jarynek komentáře u knih
Tak tvůrci zřejmě i u mne dosáhli svého cíle. Po tomto díle mohu směle prohlásit „Vím, že nic nevím“. Jak jsem si dosud myslel, že v hlavních směrech tuším, o co komu jde a proč, kdo s kým a proti komu, tak nyní v tom mám pěkný guláš. Takže je jasné, že sovy nejsou tím, čím se zdají být, ale čím skutečně jsou, to se snad dozvím ve zbývajících dílech. No, ale aby to hodnocení nevyznělo negativně – stále skvělé čtení i kresba, které si opravdu užijete.
Tak, pokud jsem u minulého dílu psal, že dochází jen k pomalému posunování a rozestavování figurek na šachovnici, tak v této knize se poměry na šachovnic zcela změnily a samozřejmě zcela jinak, než jsem očekával. Nejdříve je tedy v knize jubilejní 50. díl, který je spíše historickým exkurzem, ale rozhodně ne nedným, který osvětlí vznik Trustu a Minutemanů. A pak už se neworleanské blues smutně rozezvučí naplno a vypráví příběh nejen několika hlavních, ale i zajímavých vedlejších postav, z nichž málokdo z toho vyjde s čistým štítem. Ale s tím se v této sérii tak nějka počítá. Každopádně několik situací mne opravdu dostalo (asi jako opravdu dobré procítěné blues) a tak je z toho pro mne asi zatím nejlepší díl.
V této knize je to spíše poziční hra - pokračuje se v lehkém posunování figurek na šachovnici, ale zatím nedochází k útoku a pořádně ani nevíme, proč autoři figurky rozestavují tímto způsobem. Hlavní role v prvním příběhu z vězeňského prostředí dostávají Loop s Lonem, s nimiž jsme se již dříve setkali, a jak se dá od vězeňského prostředí očekávat, je to celkem drsné prostředí, kde se každý snaží být na vrcholu potravní pyramidy či alespoň ne úplně dole. A aby toho nebylo málo, přijde na návštěvu pan Shephard. V druhé části je hlavní figurou již také dobře známý Jack, který dostal 100 nábojů na sebe, avšak místo toho je použil jiným způsobem. A pár nábojů vystřílí i zde. Ale stále mu jich ještě asi pár zbylo do Atlantic City.
Šest samostatných povídek, takové střípky spíše vysvětlující, na první pohled moc hlavní děj neposunující, ale v dalším pokračování se předpokládám ukáže, že až tak "nedůležité" to nebylo. Jinak příběhy i kresba opětovně výborné - je až k neuvěření, kolik děje se autorům do jednotlivých povídek podařilo vměstnat, když víceméně v každé povídce je vedle hlavního příběhu vyprávěna ještě nějaká dodatečná dějová linka. Opět naprostá spokojenost.
Tak opět rozhozeno do světa pár koleček z Orloje mistra Azzarella. Kniha obsahuje několik výborných příběhů, které by fungovali i samostatně. V provázanosti na celek pak dávají na vše punc nejvyšší kvality. A konečně se nám odhaluje Trust.
Čím dál více si užívám i kresbu - pohledy z originální perspektivy, zdůraznění někde mimo centrum obrázku některých maličkostí, které jsou důležité v následujícím ději, využívání černé barvy a stínů k navození atmosféry a zdůraznění určitých detailů.
Po minulém akčním díle dochází ke zklidnění - je zde několik retrospektiv, které dávají pár odpovědí či alespoň náznaků odpovědí. A na významu ještě více roste úloha Héró, Alter, obou Beth, dr. M, Rose. No blížíme se pomalu k cíli a těch strategicky rozestavěných figurek je tam poměrně dost.
Hlavní hrdina se konečně začíná nějak vyvíjet a tím celý příběh dostává na vyšší úroveň, za což palec nahoru, na druhou stranu mi trochu vadí stále se opakující schémata v příběhu používaná
- ozbrojená skupina žen prosazujících své zájmy za každou cenu bez ochoty k jakémukoliv dialogu a
- smrt postavy, s níž se putující trojice potká a blíže seznámí.
Tak toto mne nebavilo. Možná se v dalším pokračování vše vysvětlí, ale asi se budu do dalšího čtení muset trochu přemlouvat. Kresba fajn, ale když chybí příběh, který by zaujal, tak ani ta to nemůže zachránit.
Tak jak je kresba velkým plusem knihy, tak je příběh mínusem. Ale ono u knih tohoto typu asi až tak o ten příběh nejde. Takže vypněte logiku a jen se kochejte obrázky, pak budete s knihou spokojeni.
Zpočátku knihy jsem měl pocit, že mi v tomto případě ucelený děj v minulých knihách přišel lepší než jednotlivé příběhy v tomto pokračování, ale později i díky delším povídkám se to skoro vyrovnalo. Povídky jsou plné nejrůznějších příšer (nejen netopýrů, ale i červů, pavouků a nepojmenovatrelných stvůr), nechybí v nich pěkná pointa (i když párkrát je to přece jen rychlovka) a větší či menší provázanost s dějem hlavním. Můj oblíbeny inkvizitor soudce Duvič tentokráte dostal menší prostor, ale vypadá to, že v příštím pokračování, na něž se již nyní moc těším, bude opět jednou z ústředních postav.
Kresba opět na podtrženou jedničku, ta se neomrzí a povyšuje komiksový žánr na vyšší level. Příběh mne bavil o něco méně než první kniha. Autorům se podařilo vymyslet poměrně logicky vystavěný příběh, který však v některých částech částečně ztrácí přehlednost. Kdo nemá dostatečně načteno DC univerzum, tak určitě nepochytí všechny souvislosti (kam se řadím já), naopak, kdo načteno má, tak si tento příběh o to více vychutná.
Je bych opakoval předchozí komentáře - výborná kresba a tentokráte za ní nezaostává ani samotný scénář. Sice možná trochu pomalejší rozjezd, ale celkově super příběh. S druhou částí nebudu moc otálet.
Moc takovéto melancholické čtení nevyhledávám, zkusil jsem to jen kvůli autorovi, ale Martin opět přesvědčil, že je to pan spisovatel. Jako i v jiných povídkových knihách se zde najdou slabší kousky, ale vedle toho je několik skutečně výborných povídek, které čtenáři dlouho zůstanou v hlavě a které ho donutí alespoň na chvilku přemýšlet o životních hodnotách.
Druhá serie navázala na to nejlepší z té první, a jelikož se nemusela vařit startovací omáčka, tak se jde hned od začátku na věc a celá kniha je skutečně skvělá jízda. Superhrdinské hvězdy, jak je neznáme a asi ani nikde jinde nepoznáme, občas spolu, občas proti sobě. Cap tesknící po čtyřicátých letech, Iron man až příliš holdující alkoholu, manželské a partnerské problémy téměř všech, mírový aktivista Thor, Hulk odsouzený k trestu smrti - je to ještě myšleno vážně, či je to parodie na Abvengers:)? Kdo je zrádce v týmu? Jak je to s Thorem, je opravdu mimo realitu? Co se stalo s Hulkem? Toto a spousta dalších otázek, které snad budou zodpovězeny v posledním díle. K tomu všemu se přidává výborná kresba Bryna Hitche, která je ve velkých celostránkových obrázcích pastvou pro oči.
Přistupoval jsme ke knize se skepsí, ale opravdu mile překvapila. Svěží a dobře čtivý sci-fi příběh, sice možná trochu jednoduchý, ale občas nevadí si dát něco takového.
Při čtení jsem byl jak na horské dráze - chvílemi mne kniha nesmírně bavila, především celkem originálně pojatá historie Gothamu, aby následně spadla do neoriginálního schématu, kdy jedinec (dvojice, trojice) přemůže jakoukoliv přesilu a zruší do té doby neohroženou a nepolapitelnou organizaci. Do toho se hlavní hrdinové dostanou do téměř bezvýchodné situace, která však samozřejmě bezvýchodná není. Stejně tak to bylo i s dodatečnými příběhy průměrný Nighthawk s Cinnamon, nudný Lash, skvělý T13.
Je výborné, jak autor dokáže poměrně detailně a uvěřitelně popsat reálie značně odlišných oblastí Meekhánské říše a okolí, a to včetně i různých národů a jejich zvyků (hodnoceno včetně prvního dílu). Čtenář si u každé části musí zvykat na jiné tempo, styl a náladu vyprávění a občas se prokousat popisnými pasážemi, ale o to je pak čtenářský zážitek hlubší.
Je až škoda, že po vykreslení takto různých světů nedostávají jednotlivé části ještě více prostoru. Z náznaků provázanosti a z některých otevřenějších konců je zřejmé, že mnohé věcí do sebe zapadnou až v dalších pokračováních, která u nás bohužel dosud nevyšla.
Při srovnání první a druhé knihy hodnotím lépe tu první, která byla více akčnější a dialogy mi přišly více vypointované.
Tak trochu jiní Avengers - se svými chybami trochu více lidští a zábavnější, kdy nepřítelem jsou si především sami sobě a na boj proti nějakému superpadouchovi zatím nezbývá čas. Ještě, že Ultimates mají dobré PR, které za ně všechny přešlapy vyřeší. Pobaví i odkazy na různé reálie, z nichž jsem určitě pochytil jen část. Pěkná ilustrace pak jen podtrhuje spokojenost s touto knihou.
Nevěřil bych, že s tématem odhalení identity se dá utvořit hodnověrný příběh na skoro čtyři omnibusy, a ono se dá. Autor dané téma pojal opět z trochu jiného úhlu a výborně příběh ukončil. Když jsem dočetl poslední stránky příběhu, tak jsem čekal ještě další pokračování, říkal jsem si, že takto to přece nemůže skončit, ale ono může a je to ten správný konec.
Kniha začíná výborným desaterem. Příběhy různých postav, jejichž osud poznamenal Daredevil, a které nabízejí různý úhel pohledu na DD, přičemž některé příběhy se protnou, byl pro mne nejsilnější částí knihy. Naopak s nosným příběhem nesouvisející konec s Punisherem a Spider-Manem mi přišel ve srovnání s předchozím slabší, ale rozhodně stále stojící za přečtení.
Přidalo se na akci, neubralo na kvalitě. Otázka odhalené identity se stále ještě omílá, naštěstí díky padouchům jako je Jigsaw či Kingpin - Alexander Bont, nemá daredevil moc času nad tím přemýšlet. Tentokrát se v příběhu využívá více postav z Marvelu, takže vedle tradičního Spidermana hrají důležitou roli Black Widow a Nick Fury. Výborné je využití různých kreseb k odlišení různých časových pásem, úplně mne to vtáhlo do šedesátek. Opětovně musím konstatovat - podařená série.