hu_87
komentáře u knih
První pomoc pro vysoce citlivé
Asa Saga Hammarstedt
Nebylo to vůbec špatný, ale těch prvních cca 40 stránek - jakože ok, rady typu "jděte se projít" nebo "umyjte se voňavým sprcháčem" mi přišly trochu zbytečný, kdo asi tak neví, co by teoreticky měl dělat, když mu není moc dobře nebo se cítí přetížený?
Je ale zase fajn, že v knize zmiňuje třeba i některé asány (pozice v józe), které můžou pomoci při nějakém přetížení nebo to, že když se najednou cítíte zahlcení emocema, nemusí nutně znamenat, že to jsou vaše emoce.
Jinak ta stránka s tím samotestem, jestli jste HSP je docela fajn, taky dost zmiňuje Isle Sand nebo Elaine Aron.
Agresivita v psychiatrii
Klára Látalová
(SPOILER) Autorka umí psát knížky a i tady čtenáři podává ucelený přehled na ožehavou problematiku v oblasti psychiatrie. Agresivita může mít mnoho forem a může se v nějaké formě projevovat prakticky u každého člověka (myšleno - neurotypika), a tím spíš u lidí, kteří mají nějaký psychický problém.
Kapitoly jsou (když pominu úvod, definice agresivity apod.) členěny na základě diagnóz: agrese u diagnóz - schizofrenie, bipolární afektivní porucha, deprese, disociální porucha osobnosti, hraniční porucha osobnosti, maligní narcismus (který v oficiální klasifikaci MKN/DSM jako takový není, tudíž tuto kapitolu vnímám jako zbytečně matoucí a stačilo by se zaměřit čistě na narcistickou poruchu osobnosti, u které je známo, že ta impulzivita a agrese také může být)... snad jsem si teda vzpomněla na všechno. A mezitím nějaké možnosti terapie, včetně nefarmakologické i farmakologické.
Autorka samozřejmě zmiňuje, že neznamená, že má člověk duševní nemoc/problém, že musí být automaticky agresivní.
Co mi ale vadilo byla jistá nepropojenost poznatků, některé kapitoly mi přišly zbytečně krátké a zaměřila bych se u nich ne ani tak třeba na výčet možností psychoterapie, ale jak s takovým člověkem v danou chvíli jednat.
Symboly a jejich skrytý význam
T. A. Kenner
Vzhledem k obálce, která tak hezky a výstižně vyobrazuje Ankh, jsem od knížky spíš čekala, že to bude nějaký obrazový lexikon, převážně teda s nějakým tím náboženským podtextem. Protože to je právě na těch symbolech asi nejzajímavější, žejo. Ale z většiny se knížka tímhle vůbec nezaobírá, spíš fušuje do tý modernější doby a na konci je pár stránek věnováno (ale fakt málo) opravdu těm symbolům, na který jsem se těšila - vzhledem k obálce. Uvnitř je celkově na můj vkus málo vyobrazeních, na to, že by to měla být knížka pojednávající o symbolech.
1 + 1 = 1: Rovnice života a symbiotická ®evoluce
John Archibald
(SPOILER) Vydařená knížka vhodná pro každého zájemce o buněčnou a molekulární biologii, autor nezapomíná zmínit ani něco z historie, ale i nejnovější poznatky. Z knížky budou těžit spíše laici nebo zájemci o studium příbuzných oborů - já jako člověk, co už má něco z biologie a chemie za sebou, jsem se zase toho tolik extra nového nedozvěděla., ale objektivně je to jako knížka super; buňka, organely, mitochondrie aj. + symbióza, endosymbiotická teorie a její varianty, jako proč ne?
Autorovi se to ale podařilo nějak skloubit, kombinuje takový ten populárně-naučný styl spolu s tím vědeckým, jak už tu psal kolega, takže ten styl psaní může místy působit lehce nevyváženě. Každopádně je super, že jsou takové knihy a takoví autoři, protože přírodní vědy jsou fakt důležitý, minimálně se v týhle oblasti vzdělávat - protože příroda je všude kolem nás. Ale to zase odbočuju :)
Klozapin
Kateřina Horská
Velmi odborná publikace s mnohými citacemi. Zajímavý náhled na unikátní antipsychotikum, včetně kapitol o různých lékových interakcích, na co je třeba dávat při podávání pozor, nebo na co všechno je klozapin účinný. Knížka spíše zaujme lidi z oboru, případně vzdělané laiky.
Schizofrenie je svinstvo, mami!
Janine Berg-Peer
(SPOILER) Tak tohle je absolutně nejlepší knížka, která se takhle příběhově zaobírá diagnózou schizofrenie. Z knížky jsem nadšená. Je psána z pohledu matky, jejíž dcera onemocní schizofrenií. Rozebírá zde svůj pohled na situaci, na četné Leniny relapsy a jak se při nich chovala (resp. projevy), ale i na mnohdy necitlivé jednání doktorů. Je moc dobře, že autorka zmiňuje i často opomíjený příznak nemoci, a to je taková ta impulzivita a nízká frustrační tolerance (musím si to koupit a je mi jedno, že utratím celý konto), případně to, že ti lidi se k vám můžou chovat i dost vztekle a mít takový ty výbuchy vzteku.
Vzhledem k tomu, že znám člověka se schizofrenií mi přijde, že tahle knížka je opravdu autentická a popisuje věci skutečně tak, jak jsou.
Doporučuji, skvělá knížka, skvěle a pravdivě napsáno.
Homo psychoticus III: aneb návrat do práce
Michaela Malá
Markéta nám opět umožnila nahlédnout do jejího života, světa plného úzkostí, psychotických stavů, ale i radosti. Tahle knížka je psaná formou deníku a myslím, že se v tom určitě najde spousta lidí s touto (nebo podobnou) diagnózou, se kterou musí bojovat denně, 24/7. Autorka získala definitně ještě další, novou diagnózu, hraniční poruchu osobnosti a to myslím tak nějak vysvětluje mnohé, o čem autorka již dříve psala.
Ten konec mě zklamal, ne kvůli tomu, že jsem čekala happy end, ale kvůli autorce - podle mě je to velká škoda (nebudu prozrazovat), přece jen tomu dala svůj čas a energii. Ale sama asi musí vědět, co je pro ní nejlepší. Odpočívat je při této nemoci klíčové.
Autorce přeji hodně štěstí a ať je jí jen líp.
Předané trauma – druhotný traumatický stres, zprostředkovaný šok: Jak pomoci sobě a druhým
Ellie Izzo
(SPOILER) Kniha uvádí čtenáře do poměrně nového pojmu: předané trauma. To vzniká zvláště u pracovníků pomáhajících profesí, kteří z různých důvodů nemohou unést trauma (tj. špatné zážitky, o kterých se dotyčnému svěřuje - tím zvlášť, pokud sám pracovník má sám některé nevyřešené bolesti v sobě samém). Následně se to na těchto lidech podepisuje např. podrážděností, depresivními rozlady. Zkrátka by se to dalo nazvat jiným druhem PTSD.
4 hvězdy dávám jen z toho důvodu, že jakoukoliv literaturu o traumatu oceňuji. Jinak bych dala hvězdy 3. Autorky se velice (!) často opakují a sem tam má člověk fakt pocit, že se nic novýho nedozvídá. Kdo nemá moc trpělivosti - nechť je tímto varován.
Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc
Ladislav Kesner
Super, obsáhlá knížka většího rozměru se zaměřením na chování člověka, smysly, mozek, nemoce. Grafická úprava je rovněž pěkná. Bohužel už není k dostání v běžných knihkupectvích.
Lidství
František Koukolík
Knížka je psaná podobným stylem jako třeba autorovo "Mozek a jeho duše", členění kapitol apod. je příbuzného rázu. Opět - kapitoly jsou velmi zajímavé, čtivé (ale možná pro laika příliš odborné), prostě téma mozek - chování - neuronální okruhy - empatie a spol., ideální pro vášnivé čtenáře vědecké literatury.
Anatomie lidské destruktivity
Erich Fromm
(SPOILER) Jakožto někdo, kdo se považuje za echt kritika tohoto autora musím uznat, že tato knížka je pro mě mnohem zajímavější, než autorovo zbylá díla. Asi to bude tím tématem obecně, ne o tom, že se z Fromma najednou stal někdo, kdo náhle přináší něco nového (pardon posílám těm, kteří jeho knihy mají rádi). Ale tady v té knížce jsem aspoň měla dojem, že je to téma užitečné, zajímavé a opředené prostě trochou mystiky (prostě agrese, destruktivita spojená s nějakou tou analogií s Hitlerem nebo Stalinem, co víc si přát).
Na stranu druhou mi přišlo, že některé věci jsou tak prostě naznačené (přitom by si zasloužily větší pozornost), na stranu druhou jsem v průběhu čtení získávala pocit, že se autor prostě opakuje. Ale to není žádnou novinkou, když čtete něco od těch známých psychologů.
Fromm je velký kritik např. Lorenze a ve své knize udává některé důvody, proč. Ani tak mě sice v argumentech proti Lorenzovi nepřesvědčil, ale každý autor v tomhle má svou vlastní pravdu a názory, takže to se do hodnocení knížky nepromítá. Prostě někdo je v souvislostmi s lidmi větší a někdo zase o něco menší optimista.
Za mě - je super, že existuje nakladatelství, které společnosti přibližuje myšlenky těchto psychologů. Tahle knížka od Fromma mě každopádně ze všech bavila úplně nějvíc.
Psychologie osobnosti
Marie Vágnerová
(SPOILER) Paní Vágnerová opět dokázala, že patří mezi odborníky nejen ve svém oboru, ale také v psaní.
Menší spoiler alert - nejedná se o klasickou knížku-učebnici, jako je třeba od Říčana nebo Blatného. Zde uvedené poznatky jsou (aspoň na můj vkus) mnohem zajímavější, využitelnější a stravitelnější, autorka se znatelně zaobírá problematikou osobnostních rysů (včetně různých souvislostí např. se spokojeností v životě, ale také jak spolu jednotlivé rysy souvisí navzájem - což mi celkem u těch zažitých učebnic chybělo), ale nechybí prostě ani jiné, běžné kapitoly z problematiky psychologie osobnosti - třeba temperament.
Učebnici jsem si hned po vypůjčení z knihovny objednala, tohle se prostě vyplatí mít doma, ale zájemcům o psychologii spíš doporučuji si nejdříve přečíst tu klasickou učebnici (Blatný třeba) a pak sáhnout po téhle. Navzájem se tak hezky doplňují a co chybí v jedné, bude zase v druhé. Z hlediska zajímavosti a čtivosti však jednoznačně vítězí tato učebnice.
Děkuji autorce za další skvěle odvedenou práci.
Bezdomovectví ve středním věku: Příčiny, souvislosti a perspektivy
Marie Vágnerová
(SPOILER) Publikace pojednává o poměrně "tabu" tématu, které mnozí odsunou stranou, že si za to ti lidi přece můžou sami a kdyby chtěli, můžou jít přece pracovat.
V knížce je dostatek jak obecné teorie, statistické údaje, ale hlavně - kvalitativní výzkum zaměřený na skupinku bezdomovců, se kterými autoři tuto studii prováděli. Bezdomovci tu hovoří o svém dětství, vztazích s ostatními lidmi, ale i třeba o tom, že život na ulici není prostě sranda a člověk nikdy neví, kdy bude okradený.
Sametový Herodes
Libor Michalec
Tak přesně takhle nemá vypadat knížka, která si dává za cíl pojednávat o závažné duševní nemoci. Tohle je z 90% prostě deníček, jakože zaparkoval jsem tady a tady, řekl jsem tohle a tohle, jeli jsme sem, potkal jsem se s tím a tím. Příšerně mě to nebavilo, souhlasím s kolegyní níže - prostě tohle je jedno velký špatný. Možná jako oddechovka, přečíst si prostě něčí žvásty, co a kdy dělal a tak, a něco málo o těch bludech třeba. Rozhodně nedoporučuji, je to nuda a snadno se v tom člověk ztrácí. Na téma schizofrenie je mnoho lepších a užitečnějších knih. Tady fakt nevím, co se tím básník snažil říci.
Schizofrenie - Neurobiologie, klinický obraz, terapie
František Koukolík
Tohle je na našem trhu asi nejkomplexnější a nejobsáhlejší publikace na toto téma, když vezmeme v potaz např. neuroanatomické koreláty, genetiku apod. Pro laika bude asi příliš odborná, tudíž doporučuji spíše lidem z příbuzných oborů, v knize je velké množství citovaných studií a autorů, je to vyloženě odborná publikace. Pro pacienty nebo příbuzné se schizofrenií jsou jiné, srozumitelnější knížky, které jim v akutní fázi onemocnění poskytnou určitě užitečnější informace. Toto je vyloženě knížka pro lidi, kteří už o problematice něco málo ví, ale to je na ní přesně to úžasný - a doufám, že časem se rozhodne nakladatelství pro další dotisky.
Roztroušená skleróza
Eva Kubala Havrdová
Komplexní a hutná publikace, pojednávající o farmakologické imunomodulační léčbě (včetně vysvětlení různých patofyziologických mechanismů při onemocnění a mechanismů těchto léčiv). Kapitoly jsou pěkně zpracované, přehledné, ani grafická stránka knihy nezůstává po zadu.
Jeskyně Aspergerů
Blanka Holzäpfelová
(SPOILER) Knížka brána jako takový deník nebo memoáry někoho kdo má Aspergeruv syndrom. Může sloužit jako zdroj informací pro laiky, případně získat pocit, že 'v tom nejsem sám/sama'.
Na druhou stranu mě tam iritovaly některé zavádějící věci. Třeba nejdřív - můj manžel má také AS, a pak: můj manžel nemá oficiálně AS, ale má rysy. Autorka vlastně taky ještě neobdržela oficiální diagnozu, podle toho, co na posledních stránkách píše, takže je to vlastně zatím taková sebediagnoza (ale dejme tomu, no).
Masoví vrazi
Jonathan H. Pincus
Mimořádně zajímavá knížka, ve které se autor bohužel pravidelně opakuje (triáda masového vraha například), každopádně, nedočtete se tu o takových těch známějších vrazích, ale spíše o případech, ve kterých bylo doprovodným problémem nějaké poškození mozku, případně diagnóza mánie u 12-ti letého kluka nebo jakýsi mrákotný vztah (pravděpodobně nějaký druh epileptické aktivity mozku), ve kterém mladá dívka zavraždila svou spolužačku (kterou mimochodem podezírala z různých nekalých úmyslů).
Autor zmiňuje četné případy zneužívání, fyzického týrání, neuvěřitelně vynalézavého bití, takže knížku nedoporučuju slabším povahám. Právě v tom je knížka tak dobrá - ukazuje zde takové to čiré zlo, případy, kde se rodiče ke svým dětem chovali naprosto příšerně a často to hraničilo až s mučením.
Nebo ta kapitola o tom chlapíkovi, který byl v dětství tak neskutečně týrán a zneužíván, přičemž na všechno to byl schopen zapomenout (vytěsnění) a ještě si vytvořit několik alternativních osobností je dost dobrá, navíc zde autor poukazuje na celkem neznámou diagnózu mnohočetná porucha osobnosti.
V průběhu knížky nás autor taky seznamuje s biologií agrese (serotonin, mutace MAO receptoru apod.), nebo taky stručně s farmakoterapií. Pokud se zajímáte o lidi s nějakou poruchou čelních laloků, tady se vám jich dostane až až.
Kyberšikana - Průvodce novým fenoménem
David Šmahel
(SPOILER) Poměrně tenká, ale kvalitně zpracovaná publikace na čím dál aktuálnější téma. Je sice pravda, že leckomu může připadat, že leccos si člověk může odvodit pomocí selského rozumu (připomíná mi to dojem "po bitvě je každý generál"¨), protože mnohdy se nám něco zdá nadmíru jasné a přitom to tak být nemusí. Proto jsou potřeba výzkumy, výzkumy a výzkumy, které v knize zmíněné jsou. Knížka se čte snadno, do školy je to asi takový základ. Autorky se zaobírají mnoha oblasti z fenoménu kyberšikany - osobnosti (nebo rysech) agresora a oběti, následky kyberšikany, její projevy a zajímavé jsou různé psychologické efekty, které v lidech posilují pocit té anonymity, že na ně nikdo nemůže, že se na to nepřijde, případně - ani si neuvědomí, co můžou své oběti způsobit.
Takže za mě super.
Doba koronavirová
Václav Cílek
(SPOILER) Jedná se o kombinaci různých autorů, témat a stylů psaní. Jeden píše fakticky (koronavirus, mutace...), druhý se zaobírá historií a černým morem, další píše o tom, že o sebe musíme pečovat a že stres oslabuje imunitní systém (ty bláho) a ten zas píše o tom, co nám tahle doba může teoreticky přinést dobrého i špatného.
Vzhledem k tomu, že se jedná o takový sborník velkého počtu autorů, mišmaš, který má sem tam do čtivosti opravdu daleko, hodnotím 3 hvězdami. Čekala jsem něco víc faktičtějšího, vědečtějšího. Ale samozřejmě jsou tu některé zajímavé věci (např. epidemie - ze slova "nad lidmi", když lidé nepoznali boha, který se rozhodl sestoupit na zem, za trest onemocněli).