ivetdos komentáře u knih
To byla paráda! Já tuhle autorku prostě zbožňuju. Chytrý humor, zdravá míra klišé, chemie mezi hlavními hrdiny, originální a nechutně čtivé :D nedá se přestat. Už dlouho jsem nepřečetla knihu tak rychle. Pan Romantik stále vede, ale tuhle jsem si taky neskutečně užila. Těším se na další díl :)
4,5*
Opět dechberoucí čtivost, tak jak to u autorky známe, tah na branku a obdivuhodná lehkost, jen mi tentokrát nesedlo samotné téma, nebo spíše jeho zpracování. Vcelku nedávno jsem četla knihu podobnou, ale pro mě měla lépe pojmuté téma. Nešlo tam čistě jen o ráchání se ve smutku, kdy s každou další stranou má čtenář naloženo více a více bolesti, úzkosti a nulové naděje. Měla více vrstev, což se u této novinky říct bohužel nedá. Nebo alespoň pro mě ne.
Kniha Les v domě mi nezlomila srdce, ale probudila ve mě smutek a úzkost a nic dalšího. Žádné poučení, myšlenky, naděje. Jen smutek. Vím, že autorka má na víc, ne jen cílit na emoce. Nechápejte mě ale špatně, kniha je výborně napsaná, jen nesdílím názor, že čím smutnější a nešťastnější osudy, tím lepší kniha.
Po dlouhé době kniha, u které se zdržím hvězdičkového hodnocení, protože z ní mám hodně rozporuplné pocity. Jinak by se pohybovala někde mezi 3-4 hvězdičkami :)
Velmi zajímavý počin, překvapilo mě, jak je kniha melancholická, umělecká - až poetická. Vůbec mi to ale nevadilo, sedla mi do čtecí nálady. Autorka sázela na jednoduchost a čtenářovu vlastní interpretaci, je spíš o emocích než o velkých zvratech, četla jsem ji pomalu, protože jsem u ní i dost přemýšlela. Jde o smutné čtení, hlavní hrdinku jsem občas měla chuť proplesknout a občas mi jí bylo líto. To byl ale záměr, tak trochu nám nastavuje zrcadlo :)
Prolíná se zde současnost s minulostí, což mi výjimečně nevadilo. Chvílemi jsem ale měla pocit, že se trochu točíme v kruhu a děj se nikam moc neposouval, neměla jsem pak chuť se ke knize vracet, což mi trochu kazilo dojem ze čtení. Jako celek jsem si ale čtení užila, ačkoliv se knihám tohoto typu spíš vyhýbám, tady mi to sedlo.
Slupnuto za jeden den. Superčtivé, miluju sazbu s velkými mezerami :) Za mě to byl ale slabší díl oproti Hace za Lilii. Některé situace mi přišly nereálné a bohužel mi nesedli ani hlavní hrdinové. Trošku jsem to čekala po přečtení prvního dílu, ale doufala jsem (: Je to odpočinková četba na víkendové odpoledne, jen mně tento díl bohužel úplně nesedl.
Musím se přiznat, že se mi těžko hodnotí. Nedokážu úplně slovy popsat co všechno mi kniha předala
Mojenka se řadí mezi literaturu pro děti, s čímž úplně nesouzním. Nevím, jestli děti úplně dokáží číst mezi řádky a u této knihy najdeme skrytých myšlenek hned několik. Naprosto mě uchvátil jazyk, který je jednoduchý a naprosto autentický věku hlavní hrdinky. Také celé zpracování silného a smutného tématu z pohledu mladé holky je velmi lehce podané, zasáhne přesně tam kam má. Zamilovala jsem si povahu Mojenky, její pohled na svět, to jak přemýšlela a jak se k určitým situacím stavěla. Olga Stehlíková naprosto geniálně zpracovala těžké téma a ještě nás obohatila o nemálo informací z biologie velmi zajímavou formou. Nenudila jsem se ani minutu a s nadšením jsem se ke knize vracela. Po celou dobu čtení jsem měla chuť zajít do lesa a vnímat všechno to, co se v knize objevuje. Zůstane mi v srdci asi už navždycky a velmi ráda se ke knize ještě vrátím. Velké doporučení!
Chápu, co nám chtěla autorka říct, hlavní hrdinka je naivní, nesebevědomá holka, která se pořád motá v kruhu toxického vztahu, který vlastně vztah ani není. Říkala jsem si, jak moc je tohle reálné, kam až může zajít naivita a poblázněnost vysokoškolačky do herce. Na mě to bylo prostě moc mimo. Je jasné, že autorka cílí na mladší čtenáře, nejpíš chtěla ukázat, kam až určitý typ vztahu může zajít, ale tohle bylo příliš :-/ Celou dobu se skoro nic nedělo, pořád jsme se točili v kruhu.
Jako pozitivní vnímám lehkost a čtivost vyprávění a taky dost kritizovaný humor, který asi nesedne každému, ale mě pobavila. Taky cením reálie Brna a samozřejmě tu nádhernou obálku :)
Originální prostředí doktorandů na vysoké škole je pro mnoho z vás předností knihy, mě to upřímně spíše iritovalo, protože mám ještě příliš čerstvé vzpomínky na akademické prostředí a vím jací lidé tuto práci dělají (nemám na ně moc pozitivní názor :D), a tak si asi říkáte, proč ji sakra teda čtu, když pak zbytečně budu mít negativní hodnocení. No byla jsem zvědavá, co za pecku to bude a proč je tak moc oblíbená. A rozumím tomu. Čtivá, vtipná romantická komedie s hrdiny, kteří mají své mouchy, nejsou hloupí a jde tak trochu proti proudu. Možná to bylo mým rozpoložením, protože všichni jste vychvalovali chemii mezi postavami, já ji však bohužel necítila. Pro mě tedy jde o 4* záležitost (do hodnocení nezahrnuji své antipatie k osobám dobrovolně se angažující v akademické obci :D) a jsem ráda, že jsem si Hypotézu lásky přečetla a pobavila se. Určitě se nenechte odradit, jen pozor, toho vědeckého, vysokoškolského prostředí je tam opravdu dost :)
Kniha je velmi dobře napsaná, o tom žádná, chemie mezi hlavními hrdiny fungovala skvěle, ale pro mě byla spíš průměrná. Je poznat, že jde o autorčin starší kousek, opět superčtivé, ani se nenadějete a jste na konci, jen mě tentokrát neuhranula jako obvykle.
Útlá oddechovka na víkendové odpoledne, v 16 bych z ní byla nadšená, dnes už mě tak nepohltila a asi by se nic nestalo, kdyby mě úplně minula. Pro mladší čtenáře ale super volba :)
Tématem tmy se zabývám už nějaký ten rok a stejně jsem se tu dozvěděla nepočítaně nových informací. Kromě toho, že jsem světloplachá a u nás doma se zásadně svítí jen minisvětýlkama nebo lampičkou :) tak vnímám, že vliv světelného smogu má velký dopad na lidský organismus, zvířata, rostliny a jiné živé organismy a my se to bohužel většinou snažíme přehlížet.
V této knize se dozvíme mnoho informací například o tom, jaký vliv má tma na reprodukci, migraci a maskování zvířat, ptáků a hmyzu a jaký dopad má celkově na náš ekosystém a život na zemi. Vše se vším souvisí a je třeba, aby vše fungovalo, jinak nebudeme fungovat ani my lidé. Taky se autor snaží tmu detabuizovat a více přemýšlet nad tím, jak se chováme a jak ji vnímáme. Jde o knihu, která naprosto nenásilnou, čtivou formou předkládá zajímavosti, včetně tipů k poslechu a dalšímu čtení a také řekněme to do list, co bychom mohli dělat a čemu věnovat pozornost.
Naprosto skvělá kniha, kterou vám moc doporučuji. Mělo by se o těchto tématech více mluvit. Knihu mám celou olepíkovanou a určitě jsem ji nečetla naposledy :)
Tato novinka mé oblíbené Sandie Jones se mi těžko hodnotí. Přečetla jsem ji za jeden den, ale jen protože jsem nemohla spát. Jinak bych ji bohužel četla velmi dlouho.
Autorka pro mě do teď byla sázka na jistotu. Jejím žánrem je společenský román s prvky thrilleru, který je extrémně čtivý, nemůžete se odlepit od čtení a vždycky překvapí svými zvraty. Tady tomu tak úplně nebylo.
90% knihy je o “small talkcích” party lidí, kteří se sejdou, aby oslavili svatbu dvou z nich. Už z anotace se jasné, že se něco důležitého stane, ale bohužel až opravdu na úplném konci. Ano, autorka mě překvapila, ale až snad v posledních 30 stranách, což mi bohužel nestačilo, když zbytek knihy byl nezáživný a vlastně o ničem. Mrzí mě to, jde o nejslabší autorčin kousek, snad to příště bude tak dobré jako obvykle. Dávám 3* za čtivost a rozuzlení na konci.
@knihomaniak
Julie Caplin je sázka na jistotu u mnohých čtenářů a u mě tomu není jinak. Extremně čtivé, odpočinkové, a přestože je každá její knížka celkem šablonovitá, tak mi to vůbec nevadí, protože jistota je občas žádoucí a příjemná :)
Četla jsem ji až po Vánocích, a i když mě zpočátku mrzelo, že se ke mně nedostala dřív, tak na výsledný dojem to nemělo žádný vliv :) Popis krajiny Skotska mě namlsal na to se tam jednou vydat (tak jako u všech Caplinovek) a po delší době mě opravdu bavila hlavní hrdinka Izzy. Vaření jídel jsem přelítávala očima, protože to pro mě byly nudnější části, přece jen to máme skoro v každé knize :) ale jako celek jsem byla spokojená a čtení jsem si užila. Obálka opět skvělá! Těším se na další autorčiny knihy.
@knihomaniak
Thrillery čtu málo, takže nemám velké srovnání, ale Adams je moje sázka na jistotu, když na tento žánr dostanu chuť. U této knihy jsem měla problém jen ke konci s překombinovaností. Už to autor natahoval až příliš, jinak spokojenost :) Thriller u kterého jsem vypla hlavu a jen se nechala unášet dějem…
Dočetla jsem Milénium! od Johany Fundové, o kterém jsem uvažovala opravdu dlouho. Pro mě, jako pro dítě narozené koncem devadesátek (96), to byla “must read” záležitost a upřímně jsem tedy čekala něco víc. Ano, hromada fotek a informací, zavzpomínala jsem si na dětství, ale něco mi tam chybělo. Každopádně bylo fajn se touto formou vrátit do dětských let a určitě si budu chtít přečíst i následující autorčiny knihy :)
Tohle je přesně ta kniha, která je spíš průměrnější ale i přesto mě oslovila. Překvapila svoji vtipností a skvělou autenticitou tehdejší doby. Tak trochu jako bych koukala na seriál Vyprávěj, který mám moc ráda a viděla jsem všechny díly hned několikrát :) Občas mi z toho bylo smutno, občas jsem se zasmála a občas bych mužskému pokolení jednu flákla :) ale jako celek jsem byla moc spokojená a těším se na další autorčiny knihy.
Tato novinka mé oblíbené Sandie Jones se mi těžko hodnotí. Přečetla jsem ji za jeden den, ale jen protože jsem nemohla spát. Jinak bych ji bohužel četla velmi dlouho.
Autorka pro mě do teď byla sázka na jistotu. Jejím žánrem je společenský román s prvky thrilleru, který je extrémně čtivý, nemůžete se odlepit od čtení a vždycky překvapí svými zvraty. Tady tomu tak úplně nebylo.
90% knihy je o “small talkcích” party lidí, kteří se sejdou, aby oslavili svatbu dvou z nich. Už z anotace se jasné, že se něco důležitého stane, ale bohužel až opravdu na úplném konci. Ano, autorka mě překvapila, ale až snad v posledních 30 stranách, což mi bohužel nestačilo, když zbytek knihy byl nezáživný a vlastně o ničem. Mrzí mě to, jde o nejslabší autorčin kousek, snad to příště bude tak dobré jako obvykle.
Asi většina z nás nesní o tom stát se milenkou. Tyhle věci se prostě stanou a trpí tím obě strany, ne jen manželka/přítelkyně, jak se ve společnosti často vnímá. To nám také ukazuje právě tato kniha, sledujeme pohledy obou žen, jejich vnímání situace, vztah s daným mužem, jejich životy a minulost.
Bylo to velmi zajímavé, ovšem nečekala jsem, že bude až tak depresivní. Stránky utíkaly a příběh mě naprosto pohltil. Nenajdeme tu jen nevěru, ale jde i o jakousi sondu do vnitřních traumat postav a problémy s tím spojené. Ocenila jsem krátký rozsah knihy, ale ten otevřený konec mě moc nepotěšil. Autentické popisy přidávají knize na reálnosti a já byla opravdu spokojená, četla se mi lehce, rychle a zanechala ve mně mnoho myšlenek. Plný počet ji nedám, ale rozhodně vám ji doporučuju, zvlášť pokud máte rádi tvorbu českých autorů, jsem si jistá, že se vám bude líbit :)
Už dlouho se mi nestalo, že bych četla sérii, kde byl druhý díl lepší než první. A navíc YA.
Byly tu části, které pro mě byly příliš natahované a možná lehce překombinované. Taky bych ocenila více romantiky, ale jinak bych neměla co víc knize vytknout. Najdeme tu mnohem více zápletek než v prvním díle, autorka nás napíná každou stranou, krátkými kapitolami nás drží připoutané u čtení, špatně se od knihy odchází. Kdybych měla více času, dala bych knihu i za dva dny. I tak jsem si to skvěle užila. Lynn Barnes prostě umí :)
Knihu jsem četla až po Vánocích a nebudu vám lhát, Vánoce by mi chuť a zážitek ze čtení této oddechovky o něco vylepšily, jelikož na mě z knihy vánoční atmoška úplně nedýchla, ale rozhodně to nebyla špatná kniha. Neměla jsem velká očekávání, přestože předchozí díl Léto v Kavárně nových začátku se těšil úspěchu, Svátky mi byly dobrým útěkem v náročného období. Bohužel jsem se do hlavní postavy Beccy nebyla schopná tolik vcítit, protože já Vánoce miluju :) ale jako oddechovka, u které vypnete, to bylo skvělé. Někdy je dobré dopředu vědět kam se příběh bude ubírat a jen se nechat příběhem nést a nemuset moc přemýšlet, tady tomu s předvídatelností - jako tomu u romanťáren bývá - nebylo jinak :) Za mě spokojenost a do případného dalšího dílu se chci v budoucnu určitě pustit!
@knihomaniak
Létání miluji a vždycky jsem chtěla být pilotkou, proto mě tato kniha nemohla minout. V první půlce knihy nám autorka popisuje čím vším musela projít, než se k létání větších strojů dostala. Kolik těžkých zkoušek musela absolvovat, kolik času a peněz tomu musela dát, takže mě od pilotování celkem odradila :D Líbila se mi spíš druhá půlka knihy, která nebyla tak popisná a seznamovací, ale spíš o zážitcích z létání, zajímavostech a na konci příloha s fotkami (škoda, že jich nebylo víc).
Je znát, že autorka není vypsaná, není to tak čtivé a místy jsem se až nudila. Střídalo se to pak s pasážemi, od kterých jsem se nemohla odtrhnout. Ale jsem opravdu ráda, že jsem si knihu přečetla. Kniha s Davidem Heclem je o několik úrovní jinde, ale i tak jsem se dozvěděla obrovské množství zajímavých informací a nahlédla jsem tzv. behind the scenes, což moje zvědavá povaha ocenila :)
Rozhodně stojí za přečtení, pokud vás létání fascinuje tolik jako mě. Pokud jste jen běžný pasažér, který to tak neprožívá, volila bych čtenářsky vstřebatelnější knihu :)
Nejvíc mě na knize fascinuje, jak mě může tak moc zajímat osobní příběh smyšlené hvězdy. Tento pocit máte u oblíbeného zpěváka nebo herečky, chcete znát něco ze zákulisí, ale tady? Jak to, že jsem to autorce zbaštila a měla jsem tendenci si hlavní hrdinku i googlit. T. J. Reed umí dokonale vykreslit postavy, vidíte je před očima, působí tak samozřejmě a reálně, nepochybujete o tom, že existují. To se mi u žádné jiné knihy nestalo. Atmosféra Hollywoodu druhé poloviny minulého století mě naprosto pohltila, přestože bych se v tomto prostředí nechtěla za žádnou cenu pohybovat :) Asi v půlce knihy mě zaskočil jeden ze zvratů a bála jsem se, že knihu nedočtu, protože toto téma v knihách nevyhledávám, poprvé jsem si to ale opravdu užila. Bylo to decentní, opravdové. Kniha mě hned několikrát donutila se zastavit a přemýšlet. Má v sobě tolik témat, myšlenek a moudrostí. Velké doporučení!
@knihomaniak