Kaja1 komentáře u knih
Vy mi dáváte pane Vašíčku, teď budu chodit po těch našich Beskydech s velkou obezřetností, a čekat kdy na mne vykoukne nějaký ten pohanský bůžek. Jen ti Rusi tam nemuseli být
Bylo to deprimující čtení. Nic není černobílé, Gerta měla opravdu těžký život. Je mi smutno z toho jak se naši "osvoboditelé" chovali k ženám a nejen ti, i vlastní si přihřáli polívčičku. Překvapilo mě kolik Němců, žilo před válkou v Brně. Kniha stojí za přečtení, jenže ji určitě nepřečtou ti, co by měli.
Je to takový psaný dokument, který ve mně bude ještě dlouho odeznívat. Nedovedu si představit,že bych takhle strávila své stáří, ale nejhorší je, že tak žijí i jejich děti a vnuci. Tak bohatá země jako Amerika a nedokáže se postarat o lidi, kteří celý život pracovali, neexistuje žádný záchranný sociální systém. Jsem ráda za svou malou zemi uprostřed Evropy, i když se mi mnohdy něco nelíbí.
Je to pohádka, ale sedla mi přesně do mé nálady. Irsko je nádherná země, která určitě stojí za návštěvu.
Případ viděný očima terapeutky. Bylo to zajímavé, i když těch psychicky narušených, bylo až dost. Je to čtivě napsaný thriller.
Mě kniha moc bavila, nepostrádala napětí. Střídání dvou časových rovin, propletené osudy všech hrdinů, špionáž, četlo se to samo. Zajímavé, že když ztratíte paměť, některé věci nezapomenete a děláte je instinktivně. Zkrátka Follet umí.
Spíš než detektivka to byl příběh o přátelství dvou žen, které se sobě v průběhu let odcizily.
Je to jako dokument té strašné doby.
Je dobře, že existují spisovatelé jako paní Lednická, kteří nás nenechají zapomenout na všechny hrůzy, které se za války staly. Tak si říkám, kolik takových příběhů zůstane nedovyprávěno.....
Musím říct, že se mi kniha, kvůli vloženým dopisům, přepisům různých dokumentů nečetla lehce. Četla jsem pomalu, aby mi neunikly návaznosti na děj románu. Osudy řeholnic byly opravdu nelehké, režim si s nimi nepěkně zahrával, snad se jim už teď blýská na lepší časy. Ale jak člověk vidí, všechno je to v lidech. Kde se to zlo v nich bere, člověk to nechápe. Rozhodně paní Tučkové patří dík za to, že tuto problematiku přiblížila nám, svým čtenářům.
Není to lehké čtení, už kvůli velkému množství postav, které se přelínají z jedné země do druhé. Ale přečtení určitě stojí za to. Díky Follettovi objevuji krásu historie.
Je to naplnění života, slézt všechny hory světa, ztratit rodinu, vztahy vám nevychází, protože hory dostanou vždy přednost, toť otázka. Ale nesoudím, každý máme možnost volby.
Tentokrát mě děj knihy nějak nevtáhl.
Bylo tam velké množství postav, většina na straně nepřítele, až jsem si říkala, zda zbude někdo, kdo ty lotry zatkne. Zdá se mi,že Minier si vybral svou slabší chvilku, no nicméně se budu těšit na další Servazovy případy.
Tak nevím, severskou, mrazivou krimi si představuji jinak. Nějak mi tam chybělo napětí. Jinak prostředí ropné plošiny bylo zajímavé.
Krásná kniha plná pěkných myšlenek. Zkrátka k životu patří omyly a někdy se musíme rozhodnout ať už dobře nebo špatně. Ale je to jen náš život a je na nás jak ho prožijeme i bez půlnoční knihovny.
Bylo to napínavé až do konce. Krásný závěr, politika mi nevadila.
Chtěla jsem nějakou oddechovou, a ta to tedy nebyla. Myslím, že Nataša řešila všechno a nic. Syny měla dva, ale ten jeden jakoby nebyl, no rozhodně to nebyla standartní rodina a vztahy v ní.
Při čtení této knihy v této době jsem si uvědomila jak různě lidé přistupují k lidem, kteří k nám přichází ze zemí zasažených válkou. Na Syřany se žádné velké sbírky nekonaly a málokdo by si je vzal domů. Přitom válka je poznamenala stejně ne-li hůř než Ukrajinu. Je to silný příběh, ani si nechci představit ty hrůzy, které lidi nutí odejít ze své domoviny a ty lidské hyeny, které jim údajně "pomáhají" . Kniha stojí za přečtení.
Krásná kniha, drsná historie města Kingsbridge ukázána na životě několika postav. Ještě dlouho budu mít v hlavě Merthina, Caris, Gwendu a mnohé další. Těším se na to, co mi přinese třetí díl trilogie.
Po knize jsem sáhla, poněvadž jsem byla zvědavá, jak píše moje oblíbená spisovatelka cestopisů o něčem jiném. Bylo to čtivé, zajímavé téma, nicméně mnohdy jsem se v dialozích ztrácela, nevěděla jsem, co která hrdinka říká.
Tak to by měla být povinná četba. Je vidět, že Rusko své praktiky nikdy nezměnilo a zřejmě ani nezmění.