kaja77 komentáře u knih

Štěpán ohromující, báječný, statečný, zodpovědný.... neskutečně jsem mu fandila. Jeho mámu, opuštěnou, nemocnou, vyčerpanou... té mi bylo velmi líto, nejhorší podstavou byl otec hipster Hynek. Takový šmejd, takový bídák a zrádce. To bylo selhání rodiče na plné čáře. Je mi nesmírně ouzko z toho, jak byl ten příběh děsivě reálný....

10 26.06.2021

Zulejka to byl zážitek. Skvělý zážitek. Nádhernou obálkou počínaje, neskutečně silným příběhem konče. Příběh o tom, jak Zulejka sama sebe našla, a to i přes šílené podmínky, které v sibiřském vyhnanství panovaly, mě opravdu zaujal. Zulejka měla chudinečka z domova takovou "školu poslušnosti", že pro ni pracovní tábor nebyl po stránce nesvobody moc velkou překážkou. Doma byla zvyklá slýchat, že je líná, neschopná, pomalá, hloupá, v lágru ocenili její mírnost, ochotu, osmělila se, objevila sama sebe. Moc se mi líbí, jak autorka vkusně a vhodně do textu dokáže vložit poetický popis okolní krajiny,přírody, atmosféry.... krása. A doporučení pro dnešní mladé dámy, které žehrají na své tchýně, protože jim třeba radí ohledně péče o dítě ....pomyslete na tchýňku Zulejčinu a z té vaší bude rázem učiněná kamarádka.....kniha mně přivedla i k průzkumu geografie Ruska a ta rozlehlost je teda vážně neskutečná síla. Představa, že člověka vysadí na břehu řeky na Sibiři...a ty si člověče nějak dej rady je opravdu strašidelná.

10 05.04.2021

Taková mírumilovná a lákavá obálka a uvnitř taková řezničina. Bylo to fajn, mělo to spád a vzhledem k tomu, že běžně nejsem konzumentem trillerů a detektivek, jsem se místy i dost bála. Celkem mně teda zarazilo, že takové šílené zločiny vyšetřuje partička, která běžně nahání krávy na silnici...u nás by povolali mordpartu nejmíň z kraje :) ......a možná i z Prahy:) :)

10 31.10.2020

Nějak jsem se do knihy"vžila" a měla jsem až "husinu" při představě, že v takových nelaskavých a stresujících poměrech mohou žít lidé. A to děti i manželé.brrr. manžele mají možnost volby a úniku... ovšem dítě ne.šilene. ke knize jako takové:moc se mi líbil styl kapitola současnost, kapitola minulost a to pěkně na střídačku. Velmi mně zaujalo i zajímavé propojení minulosti a současnosti tim, že slova, kterými kapitola končila ta následující kapitola začínala.originalni a symbolické. Jak měl někdo níže připomínku že měl pocit,jako by četl životopis -v podstatě ano, ale moc se mi to líbilo.

10 16.06.2019

ta kniha má sice 800 stránek a už jsem jí četla dvakrát... ale prostě nemohla jsem si pomoct, přečetla jsem potřetí. to je takový relax to je taková radost. já ji prostě někde musím sehnat i v papírové podobě (úprava po letech:už ji mám, vydala ji Jota 2022)... jak někdo níže kritizuje nudný začátek..nee to není nudný začátek. to je právě lahůdková dokonalost z toho přímo sálá to horko, ta šílená "díra" jako je osada osamělá holubice a tak...

10 03.11.2018

Žitkovské bohyně jsem hltala. Bavilo mně i to některými kritizované hrabání v archivních materiálech. Bavilo mně to prostě celé.

10 03.01.2018

je neuvěřitelné jak byla spisovatelka mladoučká, když knižku napsala. a taky se mi nechce věřit tomu, že je češka a není mongolského původu. je to perfektní. všechno jsem jí věřila a to řešení knihy - každá kapitola je popis událostí očima jiné ženy z rodiny je prostě super. můj šálek kafe. díky za zážitek

10 03.06.2017

Co jsem to jenom přečetla? Trocha historie, trocha magie, spousta pozorování přírody na jaře, v létě, v zimě.... člověk má skoro pocit, že taky zahlédl toho lesního soba a jezevce. Prostě super. Chvíli si čtete vyprávění, povídku, popis přírody , pak soukromé dopisy mezi přítelkyněmi, potom deník. Pestré, zajímavé. Moc moc se mi to líbilo. Chvílemi jsem byla zděšená z hladomoru a bídy, který kniha popisuje, za pár kapitol se člověk cítil jak při čtení Dětí z Bullerbynu a viděl jahodiště a všechny ty borůvky a morušky kolem :) příběh kukačky Otilky s dědečkem...krása, která chytala za srdce. Ovšem co mě opravdu nadchlo byla představa všech těch map, které tvořil Ante. To bylo pro mě tak zajímavé.
Wow kopíruji malou ukázku: "Nejpodivuhodnější ze všech byla nejspíš mapa, na níž Ant zachytil zimní cesty. Ne cesty, které v zimě využívali místní lidé, ale ty, kudy se ubírala sama zima, když přicházela a když odcházela. Místa, kde se ze všech nejdřív udělalo chladno, kde se mráz do kraje zakousl poprvé a kde naposled. Kde nejdéle ležel sníh, třeba až do května nebo do června. V opravdu těžkých letech. Po zimní mapě vytvořil mapu pro jaro, pro léto a pro podzim. Zkoumal, kde se překrývají, kde už nastává jaro, zatímco jinde trvá zima.... Ant označil, kde nejdřív praskají ledy, kde slyšel první vlaštovku a kde nejčasněji vykvétají sasanky. Na letní mapu zakreslil nejlepší pláže ke koupání, skokanskou věž a místa, kde se pořádaly zábavy. Zakreslil, odkud na Nevabacce brali břízky na oslavy slunovratu, kde nejkrásněji kvetly jeřáby a kde přesně si vlaštovky pod střechou chléva stavěly hnízda. I to, kam během červencové bouřky udeřil blesk, kde nejrychleji dorůstala tráva a kde mohli jako první mlátit žito."

9 14.03.2025

Já dávám plný počet a přiznávám se, že mě úhel pohledu a poetický popis všedních věci paní spisovatelkou totálně dostal (třeba když vyjmenovává co všechno má v srsti pes Voss, co všechno je nasbíráno v koberečku, popis k čemu všemu slouží v domě třeba mísa).. prostě po té poetické stránce, tím neskutečným smyslem pro detail a nimráním se v různých maličkostech, zvucích apod., kterých by si běžný smrtelník ani nevšiml, mě paní Sara úplně nadchla. To byla prózobáseň :) nad co se mi tedy nepodařilo povznést byl ten naprosto rezignovaný způsob života Cinky a Acha. Být tak vypnutý, tak neskutečně mouchysněztesiměoidní...uf. reálně bych měla problém respektovat jejích životní styl a přístup. Každopádně knihu jsem četla poměrně dlouho, i když má jen málo stran, ale ten nedostatek jakéhokoli děje, jen poetický popis zvuků domu, okolí, postupného chátrání věcí atp. se nedá číst na jeden zátah.

9 05.10.2024

To bylo tak příjemné čtení. Celá trilogie byla fajn, mě se tedy asi nejvíce líbil ten 1.dil kyselé třešně, ale stejně to byla radost těšit se na čas nad knihou. Mína měla mega štěstí a k tomu skvělou povahu, všichni ji měli rádi a všichni o ni stáli - takové štěstí všichni nemají.

9 20.08.2024

V podstatě každá povídka v knize mě zaujala, každá byla krásná, zajímavá, téměř až poetická, místy jsem byla až dojatá. Tvorba p. Štiftera, jeho sloh, volba slov a celková atmosféra v knize je vyloženě "my cup od tea". Autorce obálky velký potlesk. Prostě krása.

9 11.03.2024

Knížka byla velmi čtivá, téma velmi aktuální. Shodou okolností se mi na FB denně nabízí videa, kde nějaká američanka natáčí své dítě od doby,kdy začalo ochutnávat první jídlo. Předpokládám, že chce ukázat, jak její dítě dostává pestrou stravu. Kniha mě inspirovala profil toho miminka v jídelní židličce zkoumat víc...no, přemýšlím, proč se zrovna na tohle lidé se zájmem koukají... krásné miminko, jídelní židlička, talířek rozděleny na 4 části a v každém videu vždy holčička dostane barevné jídlo. Fanoušků má spoustu...nevím co je zajímá, snad to,že je holčička krásná, že jí sama, nebo snad co si vybere k jídlu jako první(ovoce, vajíčka,lívanečky), někdy se legračně upatlá atp.... je to vážně hodně zvláštní že tohle miminko už x měsíců jí před kamerou. Co si bude holčička myslet až bude brát rozum...

9 16.02.2024

To co u nás nastalo po druhé světové válce byl tak nepředstavitelný hnus, chaos, jed a bezpráví, že našinec, který se s tímto setkává jenom v knize skoro nevěří, že takto mohli opravdu lidi existovat. Rodiče mé babičky byli zrovna ti sedláci, kterým JZD zabavilo pole ale všechny krávy zůstaly ustájeny doma v chlívě. Seno bylo zabaveno, na louku praděda kosit nemohl - byla JZD a tak neměli krávy čím krmit... jen poslouchali krávy, které měli rádi, které měly svá jména atp. jak řvaly hlady. Měli ale předepsané odvody na mléko a máslo, které po nich požadovali. Babička r. 1928 mi to vyprávěla x krát a pokaždé byla naprosto dojatá, zničená jak ji přemohly emoce. Příběh v knize je sice fiktivní, postavy vymyšlené, ale ono se to lidem opravdu dělo. Jen už je to pro nás hodně dávno a máme pocit, že to je taková literárně filmová záležitost, ne realita

9 30.08.2023

Kniha se mi moc líbila, vyloženě to je můj šálek kávy. Porci páva bych si tedy na pavích hodech určitě nedala :) ale jinak bylo vyprávění o vesničanech žijících v období první republiky moc fajn. Zaujala mě ta barevná typologie, kterou provozoval malíř, pak vlastně i Jeník, který čaroval s květinami. Celé to vyprávění na mě působilo tak poeticky, laskavě, mile, řekla bych, že místy až tajemně. Některé věci byly jen naznačené, ponechané na fantazii čtenáře a to někomu nevyhovuje, mě to třeba takhle baví. Těším se, až si od autora přečtu další knížku.

9 14.02.2023

Tak navodit pocit šera, chladu, úzkosti, únavy, nedůvěry, ohrožení apod. Se Rutě Sepetys vážně povedl. Všechno jsem ji věřila a skoro to i citila...Nepředstavitelné podmínky života běžných lidí (těch 8 stupňů v bytě, spaní v kabátě, hodinové fronty na cokoli, nedůvěra mezi lidmi i v rámci rodiny) no strašné. Nejhorší je, že to nebyla fikce. V Rumunsku to opravdu tak bylo

9 31.10.2022

kniha mě velmi zaujala. přesně jak to mám ráda byl děj popsán z pohledu jednotlivých účastníků, tzn. část knihy očima manželky, část knihy očima manžela a potom pohled na věc očima jejich dětí. Z počátku mi bylo velmi líto ženy Vandy, doprošovala se, vyčítala, ponižovala, zůstala opuštěna s dětmi bez příjmu, manžel chytil druhou mízu, najednou chtěl být svobodný, volný, ženu i děti vytěsnil, pár let je dokonce ani neviděl. Postupně začal cítit vinu, k rodině se nakonec vrátil, ovšem pak nastoupily výčitky, teror, msta a manipulace ze strany ženy. A to byla síla, on schlíplý, ona "na koni" a šikanovala celou rodinu, vyčítala, doslovně terorizovala. Děsivé bylo jak svoje negativní pocity a ublížení ventilovala přes děti. a jak taková rodinná atmosféra poznamená potomstvo, jaké z nich udělá citové mrzáky, to je prostě příšerné. Naprosto děsivé a bohužel totálně reálné

9 30.06.2022

Příběh Grace se mi velmi líbil. Je super, jak se autorce povedlo zachytit ducha doby a názory tehdejší společnosti. Postava Grace mě velmi zaujala pozornými a citlivými popisy přírody a postřehy ze světa, který ji obklopoval (na dívku pocházející z takových podmínek jako ona a pohybující se v prostředí jako ona až neuvěřitelné) a v protikladu k tomu mě děsily "naprosto věcné až hrubé postřehy např.k častym těhotenstvím matky, ke krájení mrtvol apod." Nejhorší pro mě byl paradoxně popis automatické stloukačky na máslo poháněné psem v kleci...to jsem až měla husinu. Každopádně kniha se mi moc líbila, několik pasáží bylo drobet hůř stravitelných (zdlouhavých) např. dopisy odborného charakteru ... ale jakmile se dala Grace do vyprávění, byla to čirá radost číst. Velmi mě pobavily dopisy matky Dr. Jordana, kterými odpovídala zhrzené a zamilované bytné...to jsem se vážně zasmála...tolik ohavných jízlivostí zabalených do zdvořilých frází...to bylo umělecké dílo :) Knihu doporučuji jako super čtení.

9 25.09.2021

No teda... nejvíce mě zaujalo, že většina postav v románu skutečně existovala, že Alicina síť opravdu patřila k těm nejpřesnějším a nejspolehlivějším špionům v době 1.sv.valky... čtivá kniha, kde člověk objeví zase nové informace, o kterých neměl tušení.

9 02.05.2021

Kniha mě velmi zaujala. Julii i Agnes jsem převážně litovala... vzhledem k tomu, že jsem v roli matky puberťáka, pokoušela jsem se představit si, jak bych situace řešila já... bohužel se dobře teoretizuje a mnohem hůře realizuje v praxi...celou dobu mi při čtení bylo přímo ouzko.vsechno bylo prostě špatně. Ta holka se necítila být milovaná. Bylo mi jí tak líto....Ach jo

9 14.03.2021

Dočetla jsem před chvílí a mám ještě pořád husinu. Místy jsem se bála číst dál, co příšerného se ještě dozvim a co ubohou Zuzanu ještě potká. Některé situace v knize jsem musela prodýchat dle rady Zuzaniny matky.Styl psaní a ty věty působící jako výstřely ze samopalu, tomu všemu dodávaly ještě větší grády.

9 06.01.2021