iceVS komentáře u knih
Styl autora mě uchvátil už při první knížce. Hloubka postav, skvělé psychologické pojetí a hlavně to "něco", co člověka nutí číst dál a dál. A přestože se mi některé autorovy myšlenky příliš nelíbily, celkový dojem to nezměnilo.
Tahle kniha spadá do jedné specifické kategorie. Bylo to úžasný a skvělý a hodně jsem děj prožívala, ale podruhý už to číst nechci...
Při čtení téhle nekonečné knihy se mě setrvale držela jediná myšlenka... Čím víc exkrement rozmazáváš, tím víc páchne...
Autorka dokázala takřka nemožné, v nejmíň třech dějových linkách se člověk dozvěděl jediné, a to že Grace je hysterka a její dcerka spratek.
Zbytečná kniha.
Myslím, že velmi inspirativní, takhle po vánočním hřešeníčku...
Uvidíme, vyzkoušíme :-)
Značná nadsázka a dostatek černého humoru. Já se bavila celou neděli :-D
Potřebovala jsem něco odpočinkového a nenáročného, proto také tak tenhle příběh beru. Děj měl spád, neměla jsem pocit, že by někde byla hluchá místa, mělo to myšlenku, hlavu i patu. A také poměrně nečekané rozuzlení. Jedno bych tedy vytkla, pochybuji, že by policista hledal místo trvalého pobytu podezřelého po známých, když má přístup do registru, ale budiž...
Knížka na jedno odpo a docela dobrá studie o tom, jak jsme my holky občas důvěřivé.
Slepě jsem čekala Quentinovu biografii a filmografii. Po prvních stránkách jsem měla pocit, že asi knihu odložím, jenže je to marný, je to člověk, který má svoje kouzlo a neváhá ho použít. Přesvědčil mě a knihu jsem přečetla. A i když nejsem typický cinefil a 9/10 filmů jsem neviděla a stejné množství jmen filmových tvůrců neslyšela, vím, že už ani vidět nemusím. Už teď vím víc :-)
A ten autentický a svěží slovník je náramně fajn, jak v reálu :-)
Celou dobu jsem přemýšlela, kdo je víc "pod vlivem"... Jestli já nebo autoři.
A v podstatě jsem se celou dobu bavila. Směsice Červeného trpaslíka, Sheldona, Mrazíka a Baby Jagy. Zavařený chytrý mozky. A kupodivu i jakés takés rozzuzlení, to jsem ani nečekala.
Prostě jak je v knize řečeno: "Před přečtením spalte" :-D
Pro mě takový trochu návrat do doby, kterou mám ráda, mezi lidi, o kterých ráda čtu a těší mě, když mohu poznávat propletence jejich vztahů.
Autorka je k Doře Maarové poněkud milosrdnější, než jiná, předchozí kniha na toto téma. O to snazší bylo vnímat Dořin pohled na svět, na válku, na lásku, na umění, na tvoření, na Picassa. O to snazší bylo ji pochopit, přijmout.
Vícenásobné potěšení.
Kniha jako dárek. Bodie je moje láska od dětství. A ač jsem si myslela, že o téhle partičce vím snad všechno, nebylo to tak.
Kniha se mi moc líbí.
Další výborný díl hřbitovní série. Bála jsem se, že bude poslední...
Ale skvělou zprávou je, že se chystá na svět další. Těším se.
Opět porozjímám a tu a tam se zcela nepatřičně rozchechtám :-)
Tahle série je moje srdcovka.
Z prince Ládíka se stal přemýšlivý Larry...
A já jsem v tichém úžasu, jak je ten kluk lepší a lepší...
Tak mě dostal, že další knihy už budu kupovat nejen do městské knihovny, ale i do té své domácí :-)
Skvělý, nádherný, chytrý...
Boží ilustrace.
Prostě krása a spokojenost. Blaho.
Zmáhal mě ten setrvale přítomný čas, ve kterém je kniha psaná, ale jinak se mi příběh líbil. Zejména poslední třetina knihy byla velmi čtivá, předchozí děj bylo spíš takové povinné osvětlení situace. Autorce se podařilo zhmotnit velmi reálnou ženu. Zajímavé to bylo.
Vlastně jsem od knihy moc nečekala, o to příjemněji mě překvapila. Bála jsem se, že to budou naivní povídky, víceméně na jedno brdo, no smekám. Autorka vytvořila knihu s poměrně širokým psychologickým rozsahem, nemluvě o emocionální složce. Kniha je moc milá, pohodová, líbí se mi mnohem víc než kočičí knihy Klevisové.
Musím se přiznat, že jsem si nebyla jistá, zda to chci, když jsem brala knihu do rukou. Dost často mě sebeprezentace autorky značně odrazuje. A obálka knihy jede přesně na téže vlně.
A samotnou mě zaskočilo, jak moc se mi kniha líbila. Vlastně to bylo něžné, citlivé, lehce sebeironické, lehce bláznivé, ale každopádně příjemné čtení. Místy i důvěrně známé :-)
Kočičinky mě vždy potěší a asi nikdy neomrzí.
Jenže můžu na tu můru domácí mrkat jak o život a stejně na mě upřeně hledí s pohledem "ještě jednou mrkni a uvidíš..."
Knížka je příjemně roztomile ilustrovaná a textu je tak akorát. Povedené.
Přijde mi výmluvné, že sama autorka nemá jasno, jestli se její hlavní postava jmenuje Erglová nebo Erdlová...
Nějak jsem nedešifrovala pro jakou věkovou kategorii je tenhle románek určen, jestli je to román pro 60+ nebo 15+.
Jen vím, že se definitivně musím vyhýbat srdíčkovým románkům, nachytala jsem se na název, ten se mi líbil. Ale celek je takový celý naivňoučký...
Jedna z nejhezčích knih, které jsem letos měla v ruce.
Poetika, úspornost, nečekané rozuzlení, vtip, něha, moudrost, přehled i nadhled...
Až jsem se rozněžnila :-)
Nikdo starší dvanácti let toto nemůže brát vážně. Autorka vrstvila jedno klišé za druhým, něco jako mejkap lopatou...
A český překlad... Někdo by měl vrátit vysvědčení ze základní školy...
Šabach byl geniální. Novodobý Neruda :-)
Miluju to, jak dokáže čtenáři předložit mluvené slovo, jak zdánlivě jednoduše dokáže navodit atmosféru, takže máte pocit, že jste v ději přítomni. Umí rozesmát, dojmout, donutit k zamyšlení.
Tahle knížka mi udělala náramnou radost.
Mně se kniha líbila. Sice pár povídek bylo mimo moji "zónu čtenářského komfortu" :-D, ale většina mě naprosto uspokojila.
Navíc mě velmi baví autorčin mladistvý styl psaní. Měla jsem pocit, že je to třicetiletá holčina a ona takřka vrstevnice :-)