Janek komentáře u knih

Asi to není kniha pro každého, mnozí čtenáři možná ztratí po několika desítkách stránek trpělivost. Pro mě je to jeden z nejlepších český románů, co jsem dosud četla. A vůbec mi nevadí, že jsem nedokázala rozeznat fakta od fikce. Du forma je velmi působivá, Němcův styl mě uchvátil.

7 08.04.2017

Jsou knížky, o kterých nemohu říct, že by byly vyloženě čtivé, že by mě bavily číst. Jsou literární texty, o nichž nemůžu říct, že jsem je úplně pochopila. A přece - jsou to mnohdy romány, jimiž - dle mého názoru - stojí za to se prokousat. Lidská skvrna je jedním z takových děl, čtenářská kláda, kterou je třeba dočíst až na poslední stránku. Snad teprve potom to všechno může držet pohromadě.

Je zřetelné, že autorka vychází ze své praxe, také proto je kniha tak přínosná. Smiřování se se ztrátou je tady zobrazeno jakou dlouhá, svým způsobem dobrodružná cesta, truchlení jako nutný a žádoucí akt, skrze který je možné dojít očištění.

1 03.04.2017

Nemá to takové kouzlo jako Rady zkušeného ďábla, ale určitě stojí za přečtení.

27.03.2017

Safra, kam na to ten King chodí?! Zejména povídka "Prodlužování času" mě úplně odrovnala - krásný nápad, skvěle napsáno. Jsou to texty svým způsobem zvrhlé, ale King to umí tak senzačně podat, že jsem si to čtení užívala, a to až do brzkých ranních hodin.

7 26.03.2017

Knížka do tramvaje. Vtipná, ale zároveň velmi poučná. Ne že bych se dozvěděla něco úplně nového, ale v těch popisovaných situacích jsem se - bohužel! - až moc dobře viděla.

24.03.2017

Není to příběh v pravém slova smyslu akční, a přece jsem byla napnutá až do posledního okamžiku.
Není to kniha "hlavně o náboženství", nejde o lacinou náboženskou propagandu, a přece jsem o své víře (i nedůvěře) přemýšlela mnohem víc než během všelijakých duchovních cvičení.
Faber trpělivému čtenáři umožní objevit spoustu zvláštních a nových věcí o Bibli i o křesťanství.
(Přičemž otázka, na které straně barikády kdo z nás stojí, se nezdá jako úplně nejpodstatnější.)
A přece je to příběh velmi pozemský, ač se odehrává daleko od Země. Faber odhaluje křehkost našich vztahů, tu apokalypsu, která je mnohem děsivější a možná mnohem blíž, než si troufáme připustit.

9 23.03.2017

Bylo to takové... snové. Začátek mě hodně zaujal, uprostřed jsem se pak trochu ztrácela. Knížka, na kterou člověk musí mít čas a náladu.

1 20.03.2017

Fowles nám nedá nic jen tak zadarmo, jde o náročné čtení. Ale ono to za to stojí. Jde o velký a pozoruhodný (sociologický?/milostný?/historický?) román. Francouzova milenka patří dle mého názoru k těm nejlepším textům z hlediska zapracování linie vypravěče.

5 18.03.2017

Ani neurazila, ani nenadchla.

6 15.03.2017

Tak tohle tedy ne. Stalker je čtivý a na mnoha místech napínavý. Ale příběh je tak strašně přehnaný, překombinovaný a tak málo uvěřitelný, že spíš nudí a působí jako parodie. (Závěr se dle mého názoru nedá brát vážně, to je i na parodii moc.) Využity jsou všechny motivy, které dneska táhnou: láska, náboženství, sex, násilí (hodně, hodně krve!)... Ale na mě to zkrátka nepůsobilo, nechalo mě to emočně absolutně chladnou. Dočetla jsem spíše z povinnosti.

8 13.03.2017

Giordano umí. Jeho text je stylisticky vycizelovaný, píše bez patosu o křehkosti lidských vztahů, o bolesti i pomíjivosti.

4 13.03.2017

Kdo se jednou napil nektaru z poháru trollů, nikdy se už z jejich jeskyně nedostane ven. (One Woman Press 2003, strana 263)

Nezapomenutelná.
Originální.
Otřásající výpověď o lidství a vztazích, o přírodě a civilizaci, o pudech a svobodě.
A o mnohém dalším.

4 08.03.2017

Je to jistě velké a inspirativní svědectví o síle, vůli a víře jedince, avšak písemné zpracování této misijní zkušenosti pro mě vyznívá poněkud jalově, respektive jako nechutná náboženská propaganda: "neměl jsem peníze, umíral jsem hlady, pomodlil jsem se k Ježíši, podíval jsem se do schránky - někdo mi poslal šek na sumu, která mě zajistila na další měsíc..." - Neříkám, že to tak nemohlo být, ale určitě to nebylo takhle jednoduché. Chtěla bych znát mnohem větší podrobnosti. Při vší mé skepsi k misii v takovémto prostředí (ať už by byla prezentována jakkoli) stál Bručkův příběh za přečtení.

07.03.2017

Knížka, kterou si určitě přečtu znovu.
Příběh sám o sobě mě příliš nezaujal, ale stylisticky je to jeden z nejlepších textů, které jsem v poslední době přelouskala! Bylo to originální, bylo to čtivé, bylo to zajímavé, i když ne vždycky úplně jednoduché.
Jedna z velkých výzev k důkladné interpretaci.

3 04.03.2017

Dvakrát jsem viděla senzační film, ve srovnání s ním je pro mě bohužel literární předloha velkým zklamáním.

26.02.2017

Vůbec jsem neznala předlohu, příběh o Kupidovi a Psýché, takže až závěrečná autorova poznámka mi umožnila porozumět mnoha motivům, které se v Lewisově textu (nikoli náhodou) objevují. Jde o skutečně o ten nejlepší román o lásce, který byl ve 20. století napsán? Tak soudí odborníci, jde o subjektivní hodnocení, s nímž lze jistě i polemizovat. Podle mého názoru je Lewisův novodobý mýtus jednou z nejpronikavějších sond do lidského nitra, v němž se (co svět světem stojí) pere dobro se zlem a krása s ošklivostí.

3 19.02.2017

Chceme to, co máte vy. Peníze až na prvním místě. Rozsáhlý román Johna Lanchestera, zachycující snahu doklopýtat ke štěstí (ať to stojí, co to stojí), vypovídá o naší době mnohem víc, než může být čtenáři příjemné. Zachycuje totiž spletitou mozaiku osudů mnoha lidí napříč generacemi, mnoha lidí, kteří mají "bohatství" na dosah, ... jen mu musí něco obětovat. Lanchester je velmi kritický k poměrům v současném Londýně, ale nejen tam; zároveň si ovšem umí udržet nadhled a smysl pro humor, i značnou míru porozumění pro drobné přešlapy i větší pády. A tak se snad čtenář ani nemusí tolik stydět, když na chvíli zpozoruje, že se mu některý z hrdinů románu docela podobá.
Kniha je velmi čtivá a je velmi dobře přeložena (Odeon 2014, Věra Klásková); závěr je zbytečně zdlouhavý, zasloužil by trochu proškrtat.

8 17.02.2017

Nedávno jsem dočetla také velmi působivé Svědectví o zármutku, Problém bolesti se mi zdá z mnoha důvodů nedotažený. Asi jsem měla příliš velká očekávání, jsem trochu zklamaná. Mnohé otázky, které si v těchto souvislostech pokládám, nejen že nebyly zodpovězeny, ale nebyly ani připomenuty.

11.02.2017

Filan má vskutku podmanivý styl, ale zdá se mi, že ona příznačná poetičnost a metaforičnost je zbytečně přebujelá. Oslovil mě námět (tolik podob a projevů lásky!), ale mnohé popsané situace (zejména ve vývoji vztahu hlavních protagonistů) dle mého názoru působily zbytečně pateticky, k velké škodě dokonce komicky.

08.02.2017