iceVS komentáře u knih

Víc než o dějinách střední Evropy mi to přijde jako Kniha mrtvých a jejich skutky, na něž se už dávno zapomnělo. Tak poutavé, tak úžasné, jako bonus tolik informací. A tolik vzpomínek, zasutých tak hluboko, že už jsem o nich ani nevěděla. Cesty vlakem do HK, liberecká vývěska Společnosti přátel žehu...
Věta ze začátku knihy o tom, že po bitvě bylo tolik mrtvých, že je zem nedokázala strávit a vyplivuje je dodnes, ta mě naprosto uchvátila. Něco tak dokonalého by z mé hlavy nikdy nevzešlo.
Jsem uchvácená i dojatá. Dokonalost sama. Hvězdiček deset.

8 13.11.2021

Jsem holt jiná věková kategorie...
Prvních sto stran jsem byla nadšená. Neotřelá zápletka, postav (na rozdíl od předchozí knihy) tak akorát, fakt to vypadalo náramně slibně. Jenže...

Patrik Hartl zfotrovatěl...

Číst následujících čtyři sta stran o tom, jak rozmazlené holčičky ještě na základce šišlají, jak nezvládají běžné učivo ZŠ, ale jinak jsou úúúúplně geniální, to fakt ocení leda maminky a babičky. To vše proložené kňouráním jak se to nedá zvládnout a příležitostným pošukáváním. A aby to vypadalo nablejskaně, tak vyšperkováno známými jmény českého šoubyzu. A vylepšeno o Rádio Impuls a Vivien... Jak já byla ráda, že jsem to dočetla.
A asi by měl autora někdo vyvést z omylu - téměř není většího antierotična než taťulda s dětičkama :-D

13 07.11.2021

Knihu jsem si vybrala spíš ze zvědavosti než ze zájmu. Příběh byl zajímavý, takový fakt maloměstský, nevtíravý.
Jen já jsem se ztrácela v postavách. Neorientovala jsem se o kom právě čtu, všechny ty sestry, švagrové a další obyvatelky mi zcela splývaly. Synové, bratranci, manželé taktéž. Malé vysvětlení přišlo v půlce knihy, ale zas až tak nepomohlo :-)

5 03.11.2021

Do téhle knížky se mi vůbec nechtělo... Jednak je to bichle, druhak špioni, dvojití agenti, výbušniny, teroristi, dětské oběti, arabské téma... Bylo to velké vykročení z mé čtenářské komfortní zóny. A něco je špatně - nemohla jsem se utrhnout :-) a nebýt nezbytných psích vycházek, ani bych se neutrhla. Prostě BOMBA :-)
Co na tom, že Marc vždy zázračně unikl všem nástrahám... Vždyť to je přece základní vlastnost všech literárních i filmových akčních hrdinů :-)
Myslím, že minimálně jedno pokračování dám ještě zcela určitě.
A opět díky svému čtenáři, že mi tuhle knížku půjčil.

2 31.10.2021

Krásná obálka, krásná čeština, slibný název - mimochodem, fakt se nedozvíte, proč právě Hladový Paul...
Jinak prostě jen POPIS... Popis toho, co kdo dělá, toho, co si kdo myslí, nebetyčná nuda k uzoufání. Mám docela ráda knihy o ničem, ale tahle mezi ně nepatří. Tohle totiž bylo takové brutální pseudointelektuálno. Autor se snažil oslnit pár encyklopedickými informacemi, postavy byly podobného ražení a zbytek byly - slovy klasika - plky, plky, plky...
Měla jsem dát na instinkt, varovala mě už druhá věta. Následujících padesát stránek jsem se přes ní nedokázala přenést... "Leonarda vychovávala jen matka a nesnáze s tím spojené skrývala pod rouškou veselosti. Jeho otec tragicky zemřel při porodu."
Zemřel při porodu? To jako vážně? Jasně, že chápu, ale stejně... :-D

1 29.10.2021

S touhle knížkou jsem se poprvé potkala v mých deseti (no jo, na pohádky jsem přestala věřit dost brzy) a v knihovničce mi vydržela po celé dospívání. Judita mě dost bavila. Teď jsem knížku našla mezi vyřazenou literaturou - a neodolala jsem.
A musím říct, že ač nostalgie, knížka je tak svěží a vtipná, že by obstála i po půl století od svého vzniku :-)

27.10.2021

Pan Čepelka je prostě Mistr písmenek. Mě ta jeho úsporná květnatost moc baví.
Jen mám pocit, že jeho paní musí mít svatozář, to sexuální puzení v každé knize leccos napovídá :-)

3 26.10.2021

Výborný román, nádherný překlad. Nic rušivého, krásná čeština.
Přece jen víc beletrie než životopis o bohaté ženě, o mecenášce, o bytosti, která milovala umění a toužila po lásce, kterou ji zjevně mohl poskytnout kdekterý muž s uhrančivýma očima.
Líbilo se mi to moc, ale přece jen bych uvítala, kdyby se děj odehrával v jiném desetiletí.
Já nevím, prostě mi ten luxus v kontrastu s válkou a utrpením jiných židovských rodin přišel nějak nepatřičný.

3 24.10.2021

Pohádky jo, ale spíš pro dospělé :-)
Byly milé, o zvířatech, o přírodě, o životě...
Na konci knihy mě zaujala věta o Vráťovi: "V životě potkal dva zázraky - ženu a borovici"
Docela by mě zajímalo, jak je to s tou borovicí :-)

23.10.2021

Kniha je podrobná a obsáhlá. Důkladně ukazuje naprostou provázanost všeho se vším (mluvím o těle, samozřejmě). Ovšem umím si ji představit spíš jako skvělou učebnici. Běžný čtenář bude odrazen množstvím informací a pro změnu v problematice orientovaný čtenář musí mít místy nutně pocit stálého opakování.
Však on si každý vybere to, co potřebuje...
Jen mě iritovala opakovaná záměna živelní X živelná.

1 20.10.2021

Artur Pepper byl báječný, ovšem z Benedikta Nerosta jsem rozpačitá, otrávená, znechucená...
Měkejš, nimrající se v citečcích víc než jeho rozmazlená šestnáctiletá neteř, mi sympatický opravdu nebyl. Zápletka je poněkud nepravděpodobná a je tam moc nedomyšlených a nereálných situací, jazyk je naprosto infantilní a personifikace typu jsem sladká kobliha, sněz mě, to bylo utrpení. A na slůvko fuchsiová jsem po přečtení téhle knihy zřejmě alergická.
Škoda, byla jsem natěšená.

17.10.2021

Kniha je tentokrát v o něco víc osobnější rovině, jeden se až diví, že je autor ještě mezi živými.
Už po první knize jsem si říkala, že druhou už asi ani číst nechci, že úroveň mého naštvání, znechucení (a několik dalších expresivnějších výrazů) je už víc než snesu, ale stejně mi to nedalo. Bohužel...
V souvislosti s nadcházejícím prezidentstvím Bureše mě napadá jediné - kdyby byla vůle odstranit ho, stalo by se tak... Jinak si to totiž vysvětlit neumím, nelze přece vše svést na podplácení či vyhrůžky, prostě na nabídky, které nelze odmítnout...

6 14.10.2021

Příběh mě příliš neoslovil, přesto jsem knihu dočetla. Chladný a samolibý muž, zabývající se jen sám sebou, pak dlooooouho nic a poté zbytek rodiny.
Nenadchl mě ani styl psaní, dlouhé, květnaté a rozkošatělé věty s nulovým sdělením. A zápletka byla taky taková jalová.
No, žádná sláva, žádné nadšení.

1 08.10.2021

Vráťovy sebrané básně jsou vlastně sebrané básně Vráťovi... napsala Eva Turnová.

Já jen dodávám, že tahle syrová nepoetická poezie absolutně vyhovuje mému neromantismu.

Vráťova čeština mě baví, sledovat jeho tok myšlenek je napínavější než Nesbo a úplně klidně přiznávám, že se tu a tam ráda ztratím v textu úplně :-)

2 07.10.2021

Špičkový příběh na zabití... táhlého odpoledne...
Tu postřelenou knihovnici, vyřazenou z fondu pro veřejnost, jsem se snažila nebrat si osobně...
Nádherná grafika, skvělé barvy, tak úžasně ztvárněný déšť a kaluže jsem ještě neviděla.
A zase jsem o něco chytřejší, už vím, kde se vzal, tu se vzal, Joker :-)

3 05.10.2021

Záda mě nebolí, knížku jsem si chtěla prostudovat, protože prostě Hnízdil.
Před rokem mi bylo řečeno, že je je nutná operace páteře, což jsem okamžitě zavrhla. Pomohl lockdown, akupunktura a sebedůvěra lékaře, návrat k pohybu a oproštění se od starostí a těch, co je způsobují.
A zpětně vidím, že se můj postup značně shoduje s filozofií Jana Hnízdila. Čímž chci vlastně říct a potvrdit, že to funguje. A že vřele doporučuji.
A moc se mi líbí heslo, které propaguje: "ČLOVĚČE, NEHOŇ SE, STEJNĚ SE NEDOHONÍŠ"

5 03.10.2021

Vlastně nevím, zda je to fikce či zda má příběh reálné pozadí, ale musím říct, že mě kniha bavila. A že můj svět a život je vlastně růžovej.
A že mě kniha bavila, na tom určitě mají velký podíl překladatelé, protože tohle byla příjemná, pestrá a bohatá čeština. Obsahující výrazy, které jsem už dlouho neviděla. Spousta knih v poslední době připomíná doslova strojové překlady, tady jsem se opravdu kochala.

1 03.10.2021

Procházky po hřbitovech miluju a spousta mých schůzek se odehrávala právě tam. Díky autorovi budu koukat po náhrobcích ještě pozorněji.
A taky budu vědět, že v téhle ulítlosti nejsem sama :-)

1 30.09.2021

Přiznám se, že mě tahle kniha úplně nenadchla. Vím, že je to tím, že už jen srovnávám s filmem. A těmhle ilustracím prostě chybí ten šmrnc a elegance, kterou filmový Fantomas má.
Komiks je nejmíň z osmdesáti procent o obrázcích - a tyhle jsou temné, neostré, fádní a příběh to nezachrání.

2 30.09.2021

Že je Ferrante chlap si myslím tak nejpozději od druhé knížky...
A že by to mohl být právě tenhle je vcelku reálné. Shodný styl psaní, shodná témata, psychologické zpracování těch nejspodnějších lidských vlastností, nebála bych se použít výraz s*raček...
A i mé pocity z knihy jsou takřka shodné s těmi, které jsem měla u Ferrante. Takže se znovu budu opakovat - bylo to strhující, autorovo umění mě donutilo knihu přečíst do konce, i když jsem ani nechtěla. Bylo to o lásce a hlavně nelásce. Byla to Ferrante. A znovu číst už to nechci :-D

4 30.09.2021