Janadvorackova
komentáře u knih
Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami
Michio Kaku
Pecka. Spousta nádherných představ, které jak doufám, se naplní. I přesto, co se může zvrtnout.
Krev je můj chleba
Laird Barron
Chlapec je tak neuvěřitelně drsný a originální, samozřejmě citově vyšťavený míšenec částečně z vojenské rodiny, aby to jeho jedinečnému charakteru dodalo špetku exotiky... auvajs.
Za mě ne, ne a ne.
Nefungují hlášky, ani dojem z jakékoli postavy v knize. Nechápu důležitost toho prvního impulsu, který jej donutil jít proti proudu... Navíc příběh nemá to, co v knihách obdivuji - pořádnou atmosféru, ze které se autoři pomalu vynořují, aby do ní čtenář mohl začvachtnout a nevylézt.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Autorka by mohla přidat další svědectví. Údajně jich má ještě pár v rukávu.
Ta v knize zmiňovaná jsou různorodá, díky čemuž nabízejí pohled ze všech stran a společenských vrstev.
Kdysi jsem s ní viděla nějaký rozhovor, tuším, v "Prostoru x...?" Zdál se mi, jak to říct, až moc moderovaný - jako by z obou sran. Neptejte se mě na vysvětlení dojmu... Kniha ale můj první dojem změnila, což je fajn, ne?
Běžkyně
Peter May
Musela jsem hvězdu přidat, Margaret nebyla tentokrát vůbec citově nevyrovnaná, i přesto, že byla těhotná :). Za chování v předchozích dílech bych jí dala flákanec. Teď byla v pohodě, dokonce svému stavu přizpůsobila i průběh pitvy :). Jasně že v každém dílu musí být popsána pitva :).
Přijde mi, že autor trpí minimálně rozdvojením spisovatelské osobnosti. Čínská série je takový zlatý střed, k němuž se ráda vracím. Dokáže psát lépe, i hůř. A pokaždé se bojím konce, protože s nimi si kolikrát hnusně pohraje.
Hlavní dvojice je fajn, takže se určitě začtu i do dalšího dílu série.
Volání vlka
Anthony Ryan
Chci další díl. Chvílemi to vypadalo, že se dobrodružství téměř nikam neposune, ale v průběhu čtení nabraly události docela spád.
Ten svět je tak pěkný, že byste, možná proto, chtěli být i padouchy :). Já určitě :).
Konec je otevřený...
Za přísahu a lásku
George Shipway
Nefalšovaná středověká řezničina, nepřikrášlený pohled na dobu - realističtější, řekla bych.
Nepředstavujte si nekonečný popis bitev, i když těch, i jiných potyček, je tam spousta. Počtete si i o klasických věcech doprovázejících život ve dvanáctém století.
Jak přežívat zimu a léčit hnisající rány a v bolestech volat temná "božstva," ve víře, že nějak pomohou.
Tohle mi ve všech těch načančaných příbězích jiných autorů fakt chybělo :), čímž ale netvrdím, že ostatní neodvedli dobrou práci.
Nebe nemá dno
Hana Andronikova
Silný a smutný příběh na základě zkušeností autorky. Je plný života ve všech jeho podobách, chuti žít i nežít. Snahy o likvidaci a zmrtvýchvstání. A volby, víry, přesvědčení a sdílených myšlenek.
Nikdy nevíš...
Podivný případ se psem
Mark Haddon
U nás teď hrají divadelní hru podle této knihy, a protože do divadla nevyrazím, začetla jsem se.
Příběh autistického chlapce, který vyšetřuje vraždu sousedovic psa a navíc řeší rodinnou situaci - trochu svým způsobem - je kouzelný. Smutný a veselý. A velmi uvěřitelný.
Imaginární přítel
Stephen Chbosky
Absolutní ztráta času.
Není to horor a nechápu označení bestseller.
Možná pro děti a mládež. Ale i tahle skupina čtenářů musí být trpělivá, protože ono se tam fakt nic neděje.
Muž s unavenýma očima
Martin Goffa
Bylo to dobré, ale takové jako mechanické.
Nebýt knížka ne moc dlouhá, od autora, jehož věci se mi líbily, asi by mi bylo i jedno, jak to skončí. Možná bych vůbec nedočetla.
Císařova perla
Robert van Gulik
Několik vražd a tajemná perla, tedy možná jen pověst o ní.
Ani se nesnažím přijít na to, jak Ti ví všechno tak jistě. Ale on to všechno tak jistě ví, takže to přijímám a bavím se u čtení :).
Želary
Květa Legátová (p)
Nadšení se nekoná, bohužel.
Film se mi líbil, kniha mi připadala neosobní, přestože měla být právě opačná.
Možná špatná doba na čtení.
Mezi světy
Lucie Výborná
Poslouchám její rozhovory přes YT kanál Českého rozhlasu. Ale že je takhle sympaticky šílená, otevřená a vytrvalá, jsem jenom tušila.
Jsem zvědavá, vzhledem k tomu, že jsem knihu přečetla za dnešek, copak se mi asi bude zdát :).
Temnotou po Velké čínské zdi
Ondřej Zmeškal
Na tomto příběhu je vidět, že i nevidomý zvládne vše, co si zamane, když ho strhne nadšení třeba z tak šílené věci, jakou je běh po Velké čínské zdi :).
Znám pár lidí, kteří přišli o zrak v průběhu života a rychle a skvěle se přizpůsobili novým okolnostem. Nevím, jestli bych to dokázala já, furt o tom dumám :).
Není ale potřeba je chválit, jak strašně šikovní jsou, když "tohle" dokázali. Přizpůsobivot je vlastnost, kterou ani nevnímáme, když moc nevyčníváme - například vlivem zdravotního postižení. Zvládáme automaticky třeba i těžkosti.
Pro člověka, jemuž se v průběhu života změní zdravotní stav, je pak výzvou příprava jídla, samo obslužné procesy, procházky, nebo nutnost se třeba u ztráty zraku učit znovu číst. A co potom se sporty?
Všechno jde, ale chce to čas.
A také myslím, že jakmile už nemáte jinou volbu, zkrátka se přizpůsobit musíte. Žijete dál trochu jinak, ale určitě ne nadarmo.
Tajemství osudu
Miriam Thun-Hohenstein
Moc nevím, co k tomu napsat. Příběh tří generací původem šlechtické rodiny, přičemž syn ze druhé byl nemanželský a o svém původu dlouho nevěděl. A když se dozvěděl, měl málo času. Vnučka to všechno dala dokupy a prezentuje nám jako vzpomínku na události první poloviny dvacátého století očima důstojníka wehrmachtu, jeho syna a jí samotné.
První dojem byl nepřirozeně pozitivní. Abyste rozuměli, vyprávění mladého hraběte a jeho válečných zážitků bylo prostě spíš bezproblémové a veselé, přeslazené. Měla jsem chuť to vzdát.
Ale pak mi došlo, že jiné to pro tehdy ještě mládence být ani nemohlo. Každý "svou dobu" vnímáme nějak a nemá smysl hádat se s těmi, co přijdou pak.
Pokračovala jsem a dobře jsem udělala.
Příběh začíná ve vězení v okamžiku, kdy hrabě už ví, že byl Rusy odsouzen k smrti. A za co vlastně?
Kniha nabízí pohled na to, čemu mnozí nevěří: vojáci poslouchají rozkazy a ne všichni vědí vše.
A pak třeba životem zaplatí za to, že patří k nějaké národnosti.
Deník kastelána
Jan Bittner (p)
To by mě zajímalo, jestli autor, když je ten kastelán, to má stejně :).
Nemohla jsem se od toho odtrhnout.
Po náhlém skonu bývalého kastelána se na zámek jednou takhle na podzim dostaví další. Ke stavbě náleží několik stálých zaměstnanců, kteří působí, jako by tam snad žili dřív, než se zámek začal stavět. Alespoň Valerie na mě tak působila. O jejím muži mám jinou představu.
Takřka okamžitě se kolem hlavního hrdiny začne projevovat věc, která je všem hradům a zámkům vlastní - začne strašit. Jenomže ani on, ani čtenář netuší, jestli je to tak, nebo jestli jenom všem nestraší... ve věži. Nebo v parku.
Několik krásně na sebe navazujících událostí - jako z deníku - mě donutily si postesknout, proč jsem sakra nestudovala cestovní ruch, abych na takových místech mohla alespoň provádět :).
I když... to je dneska už celkem jedno.
Hrozně by mě to bavilo, včetně sov a netopýrů v knihovnách a divných písní, které si broukají malé děti, psů a hromady kostí.
Pentagram
Jo Nesbø
Napínavé, jako většina knih autora.
Harry je takový hrozný santus, přesto mi není odporný, jak by asi alkoholik mnohdy byl.
A vraha jsem netipla, tyjo. Něco se děje :).
Žebrákova pomsta
Pavel Hrdlička
Krásná atmosféra města a skvělé interakce mezi lidmi. Jako by žili :). Výborný jazyk.
Tuhle sérii jsem si fakt oblíbila.