IYv
komentáře u knih
Deník pana Nuly
George Grossmith
vzala jsem to do ruky kvůli překladu Antonína Přidala, kterému tímto skládám velkou poklonu. V dnešním rychlém a na akci a sex zaměřeném světě kniha moc nových fanoušků mít nebude.
Já však miluji anglický humor, u mně zabodovala, i když přiznávám, že je poněkud statická od začátku až do konce.
Král musí zemřít / Býk přichází z moře
Mary Challans Renault
jsem milovník řeckých bájí a tohle bylo pošušňáníčko. Poprvé mě to úplně skolilo a omámilo. Po dvaceti letech to mělo stejný účinek i na mého přítele.
Požitkář
Richard Mason
tu knížku jsem si užila. Na prvních stránkách jsem měla pocit, že požitkář mi bude nesympatický, ale dokázal v tom celkem obstojně bruslit a nebyl to žádný slizoun. Byl to chytrý kluk :-).
Kniha se čte velmi dobře, má spád a také předčila mé očekávání, vřele doporučuji.
Smluvní podmínky
Robert Glancy
ze začátku jsem měla trošku problém se začíst, pak si to sedlo a začala jsem chápat způsob psaní a nakonec jsem byla dost nadšená. Dobrá zápletka. Celkově líbilo. Smlouvy různého druhu mám v ruce denně a teď čekám, kdy v nich něco objevím :-), nejlépe poznámky pod čarou jiného právníka :-)
Porodní bába na Syltu
Gisa Pauly
snůška zápletek, zločinů a nedorozumění...škoda, zklamala
Popdechovka aneb Jak přišla věda do hor
Vea Kaiser
vtipná, i když místy zdlouhavá, kniha. pobavila jsem se.
Jezero snů
Lisa Kleypas
jak psal někdo dole - miloučké, byla jsem sama doma a krásně jsem si u toho odpočinula, holčičí pohlazení, nic zásadního, dramatického ani srdceryvného. Přesně to splnilo účel, pro který jsem to vzala do ruky.
Hrdý Budžes
Irena Dousková
napřed jsem četla, dávno tomu, hned po prvním vydání knihy. Moje zážitky s divným masem na čtverečky (plíčky na smetaně) jsou úplně identické. Snad je to tím, že jsem chodila do školy pár let po Helence a ještě k tomu pracuji v divadle. Mimořádně to ve mně rezonovalo.
Pak jsem na to šla do divadla a příteli se nechtělo, že nemá rád Báru Hrzánovou, ovšem snad nikdy jsem ho neviděla tak nadšeného. Od té doby máme mnoho okřídlených rčení "to se tak u nás v divadle říká"...
Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
nesmrtelný pan Kaplan se musí číst. Vidět ta slova napsaná. Pan Přidal tomu dal nový rozměr.
snad nejvíc mě dostal "brézidentik Futro Wilson", vzbudila jsem manžela strašlivým záchvatem smíchu(čtu dlouho v posteli) a nebyla jsem schopná mu říct, čemu se směju až brečím...tak si to přečetl taky.
Pravidla sýrárny
Michael Paterniti
ze začátku jsem byla uchvácená, pak jsem měla pocit, že se ztratila zápletka a rozuzlení jaksi nepřicházelo.
nicméně souhlasím, že je to výborná kniha, poznámky mě bavily, sýr a víno jsem při čtení často měla na stole
Kostýmek Jackie Kennedyové
Nicole Mary Kelby
vytrvala jsem a nakonec mě to vlastně dost bavilo. Každý by chtěl být jako Jackie, i její švadlenka, ale když zabijí presidenta, najednou pochopí, že ten růžový kostým není žádná výhra
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
teprve po shlédnutí divadelního představení všechno zapadlo do sebe.
z knihy jsem nebyla až tak nadšená, jako všichni okolo. jo, přečetla jsem ji za dvě noci, ale zdálo se mi plno děsivých snů, vlastně se mi "nelíbila", drsná, zčásti prvoplánová.
Zlínské divadlo ale vytvořilo skvost. Doporučuji k návštěvě. Jedna z mála věcí, kdy se mi to líbilo víc než kniha.
Slavnost Johna Saturnalla
Lawrence Norfolk
no tak ještě jí dám šanci, zatím mě to nenadchlo...
omluva po pár dnech - skvělé čtení!
Návrat domů
Rosamunde Pilcher
jedna z mých TOP...souhlasím, že Pilcherová je vlivem německých slátaných filmů na rozdrobená témata jejích několika knih velmi poškozená.
Vypravila jsem se kvůli tomu do Penzance a Cornwallu. Mám ráda tyhle končiny.
Modrý bicykl 1
Régine Deforges
naprosto bez skrupulí obšlehnutý Jih proti Severu, jsem ráda, že to soudí i jiní čtenáři :-)
Život Ruth
Donald McCaig
neskutečná blbost
Jih proti Severu je kultovní kniha na pomezí červené knihovny, ale má tvář. Jestliže si tohoto autora vybrala rodina spisovatelky, aby pokračoval, potěš pánbu.
Začátek na Haiti zmatený a nereálný, nic proti fikcím. Ale aby malé čtyřleté děvčátko vařilo svým pánům večeři a mluvilo plynule krásnou francouzštinou šlechticů...paní domu strojila černé dítě do krajek ...všichni to dítě chtěli koupit, jak bylo krásné...o pár stránek dál je úplně jiný příběh o jiném děvčeti. Snad v období na Taře se to trošku vzpamatuje, ale už jsem to nedočetla.
