Isserley komentáře u knih
Plně se ztotožňuji s komentářem nicku karel9045. Nemám skoro co dodat, byly by to jen další superlativy na adresu autora a jeho brilantního smyslu pro “člověčinu”.
Vyplatí se před tuto knihu předřadit autorovu prvotinu Prosinec už je takovej, aby čtenář věděl, co se dělo předtím, než vesnice upadla do problémů.
Mistrně napsaný příběh z irského venkova. Jeden smutný rok v životě Johnseyho, nepříliš inteligentního, avšak citlivého a vnímavého mladíka. Doporučuji a těším se na další knihu autora, už ji mám připravenou.
Umně spletený cop ze tří příběhů žen z různých kontinentů a odlišných společenských vrstev. Ženy se ocitají ve zdánlivě bezvýchodné situaci, cestu ven nalézají zejména díky své nezdolnosti. Budu se držet třech pramenů copu a své hodnocení vyjádřim třemi slovy: krásné, povzbudivé, jímavé.
Hvězd dávám pět.
Čtivá kniha o podivných vztazích v rodině a o jejich vyústění. Hlubší dojem však ve mně nezanechala.
To bylo ale pěkné počtení! Žadný stylistický zázrak, žádné postmoderní finesy, žádné skoky v čase, žádná magie. Jenom opravdický Román, jaké bývaly romány dřív.
Hrdinka prodělává zajímavý vnitřní vývoj, dělá chyby, ale na druhou stranu nebýt její nevěry, nepoznala by možná celý život, co je její manžel zač, co je ona zač a co je jejich vztah zač. Dobrá zkušenost, ale za životní lekce se platí...
Stejně jako Anežka je Houbařka čtivá kniha s atraktivním tématem. Proti Anežce se zjevně vylepšil i autorčin styl psaní. Bohužel mi tento styl až příliš připomíná knihu Anny Bolavé Do tmy. Nemyslím si, že je to náhoda, a ačkoli je mnoho výborných knih, které záměrně připomínají jinou knihu, zde mi to vadilo a připadalo mi to neoriginální. I tak mě Houbařka bavila. Jak jsem při čtení knihy Do tmy měla neodolatelnou chuť jít si nasbírat a pak nasušit lipový květ nebo na kopřivu, tak při čtení této knihy jsem měla nutkání popadnout vreckový nožík a košík nebo plátěnou tašku (proboha, hlavně ne igelitku!) a vyrazit na houby. Jen kdyby nebylo letos takové sucho!
Už se těším na další knihu nadějné autorky.
Půvabná knížka o lidech “ na okraji”. Nutila mne číst pomaličku, sžívat se s postavami a vychutnávat si atmosféru a příběh spějící k nečekanému, ale nevyhnutelnému konci.
Není to ani detektivka, ani thriller, jak se píše v anotaci, je to knížka o životě.
Těším se na film. Téma knihy bylo zajímavé, bohužel příběh byl jen načrtnutý, čtenář neměl čas se s postavami víc sžít. To u filmu vadit nebude a Robert Redford a Jane Fondová, to jsou legendy. V knize bylo dobře vykreslené maloměšťáctví se všemi jeho předsudky a malostmi. Ach jo, tohle je na celém světě asi stejné. Potěšení z četby mi trochu kazil překlad, ehm, co je to “kořenová limonáda”?
Ale i tak kniha stojí za přečtení a za zamyšlení.
Nádherná knížka o lásce, o mateřské LÁSCE tak veliké, až je těžké ji unést.
Autor vypráví o svém životě s maminkou, jak spolu odešli z Ruska nejdříve do Polska, potom zakotvili ve Francii. Některé příhody jsou tak legrační, že jsem se smála nahlas, a zároveň tak dojemné, že mi přitom tekly slzy.
Ano, smích skrz slzy, to není klišé, aspoň ne u téhle nezapomenutelné knihy.
Můj čtenářský omyl roku, zaujala mě anotace, osvědčené nakladatelství Argo a pěkná obálka. A právě jediné pěkná obálka u mě zachraňuje knihu od udělení nehoršího možného hodnocení, jinak nemám, co bych o ní napsala. Dávám do knihobudky v OC Nový Smíchov, kdybyste měl někdo zájem.
Tak tohle se autorskému duu Anna & Ekberg opravdu povedlo! Jak jsem proti severským detektivkám poněkud zaujatá, tato mě nadchla, ona to vlastně ani detektivka není, i když vypravěčem je detektiv pátrající po vrahovi. Výborná knížka, je tam všechno, co má v dobrém thrilleru být, a ještě něco navíc o lásce a o manželství.
Jako literární debut to není špatné, ovšem autorka má ještě hodně práce před sebou. Téma aktuální a nosné, autorka se ale podle mého názoru až příliš snažila postihnout všechny možné aspekty a úskalí adopce. Zřejmě z toho důvodu mi postavy “šustily papírem”, zejména postava Julie působila až nevěrohodně.
V každém případě se těším na Houbařku.
Mám to jednoduché, nejsem schopná dát žádné Murakamiho knížce méně než pět hvězdiček. Vždycky mě opojí a uhrane jeho styl, ať je knížka o čemkoli, úplně se do ní ponořím a postavy i děje před sebou “vidím”, ať jsou jakkoli málo uvěřitelné (jak píše hvozdík).
Asi málo přínosný komentář, vím. Je to jako závislost na sladkém: člověk se tím láduje bez ohledu na to, jak to vlastně chutná, jakou to má nutriční hodnotu, stačí mu, že je to dobré, že je to Murakami.
Typické "čtení na dovolenou", laskavá knížka zalidněná černobílými postavičkami a vším možným harampádím, jež ovšem může někdo opravdu upřímně postrádat. Váhám mezi dvěma a třemi hvězdičkami, je to jak s tím harampádím, pro mě je tahle kniha téměř bezcenná, ale někoho jiného může potěšit... Dám tedy tři hvězdičky.
Čtvero ročních období na irském venkově v obrazech... Dojemný road trip dvou osamělých duší...
Nevím, jak slovy vyjádřit jedinečnost této knihy, nechám tedy promluvit autorku: "Chtěla jsem napsat o tom, jak láska ke zvířeti může člověka zachránit... chtěla jsem, aby [Ray] mohl prožít šťastný citový vztah, a k tomu bylo zapotŕebí někoho, kdo ho bude milovat naprosto bezvýhradně, za všech okolností, a takovou lásku myslím dostáváme právě od zvířat. Potřeboval tuhle šanci, aby se mohl osvobodit, takže v tom smyslu je to příběh o lásce, ale takový velmi atypický příběh o lásce."
Dávám plný počet hvězd a knížku doporučuji k přečtení nejen osamělým duším a milovníkům psů, ale všem, kdo mají rádi krásnou literaturu.
Neměla jsem ani tušení, že můj oblíbený autor také psal detektivky, když jsem se to zde na DK dověděla, hned jsem po jedné skočila. Je to příjemné počtení, nechybí ani humor a námět k zamyšlení.
Rafinovaně a zajímavě vystavěný příběh. Ale něco podstatného tu chybí, postavy neožívají, celá ta rafinovanost se pak jeví jako samoúčelná. Tři hvězdičky dávám za zajímavou formu a styl, jen za obsah bych dala ještě míň.
Okouzlující kniha psaná čistým a průzračným stylem. Příběh je to nádherný a jímavý, čtenáře tak vtáhne do děje, že jednotlivé postavy a scény vidí přímo před očima. A jsou to postavy a scény nezapomenutelné. Nádhera. Ke knížce se jistě brzy vrátím a doufám, že talentovaná autorka nezůstane u prvotiny.
Tak dlouho jsem nechávala přečtenou knížku v sobě doznívat, že mě s komentářem FENOMENÁLNÍ, PŘEVRÁTNÉ, NAPROSTO MĚNÍCÍ MŮJ POHLED NA STROMY!!! předběhl Kapis. Přesně tohle jsem totiž chtěla napsat, přesně tohle se mi stalo.
Žiju ve velkém městě, brala jsem vždycky stromy (kromě příměstských lesů) spíš jako součást architektury než jako součást živé přírody. Ale teď už vím, že stromy ve městě jsou statečné a těžce zkoušené "lesem opuštěné děti ulice". Musí se vypořádat s mělkými kořeny, suchým vzduchem, zplodinami, solí, necitlivým prořezáváním... A přesto jsou krásné a skýtají nám stín a příjemný pohled do zelených korun, některé omamnou vůni květů, jiné příjemné spočinutí pod nimi.
Až si přečtete tuhle knížku, poznáme se, protože taky budete hladit stromy.
Skvěle propracované povídky o obyčejných lidech z New Yorku.