Jackjelly komentáře u knih
Úžasná "malá" kniha. Každý se občas ocitneme na rozcestí. Bojíme se o sebe...... Nebo svého svědomí. To si musí každý vyhodnotit sám "tváří v tvář" svému životnímu příběhu. Nikdy není pozdě...
Výborné čtení o základních příčinách současného neutěšeného stavu velké části bývalých Sudet. Na osudech rodiny Smolíkových je jedno z nejtemnějších období našich moderních dějin vylíčené velmi uvěřitelně a s evidentní znalostí historických reálií dané doby.
Velmi doporučuji k přečtení a těším se na další díl.
Tak mám konečně za sebou celou trilogii. Místy se mi zdálo, že poněkud ztrácí tempo, ale závěrečná kniha vše napravila. Vlastně celá trilogie má vše, co by si fanoušek mohl přát. Zajímavé nápady, napínavý příběh a přiměřeně vykreslenou psychologii hlavních postav. Kombinace steampunku s dragy a jejich krví, měnící schopnosti vybraných lidských jedinců, je originální (alespoň pro mne).
Popis závěrečné bitvy mi ze strany bělokožcovy armády připomněl russké vojenské "umění" ve stylu "nas mnogo". Nezáleží na počtu mrtvých, máme živých dostatečné zásoby. Shodou okolností jsem totiž v obdobnou dobu četl zajímavý a neveselý článek na Foreign Affairs (https://www.foreignaffairs.com/ukraine/ukraine-losing-drone-war-eric-schmidt) , kde používání této strategie ruskou armádou popisují v rámci aktuální války ruské hordy na Ukrajině.
Za mě prostě velmi kvalitní fantazy a nezbývá než souhlasit s tonysojka a doufat, že si ji filmaři všimnou.
Posloucháno na audiotéce, první kniha pana Niedla z jeho "nehistorických". Zajímavě vystavěné prolínající se příběhy. Každopádně mohu doporučit, pozadí osobních příběhů je nejspíše celkem odpovídající realitě období, ve kterém se odehrávají.
PS.: Nezjišťoval jsem si, jak přesné jsou popisované reálie z hlediska historického.
Miluji Morgensterna a tohle "must have" vydání je prostě nádherné. Bez ohledu na temnotu zmateného a ztraceného kolena života.
Krásná kniha, fotky k zamyšlení, k závidění i k jen takovému pokoukání. Nebyla by to Patti Smith, kdyby nedávala podněty očím, uším a vůbec.
To si tak koupíte knihu. Začnete listovat. Najdete texty svých kámošů. Přepadne vás nostalgie. Hledáte staré kazety. Půlka z nich je v prd.li. Ale nevadí to.
Skvělý počin.
Parafrázujíc titul mého oblíbeného filmu mého oblíbeného Woody Allena:
"Vše co jste chtěli vědět o šíleném světě na východ od Vás, ale báli jste se zeptat. "
Nemá to hloubku Mause, ale přesto je to skvělé. Výstižně, stručné a vypovídající.
Dal jsem sice celé 4 hvězdičky, ale snad poprvé jsem hodně váhal. Místy se mi zdálo, že je vaty vyplňující příběh více, než je zdrávo. Nicméně pořád to bylo čitelné a jsem docela zvědav, kam všude pan Niedl pošle " Ondru " na cestě k poslední bitvě krále Jana.
Dvě rychle v krátké době přečtené knihy na stejné téma. Každá trochu jiná, ale obě obohacující. Tahle je dokonalá v tom, jak "rozhovor" dvou vzdělaných a tolik důležitým "kritickým myšlením" vybavených osobností (v mém pojetí odmítáním "nekritizovatelného") dokáže čtenáři předestřít komplikovanou a temnou historii Ukrajiny. Země, která sdílela podobný osud, jako ta naše. S tou smůlou, že Rusko ani v 21 století neopustilo svou utkvělou představu krvavého spasitele lidstva.
Nezbytná citace:
"Bavili jsme se o tom s Petrou Procházkovou v Oděse a ona vzpomínala na to, že podobné věci jako teď v Buči viděla kdysi v Čečně. Tím myslím to tragikomické rabování, kdy Rusové kradli všechno - od ledniček a praček po ženské prádlo. Jakkoli groteskně to může vypadat, ve skutečnosti je to velice důležitá rovina. Západ totiž často vidí ruskou kulturu skrze romány Dostojevského a moskevské mrakodrapy. Hledá tajuplnou ruskou duši" a snaží se pochopit vymyšlený obraz záhadné, a proto přitažlivé ruské kultury. Ve skutečnosti je to vše mnohem jednodušší: Rusko za hranicemi Moskvy a Petěrburgu je na mile daleko od civilizace, tak jak ji vidíme my. Miliony lidi v Rusku bydlí v poničených domech, nemají ani plyn, ani kanalizaci. Občas se může zdát, že se u nich čas zastavil někde na přelomu 18. a 19. století."
PS: Tou druhou byla kniha https://www.databazeknih.cz/knihy/poselstvi-z-kyjeva-510934
Velmi zajímavá kniha. Pohled ukrajinského filozofa a intelektuála na současnou agresi Ruska na Ukrajině. To vše v kontextu dlouhodobých velmi komplikovaných a pro Ukrajinu hodně krvavých historických souvislostí.
Rozhodně doporučuji k přečtení.
"V srdci babylónské věže byli v jakési místnosti hudebníci tak zabraní do hry, že se nepodíleli na všeobecné vřavě, a hudba tak unikla zmatení. Zůstala "metajazykem"."
Karma je karma! Takhle nějak stručně bych zhodnotil tuhle naprosto skvělou knihu.
Jednohubka na odpoledne ke kávě a výborné zombie rozhovory. Vonnegut je buď dobrý nebo výborný. Ano, nejsem vůči jeho knihám dostatečně kritický, jelikož se můj pohled na existenci lidstva, jeho úchylky a libůstky, docela hodně blíží pohledu pana spisovatele.
A některé věci mezi nebem a zemí mám úplně stejně.
Třeba tuhle:
"Co se víry či nevíry v posmrtný život týče: někteří z vás možná vědí, že nejsem křesťan ani žid ani buddhista ani člověk jiného konvenčního vyznání. Jsem humanista, což částečně znamená, že jsem se vždy snažil chovat slušně a že po smrti neočekávám žádnou odměnu ani trest."
Tenhle díl mne bavil zatím asi nejvíce. Možná to bude tím, že ubylo prvků "červené knihovny" a přibylo historických a politických souvislostí. Tohle období evropských dějin je velmi zajímavé a pro nás o to více, protože české země stály díky Karlu IV. v jejich epicentru.
Ideální románový doplněk k historické naučné literatuře.
Jako autoři předchozích komentářů i já využil skvělého provedení na ČRo. Výborně zvolená Helena Čermáková při čtení dodala potřebnou dávku sarkasmu i citu, dokonale vystihující onu lehkou rozpolcenost osudů hlavní hrdinky.
Kniha je hořce zábavná, plná sebeironických šlehů a velkého nadhledu nad vlastním složitým životem. A pohled na pohnutou historii XX. století islandskýma očima má také něco do sebe. Lze jen doporučit.
Při čtení téhle knihy mě napadlo, co vede člověka k tomu, aby jel studovat do téhle šílené a brutálním režimem ničené země. Ale díky za to, informací z takovýchto zemí není nikdy dost. I když si nedělám iluze o povaze tohoto režimu, jehož měkčí variantu jsem zažil, pořád se člověk může dozvědět něco dalšího, obvykle ještě šílenějšího, než si dokázal představit.
K přečtení lze doporučit, nicméně její další kniha "Svědectví o životě v KLDR" je dle mého názoru přece jen lepší.
Karel IV byl prostě velmi zajímavá a významná postava našich dějin a tahle část ságy jej zobrazuje jako člověka, kterému se nevyhýbají ani slasti, ani strasti obyčejných lidí.
Pokud se někomu nechce číst o životě "Otce vlasti" nic odbornějšího, tahle sága je docela dobrá náhrada.
Další střípek do mozaiky, ze které se vyjevuje dlouhodobě destruktivní charakter Ruska, jeho naprosto zničující vliv na vlastní obyvatelstvo a genocidní formu okupace zemí, které se pod Ruskou nadvládu dostaly. Vše znásobené nástupem bolševiků k moci.
Čtivě napsané reportáže z cest po "Impériu" se značnou znalostí historických souvislostí mohu, obzvlášť v této době, jen doporučit.
Asi mě nikdy nepřestane udivovat ona směs barbarství, široce rozevřené a dusící náruče, mesianismu a komplexů ze Západu, jakou lze vyčíst z téměř jakékoliv knihy, zabývající se Ruskem. Bez ohledu na dobu vzniku. O tom, jak moc je tahle třaskavá směs přítomná i v klasické ruské literatuře nemluvě.
A myslím si, že pro (nejen) současné Rusko platí, že se v něm v podivně pokřivené podobě setkaly všechny tři metly najednou. Ruský nacionalismus, za který bojují příslušníci porobených národů, rasismus proti všem a náboženský fundamentalismus, hlásaný bývalými agenty KGB:
"Svět ohrožují tři metly lidstva, tři epidemie.
První metlou je nacionalismus.
Druhou je rasismus.
Třetí metlou je náboženský fundamentalismus.
Všechny tři mají společný rys, společného jmenovatele – je jím agresivní, všemocná, totální iracionálnost. Rozum zasažený jednou z nich je nepřístupný jakýmkoli argumentům. V takové hlavě prostě hoří svatá hranice, která jen čeká na své oběti."
Příběh o vůli, snech a ... neskutečné dávce tvrdohlavosti. A taky závisti, byrokracii a dalších lidských nešvarech, tak často způsobujících rezignaci na sny.
Každopádně čtivá a zajímavá kniha, jak už to Stone v životopisech umí. A také jako výzva dozvědět se o tom všem něco více.
Sítě kam se podíváš. Vše, co se děje, je jimi ovlivněno. Tu více, tu méně, ale nikdo jim neunikne.
Další skvělá kniha pana Fergusona se zabývá vlivem sítí na fungování lidské společnosti, její vývoj, organizaci, vzestupy a pády. Prostě vztahy mezi pomyslnou věží a náměstím. Sítě nakonec nejspíše budou mít na svědomí i zánik naší "civilizace".
Čtení jeho knih je zábavné a současně nutí hodně k přemýšlení nad jeho propracovanými argumenty.
Budu tuto knihu vstřebávat ještě nějaký čas. Spolu s další jeho knihou "Civilizace", kterou jsem četl nedávno, tvoří poměrně ucelený pohled na vývoj lidstva a především na naši moderní společnost s velmi zajímavými analogiemi z historie. Třeba ona, v předchozím komentáři zmiňovaná, analogie současného období, charakterizovaného zásadní změnou v distribuci informací ve společnosti, svou revolučností a nepředvídatelností způsobených společenských otřesů srovnatelná s dopadem objevu knihtisku. Tohle srovnání jsem zaregistroval již jinde a dává mi smysl, bohužel včetně pravděpodobně neradostných vyhlídek budoucnosti.
Nikdo tomu neuteče:
"Žijeme ve světě propojeném sítěmi - nebo nám to alespoň někdo neustále tvrdí. Slovo „síť" (nebo anglické network) a od něj odvozená slovesa, jejichž užívání bylo až do sklonku 19. století spíše řídké, jsou nyní užívána až příliš. Pro ctižádostivého mladého adepta korporátní kariéry vždycky stojí za to jít ještě na jeden večírek, ať už je jakkoli pozdě, jen kvůli networkingu. Chtělo by se jít spát, ale strach ze zmeškání něčeho důležitého je mučivý. Na druhé straně pro nespokojeného starého outsidera má to slovo jiné konotace. Vzrůstá podezření, že svět ovládají mocné a nedostupné sítě: banky, establishment, systém, Židé, svobodní zednář, ilumináti. Téměř vše, co bylo kdy napsáno v tomto tónu, jsou nesmysly.
Zdá se však nepravděpodobné, že by konspirační teorie byly natolik trvanlivé, kdyby takové sítě neexistovaly vůbec. S teoretiky konspirace je ta potíž, že podobně jako ukřivdění outsideři bez výjimky špatně chápou a popisují způsoby, jak sítě fungují. Obzvláště mají tendenci se domnívat, že elitářské sítě skrytě a snadno ovládají formální mocenské struktury. Můj výzkum - stejně jako moje osobní zkušenost - prozrazují, že tomu tak není.
Dobrý sluha, zlý pán...:
"...sítě mají schopnost produkovat a rozšiřovat zlé myšlenky stejně jako ty dobré. V případech sociální epidemie nebo „lavinovitého šíření“ myšlenek dokážou sítě siřit paniku stejně pohotově, jako umějí předávat kolektivní poznání - lačnost po upalování čarodějnic se rozšiřuje stejně snadno jako neškodná posedlost fotografiemi koťat."
Stalinská "síťová paranoia" samozřejmě nemůže chybět:
"Na vrcholu stalinského teroru znamenalo „veřejné blaho" naprostou nejistotu v soukromí. Bezpečně se nemohl cítit doslova nikdo, a nejméně ze všech ti, kdo stáli v čele NKVD. Genrich Jagoda byl v roce 1938 zastřelen coby trockista; jeho nástupce Nikolaje Ježova zastřelili v roce 1940 jako britského špiona; Lavrentij Berija byl zastřelen krátce po Stalinově smrti. Lidé, kteří tento život na „mušce" přežili, nebyli nutně všichni konformní s režimem. Měli prostě jen štěstí. Mezi zatčenými bylo i 53 členů Leningradského spolku hluchoněmých. Obvinění, které bylo vůči této údajně „fašistické organizaci" vzneseno, spočívalo v tom, že ve spolčení s německou tajnou službou chtěli při vojenské přehlídce na výroční den revoluce na Rudém náměstí v Moskvě zaútočit na Stalina a další členy politbyra podomácku vyrobenou bombou. 34 z nich bylo zastřelen, zbytek dostal desetileté i delší tresty v táborech. Ve skutečnosti se stalo jen to, že předseda spolku udal některé členy za to, že v příměstských vlacích prodávají cetky, aby si vydělali na živobytí. Udání vedlo k tomu, že se do věci vložila NKVD. Z údajného spiknutí byl vzápětí obviněn i sám předseda - a byl zastřelen. O rok později NKVD usoudila, že původní vyšetřování vzbuzuje podezření, a zatčeni byli i místní policisté."