Inugoya komentáře u knih

Nikdy jsem nebyla velký Eragonofil, ale hodně mě zajímalo, jestli se Paolini po těch letech jako spisovatel někam posunul. A navíc změnil žánr. Takže po knize jsem sáhla.

Začátek mě moc nebavil, přišlo mi to zdlouhavé popisování něčeho ne moc zajímavého (byť jde o vesmír, mimozemské artefakty a xenobiologii), ale pak se kniha rozjela a nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Takže za mě milé překvapení a ve tvorbě autora je vidět výrazný posun k lepšímu.

3 01.04.2022

Pěkná a čtivá kniha. Nic hlubokomyslného, i když se dotýká tématu podstaty samotného žití.
Happyend se bohužel nekonal, a byla bych za něj radši, i když moc dobře vím, že život nemá vždycky pro každého šťastné konce.

3 02.09.2020

Tohle je něco tak strašně divnýho, že ani nevím, jak to hodnotit.
Z putování zvířátek do Francie nedávalo smysl vůbec nic. Posloupnost času, místa, neustále se tam z ničeho nic objevovaly divné postavy, o kterých jste netušili, proč tam jsou.

Jestli to měla být nějaký pokus o nápodobu Putování Vlase a Brady, tak se to fakt těžce nepovedlo.

Neumím si představit, kdo je cílovka, ale do knihy nemá smysl investovat.

2 21.08.2024

(SPOILER) Závěrečný díl jsem četla s větším odstupem od předchozích dvou, takže jsem si úplně nepamatovala veškeré detaily.

Série nebyla úplně špatná, ale Zrádce krve hodnotím níž než předchozí díly, protože jsem se prostě nedokázala začíst.

Začátek knihy mě vůbec nebavil: Kiva se nenávidí a neustále se utápí v ufňukaném sebemrskačství.
Kivu nenávidí i všichni ostatní. Ale jen do chvíle, kdy se dozvíte, že to vlastně vůbec není pravda.

Upřímně jsem to divadýlko mezi ní a Jarenem nepochopila. On se jí vyhýbá a chová se k ní jako kretén, abychom se v půlce knihy dozvěděli, že se na ni nikdy vlastně nezlobil, a že jí dávno odpustil, protože znal pravdu.
Pardon, co? Tak k čemu to přehlížení a kyselej ksicht?

Na nervy mi lezl i Tipp, který se rozhodně nechoval jako jedenáctiletý kluk, ale jako někdo o polovinu mladší.

Jediný duševně příčtený v celé sérii byl Caldon, kterého jsem měla mnohem radši než hlavního hrdinu. A než i většinu ostatních postav. Jeho skoro smrt byla docela trapná, ale autorka asi chtěla být na závěr trochu dramatická.

Dalším milým překvapením byla Cresta: hlas rozumu a protiváha ufňukané Kivy.

Konec už se trochu rozjel, nastal pokus o drámo (Kiva přežila něco, co by správně přežít neměla), ale nakonec všichni našli svůj vlastní happy end.

Celkově sérii hodnotím relativně kladně, námět zajímavý, svět zajímavý, jen se připravte na předvídatelnost, idiotské chování hlavních hrdinů a občas i těch vedlejších.

Nicméně, Caldon a Cresta to naštěstí zachraňují.

2 27.06.2024

Druhý díl plynule navázal na jízdu z toho prvního, ale pak se to celé poněkud pokazilo.

Výcvik Aurory mi nějak nesedl, ale to může být tím, že už mám alergii na ženské hrdinky, které se z ukňouraných nicek téměř přes noc stanou všemocnými supermankami.

Další věc, co mi přišla dost uhozená, je, jak naložili s Kalem, poté, co zjistili jeho tajemství. Větší klišé z toho už autoři udělat nemohli, a přitom je to takový nesmysl: vyhodit někoho, kdo celou dobu bojuje po mém boku, pomáhá mi a já ho navíc miluju, jen proto, že mi z dobrých důvodů zatajil nějaké osobní informace...
To mi přijde dost přitažené za vlasy.
Dětinské.
Stupidní.

Takže mi to trochu pokazilo dojem z četby.

Konec už se ale zase naplno rozjel a já se nemůžu dočkat, až v dalším díle zjistím, jak se z toho vysekají tentokrát a jak to celé dopadne. :)

2 17.06.2024

Kolčava je jedna z těch nemnohých knih, které mám problém ohodnotit.

Do deváté kapitoly jsem se chytala za hlavu a lomila rukama nad totálně promrhaným potenciálem tohoto úžasného světa, který autorka vytvořila.

Je to něco na pomezí mytologie a fantasy, se spoustou zajímavých postav, špetkou moudrých úvah a zjevnou láskou ke klidu, tichu a životu, ale celé se to utopilo v naprosto nesympatické hlavní hrdince, zkratkovitosti povídek a nedotaženosti děje.

To, že Kolčava žije tak trochu pro sebe a nemá ráda lidi, to bych ještě pochopila. Ostatně, mám to podobně, většina lidí je mi energeticky (a to nejsem žádný senzibil), charakterově a projevově nepříjemná a jejich společnost nijak zvlášť nevyhledávám.

Ale z Kolčavy čiší jistá zahořklost, čpící únava životem, a není tam zkrátka nic, kvůli čemu by si ji člověk mohl zamilovat. No a že má ráda kočky a krmí slepice? Pochopila jsem, ale nepotřebuju to číst pořád dokola.

Autorku nesleduju, prakticky neznám (vím jen, že píše kuchařky), ale celou dobu se do mě vkrádal neodbytný pocit, že čtu o ní a o jejím stárnutí, které je vlastně smutné a hořké. Čeká tohle jednou i mě? Padla z toho na mě tíseň, neboť i já se tomu přibližuju.

Na druhou stranu oceňuju, že ve všeobecné celospolečenské atmosféře adorace mládí a krásy někdo taky ukazuje hodnotu člověka (bytostí), který tyhle atributy věkem už poztrácel a nemůže se o ně opírat.
Dává to tedy jistou naději, že světu máme co nabídnout i po 40, což je příjemné číst. Možná si tu jistotu potřebuje dodat i sama autorka, protože tahle linka je tam velmi nenápadná, na rozdíl od toho motivu smutného stáří.

Vnitřní ilustrace jsou úžasné a připomínají mi některé staré knihy, proto trochu smutně koukám na tu na obálce, protože se podle mého zase tak nepovedla.
(Nezapomeňte obálku nazvednout, vykoukne na vás "easter egg". :-) )

Palec nahoru dávám za některá neotřelá moudra, s kterými v hloubi duše souzním a která vyvracejí mainstreamové ezobláboly o ženství a mužství, kde autorka nestraní žádné z poloh, navrhuje smír a střed, bohužel ovšem nejspíš ani ona nemá představu, co to přesně znamená, takže konkrétní řešení mužsko-ženské dynamiky nenabízí. Takže se v tom každý z nás prostě musíme nějak poplácat.

Souzním i s opravdovou láskou k přírodě, přítomnému okamžiku, stromům a prostému bytí.

Závěr knihy mě už bavil víc, ale pocit promarněného potenciálu zůstává.
Knize by možná prospělo, kdyby pár let ještě někde zrála.

Takhle jsme dostali jen trailer něčeho, co mohl být velkolepý večerní film.

3,5/5

2 23.05.2024

Zajímavý komix, který byl jedním velkým aha-momentem.
Myslím, že by si ho měl přečíst každý, obzvláště v dnešní době plné falešných virtuálních sebeobrazů, kterými se většina z nás prezentuje na sociálních sítích.

Možná je i dobrým vysvětlením jedním z původců nárůstu zhoršeního psychického zdraví lidstva. A drobný návodem, co (ne)dělat, abychom k tomu nepřispívali.

Komixu bych nicméně vytkla horší čitelnost (místy je to spíš text, než komix), a (z mého pohledu) absenci nějakého závěru (Sissi jdoucí na výlet mi asi nestačí).
Grafika taky nebyla úplně můj styl, zato obálka mě zaujala hodně.

Jsem ráda, že v poslední době narážím na komixy s přidanou hodnotou (viz třeba Srdcovka) a těším se na další.

2 15.02.2024

Druhý díl jsem četla s odstupem od prvního, takže mi chvíli trvalo si vzpomenout na to, kdo je kdo a co se tam vlastně dosud stalo.

Neina linka mě tentokrát zaujala víc než Redina a i když je tam spousta neopravených překlepů (zase jsme se dostali do fáze, kdy šetříme za korektury?) a občasné zmatky, kniha mě docela bavila a občas i mile překvapila i nějakým tím životním moudrem.

Kdo z nás je dobrý?
A kdo zlý?
Co o tom rozhoduje? Naše činy?
Kolik toho dokážeme unést?
A potřebujeme vůbec duši?

I přes jistou předvídatelnost chválím i sympatický konec, a v podstatě "happy end" pro všechny postavy.

K této duologii se už asi nevrátím, ale byla pro mě (po šílených knihách Armentroutové) příjemným počtením.

2 23.01.2024

(SPOILER) Asi to bude delší komentář, tak možná rovnou napíšu "spoiler", abych někoho nepřipravila o překvapení.

Předně začnu tím, kde se žádné překvapení nekonalo, a to je Marina. Za celých 8 dílů u chronické fňukny, které všichni tancují za zadkem, nedošlo k žádnému osobnostnímu posunu.
Bohužel.
Sice mám před sebou ještě jeden díl, ale už si velké naděje nedělám.
Jestli tohle má být ta vymodlená, dokonalá, reinkarnovaná mediátorka Atlantidy, tak všem lidem a elementálům pomáhej... Vesmír.

Hrdinsky se sice vzepne a zachrání svoji životní lásku i svět (který ovšem v podstatě sama ničila) obtížnou poutí (ale opět s hromadou lidí za zadkem), a vzápětí hysterčí u hrstky kamenů, ač v podstatě o nic nejde. A navíc do kterých ani nevlezla sama.

Ale abych nebyla úplně nefér, v této knize má (krom prvního dílu), konečně aspoň jeden legitimní důvod fňukat.
Mně osobně by se asi taky nelíbilo, kdyby mě celý svět z ničeho nic začal považovat za chodící reinkarnaci jakéhosi Atlantského idolu, a tím úplně vymazali můj nynější život, identitu i jméno.
Tím spíš, kdybych já si vůbec na nic nevzpomínala.

Další, kdo je k uzoufání, je Aine. Královna víl, několikanásobná matka, která se chová spíš jako starší ségra se zastydlou pubertou. Sympatické to není ani trochu.

No a do třetice tu máme věčně nedokrmeného erotomana Rowana. Sotva vstal z mrtvých, jeho jedinou mrzutostí bylo, že je dočasně dysfunkční. Nakonec mu autorka popřála, ale celý "plodivý rituál", který s Marinou provedli na zahradě domku v její vísce, jsem se regulérně prochechtala. A bylo mi trapně i za ně.

Na nervy mi lezl i jasný odkaz na dobu c*vidovou, kdy mi místy přišlo, že autorka s jistými opatřeními sympatizuje, což bych do někoho, kdo tlačí ezo horem spodem nikdy neřekla.

A teď k těm světlejším bodům:

1) Ishan. Troufám si říct, že je to jediná světlá hvězda celé série. Tou byl i Arthos, než se autorka rozhodla nám ho znechutit. Snad totéž neudělá i s Ishanem, protože by to byla fakt škoda. Ishan je skvělá postava, s mozkem v hlavě (ne v kalhotách) a srdcem na správném místě. Sympaťák každým coulem, který se neutápí ve zbytečném patosu, a radši jedná. Nejspíš taky jediný dospělák v celé knize.

2) Narážky na ezo a jiné zajímavosti. Několikrát jsem odešla googlit, protože mě to opravdu zaujalo, a to už se mi hodně dlouho u jiného dílu Rafaelky nestalo.

3) Překvapivá odhalení. I když vám teda ledacos postupně dojde (třeba kdo je Petr), tak mi to přišlo jako zajímavé zpestření děje. Ale možná byl autorčin záměr strčit do knih i témata reinkarnace.

Zbytek byl v podstatě zmatený guláš scének (proč nás má zajímat, kdo schovává lidem knížky ze skříněk?), pobíhání z místa na místo, Marinina trapného dohazování borců svým spolužačkám podle jejího výběru, a trocha té školní docházky.
K tomu nějaké ty logické nesmysly a sáhodlouhé, podrobné popisy míst, které silně převažovaly nad samotnou akcí.

Konec trochu navnadil na poslední díl, i když marně přemýšlím, co se tam bude ještě řešit, protože se zdá, že plodivý rituál Ro a Mňauríny už odboural i tu nejposlednější kletbu.

Snad to celé autorka ukončí nějak důstojně.
Ale to uvidíme...

2 26.12.2023

Mno, co k tomu říct.

Dvojka byla rozhodně zajímavější než jednička.
Ale pak se to autorka rozhodla klasicky zabít.

V tomto díle pro změnu se*uálníma scénama. Ke konci knihy skoro v každé kapitole.
Pořád dokola tak musíme číst, kam jí její drahý strká ruce a občas i něco jiného.
A k tomu ji kouše do krve, z čehož hrdince moknou kalhotky jen na to pomyslí.

A kdyby to ještě nikdo nepochopil ani na stopadesáté, Cas má skvělý sixpack a je to kanec.

Ach jo.

Úplně jsem si u toho vzpomněla na Maasovou.
Fakt vás, holky, tyhle vámi popsané perverze vzrušují?

Mě totiž ani trochu. Vlastně se mi u nich malinko navaluje. Třeba u té scény v kočáře.
Ostatně, který normální člověk by souložil uprostřed zuřící bitvy?

Další, co považuju za megaotravné, je to, že z hrdinky se nám klube nějaká hustokrutopřísná supermanka, které se nejspíš bude klanět zbytek známého vesmíru.

A to je tak ohraný téma, že mě to už taky neba.
Podobně jako ty milostné scény.

Palec nahoru za špičkování mezi Poppy, Casem a Keiranem (i když to bylo furt na jedno kopyto), a za to, že i přese všechno je to pořád celkem zajímavé čtení.

Takže hurá do dalšího dílu.
Doufám, že tam bude víc akce a míň inspirace P*rnhubem.
Snad nedoufám marně.

2 20.11.2023

Pěkná oddychovka o vzniku jedné kuchařky, která sice svým způsobem jen tak klouže po povrchu, ale zároveň zvládne dobře vykreslit i poměry tehdejší doby.

Pokroková Eliza a služebná Ann tvoří ústřední dvojici, která se skvěle doplňuje a jejich přátelství je uvěřitelné. Líbí se mi taky střídání pohledů obou protagonistek.

Co mi trochu chybělo, byly recepty. Myslím, že kdyby autorka jeden či dva někam do knihy upustila, dodalo by to knize větší šmrnc.

S klidným svědomím tedy doporučím, ale jenom těm, kteří to budou číst najedení. Všem ostatním hrozí, že půjdou rabovat kuchyň a snažit se něco péct. :-)

2 26.07.2023

Neměla jsem žádná očekávání a tak jsem docela nadšená.

Po grafické stránce je kniha naprosto vymazlená, velký obdiv tvůrcům české verze, že si s tím takhle vyhráli.

Líbilo se mi i střídání časových rovin, ve kterých nebyl žádný problém se vyznat (až na dva překlepy, kdy místo 2019 mělo být uvedeno 2039, ale čtenář se i tak zorientoval celkem rychle).

Forma knihy je jednoduchá, relativně povrchní, zaměřená hlavně na vztah dvou hlavních protagonistů napříč časovými liniemi, než aby se nějak výrazněji zabývala dobovými reáliemi.

Konec je trochu uspěchaný, ale vzhledem k tomu, že kniha má pokračování, tak to nemusí být nutně na škodu.

Vypíchla bych dva body, které na mě udělaly hlubší dojem: 1) existence biologické zbraně, která se ve světle událostí posledních let jeví spíš jako autorčina znepokojivá predikce

2) Poznámky počítačového "matrixu" vplétané do dějů jednotlivých kapitol. Občas sama přemýšlím, jak to tady vlastně je. Co když jsme opravdu jenom nějaký kus kódu, který lze nahrát kamkoliv do běhu času světa, podle libovůle tvůrce-programátora?

Když od ní nečekáte nic hlubokého, kniha představuje zajímavou oddechovku.

A já se jdu pustit do dalšího dílu :)

2 07.02.2023

Podle obálky jsem čekala moderní verzi Červené karkulky.
Dostala jsem ji šmrncnutou Kráskou a zvířetem, se špetkou Sněhurky, dozdobené třešničkou Dvorů od Maasové. To vše zabalené do mírného hororového kabátku.
Protřepat, ale nemíchat.

Eammon a jeho les mi učarovali, Redarys mi byla celkem sympatická. Ke zbytku postav jsem si ale hledala cestu složitě, a v podstatě mě nikdo z nich moc nezaujal. Neina linka mě vyloženě obtěžovala, vždycky jsem se těšila, až skončí, abych mohla zpátky do lesa, který mě bavil podstatně víc.

Téma je zajímavé a svoje momenty jsem si tam rozhodně našla, ale celkově to tak nějak nedrží moc pohromadě, je to krapet kostrbaté, motivy jednání některých postav jsou vyloženě pitomé a v širším kontextu nedávají smysl.

Pokračování si ráda přečtu, ale k sérii se už asi vracet nebudu :)

2 25.01.2023

Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, kniha totiž nezačíná úplně vesele, ale naštěstí má šťastný konec.

Střídání různých časových linií je velmi povedené a postupně odhaluje motivace a charaktery jednotlivých postav.
Překvapivě (a děsivě) přesná mi přijde načrtnutá vize ne-tak vzdálené budoucnosti... ostatně, už teď se objevují hlasy, že domácí mazlíčci by měli být zlikvidováni, protože způsobují ekologickou zátěž...
Budoucnost bez psů a koček, tekoucí vody a kafe, zato s AI vykukující i ze záchodové mísy je pro mě děsivou představou, ale bohužel se zdá, že přesně tam směřujeme a ještě si u toho tleskáme.

Kniha je velmi čtivá, a za jedinou slabinu považuju linku Petr - Lucie, která se mi zdála naprosto nevěrohodná, a Petrův přístup mi vůbec neseděl na typ muže, jak byl prezentován.

Tak či tak, můžu s klidným svědomím doporučit nejen jako oddychovku, ale i jako materiál k zamyšlení o životě.

2 08.01.2023

Myslím, že jsem čekala něco trochu jiného.

Knihu jsem otevřela z pozice člověka, kterému je podobný svět naprosto cizí. Velmi mě ale zajímalo, jaké jsou motivace žen, které se do něčeho takového pouští, a tedy i jaká byla motivace autorčina.
V polovině knihy jsem začala přemýšlet nad tím, jaká je asi motivace mužů, kteří si takové ženy kupují.

Nakonec jsem se nedozvěděla skoro nic. Snad jen to, co dělat, když mám spolknout něco, co spolknout nechci.

Taky jsem si myslela, že luxusní společnice znamená něco jiného, než jen drahé prádlo, kosmetiku, cestování a litry alkoholu na účet kupujícího. Čekala jsem distingovanou ženu na úrovni (byť dělá, co dělá), ženu s přidanou hodnotou.
Dostala jsem nevyzrálou cácorku, která se staví na pomyslný piedestal nad všechny ostatní, na které se neštítí plivnout, a je upřímně šokovaná, když na ni někdo použije její vlastní zbraně (já lhát můžu, ale běda, jak někdo zalže mně).

Pokud je toto dílo autobiografie, tak autorce upřímně přeju, aby v životě poznala i jinou lásku než tu k sobě a k penězům.

A čtenářům bych doporučila raději něco jiného (pokud vás teda nezajímají preference nějakých cizích chlapů, které nejspíš v životě ani nepotkáte).

2 11.06.2022

Vůbec nevím, kdo to je (myšleno autorka).
Ale našla jsem v tom samu sebe, svoje chyby a svoje motivy, které (byť tehdy nevědomě) stály v pozadí mých vlastních neúspěšných vztahů.
Pro koho by kniha mohla být přínosem? Pro všechny, kdo mají tendenci přitahovat narcistické jedince do svého života a hledají proč a jak z toho ven. Kuchařku ale nečekeje, spíš vhledy, které je dobré si připomínat, když se okolo vás začne někdo motat a vy zase nechcete naskočit na stejný vagón, a taky povzbuzení, že cesta ven ze začarovaného kruhu existuje.

2 13.12.2020

Kouzelná knížka s překrásnými ilustracemi. I když nejsem cílovka, četla se moc hezky a do knihovničky pro děti bych ji určitě zařadila.
Děj nás provede celou Šumavou a poodhalí nám všechna zajímavá místa. V knize není nouze o všelijaké pohanské i pohádkové bytosti, dokonce má i překvapivý skorozávěr.

Doporučuji, a pokud se chystáte na Šumavu, určitě vám přispěje k tomu, abyste se o to víc těšili :)

2 14.09.2020

Skvělé zakončení (?) celé série. Předchozí díl mě trochu zklamal, ale tohle byla jízda. Líbí se mi, že od prvního dílu se všechny postavy někam posunuly, děj má spád, a vcelku i překvapivý závěr.
Potěšil mě taky návrat Ferius, bez ní to nebylo úplně ono.
A ano, tenhle svět mi bude chybět :)
Jenom jsem nepochopila, proč se to jmenuje Rozvratník, slovo "Rozvraceč" by možná dávalo větší smysl.

2 26.08.2020

Srovnávat tohle s Dalekou cestou za domovem může jenom šílenec. Slušná porce násilí a mrtvol, těžko si představit, že tohle nějaký otec vypráví svým dětem na dobrou noc. Taky si těžko představit, že na tohle si někdo koupil práva.. ale dobrá. Dvě hvězdy za obálku, třetí za pár ne tak strašných momentů.
Fanouškům Daleké cesty nedoporučuji, velkolepá jízda se nekoná.
Vzkaz marketérům knihy: ne všechno, kde zvířata mluví a chovají se tak trochu jako lidi, je Daleká cesta za domovem.

2 16.05.2020

Asi se budu lišit od většiny, ale prvních dobrých 200 stran mě absolutně nebavilo.
Tři časové roviny byly zajímavé, ale v podstatě akorát detailním popisem krajiny a světa okolo.
Hrdinové mě nebavili, to co dělali mě moc nezajímalo.

Přesto jsem u knížky vydržela a pak se to přehouplo. Možná v momentě, kdy se C rozhodl opustit plazidlo? Přesně nevím.

Nakonec jsem dostala koktejl znepokojivých obrazů, časových liní umně spletených v jednu, se špetkou mytologie k tomu.

Ke knize už se asi nevrátím, ale 3,5 - 4 hvězdy si zaslouží.

1 05.11.2024