kamibe komentáře u knih

Vybráno k dodatečnému dokončení ČV 2018, k velké spokojenosti posloucháno načtené panem Lasicou. Teprve z jednoho komentáře se dozvídám, že kniha obsahuje kromě dopisů ještě také další autorovy myšlenky. Takže bych měla ještě kouknout do knihy. To ráda udělám.

1 21.04.2022

Poslechnuto v podání tří žen - skoro jsem místy nedokázala u poslechu něco dělat, jen jsem sledovala, jak děj pokračuje. Jak věrohodné! A čtenář, který aspoň nějakým způsobem podobné zkušenosti zažil alespoň nějakým minimálním způsobem, tohle může sledovat skoro s odporem. A příběh samotný - jak smutné, jak beznadějné.

12 15.04.2022

Vybráno do ČV. Na jednu stranu hezké vylíčení vzájemné pomoci, kterou si dokážou lidé prokázat ve chvílích nouze, na druhou stranu vylíčení nezměrných hrůz, které si dokážou navzájem provádět opravdu jenom lidé. Jestli je něco vzdáleně podobného mezi zvířaty, něco jako že moci se chopí ten, kdo přemůže protivníka, pak si to lidé dokázali rozvinout do nevídaných rozměrů, kterými si navzájem velmi škodí. Na těle i na duši.

5 13.04.2022

Tuhle knihu si budu pamatovat dlouho. Pro mne byla velmi, velmi krásná. Jsem ráda, že jsem ji objevila, za to děkuji ČV. A s velkou chutí si ji tam zařazuji.
Moc se mi líbí, kolik růzností je v knize díky tučňákovi zmíněno a jak hodně zasahuje i do lidských vztahů. Jak mě potěšil výborný obrat v životě studenta Diega! A možná bychom se mohli od tučňáka Salvada přiučit něco o naslouchání :-)
Popisy celé záchranné akce i chování tučňáka, potom i jeho plavání v bazénu a toho, jak si opečovává svoje peří a jak projevuje radost a nechá se hladit a drbat, porovnávání prostředí různých zoo a nakonec rozřešení první otázky, to všechno je tu napsáno docela obyčejně, ale četlo se mi to hezky, čtení jsem si šetřila a vždycky se na ně moc těšila, dělalo mi několikatýdenní další potěšení v životě.
Mnohým čtenářům jistě také leží na srdci to, jak my lidé se svým okolím a celou přírodou zacházíme, tak by bylo moc dobré, kdyby si tuto knihu přečetli i ti, kteří se na podobných koncích některých živočichů podílejí.

10 11.04.2022

Tuto knihu jsem absolvovala při báječném poslechu Marka Holého. Je to výborně sepsaný příběh, v němž se postupně otevíraly různá zákoutí a autor mě dokázal až do konce udržet v napětí. Nijak mi nevadí, že jsem se jen domýšlela přesná slova, za něž se Ben tolik odsuzoval, a také bylo příjemné, že to všechno dobře dopadlo.

6 10.04.2022

Vybrala jsem si ji do ČV a nelituji. Zvolila jsem poslech - je velmi vydařený. Kromě jímavého příběhu, který se týká především vztahů v rodině, lpění na tradicích a klopotné komunikace, se dozvím také něco málo o samotné nigerijské republice. V příběhu se střídají výpovědi jednotlivých postav, takže se ledacos o někom dozvíme dřív, než se to donese postavě další. Nejvíce mne upoutal fakt, že když v takové rodině nedá nevěsta do dvou let manželovi dítě, je v podstatě zavržena a muž si přivede další manželku. Tomu se však hlavní hrdinka příběhu radikálně postaví, a i když si protrpí své, je fajn, že konec je příznivý pro ni a patrně i pro celou její rodinu, i když tomu dlouho čtenář spíš nevěří. Líbilo se mi to.

4 08.04.2022

Tv seriál mě záhadně zcela minul, tak jsem si po poslechu knihy pustila první díl, abych byla v obraze. A s úžasem zjišťuji, jak nápaditě Fan Vavřincová psala a jak úžasně to Tereza Bebarová čte - včetně výborně zazpívaných árií. Skutečný požitek. Děkuji.

5 05.04.2022

Půjčila jsem si v knihovně vydání, kde nejsou žádné fotky, což mě může mrzet. Než jsem se začetla, ukázalo se, že moje kamarádka má audioverzi a já knihu poslouchala a byla jsem čím dál víc udivená a nadšená, kolik zajímavostí mi tu autor předložil. Už z knih Carlose Castanedy jsem věděla, že s rostlinami máme mluvit, poprosit je, děkovat jim. Slyšela jsem o různých výzkumech, které dokládaly, jak rostliny vyciťují, kdo se k nim jak chová. Jinde jsem se dozvěděla, že rostliny jsou tak chytré, že když po své zahradě chodíme bosi, časem nám tam začnou růst přesně takové bylinky, které pro své zdraví potřebujeme. Slyšela jsem už také něco o vzájemném podzemním dorozumívání stromů. Ovšem šíři úžasností o stromech, které jsem právě doposlouchala, se mohu jen obdivovat. Děkuji.

12 31.03.2022

Přečteno před mnoha lety po perfektním referátu o přečtené knize, který nám na kurzu RWCT předvedla moje kamarádka. Výborné čtení. Moc jsem autorce a jejímu studentovi fandila a těší mě, že spolu dokázali o svůj společný život bojovat až do skvělého konce. Potěšily také fotografie. Vždycky mě baví číst skutečné příběhy, hlavně takové, které dobře dopadnou.

31.03.2022

Nejprve jsem si přečetla závěr od J. McInerneyho "Tichý a nenápadný hlas Raymonda Carvera" a to se mi hodně líbilo, takže jsem se na ty povídky dost těšila. Přečetla jsem polovinu knihy. Historky se točí kolem podrobně líčených, naprosto neproduktivních rozhovorů popisovaných vždy z pozice muže, což neberu jako negativum, naopak jsem v tom nacházela ledajaké poučení o nás ženách a o tom, co by našim vzájemným hovorům mohlo z naší ženské strany lépe pomáhat.
Povídky jsou napsány mistrně, to tedy ano, jejich čtení mě vždycky dokázalo vtáhnout a nezůstat u přečtení jen jedné. Jsou však velmi ponuré a jaksi bezvýchodné, takže mám chuť to celé odložit.
Napadá mě však ještě, že když jsou povídky řazeny chronologicky podle doby napsání, mohly by být ty vzadu pro mne třeba příjemnější. Tak čtu ještě pěkně ty zadnější. A uvidím. ...
Tak jsem přečetla ještě dvě z těch pozdějších a musím říct, že těch pár zbylých povídek opravdu číst nechci. Jsou to popisy situací tak neutěšených a jakoby beznadějných, navíc si po posledních slovech povídky člověk může představovat jen další nepěkné scénáře, které mohly následovat, že dospívám k závěru, že tohle ke svému životu fakt nepotřebuji. Akorát z toho mám nepříjemné duševní i srdeční stavy.
Myslím, že tohle seznámení bylo pro mne natolik dostatečné, že mě opravňuje k tomu, abych si knihu zapsala dodatečně i do ČV 2018.

1 30.03.2022

Přečteno kvůli ČV. Asi bych jinak po téhle knížce nesáhla. Přestože se tomuhle žánru příliš nevěnuji a Troškovy filmy jsem nesledovala, říkala jsem si, že možná film by byl pro mne zábavnější než tento v podstatě popis. Ale i tak musím knize přiznat pěkné vzezření a úpravu.

27.03.2022

Dahla mám prostě ráda. Proto jsem si vybrala jeho knížku, kterou jsem zatím neznala, pro doplnění ČV v roce 2018. Přečetla jsem si ji s chutí a bavila mě obzvláště autorova hravost ohledně obrových slov. Myslím, že se docela vyřádil i Jan Jařab, když to všechno překládal. Usmívám se ještě teď nad jmény devíti obrů, nad šumlenkou a vízřacháním i nad pěknými názvy skupin snů - rozhodně bych nerada, aby se mi zdál nějaký krutihrb, radši uvítám zvonkohráče, nebo ještě lépe čarokrásníka.

1 20.03.2022

Velmi milé čtení. Jsem ráda, že jsem se s tímto autorem takto setkala. Obdivuji jeho nasazení při práci s mladými delikventy. Krásně nás nabádá, abychom si střežili chvíle, kdy chceme být sami. Užívala jsem si tohle příjemné čtení a určitě si od něho přečtu ještě něco.

2 14.03.2022

Doplňuji si knihy i do předchozích čtenářských výzev a na tuhle jsem narazila jako na knihu poprvé vydanou v roce 2018. Hned jsem věděla, že by to mohla být výborná kniha pro jednu dívku. Kniha je velmi dobře členěná (člověk rychle znovu najde, když se k něčemu chce vrátit) a nacházím tam mnoho krásných myšlenek i výborných doporučení.
Je moc fajn, že takový projekt Kristýna uvedla v život. Určitě budu o knize mluvit a doporučovat ji svým přátelům, kteří mají dospívající děti.

14.03.2022

Tak jsme si s kamarádkou připomněly všechny ty už přečtené knihy. Výborné pro nás byly i komentáře, které nám znovu připomněly nebo možná i více osvětlily, co jsme už zapomněly. Pro mne byla zajímavá i Poznámka překladatele.

I tuhle knihu jsem přenášela sem tam při každém stěhování, i tahle kniha se dá číst znovu a znovu a znovu, protože ona se nedá číst v jednom kuse. Můžu totéž číst za čas znovu a mám z toho docela jiný užitek.

1 03.03.2022

Nachystaná na čtení, začatá, ale nedočtená. Snad někdy ... ?

Tohle bych mohla číst znovu a znovu a znovu... Koupila jsem si ji už hooodně dávno a pořád ji přenášela jako poklad z místa na místo, z jednoho bydlení do dalšího...
Ale už jsem ji zaklapla a darovala dál. Ať z ní mají užitek i další :-)

2 03.03.2022

Přečteno jen proto, abych mohla napsat recenzi na knihu pro starší kluky. A byla jsem příjemně překvapena, jak dobře je kniha napsána a co všechno v ní může inspirovat, a to nejen žáky, ale také učitele. Výborně jsem se pobavila a recenzi do Kritických lístků napíši s velkou chutí. Vlastně se vůbec nedivím, že má tato kniha tak hodně vysoké hodnocení. S radostí ji doporučím.

1 03.03.2022

Velmi, opravdu velmi dlouho jsem měla tuto knihu v knihovně (kdovíodkud zděděnou, je v ní přání k Vánocům 1944!) a jen jsem věděla, že si ji musím, protože chci, někdy přečíst. Podle obrázku jsem tenkrát čekala také nějaké příběhy dětsky zamilované, to mě tenkrát velmi lákalo. Nu, přenášena z jednoho bytu do dalšího vyčkala až do letošní čtenářské výzvy. Je to takové velmi vlastenecké a mile mravokárné čtení, včetně tatínkových a matčiných promluv a místy obzvláště jímavých měsíčních povídek, které hoši před čtením museli pěkně opsat. Opravdu hezky jsem si to užila, včetně staršího pravopisného stylu s infinitivními koncovkami na ti. Asi bych si to jako dítě užila ještě jinak, ještě více a intenzivněji, ale i tak jsem ráda, že tuhle pověstnou klasiku konečně znám.