Janek komentáře u knih

Mně se "Ke dnu" líbí ještě více než "Do tmy". Tíživá atmosféra, postupné rozplétání prolínajících se osudů a vědomí, že všechno bude trochu jinak, než jak se povídá...
Anna Bolavá umí vytvořit nezapomenutelnou atmosféru.

6 20.12.2019

Syrový iniciační román, který na mě velmi zapůsobil, i když mi mnohé uniklo mezi řádky. Příběh o nenaplněných snech i o naději, že cesta má smysl.

6 19.08.2019

David Mitchell je génius, i když vůbec není snadné ho číst. Sencislo9 je myslím nejlepším a nejvtipnějším románem od tohoto autora, jde o mnohovrstevnatý text, který mi během čtení nabízel obrovskou dávku radosti i svobody. Protože jsem věděla, že to všechno stejně nemůžu pochopit, ale že i tak má to čtení (čtení o cestě, čtení jako cesta) smysl.

6 27.07.2018

Hodně se o nich mluvilo, ale já jsem o bratrech Mašínech nevěděla skoro nic. Hrdinové, nebo vrazi? Odvážlivci, nebo padouši? Novákův text mi nedal ani nenaznačil žádnou odpověď, možná právě proto, že je tak skvěle napsaný. Co je realita, co fikce? Nevím. Ale to nevadí. Bylo to hodně, opravdu hodně dobrý čtení. ZATÍM DOBRÝch tak 200 %.

6 09.05.2018

Existenciální sonda až na samé dno lidské duše, k tomu nejtemnějšímu v nás. McCarthyho text je minimalistický, autor si zachovává maximální odstup od všeho, co popisuje - je to jako reportáž, bez jazykových ozdob a kudrlinek, bez hodnocení. Dítě boží přečtete za několik hodin, ale nezapomenete na ně nikdy.

6 19.04.2018

Průměrná detektivka se zajímavým námětem, jehož zpracování na mnoha místech pokulhává. Příliš mnoho motivů zůstává nedotaženo a nevysvětleno, začátek byl slibný, ale druhá polovina už mě místy nudila. Škoda.

6 01.01.2018

Ač se tak možná tváří, není to příběh, který by chtěl vyřešit všechny otázky světa, života i smrti. Ale je to příběh velmi nápaditý a zábavný. Tohle může napsat jen génius nebo člověk žijící v trochu jiném světě než my. Ve světě roztomile poblázněném.

6 03.08.2017

Kdo má (podobně jako já) už většinu Halíkových textů přečtených, kdo zná Halíkova kázání a jeho pojetí víry, toho jeho texty (samy o sobě) v knize Svět bez ​ Boha už asi příliš nepřekvapí. To ale vůbec nevadí! Na této knížce se mi zdá nejzajímavější a nejpodnětnější právě to zasazení (mně už známých) úvah do dalšího kontextu, do pavučiny úvah Anselma Grüna, který pochází z úplně jiného prostředí než český kněz.

6 08.06.2017

Ani neurazila, ani nenadchla.

6 15.03.2017

Vskutku pozoruhodná, originální kniha s nápaditým příběhem a velkým filozofickým i etickým přesahem.

"Rozpojenci také zásadně nepříznávají, že jejich věci jsou kradené. Ty ostatní děti vždycky přijdou s velice komplikovanými historkami, kdo jsou a proč potřebují něco prodat. Zastavárník si jejich příběhy většinou pro pobavení vyslechne. Když je historka dobrá, jednoduše dítě vyhodí. Když nestojí za nic, zavolá policii a nechá je sebrat. Ale tenhle chlapec žádnou historku nemá; přichází pouze s pravdou. Zastavárník úplně neví, jak se má k pravdě postavit." (Euromedia 2016: s. 148)

6 28.01.2017

Obsahově by to pro mě vlastně bylo docela zajímavé a podnětné - jen kdyby ta knížka nebyla tak strašně ukecaná a chaotická, jen kdyby si autor nebyl tak moc jistý svou (a jenom svou!) pravdou. Asi je to do značné míry "jen" úmyslná provokace, ale mně ta forma zkrátka nesedla. Snad proto, že jsou mi skepse i cynismus tak moc vzdáleny.

6 15.06.2016

Fantastická, otřásající a dost děsivá procházka do lidského nitra.
A obdivuhodný autor Philip Zimbardo, zářný příklad, který ukazuje, jak je důležité přijmout vlastní odpovědnost, přiznat vlastní vinu. Co platilo v době konání vězeňského experimentu ve Stanfordu, to platí i dnes.

6 10.01.2016

Nejlepší historický román, který jsem dosud přečetla. Velké množství postav a příběhů, které se s neuvěřitelnou lehkostí neustále prolínají, rozvíjejí a doplňují. Napětí i poučení, láska i nenávist, válka i mír. Kniha, na kterou se nezapomíná.

6 02.09.2015

Takto chutná velký Román.
"Jidáš zradil Krista a letos také maturanty..." Mediálně vděčné téma, po kterém však po pár týdnech neštěkne ani pes. Někteří studenti se bránili - nemusí přeci vědět, kdo byl Jidáš, Bibli nečtou a nikdy číst nebudou, oni tomu nevěří. Pak jsou to ovšem velká literární díla, která by měli znát všichni maturanti, k těmto dílům nepochybně patří i Steinbeckův Román "Na východ od ráje". Čtenář jistě nemusí aktivně znát příběh o Kainovi a Ábelovi ani příběh o návratu marnotratného syna, aby porozuměl motivům jednání všech hrdinů. Ten příběh se vám dostane pod kůži. Nedá vám spát. Protože ten příběh zřejmě také tak "trochu znáte". Nelze vás zákonně nutit (maturanti) - samozřejmě nemusíte. Nemusíte číst, nemusíte vědět o křesťanských základech naší kultury... Ale - TIMŠEL

6 20.06.2015

Vážné poznámky promíchané se zdánlivými banalitami, filozofické úvahy i humor, upřímnost, lidskost... Jsem naivní idealistka, jsem pravdoláskařka... a tahle četba mě na mnoha místech dojímala. Klidně se mi smějte.

6 03.03.2015

***** O tomhle textu lze jen těžko vyprávět, ten se musí přečíst.

6 22.07.2014

Fascinující, dech beroucí kniha, která má mnoho rovin. Nevypráví jen o etice vědeckých pokusů. Vypráví hlavně o člověku - o nezestupitelné roli emocí v jeho životě. Kdo je vlastně člověk, který je hoden úcty? A má text katarzi? Pro mě snad jen v těch chvílích, kdy se Charlie konečně rozplakal.
Děsivá kniha o lidech.

6 29.09.2013

Nádherná, hluboká kniha, snad právě proto, že je mnohem více o lidech než o hobitech, čarodějích, trpaslících, elfech a skřetech...A jestli je na ní něco smutného, tak snad to, že v ní vystupuje tolik skřetů a trpaslíků, ale jen jediný hobit.
"Kdyby si víc našinců dovedlo cenit jídlo a veselí a zpěv nad nadhromaděné zlato, svět by byl radostnější..."

6 07.09.2013

"...Nemohla jsem to snést když tak hlasitě naříkal a šla jsem k němu a pohladila jsem ho po vlasech a on vstal a vzal mne do náruče a tak jsme tam oba stáli a plakali jsme dohromady a nevěděla jsem co je jeho pláč a co je můj pláč protože tu chvíli jsme byli jedno tělo a jedno srdce a měli jsme jedny oči kterýma jsme plakali. Ale jeho pláč byl horší, protože jeho pláč byl mladší a on si ještě nepřivykl plakat..."
Vskutku výjimečná kniha plná soucitu, nostalgie a idealismu střetávajícím se s realitou života.
Kniha, při jejímž čtení jsem prožila katarzi.
Kniha o Ženě.
"A já jsem zápasila a trpěla a byla jsem bohatá na zápas a utrpení a byla jsem bohatá tak i na život."
Kéž to také umím. Amen.

6 12.07.2013

Jodi Picoultová má obrovský cit pro detail a dokáže uvěřitelně zachytit emoce všech zainteresovaných postav, ať už jsou nám sympatické, nebo nejsou. Jistěže na některých místech je nám příběh servírován až moc černobíle a že ten závěr je až moc sladký. Přesto jde o výborné čtení, které mě ani chvíli nenechalo lhostejnou.

5 09.10.2024