janeonthemove komentáře u knih
Moje první setkání s autorkou a hned velká spokojenost. Po dobu čtení jsem měla husí kůži a knihu doporučuji i dál, kudy chodím. Líbí se mi, že se kniha nezaměřuje jen na strach a nejistotu, ale dodává také naději a odvahu. Díky za ni.
Někdy se k člověku dostane kniha, která by ho běžně minula, a to je přesně případ Mají v nebi skleničky? Jsem moc ráda, že se ke mně tato milá a čtivá kniha dostala. Martina Preissová mě potěšila příběhem z malé jihomoravské vinařské vesničky a já myslím, že se hodí i jako dárek. Kniha se čte lehce, malou Marjánku si zamilujete a třeba vás dostane i ze čtecí krize - jak se jí podařilo u mě. Odpočinkové čtení na jedničku.
Až uvidíš moře je krásná knížka a ve světle událostí poslední doby a přílivu uprchlíků ji budete vnímat jinak než byste ji vnímali třeba minulý rok.
S vlnou emigrantů z Řecka přichází desetiletá Sotiria, která neumí česky, o svých rodičích nemá zprávy a neví, co s ní bude. A kolem ní se rozvíjí celý příběh nejen její rodiny.
Ta podobnost s uprchlíky, jak vnímáme ze zpráv i na vlastní kůži teď, je neskutečná. Autorce se podařil hezky zpracovat i vhled do jejich duše a do toho, co prožívají.
Jsem přesvědčená, že by vás kniha určitě neměla minout. Já při dočtení slzela a věřím, že nezklame ani vás. Za mě je to to nejlepší, co jsem letos zatím četla.
Ty chladné oči jste už asi na sítích viděli. Na tento historický román od autorky skvělé knihy Až uvidíš moře jsem byla hodně zvědavá. Hlavní hrdinové Neonila a Emil to v životě nemají jednoduché. Pořád musí skrývat, kdo skutečně jsou a co udělali. Ruská dívka původem se Smolenska a Čech, který bojoval na německé straně. Tají svoji minulost, a proto žijí neustále ve strachu. Tento silný příběh je plný emocí a já za sebe oceňuji, že jeho hrdinové nejsou černobílí. Kniha je skutečně čtivá od začátku do konce a určitě ji doporučuji k přečtení.
Historický román z pera Markéty Lukáškové? To chceš! Kniha, která nejde odložit - to je ODVAHA.
Pojďte se seznámit s mladou Židovkou Adou a zažijte dva různé příběhy, které ukazují, jak by celý případ skončil kdyby se hrdinka příběhu rozhodla vydat cestou A, a jak by dopadl, kdyby se vydala cestou B.
Četla jsem od Markéty všechny knížky, ale tahle se teda hned dostala na první místo. A mám k tomu ještě několik dotazů a postřehů, které si zatím nechám pro sebe - než si to taky přečtete.
Některé rány zkrátka nezhojí ani čas. Nová kniha od Hany Raduličové Ani ne pět minut je útlá, ale rozhodně stojí za přečtení.
Lukášova matka před smrtí mluvila o chorvatském městečku Baška voda a k tomu neustále opakovala "ani ne pět minut.“ Není tedy překvapením, že se po její smrti Lukáš na místo vydává a chce odhalit, co se tedy před jeho narozením v Chorvatsku stalo. Příběh vygraduje celkem nečekaně a Lukáš cestou získá i něco, co ani nečekal. Bude ale rád, že se pustil do pátrání ve své minulosti?
Bylo to moje první setkání s autorkou a musím říct, že píše velmi čtivě. Po dočtení příběhu jsem měla potřebu jej s někým probrat, proto si myslím, že by to byla vhodná kniha pro nějaký čtenářský klub. Fascinuje mě to, že to, různé situace mohou ovlivňovat osudy lidí po řadu generací. Ale ono vlastně v každé rodině tak nějak souvisí všechno se vším.
Tak tahle kniha by měla být povinnou literaturou pro všechny, co propluli dějákem a ani neví jak a taky pro ty, kteří chodili do školy tam, kde se poslední roky historie nestihly probrat. Přehledné členění a spousta informací podaných zajímavou formou už jsou jen třešnička na dortu. Markéta Lukášková do toho skvěle šlápla a mně by se moc líbilo, kdyby dostala větší prostor a psala tento styl knih i dál.
Jen výjimečně se stane, že by se kniha líbila mně i mámě a právě Vězňova žena měla úspěch u obou. Kniha inspirovaná skutečným příběhem moravské dívky a britského vojáka, kteří se do sebe zamilují a o jejich životě v zajateckém táboře, kde se Izzy vydává za muže, aby tam s tím svým mohla být.
Příběh velké lásky na pozadí hrůz, co se děly. Určitě stojí za přečtení.
Kdybych měla napsat knihu se kterou bych Vězňovu ženu měla porovnávat, tak bych řekla, že za mě je to takový lépe napsaný Tatér z Osvětimi.
Když Markéta Lukášková na Instagramu napsala, že její nejlepší knížka vyjde v květnu, těšila jsem se. A bylo na co. Vlaštovka v bublině je volné pokračování Lososa a Pandy, ale nemusíte je mít přečtené, abyste se do Vlaštovky mohli pustit a unikaly vám souvislosti. A podle mě měla Markéta pravdu, skutečně je to její nejlepší kniha! Příběh se opět odehrává ve dvou časových rovinách a tak mile plyne, že vás zajímá, co bude dál a čtete, čtete, dokud nejste na konci (i když je teda ke konci trošku předvídatelná). Pro mě bylo nejzajímavější sledovat osud Barbory jako mámy/babičky, i když mě vlastně obě její děti štvaly.???? Pokud hledáte knihu, která vám pomůže se čtecí krizí, bude s vámi bude jezdit MHD, nebo si při ní dopřejete oddych, tady jste správně.
Pokud rádi posloucháte podcast Opravdové Zločiny asi si nenecháte knihu ujít a děláte dobře. Druhý díl mě bavil ještě víc, než ten první, i když jsem místy měla stažený žaludek a knihu jsem si musela dávkovat. Je to pro mě úplné vybočení mimo moje běžné knihy a možná i právě proto mě kniha tolik pohltila. Rozhvory a urban legends byly prima doplněním příběhů. Za mě palec nahoru.
Tohle bylo opravdu bolavé čtení, kdy doufáte v dobrý konec. Složité vztahy a výlet do italské Neapole druhé poloviny minulého století nebyl zrovna snadné čtení a knihu bych doporučila těm, kdo mají rádi literaturu, která jde na dřeň. Hlavní postavy si totiž úplně nezamilujete, i když je možné, že to na mě působilo o něco hůř i z pozice matky.