď, která si nehraje na nadhled a zmáknutou situaci, moudrost a kdoví co ještě. Šárka Andrlová (Medková) na čtenáře valí situace, kdy čtenář tuší, co bude, chce se mu křičet: Ne! Nechoď tam! a je mu to houby platné, protože i v životě by mu to bylo huby platné. A jak je obsah vyprávění drsný, je hrubý i jazyk, jímž je psán. Tenhle soulad mě natolik fascinuje, že přehlédnu epizodu líčící návštěvu Klatov, která sice odhalila, jak o některých věcech lidé uvažují, přesto mi to byla nepříjemná a pro samotný příběh zbytečná, rozhodně nebyla vtipná, pokud vtipná měla být.

6 16.07.2024

Příběh bez jakékoliv originální hlubší myšlenky (ačkoliv si ty ambice činí), zasazený do Británie, ale mohl by se odehrávat i jinde, protože z Británie a jejího ducha tam není nic. Nejde ani o problematiku indické komunity a jejího soužití s okolím. Autorka nás jednoduše postaví před fakt, že se v Británii chodí do madiru a pije masálá čaj. Budiž. Nic to ale nemění na faktu, že je to až otravná prezentace 9 knih, o nichž se smysluplně nedokážou pobavit ani hlavní postavy. Neustále přemítají, co by která literární postava v jejich situaci udělala, řekla a nikdy na to nepřijdou, stále dokola se jim dějí tytéž věci, až už i autorka usoudila, že do toho musí říznout a vytvořila až zbytečnou tragédii. Dialogy jsou slabé, ale co se musí nechat, atmosféru smutku, ztráty a osamění, které četba narušuje, kniha má.

Krásně vystavěný příběh, který v sobě má všechno, co se sluší. Vtip, napětí, úkladné záporáky (kteří nejsou hloupí) a sympatické klaďase - chytrého zpruzelého havrana a naivního srdnatého kocoura.
Kniha, vydaná Argem v roce 2020, je krásně vyvedena, parádní ilustrace, záložka, ale ta typografie je podle mě nešťastná. Písmo je místy na hranici čitelnosti, obzvláště pro mladšího dětského čtenáře.

6 10.01.2023

Velmi pěkně pojatá rovnost partnerů, kdy to, co dělá jeden, může dělat druhý, bez žárlivosti a výčitek, bez scén hodných argentinské telenovely. Přesto si knihu netroufám hodnotit, je poklidná, plná přemýšlení, s minimem děje, zaměřená na hledání sebe sama v 45 letech, a to stylem, který mě naprosto míjí.

Poeticky psaný příběh pro dívky 10+, odhaduji. Děj plyne, čtenáře znervózňuje, jak hlavní postavy zapomínají a nemohou si vzpomenout. Příběh graduje, ale místo velkého dramatického finále se ozve pšouk. Je to samá láska, láska a zas jen láska, nedělená, násobená. Kdybych byla dítě, líbilo by se mi to, v dospělosti… je to hezky napsaná nuda. Avizované srovnání s Malým princem mi připadá nadnesené.

Oceňuji autorovu zálibu v dějinách Britských ostrovů 7. století, avšak jeho způsob častého opakování poznatku o smíšených klášterech a požadavcích celibátu jako by předpokládal, že čtenář je pitomý a neudrží myšlenku déle než 10 stran. Rodové genealogie, obsahující zejména podobně znějící jména a nijak zvlášť důležité pro děj, byly psány patrně pro fajnšmekry.
Samotný detektivní případ… jak to říct…, nejpozději od 94. strany čtenář ví, kdo je vrah a autorovi se nějako nepodaří zmást ho z této stopy.
Hlavní hrdinka, sestra Fidelma, žena každou chvíli něčím popuzená a nahněvaná, by se z fleku mohla stát patronkou amerických feministek. Společně se svým kolegou čtenáře nepřesvědčí, že vynikají brilantním úsudkem, navíc jeden nebo druhý stále něco zapomíná. Úchylkou celého příběhu, poukazující na poměrně malý repertoár výrazových prostředků pro emoce, je skutečnost, že snad všechny postavy si nestále kousají rty.
Přes tuto kritiku však stále jde z hlediska popisu náboženské situace na Britských ostrovech o zajímavé dílo. Což se o řadě českých historických detektivek, které svou historicitu založí na konstatování: „Stalo se za vlády Václava IV.“ a slově mázhaus, analogicky říct nedá.

Plážové čtení. Závěr mi připadal jako trapné klišé.

Lehce nadprůměrné povídky, ale Epilog Něco končí, něco začíná je tak vtipný, jak to jen Sapkowski umí, a že umí.

6 06.02.2020

Děkuju autorce, že se tématu zhostila a pojala ho jako novelu. Jako tří set stránkový román bych to číst nechtěla a nemohla - pro zlo popisovaného. Nejhorší na tom je, že nejde o fikci, temný středověk nebo jiné kulturní prostředí, ale beletrizovanou skutečnost, popisující kanadskou společnost poloviny 20. století, vyrůstající na křesťanských hodnotách, kde by jednoho ani nenapadlo, že se tohle může dít.
Vzpomněla jsem si při čtení na Magdaleniny prádelny..., dozorce v koncentracích, experimenty, kdy se mění psychika lidí, kteří dostanou moc nad druhými...

5 29.08.2024

Silný platonický vztah, přecházející až v posedlost, kontra muž, který dává naději, již nechce naplnit. A ona to nechápe. Je to cyklický příběh. Touha po jedinečnosti. Strach nepřijít o zbožňovaného muže alespoň v kamarádské rovině. A nevyřeší se to do konce. Protože fascinace, idealizace, přitažlivost je příliš velká...
Úmornost, s jakou se příběh opakuje, navádí čtenáře k tomu, že tohle by zažít a žít nechtěl.
Byla bych uvítala, kdyby byla kniha o třetinu kratší, ono poselství zmaru by tím dokázala vyjádřila také.
Když nad dílem přemýšlím, líbí se mi, s jakým zápalem je psané. Střídání hovorové češtiny a spisovné bylo pro mě rušivé, stejně tak jako řada vulgarismů. Spíš než román by kniha vyzněla jako blog (nebo forma deníku, dopisů?). Takové nějaké zážitky z divadla a hospody a la zase čekám a nic.
V zásadě mi to přišlo dobré, mám pocit, že jsem pochopila, o co autorce šlo.

Forma odpovědi na nevyřčenou otázku. Zdenka Krejčová vypráví o Číně na konci 50. let tak, jak se jí zapsala do poměti. Bylo jí 13 let, když tam přijela s rodiči. Vyprávění je prosté, bez velkých slov, patosu, s hlubokými myšlenkami vyřčenými jakobynic. Kniha je plná přenádherných ilustací, vzniklých z gejzíru inspirace, která vytryskla jednoho dne nečekána, nezvána, a zmizela, když došel nepálský papír...

5 02.05.2023

Milovníky Ezopových bajek jistě potěší, jak krásného vydání se dočkaly. Kniha sama je uměleckým dílem se stříbrnou ořízkou, rohy zpevněnými kovem, záložkou, na kvalitním papíře, plná překrásných ilustrací Atily Vöröse. Čtenář, libující si v přechodnících, bude jásat. Menší děti méně. Mnohdy přes obtížnost jazyka a archaizující slovosled nebudou vědět, o čem čtou. Je to kniha nádherná, hluboká a často krutá jako život sám.

Zakázané slovo, pečlivá antologie vítězných povídek soutěže Tovaryši kalamáře 2017, pořádané nakladatelstvím Gorgona.
Od Václava Dvořáčka, autora povídky Gálí, bych si v budoucnu ráda přečetla i něco rozsáhlejšího. Tato povíkda ze souboru vyčnívá, je velmi silná, zpracovává téma migrace, války, hodnoty lidského života a válečných zločinů.
Ocenila jsem vtip a interpretaci dějin Velké Moravy v povídce Mira Švercela Primus inter pares.
Velmi pěkně je zpracovaná i postava vědmy v povídce Anežky Melounové Křístkové Kdo sedí na dvou židlích.
Knihu bych nedopučila lidem, kteří očekávají vypointované povídky s hlubokým obsahem a přidanou hodnotou. Naopak ti, kteří se sami snaží něco psát, by v knize mohli najít afirmace vlastních literárnch schopností anebo pošťouch ke zdokonalení se. :-)

5 18.01.2022

Pro mě náročná kniha nejsouc zažranec do matematiky, i tak v mnohém obohacující. Zdá se, že nejlepší filozofové se rekrutují z matematiků (fyziků a chemiků). Před každou kapitolou je skvělý citát. Historka o Kurtu Gödelovi mě vyloženě bavila.

5 27.04.2020

Řemeslně skvěle zvládnuté dílo, ovládnuté slovo bez vnitřního nadšení, precizní, vybroušený styl, popisy do nejmenších detailů hnutí mysli hraničící až s nudou. Děj vpravdě nijaký a téma postaršího platonického homosexuálního pedofila mně cizí.

Vynikající fantasy. Náš svět propojený s mytologickým světem ukrytým a tvořícím se v pralese.

5 06.02.2020

Druhý díl rozhodně neztrácí dech a rozvíjí cestu započatou v díle prvním. Hlavní hrdina se už plně vyvinul, ani ostatní postavy nejsou statické. To je velmi příjemné. Přes občasná klišé se valí opět super smysl pro humor, sem tam nečekaný zvrat. Jako celek příběh funguje naprosto skvěle a oceňuji, že tohle je opravdu ryze česká fantasy, kterou by jinde snad ani nemohli pochopit / ocenit, protože by si jemné narážky, podoby měst a jejich postoje, bez většího úsilí (které se věnuje málokteré zábavné knize) nedokázali propojit.

4 05.07.2024