Janek komentáře u knih

Tohle jsem spíš přetrpěla. Je to jistě svérázný a nezapomenutelný text, jen nevím, jestli je to ku prospěchu věci.

1 28.06.2018

Senzační. Svědectví o dění kolem let 1968 a 1989 bylo tak autentické a silné, že jsem se nechala dojmout, ani se za to nestydím.
Komu Halík nesedne, ten si ho asi neoblíbí. Kdo si myslí, že Halíka dobře zná, dozví se mnoho nového.

2 27.06.2018

Ale ano, bylo to barvité a působivé, i já bych po přečtení knihy ráda navštívila to velkolepé místo. Avšak příběh samotný se mi zdál tak rozpřažený do šířky, že k velké škodě nebylo možné zabíhat do podrobností. Postavy na mě působily spíše jako archetypy a figurky než jako uvěřitelní lidé z masa a kostí.

5 27.06.2018

Koukolíkovy texty nejsou jednoduché. Ale i kdyby to bylo jen pár vět, které snad nějak vstřebám a pochopím, stojí to za to!

1 29.05.2018

Lákavá anotace + 10 Kč za rezervaci v knihovně: dočtu to, i když bych se zdráhala nazývat takový text literaturou. A to si troufám tvrdit, že jsem za svůj život přečetla opravdu hodně knih, ty provokativní nevyjímaje. Ale tohle jsem opravdu nepobrala. Jedna vulgarita za druhou, jedna úchylka vedle druhé, jen snaha za každou cenu šokovat. Never more. Ztráta času. Knížka má senzační ilustrace.

25.05.2018

Jiří Suchý má nadhled a smysl pro humor, což je jistě přínosné, zdaleka nejen při úvahách o víře, náboženství a Bohu. Přesto jsem textem mírně zklamaná, snad by mu prospělo buď ještě radikálnější škrtání, nebo opak: mnohé postřehy by zasloužily rozvést na desítkách dalších stránek. Zdá se mi, že Jiří Suchý se na malém prostoru často opakuje a v mnoha případech se vlamuje do otevřených dveří. Mnohé otázky, které si klaun klade, jsou už dávno zodpovězeny, mnohé problémy jsou už (snad!) dávno minulostí.

4 24.05.2018

Hodně se o nich mluvilo, ale já jsem o bratrech Mašínech nevěděla skoro nic. Hrdinové, nebo vrazi? Odvážlivci, nebo padouši? Novákův text mi nedal ani nenaznačil žádnou odpověď, možná právě proto, že je tak skvěle napsaný. Co je realita, co fikce? Nevím. Ale to nevadí. Bylo to hodně, opravdu hodně dobrý čtení. ZATÍM DOBRÝch tak 200 %.

7 09.05.2018

Pro mě zatím nejtemnější a nejrozháranější McCarthy.

2 27.04.2018

Existenciální sonda až na samé dno lidské duše, k tomu nejtemnějšímu v nás. McCarthyho text je minimalistický, autor si zachovává maximální odstup od všeho, co popisuje - je to jako reportáž, bez jazykových ozdob a kudrlinek, bez hodnocení. Dítě boží přečtete za několik hodin, ale nezapomenete na ně nikdy.

6 19.04.2018

Nebudu patřit k nadšencům a milovníkům téhle ságy, seriál jsem neviděla (a nehodlám sledovat), první část Hry o trůny jsem dočetla (po mnoha osobních doporučeních) až na třetí pokus a spíš silou vůle. Mnohokrát jsem to chtěla znovu (a naposledy) odložit, ale závěr prvního dílu už mě docela chytil. Jenže v tom množství postav se navzdory velké snaze a pečlivému čtení pořád utápím. Hledala jsem i seznamy postav a všelijaká shrnutí na internetu, ale ani ta mi moc nepomohla. Úvodní kniha ve mně zanechává podobně rozporuplné pocity jako Duna - jednotlivé epizody jsou skvělé, ale ten celek prostě neudržím a nepobírám.

2 18.04.2018

Přiznávám, že nejsem úplně nestranná, já jsem totiž od TH. A tak jsem Ouředníkův text četla především jako korektiv, jako varování. Byla jsem celkem zvědavá, s jakými argumenty Ouředník přijde, ale - nedá se nic dělat - zdálo se mi, že klouže po povrchu. Zdroje dokládá jen nahodile, Halíkovi občas připisuje i to, co Halík nikdy neřekl ani nezastával. Nic naplat, svět není jen černá nebo bílá. Pravda může být i uprostřed. Domnívám se, že ocenění textu (Magnesia Litera v kategorii publicistika) je tu spíše proto, že jde u důležité a aktuální téma, než že by šlo o kvalitní, jazykově a/nebo argumentačně vytříbený text.

2 17.04.2018

Asi to není knížka pro každého, není to text, který bych jen tak někomu doporučila. K Domu o tisíci patrech se ale já sama velmi ráda vrátím, protože jsou literární lahůdky, které je třeba přečíst dvakrát, aby si je člověk pořádně vychutnal. Weissův neprávem opomíjený román je jednou z takových lahůdek.

8 09.04.2018

Originální námět, stylisticky vytříbené, nápadité prolínání dvou dějových rovin. A i ten závěr - kteří tu mnozí čtenáři kritizují - se mi docela líbil! 95 %

4 06.04.2018

Tahle kniha - byť je velmi zajímavá a podnětná - není pro laiky.

2 03.04.2018

Autor má velkou fantazii a spoustu skvělých nápadů, ale jejich zpracování, zdá se mi, značně pokulhává. Román je na začátku velmi čtivý, příběh se ale rychle rozjíždí do příliš mnoha stran, popisované události a situace jsou možná nápadité, ale bohužel postupně ztrácí na pravděpodobnosti. Jako by autor popustil uzdu své fantazii, ale pak ji nezvládl kočírovat. Škoda - námět má obrovský potenciál.
Text je velmi špatně zkorigován.

29.03.2018

Nenechte se odradit odstrašujícím počtem stran, jde o jeden z nejlepších a nejčtivějších románů z doporučené/povinné literatury. A je jen škoda, že ve všeobecném povědomí zůstává především zpráva o tom, jakým způsobem Anna ukončí svůj život, ale málo už se ví, že Anna je jen jednou (tragickou) hrdinkou z mnoha. Autor nám předkládá mnohovrstevnatou mozaiku ze života ruské společnosti, tisíc a jednu podobu lásky, bolesti a nacházení smyslu ve složitém světě.
A pokud jsem si snad myslela, že Dostojevský nemá v ruské literatuře konkurenci, musím svůj názor mírně revidovat.

Originální, dechberoucí text plný nejistoty a překvapení. Vyprávění o velké lásce i o touze po nesmrtelnosti má mnoho rovin. Morelův vynález byl napsán před mnoha desítkami let, ale to, o čem vypovídá, je aktuální dodnes. Skvělý čtenářský zážitek!

4 26.03.2018

Harníčkův hrdina se vám bude hnusit, budete jím pohrdat, budete ho odsuzovat. A přece vás donutí položit si nikoli nevýznamnou otázku: Jak bych se zachoval já?
Postavy Sametového geroje občas působí jen jako archetypální figurky bez života, které se nijak nevyvíjejí; ona stručnost a údernost, která mě tak uchvátila u "Masa", na mě v tomto případě už tolik nefunguje. I tak jde o skvělé čtení, které nemilosrdně nastavuje zrcadlo české povaze.

12.03.2018

Na tuhle klasiku jsem se hodně těšila, ale asi mi něco podstatného uniklo. Cestopis s pohádkovými motivy a občas nějaká ta satirická poznámka, pár skvělých nápadů, které by zasloužily více rozpracovat. Ale v celku mě Swiftovo vyprávění moc neuchvátilo, dočetla jsem spíš z povinnosti.

4 28.02.2018

Mé první setkání s Hellerem. Jeho text není dlouhý, ale je velmi hutný, podnětný a srozumitelný.

24.02.2018