jasminecka komentáře u knih
Laskava knizka s krasnymi ilustracemi, tenhle styl se mi moc libi. Sve k zamysleni si tam najdou i rodice. Zaver se mi vylozene libil. I detem se to docela libilo.
Obcas jsem se zasmala, obcas zamyslela nebo dojala. Ale vysledek je tak na tri a pul hvezdy. (Jasne uvedomuju si, ze ja sama bych nenapsala ani fň, tak co mi dava pravo kritizovat...) Kazdopadne cekala jsem trochu vic, neco jako styl Autismus a Chardonay...
Kniha se mi cetla lepe nez Mortonova Alzbeta a Margaret, prestoze se obcas vyskytla chybka nebo zvlastni preklad.
Zkousela jsem dohledavat na odkazech informace, ktere jsem nasla v textu, ale casto se mi to nepodarilo. Nevim, jestli je to tim, ze by weby po zverejneni knihy obsah upravily, spatnym zdrojovanim nebo se obsah ztratil v prekladu. Nechce se mi verit, ze by autor fabuloval zdroje pomoci Chatu GPT... :D
Davam tri hvezdy, ale nejsou to upl e dpatne hvezdy. Diky cteni jsem si mimo jine uvedomila, jak narocne je dobrat se pravdy, kdyz neujaka udalost muze byt interpretovana dvema naprosto protichudnymi zpusoby.
Proc jsem ale rada, ze jsem po ni sahla - poodhalila mi, jak funguje ve Statech prumysl popularity. Vzajemne se vychvalujici celebrity, skandaly, dobrocinnost jako zpusob zviditelneni se, obchod s proslovy, funkcemi, propagaci, placene clanky s reklamou.
... jeden vyuziva druheho, aby se dostal do hledacku fotografu a na stranky novin... Vlastne ze se neda nikomu verit ani nos mezi ocima, natozpak "uprimne" vylevy o tom jak nekomu pomohlo [doplnte si - joga, jidelnicek ....].
Potesilo me, ze kniha se v zasade drzi reality - jak textem, tak ilustracemi - nektera zviratka v noci spi a jina az k ranu, kazde ma jiny pelisek, ... Navic obrazky jako by na sebe navazovaly -posouvame se se zviratky z lesa na steomy a louku, k vode a pak k letajicim.
Verse jsou nejen mile, ale i poucne - detail, ze deti nauci a rodicum se pripomene trojice koloušek-laň-jelen.
Opet vaham, jak knihu hodnotit. Nebyla vylozene spatna, jak uz nekdo poznamenaval, tak uvod byl velmi ctivy a zajimavy... ale prostredek plny detailu a jmen, skandalu, ... Jako by se autor snazil opravit pohled na kralovske sestry, akorat u nekoho, kdo neni Brit a tohle zatizeni nema, je to nadbytecne a nudne. Doufala jsem, ze se dozvim vic informaci, ale asi z jinych oblasti a mene se opakujicich.
Libily se mi fotky a detaily o Alzbete, skakani v case pri liceni Margaretinych pletek uz mene.
(SPOILER) Nekdo o knize rekl, ze by mohla mit o sto stran mene. Kdyz jsem ji videla, rikala jsem si, ze asi jo. Ale po precteni zasadne nesouhlasim. Vse tam dle meho melo sve misto. A tempo, pro nekoho horecne, pro druheho rozvlekle - pro me prijemne udrzujici zajem (no dobre, uznavam, par veceru jsem pretahla, "jen jednu dalsi kapitolku a pak uz vazne pujdu spat" - byl to kec, jako jedna ze tri nejznamejsi ceskych lzi o pivu, chich).
Dejove linky se stridaly ne kvuli lacinemu napeti, ale protoze to melo smysl pro pribeh. Postavy nebyly jednoduche a prvoplanove dobre/spatne, vyvijely se... Ocenuju, ze autorka uvedla zdroje, ze kterych cerpala, postavy beru jako takovy amalgam skutecnych lidi.
Co bych si chtela zapamatovat - jak muze vypadat odvaha, prijeti a laska, zaroven s pravdivosti a otevrenosti.
Navic si odnasim jedno aha - jak asi pro obycejne lidi a vlastne i pro kneze za totality musela byt situace narocna a neprehledna. Kolik osobni odvahy bylo potreba. V tom mi prislo skvele zaverecne dilema Janovo - podle me dobra paralela, ktera naznacuje, ze byli knezi jeho typu i za totality, kteri proste citili povolani, a tak vstupovali do statem kontrolovanych seminaru ci udelali ruzne ustupky, za ktere by je leckdo mohl odsuzovat.
O pristupu oficialni cirkve po padu rezimu k podzemni cirkvi bylo neco naznaceno. Zajimaly by me osudy tech knezi, kteri nejak s rezimem spolupracovali...
Vsechny pribehy spojuje linka matka-dcera, kdy vypraveckou je vetsinou primarne dcera. Co me fascinuje - jak se se svymi osudy dovedly ty zeny popasovat... Posledni pribeh trochu vybocuje, protoze tam je vic akcentovana role materska. Budu to ze sebe muset setrepat, protoze je to silna kava...
Mozna dobre cteni pro ty, kterym chybi srovnani, jak muze taky vypadat vychova...
Skvele, vtipne, napadite. Neskutecne me bavilo stridani rejstriku. Horak ma skvely pozorovaci talent...
Zacatek byl umorny, myslela jsem, ze knihu odlozim... Ale nakonec enbyla tak spatna.
Co se mi na knihach pani Poncarove libi, je vykresleni atmosfery doby, ve ktere se dej odehrava. O avantgarde prvni republiky jsem toho (vyjma vytvarneho umeni) tolik nevedela, proto me moc tesi, ze jsem do tehle ery mohla nahlidnout a chvili zit prave s postavami umelcu...
Knizka me nadchla! Autor vypichl klicove gramaticke jevy, se kterymi se bud potykal on sam, nebo jeho studenti. Moc me pobavila hlavni teze (parafrazuji): KEEP IT SIMPLE, protoze anglictina je jazykem barbaru :D
Dobra. Moc dobra.
Chvili depresivni, chvili dojemna. Kazdopadne napinava, ale tak hezky. Jak me uz stvaly knihy, co kombinujou dve roviny casu, ktere se na zaver se slejou, tak tady je tech rovin obcas jeste vic, ale to stridani mi nevadilo - naopak jsem byla rada, ze se zase posune kousek deje,nevadi ze jinde a jindy.
Na muj vkus trochu moc psychedelicke. Mozna kdybych knihu cetla na papire a ne jen poslouchala jako audioknihu, bude zazitek lepsi.
Libilo se mi symbolicke pojmenovavani. Zapletka byla vpravde napinava, coz je pro me klad i zapor, neb byvam naladena na spise klidnejsi notu.
(SPOILER) Porad jsem cekala, kdy prijde ten vybuch emoci z cetby, ktere popisovaly me kamaradky... a nedostavily se. Kniha nebyla spatna, ale postavy mi neprisly uplne konzistentni a uveritelne. Prirodu mam rada, ale tisic a jeden nazev ptaku a rostlin, ktere netusim jak vypadaji... pro me by velky minus.
Cast, kdy chodila s Tatem, me bavila asi nejvic. A velke plus davam za popis a nastinene dusledky pokusu o znasilneni. Myslim, ze autorka zachytila smysleni obeti i okoli velmi verne...
Právě jsem dočetla a teda nevím, komu bych knihu doporučila. Asi někomu, kdo má pár hodin času a potřebuje vypnout. Jo a třeba má rád módu. V knížce se to hemží tolika bizarními postavičkami a absurdními situacemi, které pobaví, ale zároveň jsem se v postavách od samého začátku dost ztrácela a litovala, že jsem si nezačala dělat diagram "kdo je kdo" a "kdo s kým". A tu spoustu krejčovského žargonu jsem měla chuť přeskakovat, což bohužel neumím - vždycky se bojím, že o něco zásadního přijdu...
Ackoliv me zacatek uplne uchvatil, knizku jsem mela rozectenou nekolik let. Nebyt Vavrova (https://www.vychovabezporazenych.cz/)
mailoveho maratonu, kdy jsem si cteni rozdelila, asi ji nedoctu.
Zajimalo by me, jestli kniha samotna nekomu stacila k tomu, aby koncept win-win zavedl uspesne do sveho kazdodenniho fungovani. Ja bych potrebovala jeste nejaky zivy kurz a spoustu treninku...
Z knihy/konceptu podle meho nazoru do velke miry cerpa Nevychova.
Kniha, ktera vypravi i tichem. Nekdy ZEJMENA tichem a tim, co neni receno.
Fascinujici zachyceni nejen udalosti dvacateho stoleti, ale taky promeny mentality lidi, vnimani roli, ducha doby. "Mestskych" knih uz mam na konte dost, prvorepublikovych romantickych/romantizujicich taky, ale tahle ma velkou pridanou hodnotu - pohled na vesnici, jak taky mohla vypadat a vypadala.
Knihu jsem mela doma nekolik let, nalakal me nazev, ale vlastne se mi do ni vubec nechtelo - myslela jsem, ze to bude dalsi koncentracnicky pribeh, kterych mam prectenych tak akorat. Kdyz jsem se dozvedela, ze kniha pojednava o partyzanech na Plostine, bylo jasno. O tehle kapitole nasi historie jsem toho vedela malo.
Kniha je fakt ctive napsana, napinava, vtahla me. Vzhledem k tomu, kdy ji Mnacko psal, jsem se obavala ideovych cancu, ale bylo jich tam vlastne mene, nez jsem cekala...
Pusobive. Clovek ty udalosti i mista zna a stejne se necha vtahnout do deje. Moc se mi libil styl psani, jemne budovani napeti treba pomoci kontrastu a podobnosti mezi postavami... Cast po valce mi prisla hodne na silu, proto davam o hvezdu min, ale cekovy dojem o dost silnejsi nez jsem cekala.
Doplnuji: diky tehle knize jsem si vic vsimala a PROZIVALA spolu s postavami, jak odlisna byla dana doba od te nasi. Kolik veci, dnes samozrejmych (spolecenske styky, moznosti a vnimani hudby a vytv. umeni, rychlost a zpusob sireni informaci, komunikace, technologie, ideje..., byly uplne jine. Kdyz se dnes nekdo podiva na stavbu nebo umelecke dilo, nemusi se mu zdat vubec vyjimecne. Ale kdyz si predstavime soudobou situaci, co vse (pouze) bylo bezne, co predchazelo... a co naopak pote mohlo nasledovat... Pak se kvality muzou jevit v novem svetle...
Libilo se mi, jak vede cloveka k premysleni nad tim, co od zahrady potrebuje, jak zije a co se mu libi.
(SPOILER) Ne ze by tema knihy nebylo drsne a hodno zaznamenani. Ale nejak jsem se do ni nedovedla ponorit a treba si vic uzit basne/zamysleni. Asi na me uz nefunguji vějičky typu "to jsem tehdy jeste nevedel, ze..." nebo byla na vine forma knihy - v ebooku se mi vse krom klas. textu zobrazovalo velmi male a temer necitelne...
Co ale na ocenuju, jsou dve veci:
1. Vykresleni atmosfery neduvery bylo brilantni. Mozna az prilis, nedovedla jsem prilnout k zadne z postav.
2. Vtipy! "Proc by Rumunsko prezilo konec sveta? Protoze je o padesat let pozadu." Humor cerny jak tri dny louhovana jihlavanka!
Edit: zvedam hodnoceni ze tri na ctyri hvezdy, neb i po ctvrt roce mam knizku v hlave. Doporucila bych ji vsem stredoskolakum, kteri se maji ucit o 20. stoleti. Protoze clovek muze cist a ucit se o nesvobode, nedostatku aj., ale prave s pribehem vrstevnika se muze do situace mnohem lepe vzit a ten chlad, strach a neduveru az fyzicky pocitit.