Janek komentáře u knih

Meditativní čtení spíš do lesa či na louku než do metra, spíš na dvoutýdenní dovolenou než na dva večery.

23.02.2018

Existuje bezpočet pravidel, které musíte dodržovat, abyste v tom šíleném světě přežili.
Existuje tržiště s masem voňavým i s masem páchnoucím, s masem, které není zvířecí.
A existuje hlad. Tak velký, že uděláte cokoli, abyste získali kus potravy. A sami zůstali naživu.
Excelentní!

1 23.02.2018

Asi jsem zmlsaná Dostojevského vizemi a sondami do lidského nitra, Šolochovův Osud člověka mě nechal docela chladnou.

22.02.2018

Když jsem četla Macochu - ten proud vjemů, myšlenek, halucinací a náznaků rodinných tragédií - nemohla jsem se zbavit pocitu, že i Petra Hůlová si při tom psaní možná občas přihnula. Ok - není to zrovna radostné čtení a trochu tomu chybí příběh, přesto jde o skvělý text. Macocha určitě stojí za pozornost, stejně tak i další knihy nadějné české autorky.

5 21.02.2018

Náročná kniha, z níž jsem při prvním čtení vstřebala jen zlomky.
Jde o tak mnohovrstevnatý text, že se zdráhám o něm říci cokoli konkrétnějšího.
Statečně jsem dočetla až k poslední stránce, nějak si to přeberu.

3 19.02.2018

Po originální Vážce a senzačních Černých leknínech jsem teď velmi zklamaná, vlastně jsem to dočetla spíš silou vůle, protože už vím, že Bussi umí.
Knížka "Maminka neříká pravdu" se mi zdá stylisticky nejslabší, zbytečně zdlouhavá a upovídaná. A tak jsem čekala, že alespoň to rozuzlení bude stát za to, ale ani tady nebyla má očekávání naplněna. Námět byl jistě zajímavý, ale ten konec tak přitažený za vlasy, že jsem ani nechtěla věřit, že to napsal Bussi.
A přece - až zase v češtině vyjde něco nového, půjdu do toho znovu!

15.02.2018

Šlo o velmi náročnou četbu, která vyžadovala velké soustředění, znala jsem jen minimum příběhů, ke kterým Campbell odkazuje. Kdybych se měla probírat rozsáhlým poznámkovým aparátem a dočítat všechno, co neznám, četla bych tu knihu mnoho let - ale kdo ví, třeba se k ní za čas vrátím. Nejzajímavější a nejsrozumitelnější mi nakonec přišel epilog, očekávala bych jeho zařazení spíš v úvodu knihy.
Coby praktikující křesťanku mě velmi zaujalo čtení katolické tradice právě s přihlédnutím ke světové mytologii.

2 08.02.2018

Není to úplně snadné čtení, ve srovnání s předchozími texty je to dle mého názoru nejméně čtivý Barnes. Jenže ono to i tak pořád stojí za to. Nemusíte vědět o Šostakovičovi vůbec nic, a přece postupně začnete cítit podobnou tíseň jako on.
Kniha o hudbě a o čase, o svobodě a ústupcích, o síle totality i postupné kapitulaci.

4 07.02.2018

Hutná, velmi zajímavá kniha, při jejímž čtení nelze nevzpomenout svého času populární Černou labuť. Silverův text asi není tak čtivý jako ten Talebův (čtenář se musí naučit odlišovat "signál" od "šumu"), autor Signálu a šumu nicméně působí mnohem skromněji než autor Černé labutě. Však to je také jedno z hlavních poselství této publikace: nenechávejme se vést svým příliš velkým sebevědomím, nezaměňujme šum za signál.
I když nemám moc velký přehled o všech probíraných tématech, i když moc dobře neznám americké reálie, na Silverův styl jsem si brzy zvykla a docela jsem se nechala unést jeho poučným výkladem - četla jsem tu objemnou knihu skoro jako napínavou detektivku.
Stálo to za to, doporučuji.

5 05.02.2018

Odvážná, skvěle odvedená novinářská práce, jejíž výsledky nedávají moc důvodů ke klidu a radosti. Jen škoda, že lidé, kterým by tahle knížka mohla otevřít oči, si ji pravděpodobně nikdy nepřečtou.

7 01.02.2018

Četba Hájíčkových knih je sázkou na jistotu. Dešťová hůl skvěle zachycuje krizi středního věku, nenaplněnou touhu po ukotvení. Docela jsem postrádala nějaký zřetelnější závěr, jako by všechno jen vyšumělo do ztracena.

3 29.01.2018

Dobře mi tak - žádný zázrak. Spousta dobrých nápadů, pár velmi trefných přirovnání, ale... celkově se mi to zdálo takové neučesané.

2 24.01.2018

Byť první třetina knihy vypadala docela vstřícně a srozumitelně, tohle - k velké škodě - není text pro laiky. (Souhlasím s komentářem Eldar80.)

1 22.01.2018

S příliš velkým očekáváním se často zvyšuje pravděpodobnost zklamání, nikoli v případě esejistického textu Opuštěná společnost. Erik Tabery všechna má očekávání stoprocentně překonal.
Kniha nepřináší jednoduché odpovědi ani prvoplánová řešení, ale je velmi podnětná šíří svého záběru i rozmanitostí citovaných zdrojů.
TOP 2017.

5 22.01.2018

Jde o skutečně pořádnou dávku potrhlosti, humoru a nadsázky. Ostatně nadsázka a humor by neměly chybět ani při ozdravné reflexi náboženství a církevního provozu.
Mně se Zabiják Anders líbil mnohem víc než opěvovaný Stoletý stařík.

8 18.01.2018

Hlavní motiv pachatele i způsob, jak vraždí, je zajímavý a zasloužil by rozpracovat. Autoři se ale mnohem více soustředí na vztahy mezi vyšetřovateli, na jejich vzpomínky a milostné eskapády. Jako by sex bylo to jediné, o co v životě jde... Bez znalosti předchozích dílů série jsem se v tom všem bohužel jen těžko orientovala.
První polovina knihy se zdála ještě docela uvěřitelná, závěr byl ale zbytečně přitažený za vlasy - jak mnohé americké filmy, které ve správný čas neskončí.

2 16.01.2018

Geniálně komponovaný a skvěle gradující román, který - jak už teď tuším - bude nepochybně patřit k tomu nejlepšímu, co letos přečtu.
Není to jednouché čtení, text vyžaduje opravdu velké soustředění, ale o to víc pak může čtenáře obohatit. Bussi mistrně převádí impresionismus z malířských pláten na stránky knihy, kde pomalu a lehce odkrývá spletitou mozaiku osudů, motivů a odhalení.
Bravo! 200 %

21 12.01.2018

Kdyby Bílé noci napsal kdokoli jiný než Dostojevský, bylo by to z mé strany na plný počet hvězdiček. Jenže ve srovnání se všemi ostatními texty, které jsem od tohoto ruského génia zatím přečetla, této lyrické novele něco málo chybí. Přesto jde o velmi působivou sondu do lidského nitra.

4 08.01.2018

Projekt komentář - kdy: v den, kdy jsem knihu dočetla; formát: elektronická kniha, četba vlastní; délka četby: den a půl (proloženo pracovními a mnoha jinými povinnostmi, nejedná se tedy o čistý čas).
Postavy - vyvolávající sympatie i touhu porozumět jim a pomoci.
Přínos pro čtenáře - nastavení zrcadla našim vlastním návykům, zlozvykům a rituálům
Poučení: Nikdo není dokonalý, potřebujeme se navzájem.
Silná stránka knihy: humor, originalita fabule
Slabší stránka knihy: závěr
Můj závěr: Doporučuji k přečtení.

8 05.01.2018

Bylo to pěkné, ale bylo toho zbytečně moc. Opět se ukázalo, že kdo má příliš velká očekávání, bývá mnohdy zklamán.

3 03.01.2018