Janek komentáře u knih

O exorcismu si stále myslím své (má skepse ke smysluplnosti toho, o čem kniha pojednává, je zkrátka příliš veliká), ale je pravda, že jsem narazila i na mnoho zajímavých podnětů. Snad jsem tedy byla zbavena alespoň některých předsudků.
Kniha není dobře zkorigována, četla se mi těžko.

1 06.09.2017

Nespadám už do věkové kategorie, které je tahle knížka primárně určena, i pro mě to ale bylo docela osvěžující čtení.
Mám s (všemi) Váchovými texty vlastně jen jednu potíž - zdají se mi nepatřičně patetické. V tomto případě ovšem jde mnohem spíše o osobní vyznání (člověka toužícího po ideální mládeži) než o vědecký text, a tak se ten patos dal - dle mého názoru - ještě docela snést.

2 04.09.2017

Vidět svět očima dítěte. Krásný poetický text, až by se člověku chtělo zpívat. Jen noty chybí.

10 31.08.2017

Jsem ráda, že jsem tu knihu přečetla, i když mě to stálo hodně sil. Už kvůli těm několika faktickým informacím o paliativní medicíně (resp. o tom, proč lékaři mnohdy nechtějí účinně tišit bolest) to stálo za to. Avšak celkově se mi zdál autor až příliš kritický ke všemu a ke všem, v jeho textu jsem se jen těžko orientovala - často šlo o nepřehledné míšení pocitů, názorů, kazuistik i faktů.
Těšila jsem se na pohled na eutanazii z hlediska duchovního, ale i tady jsem byla trochu zklamaná, především autorovou sebejistotou a černobílým pohledem na věc. O mnohých tezích (které autor klade jako fakta, aniž by je jakkoli osvětloval) by se dalo polemizovat.

1 28.08.2017

Tohle je výborné čtení! Znamenité střídání přítomnosti s minulostí, stupňování napětí a krásný důkaz, že psychický teror je většinou mnohem horší než fyzická bolest. Ke knížce jsem se dostala úplnou náhodou a pěkně jsem si na ní smlsla, vřele doporučuji.

3 16.08.2017

Jako milovnici čtení mě Tevisova vize samozřejmě zaujala. Zpěv drozda je čtivý a nápaditý. Přes to všechno jsem se ale nedokázala do příběhu pořádně ponořit, něco málo tomu chybělo.

1 15.08.2017

"...V noci leželi v posteli a ve chvílích, kdy si obvykle povídali, nyní oba mlčeli a to mlčení bylo jako nějaká třetí bytost, která se usadila na lůžku mezi nimi, obrovská a chlupatá a dravá, když ji někdo popíchl..."

Jsou stovky knížek, které chtějí jen šokovat a emočně vydírat - tisíce stránek popisujících sexuální scény ze všech stran, tisíce románů končících happy endem.
A pak je tady velká kniha Malý život. Šokuje, ale nevydírá; obsahuje mnoho postelových scén, avšak není to kniha hlavně o sexu. Je to příběh o velké lásce a nekonečné a nekončící bolesti, příběh o hledání (sebe)důvěry a o snaze uniknout tomu, před čím nelze utéct.
Stylisticky a kompozičně bezchybné, výborně přeložené.
Po mnoha letech jsem měla při čtení slzy na krajíčku.
Není to jednoduché čtení, ale je to kniha, kterou je třeba přečíst. A ne jen jednou.

19 11.08.2017

Velmi zajímavé, originální zpracování palčivého tématu. Jednoduchost má své kouzlo, jen se mi zdálo, že mnohdy to bylo na úkor uvěřitelnosti. Začátek byl skvělý, až v průběhu času příběh jako takový trochu ztrácel dech.

08.08.2017

Ač se tak možná tváří, není to příběh, který by chtěl vyřešit všechny otázky světa, života i smrti. Ale je to příběh velmi nápaditý a zábavný. Tohle může napsat jen génius nebo člověk žijící v trochu jiném světě než my. Ve světě roztomile poblázněném.

6 03.08.2017

Zase jsem měla příliš velká očekávaní. Fakticky samozřejmě jde o velmi závažné téma, ale tohle samo o sobě mě k slzám nedožene. Literární zpracování pohnutého Gertina osudu mě (bohužel) nechalo absolutně chladnou, dočetla jsem text spíš silou vůle. Rozumím tomu, že se Tučková snažila vyvarovat patosu, ale jako vypravěčka mě po většinu času nudila. Úvod byl slibný, od druhé třetiny se mi příběh zdál už jen zbytečně natahovaný a ufňukaný. Škoda.

7 02.08.2017

Nápad i stylistika myslím opět vysoce převyšují současnou i nadprůměrně kvalitní světovou literaturu. Jenže David Mitchell nastavil svými předchozími díly laťku zkrátka až příliš vysoko. Ne že ne - Dům za zdí mě bavil a pohltil už od prvních stránek, ale přece jen se mi zdá až zbytečně moc překombinovaný.

31.07.2017

Sugestivní, otřásající, za nehty lezoucí. Výpověď i varování o nás a pro nás, do doby, v níž sice překonáváme všechny vzdálenosti, avšak nenacházíme žádnou blízkost.

2 25.07.2017

Deaver tu detektivku rozjíždí opravdu skvěle: propojení magie a zločinu je vskutku neotřelý nápad, text je psán čtivě a čtenář stále udržován v napětí.
Jenže čeho je moc, toho je příliš. Druhá polovina příběhu je zbytečně překombinovaná, na scéně se objevují nové postavy, průběh vyšetřování se stále se opakujícími motivy začíná nudit. Škoda.

3 24.07.2017

Velmi svérázný, čtivý a svým způsobem i šokující text. A pak ten doslov, který více než cokoli jiného svědčí o tom, že (literární) text nelze nikdy zcela vytrhnout z prostředí, v němž vznikal, ať už se proslaví v překladu jakéhokoli jazyka.
Až při četbě toho doslovu jsem si uvědomila, že jedna věc je nechat se strhnout originalitou a obrazností textu, druhá věc je skutečně pochopit jeho poselství.
Nezbývá než se ptát, co zůstalo ztraceno v překladu.
Vegetariánku bych chtěla vidět zfilmovanou.

5 23.07.2017

Jsou texty, na které narazíte úplnou náhodou - neznáte ani autora, ani žádná podobná díla, i reference na internetu jsou jen minimální, pokud vůbec nějaké ...
A ten text s vámi totálně zahýbe, až nemáte odvahu doporučit ho komukoli dalšímu. Vítejte - to je Betonový ostrov.
Příběh, který se nepodobal vůbec ničemu jinému, co jsem kdy četla (a že jsem toho přečetla dost), postavy jako archetypy, vyprávění úplně o něčem a o někom jiném, než jsem předpokládala.
Vítejte, betonový ostrov nebudete chtít opustit.

3 20.07.2017

Většinu vtipů a průpovídek jsem znala, což o kvalitě knihy nic neříká - kdo vtipy neznal, jistě se hodně nesmál. Já jsem asi měla příliš vysoká očekávaní, čekala jsem, že se o paterovi mnohem víc dozvím. O životě jen minimum, ve věcech duchovních zdálo se mi to, bohužel, jen jako klouzání po povrchu.

4 18.07.2017

S touhle knížkou jsem se hodně natrápila, nesdílím všeobecné nadšení. Sci-fi není žánr, který bych příliš často vyhledávala, přesto se postupně snažím seznámit alespoň s těmi nejznámějšími díly. Nevadí mi, že kniha je tak obsáhlá, nevadilo by mi ani to, že příběh není v centru vyprávění. Vadí mi příliš velké množství cizích výrazů, které mi maximálně ztěžovaly čtení (ve čtečce je listování slovníkem v podstatě nemyslitelné). Dunu jsem dočetla především kvůli senzačnímu vykreslení psychologie postav, oceňuji skvěle zpracované dialogy. Hodně mě bavily jednotlivé epizody, ale příběh v jeho celku jsem navzdory velmi pečlivému čtení bohužel nepobrala.

5 13.07.2017

Bylo to napínavé a originální, jedna z mála knih, která mě láká k tomu, abych zhlédla i film. Zajímavé střídání kapitol a neotřelý způsob popisu ohně - šelmy. Musela jsem tomu stylu přivyknout (a stejně se nemůžu zbavit pocitu, že text není moc dobře přeložen, některým větám jsem nerozuměla). Začátek se mi zdá zbytečně natahovaný a přelidněný, občas jsem měla problém se v tom množství postav zorientovat.

1 05.07.2017

Silný existencialistický text, který není pro každého. Poutavě psané. Nedořečené.

3 03.07.2017

Klasický příběh, který proslavila především filmová adaptace. Text je na mnoha místech možná trochu zdlouhavý, ale jako by to k tomu patřilo - k tomu nekonečnému čekání na štěstí.