karaliene
komentáře u knih
Exorcista – souboj s ďáblem
William P. Blatty
Autor se nenechal zlákat atraktivním potenciálem tématu a nešel jen po efektech. Do vyprávění zahrnuje zdánlivě podružné, ale stěžejní téma dokonale doplňující větší či menší detaily, včetně příběhů a vnitřních bojů postav probíhajících na pozadí, ale určujících emoční nádech příběhu.
Překvapil mě obratným zacházením s odbornými termíny a přesnými informacemi z oblasti teologie a psychiatrie (až mě zaskočilo, že za těch 50 let nedostály velkých změn ani přístup církve k exorcismu, ani poznatky psychopatologie k symptomatice posedlosti).
Skvělá kniha, která rozhodně není jen hororem.
Ti druzí
C. J. Tudor
Dokonale propracovaný a dokonale podaný příběh. Reálný, s prvkem tajemna, které nerušilo, postavy se svými strachy, slabostmi, sobeckostí též odrážely složitou povahu lidského pokolení...
Po předchozích autorčiných knihách, které jsem hodnotila jako lepší průměr, jsem velmi příjemně překvapená a ráda dávám 5*.
Dary se přece nevracejí
Ludmila Janáková
Výpověď pěstounské maminky přelouskaná za jednu noc...Nejednou mě napadlo, že spíš než poselství ostastním byla psaná z vnitřní potřeby historii srhnout, ukotvit, dát jí rámec...už jen proto, že příběh sám o sobě je divoký a těžko korigovatelný (pro kohokoliv z aktérů).
Z titulu mé profese by mě zajímalo ještě plno nevyřčeného a dovedu si představit propojení a popis toho, co se čtenář dozvídá mezi řádky, toho, co se vyskytuje o úroveň níž: kořeny skutečné motivace pomáhat, resp. cítit se být užitečnou; neschopnost uhlídat si své vlastní hranice včetně překračování hranic ostatním (nešlo věc nejprve řešit méně radikálně než de facto okamžitým převzetím rodičovské zodpovědnosti, obstaráváním domácnosti naproti?); souvisí s vlastní deprivací, že jakmile Barča manifestovala svou dezinhibovanou povrchní příchylnost, autorka se chytila a svůj život totálně překopala, aby svou potřebu být milována naplnila?...atd. atd.
S čím souzním a co je patrné, je to, že zrají a učí se všechny zúčastněné.
Oběť bez tváře
Stefan Ahnhem
V knize toho bylo hodně a de facto nic nového. Shrnuji pověstným: neurazí, nenadchne (průměrný námět, průměrný způsob zpracování, průměrné zacházení s jazykem).
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Jednoduchý, výborně zpracovaný nápad. Autor umí, ale vím, že umí i o chlup lépe.;)
Dokonalá manželka
J. P. Delaney (p)
(SPOILER) Přiznávám, že kdybych věděla, že v knize jde o roboty, nepouštěla bych se do ní. O to víc a o to mileji jsem překvapená, že jsem ji nemohla odložit. Způsob, jakým autor pojal tematiku robotů, mě vedl k přemýšlení o podstatě lidství, otvíral související etické otázky... Příběh byl mnohem více o člověčím než kybernetickém, až mě mrazilo.
Když jsem dočetla poslední řádku, pár minut jsem jen seděla a nechávala doznívat emoce. A to už se mi dlouho nestalo.
Sestra
Louise Jensen
Kniha se čte dobře, střídání minulosti a přítomnosti příjemně dráždilo mou nedočkavost. U prvotiny si velmi cením vícero linek, jejich propracovanosti a povedených souvislostí. S ohledem na to, že je kniha prvotinou, jsem schopná i odpustit naivitu hlavní hrdinky, která je nutná pro to, aby mohl příběh i čtenářovo napětí eskalovat.
Mlčící pacientka
Alex Michaelides
Velmi pěkně podané, několikavrstvé (ok, tak dvouvrstvé) propojení dějových linek. Jedna postava podivnější než druhá, ale všechny pochopitelné a lidské...mně se příběh líbil a chytil mě už od začátku.
Je to jeden z lepších psychothrillerů, nedávám 5* jen proto, že si toto hodnocení schovávám pro opravdu top díla.
Oko
Bernard Minier
Explicitního bizarního násilí v knize najdete víc než dost. Vždycky si kladu otázku po skrytých sklonech toho, kdo je schopen něco takového vymyslet, byť jen v roli popisujícího.
Ale stejně budu Miniera číst dál.
Takový vyšší průměr v žánru.
Člověk za oponou
Martin Goffa
(SPOILER) Goffa jak vyšitý. Bod dolů dávám ze zklamání, které jsem na závěr cítila za Terence...tolik fušky a pro nic. Na druhou stranu, takový je leckdy život.
Psychopat v mém mozku
James H. Fallon
(SPOILER) Odborná část je napsaná výborně. Jakmile však autor přešel ke sdílení vlastního života, nemohla jsem se zbavit pocitu, že se stylizuje. Závěrečné kapitoly tomu jen nasazují korunu, protože popírají leccos z toho, co zmiňoval dříve (např. "nechovám se antisociálně", "trestnou činnost jsem nikdy nepáchal" vs. vloupačky a krádeže aut). A poslední stránce s poděkováním se ve světle mnohokrát rečeného ("na pocitech druhých mi nezáleží") opravdu nelze než jen zasmát jako neupřímnému blábolu.
Její konec
Shari Lapena
Autorka píše nenáročným stylem, čtenář nemusí vyvinout přílišnou pozornost, protože vše důležité je několikrát zopakováno. Za literaturu pro fajnšmekry bych její dílo neoznačila, ale jako chytlavou oddechovku ano.
Bestiář
Barbara Nesvadbová
Po Třeštíkové jsem dala šanci i tomuto...a ne, další experimenty už dělat nebudu.
Směna
Anna Beata Háblová
Tohle bylo milé překvapení! Poprvé od puberty jsem měla chuť si nějaké pasáže opsat ne pro jejich obsah, ale pro nádheru jazykového podání. Autorka má pro jazyk cit a pro psaní nadání.
Snídaně u Tiffanyho
Truman Capote
V pubertě jsem Holly brala za vzor nespoutanosti. Nyní, o 20 let později, mi přijde histriónsky povrchní, zaseklá v mantinelech svého nezralého a vyhýbavého žití.
Skoro se bojím vrátit k dalším autorovým knihám (přestože psát umí a jeho dílo je klasika).
Kouzelná skříňka pro Gwendy
Stephen King
Bylo to milé. Takový odlehčený (jak délkou, tak emočně) King místo celovečerního filmu.
Dívka beze jména
Lisa Regan
Dočetla jsem před dvěma měsíci a už z hlavy ztěžka lovím, o čem byla. To je samo o sobě vypovídající.
Cesta domů
Sebastian Fitzek
Pěkně propracovaný a hodně dobře podaný příběh, jak je autorovým dobrým zvykem. Za sebe bych "humanizovala" vraždy a proškrtala agresivní a krvavé pasáže, ale to, že jsem útlocitná a vadí mi morbidita, není problém knihy, ale můj...
Občanský průkaz
Petr Šabach
Celou dobu čtení jsem cítila nepříjemnou emoční ambivalenci. Kniha lehkým způsobem popisuje těžkou dobu.