Jrsnbl
komentáře u knih
Netopýr
Jo Nesbø
Samotného mě první kniha vůbec neoslovila, ptal jsem se sám sebe zda dát šanci dalšímu dílu. Kdyby se děj druhého dílu nekonal v Bangkoku, kam jsem měl namířeno za další měsíc, asi bych ztroskotal v této sérii u prvního dílu. Naštěstí mám radost, že jsem dvojce dal šanci. Tohle je totiž nejlepší románová série, kterou jsem kdy četl, avšak první díl za ostatními značně pokulhává.
Tomík na cestách
Tomáš Vejmola
Tomíkův příběh je neskutečně krásný. Zhlédl jsem jeho videa na YouTube, byl na dvou přednáškách a v neposlední řadě přečetl i tuto báječnou knihu. Text je jednoduchý na přečtení, příběh naprosto úžasný. Vše je ještě doplněno o roztomilé ilustrace, u kterých se čtenář mnohdy zastaví. Doporučuji.
Náhradní život
Lidija Dimkovska
Prvních šest měsíců letošního roku jsem strávil studiem na univerzitě ve Skopji. Přes léto jsem se myšlenkami sem tam v hlavním makedonském městě ocital. Nestačilo to. Potřeboval jsem Skopji cítit více. A když jsem v naší městské knihovně v Žatci objevil tuto knihu, doslova jsem žasnul. Ani jsem nečetl, co je obsahem, viděl jsem, že děj je zasazen do Skopje na úskalí velkých změn po celém regionu. Musel jsem po tom sáhnout a příběh doslova zhltal.
Asi nejdojemnější kniha tohoto roku. Opravdu ojedinělý příběh plný tragédií, ale sem tam i radostí. Doporučuji všemi deseti. Mimo příběh a vyobrazení postav mě velice bavilo pozorovat, jak hlavní hrdinové chápají politické změny, které se postav nepřímo dotýkají - rozpad Jugoslávie, vyhlášení nezávislosti Makedonské republiky, konflikt o jméno s Řeckem, makedonská "občanská válka" či "symbolický útok" na dvojčata. :) Boží!
Návrat ruského Leviathana
Sergej Medveděv
Ačkoliv je kniha napsána roku 2018 a popisuje události předešlé, nelze nevidět jistou paralelu s dnešní dobou. Protože Rusko roku 2018 i Rusko roku 2024 jsou Ruskem Vladimira Putina. A je docela jedno, zdali se zrovna řeší sestřelený malajský Boeing, olympiáda v Soči, invaze v Krymu, anebo full-on ruská invaze na Ukrajinu, Prigožinův pokus o puč a nebo bůhví co dalšího nás v Rusku ještě v následujících letech čeká.
Medvěděvova sonda do ruské společnosti a novodobé ruské historie nám dává příležitost pochopit, proč jsou tyto události možné, a do jisté míry i očekávatelné. Doporučuji k přečtení. Stále, alespoň dle mého názoru, aktuální.
Afterdark
Haruki Murakami
Jednou za čas na mě přijde jakési Murakami období, kdy mám neskutečné nutkání všeho zahodit, a ihned se vrhnout na něco z Harukiho tvorby. A toto nutkání na mě přišlo právě dva dny zpátky, kdy jsem se vrhl na Afterdark.
Nelituji. Tajemno, magično, nadpřirozeno. Tak jak to čtenář od autora žádá. A já nevím, zdali to mám tak jen já, ale Murakamiho si rád čtu při jakési existenční krizi a osamění, kdy přemítám o mém životě, zdali jsem dost dobrý, a co mají znamenat ty události, které se mi v poslední době dějí. Z jakéhosi důvodu mi čtení vždycky pomůže. Postavy v těchto dílech totiž většinou řeší něco podobného - osamění, váhání, vypořádání se s minulostí... a přijde mi tak snazší reflektovat můj případ na příběhu jednotlivých postav.
Každopádně Afterdark fajn!
Přiznání taxikářů
Jiří Němčík
Knihu jsem přelouskal za jeden večer. Natolik mě do sebe vtáhla, že jsem se vskutku nemohl odtrhnout. Neměl jsem úplně nejlepší den, a potřeboval jsem si nad něčím vydechnout. Přiznání taxikářů mi k tomu dopomohlo naprosto skvěle.
A samozřejmě se nejedná jen o taxík. Kdo očekává, že obsah knihy je chladným popisem osob, cesty z bodu A do bodu B, tak bude asi zklamán. Jedná se o osobní deník člověka. Člověka, který má pocity, naslouchá a pozoruje svět okolo sebe. A mimo jiné dělá taxikáře.
Je mi jedno, jestli některé příhody byly přitažené za vlasy, nebo nikoliv. Myslím si, že hlavním cílem podobně laděných knih je to, aby se člověk pohodlně usadil na gauči, uvařil si kávu a ponořil se do světa úplně jiné osoby. A to se v mém případě podařilo. Tudíž nemohu dát jinak než pět hvězdiček. :)
Jako bys jedla kámen
Wojciech Tochman
Velmi silná kniha reportáží z pera polského novináře Tochmana. Vzhledem k tomu, že mě státy bývalé Jugoslávie velice zajímají a fascinují, je třeba si připomínat i zrůdy válek z 90. let, které formovaly hranice dnešních států. Bosna si toho tehdy zažila nejvíce. A (některé) tamní muslimské matky, sestry a dcery, manželky dodnes doufají, že někdy objeví ostatky svých nejbližších.
Doporučuji.
Námořní slepota
Michael Romancov
Vzhledem k tomu, že jsem studentem politické geografie, jméno Romancov slýchám v českém prostředí častěji než cokoliv jiného. Díky vánoční pauze jsem měl po delší době možnost číst něco, co bych si vyloženě přál. Konkrétně se jednalo právě o Námořní slepotu, kterou jsem měl vyhlídnutou již poměrně dlouho.
Jakožto občané vnitrozemského státu občas zapomínáme na to, jak vodní plocha v podobě světového oceánu ovlivňuje dění a ekonomicko-politický vývoj. Autor nám v tomto případě dává možnost se na tento fakt rozpomenout. Od Kryštofa Kolumba po uvíznutí kontejnerové lodě Ever Given v suezském průplavu. Romancov dobře zasazuje jednotlivá témata do širších souvislostí a věřím, že by je tímto jazykem dokázal pochopit i laik.
Díky. Bylo to fajn. :)
První osoba jednotného čísla
Haruki Murakami
Rozhodně se nejedná o knihu, které bych zařadil z Murakamiho tvorby mezi pomyslný vrchol. Má ovšem své kouzlo. A tím je forma psaní.
Po většinu díla totiž víceméně netušíte, zdali se Murakami vypisuje ze svých realistických zážitků, což u jistých povídek při typických magičnostech není nejspíše možné, nebo autor fabuluje. Pravda bude ovšem někde mezi tím. Haruki se tu ohlíží za tím, co kdysi dávno bylo. Každá povídka se nachází z časového hlediska vypravěče v dálné minulosti. A otázkou zůstává, nakolik se jedná o Murakamiho autobiografii a fikci.
Co se týče povídek, které se mi z této sbírky líbily nejvíce, rozhodně mohu zmínit With the Beatles, Smetanu a Zpověď opice z Šinagawy. Tyto tři si dozajista uchovám v paměti po další týdny. Tím nechci hanit ty zbylé. Každá z nich má své kouzlo. Až tedy na jednu. Básně o Yakult Swallows mi doopravdy nesedly. Murakami se v nich vypisuje ke své vášni k baseballu. A to já beru. Každý má nějakou svou vášeň a je pro mě fascinující vidět, že pro autora je to zrovna tato hra. Ale jeho milostné vyznání k tomuto sportu nebylo pro mě.
Fotbalová válka
Ryszard Kapuściński
Tak tohle byla naprostá chuťovka. Název Fotbalová válka může být pro čtenáře trochu zavádějící, neboť té fotbalové válce mezi Hondurasem a Salvadorem je věnována jen a pouze jedna kapitola. Zbytek se týká jiných převratných událostí z afrického kontinentu, Latinské Ameriky či třeba Blízkého východu.
Dneska vidíme, co se děje po všech koutech světa víceméně nepřetržitě. Informací máme přehršel. Tehdy tomu tak ovšem nebylo. A zahraniční korespondent měl výsostné postavení - sledoval, co se děje ve světě jako první. Kapuściński tak měl tu příležitost pozorovat rozpadající se koloniální impéria, tureckou invazi Kypru, boje mezi Sýrií a Izraelem, konflikt o Ogaden... a mnoho dalšího!
Prostě neskutečná pecka, kterou vřele doporučuji!
Donské povídky
Michail Alexandrovič Šolochov
Tak tohle byl absolutní masakr. Chladné příběhy z dob nám vzdálené nás nutí zamyslet se nad tím, do jaké míry nás vůbec politika ovlivňuje. Šolochov se zaměřuje na osudy venkovanů, které rozděluje jejich vztah k Říjnové revoluci. Kdysi milí sousedé se stali ze dne na den nepřáteli a dialog rázem nahrazuje kudla.
Něco tak drsného jsem dlouho nečetl. Povídka Červotočina mě obzvlášť dostala na kolena tím, jak byl její konec absolutně nepředvídatelný. Nebo respektive předvídatelný byl, ale člověk si jej nechtěl připustit.
Donské povídky doporučuji přečíst všemi deseti!
1Q84: Kniha 3
Haruki Murakami
Řekl bych, že možná i nejlepší zakončení spletité cesty dvou duší, do jejichž příběhů a překážek se v knize číslo tři připletla i postava detektiva Ušikawy, jenž do příběhu přinesla naprosto zajímavý, a přitom nepostradatelný úhel pohledu.
1Q84 jako celek je masterpiece. Za mě si jej dokonce dovolím označit i za Murakamiho nejlepší dílo.
Odepsaný
Osamu Dazai (p)
Naprostá nepochopenost. Ignorance, bezcitnost. Hlavní hrdina nemá v lásce společnost a hlavně její zvyky. Bojí se však hrát proti jejím pravidlům. Bojí se vlastně vůbec? Není mu vše náhodou úplně jedno? Józó prakticky v životě nechtěl ničeho dosáhnout, nikdo ani nic ho nedokázalo zabavit na delší chvíli, a tak jen popíjel alkohol, kouřil cigarety, semtam nějaký románek, a takhle stále dokola. Že to je cesta k zatracení, to si Józó uvědomoval. Nijak se jí však nebránil. Života si neužíval.
Autor, který má hodně dost podobný osud hlavní postavě, dokonce bych si dovedl troufnout říci, že postava je do jisté míry jeho možným alteregem, tohle dílo psal v psychicky nejbolestivějším období jeho krátkého života. Dílo totiž bylo vydáno posmrtně. Muž s pseudonymem Osamu Dazai spáchal sebevraždu.
Generál mrtvé armády
Ismail Kadare
Vzhledem k tomu, že v Albánii trávím celý měsíc, rozhodl jsem se trochu ponořit do místní literatury a kým jiným začít než tou největší figurou, Ismailem Kadarem.
Měl jsem štěstí, že v městské knihovně Vlorë mají dokonce dva Kadareho výtisky přeložené do angličtiny, jedním z nich byla právě kniha Generál mrtvé armády.
Musím přiznat, že jsem nic podobného nečekal. Náhled do historických dějin italské okupace země za druhé světové války nám přináší generál, který po dvaceti letech od bojů přijel do té chudé nekulturní země plné barbarů posbírat ostatky vojáků, kteří za Itálii tehdy položili život.
Generál si ovšem hodně brzy začne uvědomovat, že ztráty na životech byly i na druhé straně. Svědomí jej dostane poměrně rychle. Je to k zbláznění.
Povídky
Franz Kafka
Sbírka krátkých příběhů, úvah a povídek z pera Franze Kafky. Řekl bych, že každý z nás, čtenářů, jeho jméno někdy slyšel. Velká část jej i četla. Málokdo však pochopil.
Mně však nevadí, že v mnoha povídkách jsem absolutně nechápal, co tím chtěl autor říci. Mně bavilo číst text, který působil jako hlavolam, jenž jsem se snažil rozebrat. Třeba jsem jej pochopil, třeba ne. Hlavní je, že kniha čtenáře zaujme, což se v mém případě stalo.
Navíc je ve sbírce i Proměna, která dodnes patří mezi mé nejoblíbenější povídky vůbec!
Zlatí úhoři
Ota Pavel
Vzhledem k tomu, že jsem před pár měsíci četl Smrt krásných srnců, měl jsem jistou představu o tom, jak budou Zlatí úhoři vypadat. Pár povídek ze Smrti krásných srnců se v knize dokonce vyskytují, takže to bylo pro mě do určité části i takové opáčko. To mi ovšem vůbec nevadilo.
Tenhle Pavlův (Popperův) titul toho v sobě ovšem nese více. Autor se vzpomínkami znovu vrací do svého dětství a hlavní postavou se tak stává jeho otec, Leo Popper. Tak krásně, jak Ota popisuje vztah a obdiv ke svému otci je pozoruhodné. Věřím, že si každý otec tajně přeje, aby o něm jeho potomek napsal něco podobného.
Prostředí Berounky, Buštěhradu a Křivoklátska na nás dýchá čerstvým vzduchem. Ač rybaření bytostně nemusím, Pavel to popisuje tak krásně a lahodně, že i přesto, že maso vůbec nejím, mě do jisté míry nutí koupit si prut a jít něco ulovit. Tohle samozřejmě myslím s nadsázkou. I tak je ovšem na textu znát, že autor píše o něčem, co naprosto miluje. To se pak čte všechno jako jedna báseň.
Zlatí úhoři jsou klenotem české literatury. Leo Popper je alfa.
Purpurový ibišek
Chimamanda Ngozi Adichie
Knihu jsem objevil díky čtecí výzvě. Autorka v něm popisuje reálie života rodiny ve vyšších kruzích nigerijské společnosti.
Je naprosto smutné, že se autorům ze "zemí třetího světa" nedává vůbec prostor na literárním poli. Přitom jsou to právě jejich díla, ze kterých by si společnost měla brát ponaučení a snahu změnit něco, co je mnohými přehlížené.
O čem mluvím, když mluvím o běhání
Haruki Murakami
Kniha o běhání. A možná i něčem jiném. ;)
Taková sonda do duše Harukiho Murakamiho, kterou je hodno přečíst.
Svědkyně ohně
Lars Kepler
Tak tomuhle já říkám detektivka se vším všudy! Rychlý a napínavý spád, zapeklitý případ a neskutečný Joona Linna, o kterém se dozvídáme jeho těžkou historii. Za mě zatím nejlepší díl série. ;)
Eko průvodce aneb Planetu B nemáme
Karolína Rathousová
Kniha podává zdrcující fakta s doprovodným řešením co a jak dělat lépe. Kéž by si titul přečetlo co nejvíce lidí, to by se tu krásně žilo. Planetu B totiž nemáme.