horkosladka komentáře u knih
Z knížky:
Moje vnější já: klidné, veselé, přátelské a pohodové.
Moje vnitřní já: směs frustrace, šílenství a totální beznaděje.
Syndromy sociální kocoviny: bolest hlavy, únava, skleslost, hněv a frustrace, potřeba zmizet ze světa.
Léčba sociální kocoviny: dobré jídlo, skvělá kniha, oblíbená hudba, být sama v tichu, laskavé objetí od toho, koho mám ráda.
Tak pod tohle bych se podepsala. Trefné a místy vtipné postřehy introvertní holky, pro kterou je být delší dobu ve společnosti více lidí utrpením. Taky mě vyčerpává komunikace s více lidmi a kolikrát nevím, o čem se bavit, pokud se nemůžu bavit o tom, co mě zajímá. Introvertům vysává energii neupřímná společenská interakce a nadměrná stimulace. Stejně jako hlavní hrdinka trpím pocity nejistoty a obavou, že jsem pro druhé divná. A taky jsem typ INFJ. Velkou roli v komunikaci s druhými hraje sebevědomí. Tahle hrdinka ho zrovna moc velké nemá. Když vás chce okolí pořád předělávat, tak si přestanete věřit, to je přece jasný. Začnete se nenávidět za to, jací jste a googlit na netu různé diagnózy. Ale přitom jste prostě jen introvert :-)
Celkově pěkné a roztomilé ilustrace, téma zpracováno hravě a srozumitelně. Doporučuju hlavně pro teenagery.
Ona ta komiksová forma působí mile a celkově mi to přišlo takové pohodové a vtipné čtení, ale když si člověk uvědomí realitu, jak jsou dneska oceňováni hlavně extroverti, tak to vlastně zas tak veselé není, že se introverti musí stále tak přemáhat a přizpůsobovat většině, jen aby nebyli za divné asociály.
Paní Mornštajnová je skvělá vypravěčka. Postavy jsou propracované, uvěřitelné. Příběh Hany a osudy její židovské rodiny z Valašského Meziříčí je dojemný, chytne za srdce. Knihu jsem poslouchala jako audioknihu. Velmi dobře namluveno. Doporučuji. Děj knihy jsem si celou dobu představovala ve fantazii jako film. Vůbec mi nevadilo prolínání času, střídání minulosti a přítomnosti. Naopak mi to na příběhu přišlo zajímavé. Jde vidět, že si s knihou dala autorka hodně práce. Až bude natočený skutečný film, jsem zvědavá. Krásný a smutný příběh, který vám dlouho zůstane v paměti.
Ze začátku mě kniha bavila. Ale když jsem pochopila, že knihu vlastně napsala Gretina matka, operní pěvkyně, a ne Greta sama, tak jsem byla zklamaná. V podstatě většinu textu se řeší různé diagnózy v rodině Thunbergových, což mě v půlce knížky přestalo bavit. Škoda, některé myšlenky jsou naopak podnětné a nutí k zamyšlení, právě ty, které se týkají klimatické krize. Kniha na mě obsahem působí chaoticky. Kapitolky se na střídačku věnují Gretině autismu, matčině kariéře a ADHD, politice, klimatickým otázkám atd. Ve výsledku dostanete gulášek, který nemusí chutnat každému. Ale něco si přeci jen odnesete. Že být jiný je těžké, ale zároveň to může být vaše přednost. Že svět, ve kterém žijeme, si tvoříme sami a každý se tím, jak žije, podílí na osudu celé planety.
Smutné čtení, ale bohužel ze života. Matka - nespokojená knihovnice, která žije s budižkničemem Václavem, který jako otec i manžel nefunguje. Jejich dcery Bára a Katka jsou každá úplně jiná, mají společné jen malování. Katka je matčin miláček, poslušná, bezproblémová. Na Báru je matka příliš přísná, vidí na všem, co udělá, chybu. Bára se touží stát malířkou a ráda pozoruje z okna vrány, které jsou v knize jakousi poetickou vsuvkou jako kontrast k tvrdé realitě. Otec Václav Báru na povel matky zbije někdy tak, že má modřiny a z náznaků v textu čtenář začíná chápat, že by byl schopen svou vlastní dceru i sexuálně obtěžovat. Bára je ve fázi dospívání, a tak to co se kolem ní děje, pořádně nechápe. Jediným člověkem, který Báru dokáže ocenit, je mladý učitel výtvarky přezdívaný Frodo, který v ní vidí velký talent a snaží se přesvědčit její despotickou matku, aby Báru přihlásila na uměleckou školu. Příběh je velmi čtivý, ale závěr mi přišel nečekaně nedotáhnutý do konce a možná až zbytečně tragický. I když, na druhou stranu, nečekaný zvrat někdy život přináší...
O Marlene Dietrich jsem slýchávala dlouho, až jsem si řekla, že se musím podívat na nějaký film, ve kterém hrála. Nejslavnější je asi Modrý anděl. Hlavně se mi ale líbí Marlene jako zpěvačka. S jejím hlubokým hlasem zní němčina krásně a jemně. Kniha vyposlechnutá jako audiokniha. Zajímavé zpracování. Líbil se mi hudební doprovod v pozadí na začátku a na konci kapitol a hlas Vilmy Cibulkové, která mi k Marlene sedí. Vůbec jsem netušila, že milenci Marlene Dietrich byli třeba Jean Gabin nebo Erich Maria Remarque a že jejími přáteli byli Edith Piaf a Ernest Hemingway. Příběh nekonvenční ženy, která ve své době udávala módní směr a navždy se zapsala do kinematografie.
Dekadence, surrealismus, provokativní text, fascinující poezie.
Naprosto skvělá kniha plná užitečných a praktických informací, kde se dozvíte, jak používat esenciální oleje na všemožné způsoby a jaké mají účinky na lidské zdraví a pohodu. Můžete si vyrobit např. osvěžovač vzduchu, voňavou směs na dobrou náladu a energii nebo masážní olej, voňavou koupelovou sůl a další kosmetiku pro příjemnou relaxaci a aromaterapii. Nebo můžete zkusit vytvořit originální dárek pro své blízké. Knihu ocení každý s citem pro krásu a útulný domov a kdo se zajímá o kosmetiku a své celkové zdraví.
Díky této knize si dnes dávám pozor na to, co si na pleť dávám. Obsahuje užitečné a přehledné tabulky s ingrediencemi, ze kterých se kosmetické přípravky vyrábí. U každé ingredience najdete barevně odlišená hlediska hodnocení podle stupně škodlivosti. Ne všechny značky, co se prezentují jako přírodní, jsou skutečně přírodní. Proto je dobré vědět, kterým látkám se v kosmetice vyhnout a naopak které jsou pro pleť, zdraví a krásu přínosné.
Frida jako žena i malířka je pro mne velkou inspirací. Ráda čtu knihy o jejím životě. Její styl je jedinečný. Síla Fridy Kahlo tvořit, milovat a být činorodá a osobitá navzdory těžké nehodě, která ji způsobila celoživotní následky, mne nikdy nepřestane fascinovat.
Touha po pohodlí z nás dělá poseroutky.
Pojďme, vyrazíme do zbloudilé věčnosti.
Někde jsou pole plná skřivánků.
V roce 1991, kdy Freddie zemřel, byl objeven nový asteroid. A v roce 2016 dostal po Freddiem jméno. Může být větší pocta pro Mercuryho, "posla bohů"? :-)
Básně, z kterých pocítíte prchavost života, kouzlo okamžiku, nostalgii, meditaci nad časem a životem.
Básně o samotě, touhách, pocitech melancholie. Autor má citlivou a jemnou duši, i když v knize popisuje bohémský život.
Velké zklamání. Moje první kniha od Natálie, která mě zaujala svým obalem, názvem a grafikou, ale to je taky všechno. Čekala jsem hloubku, dostala se mi jen póza.
Když jsem si knihu půjčila v knihovně, myslela jsem si, že se jedná o existenciální román. Pokud čekáte příběh, budete zklamáni. Ale pokud vám nevadí přečíst si něco o historii jednoho filosofického a kulturního období, fakta o osobnostech existencialismu, pak knihu jistě oceníte. Škoda, že kniha postrádá dobové fotografie. Dodalo by to dílku šmrnc. Meruňkové koktejly mi jaksi v knize chybí...
Oproti samotářům ze Šumavy mi tohle přišlo poněkud slabší, ale velmi se mi líbil rozhovor s volnomyšlenkářem a malířem Michaelem Stonišem, který si dokonce oblíbil zlínskou knihovnu, kam chodím každý den, takže mám tu čest znát tohoto zajímavého pána i od vidění :-)
Nezapomenutelný hlas. Amy může být jen jedna. A žije navždy ve svých písních.
Unaven Paříží s touhou oprostit se od civilizovaného života, odchází Sylvain Tesson do sibiřské chaty na pobřeží Bajkalského jezera trávit čas ve společnosti knih, doutníků a vodky. V tichu a samotě filosofuje nad knihami, životem ve společnosti, nad svobodou. "V této pustině jsem si zařídil strohý a krásný život, omezený na jednoduché činnosti. Tváří v tvář jezeru i lesu jsem sledoval, jak plynou dny."...."tam, pět dní chůze k nejbližší vesnici, jsem se ztracen v nezměrné přírodě snažil být šest měsíců šťastný."
"Proč lidé zbožňují abstraktní chimery než krásu krystalku sněhu?"
"Lidská společnost nemá poustevníky ráda. Nepromijí jim, že před ní prchli. Zavrhuje nevázanost samotáře, který ostatním vmetl do tváře "Pokračujte si beze mě." Poustevník popírá povolání člověka k budování civilizace, stává se její živoucí kritikou..."
Kouzelné ilustrace a příběh, který pohladí na duši. Knihu jsem dostala k třicetinám, takže překrásný dárek.