katakomb komentáře u knih

Doteď mi běhá mráz po zádech, když si na tu knihu vzpomenu. Orwellův svět je vykreslován tak realisticky, až je to strašidelné - ne ve smyslu horroru, ale strašidelné ve smyslu relativity, když si člověk uvědomí, jak málo stačí, aby se skutečnost popisovaná v románu stala skutečností opravdovou, kterou žijeme.
Nadčasová literatura, která strašně předběhla svou dobu. Každému doporučuji!
Na rozdíl od mnohých komentářů zde bych si ji ale rozhodně přečetl znovu :)

15 11.02.2019

(SPOILER) Dobře ucelené dílo, které popisuje nejen vědecké poznatky a výsledky pozorování (v průběhu historie), které jednoznačně potvrzují trend klimatické změny, globálního oteplování a roli člověka (lidské činnosti) v tomto procesu a hlavně ve spojení s rychlostí změny klimatu, ale věnuje se i záměrnému, promyšlenému a úmyslnému překrucování a zamlčování informací veřejnosti, popírání a zlehčování výsledků vědecké společnosti, a hlavně popisu vytváření těchto polopravd a lží (pomocí již po desetiletí osvědčených mechanismů a postupů).


Kniha mě uvrhla do deprese, hluboké reflexe a zamyšlení, relativizace... ale rozhodně ne do beznaděje.


Autor je pro téma zapálený a z každé stránky je cítit potřeba předat čtenáři fakta (pouze ověřená fakta - úctyhodných cca 550 odkazů v bibliografii na 200stránkovou knihu!), zůstat objektivní, nestranný, ale přesto natolik naléhavý, aby si čtenář (ať už klimaskeptik nebo ne) uvědomil závažnost celé věci a hlavně to, kolik času se promarnilo a promrhalo jen kvůli lobby a vidině okamžitých zisků.

9 12.01.2024

Nadčasová četba, která by měla být součástí té povinné. Člověka možná napadne spojitost s Orwellovskou společností poslušných ovcí z 1984, tentokrát je to však společnost dobrovolně nevzdělaná a nevzdělávající se. Rozhodně doporučuji každému.

7 11.02.2019

Na úvod, nejsem klimaskeptik a o téma se velmi zajímám. A nepopírám, že autorova panika je na místě - naopak. Ale. Nejsem si jist, že tahle kniha by dokázala nerozhodným čtenářům nebo odpůrcům otevřít oči anebo je přimět k jakékoliv reflexi. Naopak mám dojem, že neustálé vyčítání katastrof a opakování hrůzných čísel povede jen k tomu, že laik knihu zaklapne a nedočte s pocitem absolutního ztracení a dezorientace. Navzdory obsáhlé bibliografii a poděkování, které čítá desítky jmen, jsem z knihy rozpačitý. Jsou zde rozhodně důležitá fakta, velmi zajímavé poznatky a nové myšlenky. Ty se ale jaksi ztrácí v přehršli informací. Jakoby autor cítil hlavně potřebu vydat knihu, ale pro svůj zápal se utopil v obsahu a zapomněl na formu. Aspoň pro neamerického čtenáře. Nevím, velmi si cením Vojtěcha Pecky, který napsal předmluvu. David Wallace-Wells podle mě ale výraznější službu veřejnosti neudělal.

6 09.07.2024

Než abych zformuloval všechny superlativy, co mi v souvislosti s přečteným Nádraží Perdido v mozku lítají a já je nejsem schopen pochytat, tak bych si dovolil jen jednu myšlenku: Každý začínající autor nebo kdokoliv, kdo se rozhodl napsat knihu (fikci), by si měl nejdříve přečíst Nádraží Perdido, aby pochopil, co to znamená skvěle vystavěný příběh a do posledního detailu promyšlený vývoj a osud postav.

6 03.05.2023

Absolutní koncentrace veškerých emocí, které Anne prožívala při zjištění manželovy smrtelné diagnózy, po jeho velmi náhlé smrti, po letech od jejího osamění. Dlouho jsem nečetl knihu, která by na pár stránkách dokázala tak živě popisovat bolest a smutek ze ztráty blízké osoby, až se to úplně vrývá pod kůži, a zároveň se vyhnula patosu, útápění se ve světabolu, zachovala si neuvěřitelnou a obdivuhoudnou noblesu (pro Francii tak případnou) a nadhled, racionalitu. Neskutečné. Zapadlý klenot mezi mnohem obsáhlejšími, ale mnohdy o to hluššími knihami.

6 10.01.2020

Komentář se vztahuje k 7. doplněnému vydání z r. 2000.
Koupil jsem knihu v antikvariátu v rubrice společenské vědy. Po několika řádcích jsem obrátil na zadní stranu obálky, abych si ujasnil, je-li autor v tématu dobře vzdělaný. Není - je vystudovaný v přírodních vědách. Pravda, není to tak daleko od zkoumání člověka, ale za aprobaci komentovat gender problematiku bych to nepovažoval.
Nebyl jsem si od začátku jistý, jestli se jedná o recesistické dílo nebo o vážnou naučnou literaturu. Podle komentářů soudím, že ji mnoho čtenářů vnímá jako humornou knihu. Pokud to byl autorův záměr, pak budiž, asi bych tím pádem dokázal pochopit i těch několik dotisků a nových, doplněných vydání. Je to sice velmi omezený humor, ale asi si to své čtenáře najde. Pro mne to ale kniha, která by mě měla pobavit, není. Je to jako by se komik během svého vystoupení omezil pouze na vtipy o blondýnkách - pobaví, ale vykouzlit z toho 90 stránek publikace je příliš.
Jestliže byla kniha psána s úmyslem vydat sociologickou studii, tak bych snad ocenil jen snahu vytvořit protiváhu "trendy" feministickému pohledu na gender problematiku. Nic víc. Odbornost textu pro mě nulová, vzhledem k tomu, že neobsahuje jedinou citaci a je tak vlastně souborem "esejů" na dané téma, které se svou kvalitou dají srovnat se středoškolskou slohovou prací.
Obsahově - je patrné, jaký model je autorovi sympatický: již v předchozích komentářích zmíněný muž lovec a žena... toť právě otázka, protože ve výsledku se v knize ideální ženy nedopátráte. V každé situaci totiž podle Hausmanna žena reaguje stereotypicky, z čehož muž pak vychází jako použitý, využitý nástroj pro ženino blaho. A je poté samozřejmostí, jde-li muž za milenkou. Nakonec to vypadalo, že nečtu základy mužského šovinismu, ale šovinismu ženského, protože neustále opakované stereotypy stavějí ženu do role vykořisťovatelky a muže do role chudáka, který musí ženě sloužit, jelikož je to jeho povinnost manželská, ačkoliv si ji vzal za manželku jen kvůli její vagíně. A žena je zde vykreslena jako vychytralá, která si je své nadřazenosti vědoma a kulantně jí využívá. Není to absurdní?

V současnosti je podle mého názoru kniha absolutně neobhajitelná (vzhledem k mému věku nemohu soudit, jaká byla situace v době, kdy autor knihu psal).
Po přečtení jsem měl sto chutí knihu spálit, aby se už nikomu nedostala do rukou.

Jednu hvězdu dávám jen za špatný smysl pro humor (který si určitě najde své čtenáře, jimž se bude líbit), je-li kniha psána jako humoristická.

6 07.01.2019

Rozhodně velmi dobře popisuje společenské poměry tehdejší doby - bez karikatur, bez podlézání nebo stranění, jako odraz doby perfektní kniha. Dramaticky taky dost zajímavá, ale hlavně čtivá a určitě stojí za to přečíst. Nakonec doslov a rozbor díla (který až na pár výjimek není socialisticky tendenční! - vydání z roku 1955) určitě poslouží jako dobrá rekapitulace. Doporučuji!

5 19.10.2020

Na svou dobu určitě vynikající dílo, to bych nerad svým hodnocením jakkoliv shazoval. Rozhodně vynikající popisné pasáže. Děj nijak závratně komplikovaný není, vše ubíhá plynule a stejně, jako se Ráma ubírá vesmírem konstantní rychlostí - což je možná i jedním ze záměrů slohu, přivést co nejživější dojem konstantního pohybu. Žádné dramatické zvraty, tedy rozhodně nic, co by oslnilo dospělého v roce 2019.
Možná pokud nejste vyloženě zarytí fanoušci sci-fi, tak bych knihu doporučoval spíš mladším čtenářům, pro ty rozhodně ideální kniha. Čte se samo.
Milá knížka, ale nic, na co bych si za pár let vzpomněl jinak, než jako na obří bojler plující vesmírem.

5 28.10.2019

Autorka se rozhodně snažila o co nejkomplexnější a nejširší záběr. Detaily, jednotlivosti a konkrétní příklady střídají širší souvislosti a čtenáři je tak snaha podat, dle mého názoru, objektivní, nebo alespoň nezaujatý obraz postavení ženy ve společnosti (a to, jak je toto postavení vnímáno). Jistě, jak se tu opakuje mezi komentáři, jsou tam pasáže pro dnešní dobu již zastaralé a s překonanými názory nebo teoriemi, naopak některé otázky jsou i dnes stále velmi aktuální; v knize jsou pasáže čtivé i ty méně čtivé, složitější nebo více filozofické, některý obsah je nadčasový, jiný pozbyl platnost už v době vydání českého překladu.
Nicméně, pro mne jako pro čtenáře (prvního pohlaví) bylo přečtení knihy přínosné. Musím se sklonit před autorčinou snahou, pílí a tvrdou prací, která je vidět, že za dílem stojí.
Byť staršího vydání, tak myslím, že je to četba určitě užitečná: rozhodně jako základ pro rozvoj vědomostí o feminismu, postavení ženy a muže společnosti v průběhu historie či obecně o roli ženy ve společnosti. Je to kniha, která poskytne široký rozhled, na kterém se dá dobře stavět dál a rozvíjet tak dále své znalosti.

4 13.12.2023

(4/5, ta čtvrtá hvězda je hlavně za téma)
Mě bohužel kniha zklamala, respektive nenaplnila má očekávání. Přijde mi to trochu jako promarněná šance vydat poučnou a naučnou knihu na veledůležité téma. Zejména mi nevyhovovala forma: je to vlastně sbírka esejů a úvah, kde se důležité informace z biologie, environmentalistiky, fyziky anebo technologie vlastně ztrácí, utápí ve tmě, resp. omáčce, která všechno tak nějak rozpíjí. Mrzí mě to, protože jsem se dočetl dost zajímavých věcí, ale celkový dojem z knihy je slabý nadprůměr. Kdyby měla kniha jiný formát a byla rozdělena do kapitol podle témat, tak by šlo o vynikající věc. Ale autor řadí témata jakoby podle nálady, tu od každého nakousne část, třeba životní cyklus nějakého organismu, aby se kapitola po třech stránkách skončila a začala nová, opět s úvodem ze života autorových předků. Ach ach, škoda přeškoda!

3 29.07.2024

Smutné čtení.. a konzument se nachází v patové situaci, pokud se má postavit k módnímu průmyslu zodpovědně - podporovat dál mašinerii nebo vzít nejchudším obyvatelům Země jejich možnost vydělat si na nejprostší přežití.
Velmi čtivě, střízlivě a přitom působivě napsáno. Výborná publicistika. Nemyslím si, že je chybou, že nenabízí řešení, myslím, že autorův záměr byl čistě jen o tom, přinést svědectví a přimět západního člověka k zamyšlení

3 11.07.2024

Ano, prosím! A více takových knih! Je to nabité informacemi a hlavně v kontextu, že v každé kapitole jsem pociťoval zmiňovaný aha-efekt. Klobouk dolů před autorovou schopností převést myšlenku do souvislého textu - a navíc v tak srozumitelné a čtivé formě. Ke škodě mojí, ne knihy, jsem to přečetl (hladově zhltl) za večer, takže předpokládám, že se mi dost informací z hlavy rychle vypaří.

3 14.12.2023

Jak uvádí anotace, jedná se o nástin - kniha je tedy podle toho úměrně napsaná, nejedná se o žádnou encyklopedii, spíše o monologickou polemiku a diskuzi na téma "žen v křesťanství". Z textu je patrné, že autor myslí pokrokově a není určitě nijak přísně konzervativní ani z teologického ani z jiného kulturního anebo sociálního úhlu pohledu, což činí knihu velice (a široce) čtenářsky přístupnou. Neobsahuje nic, co je možné vypustit a tak se v relativně útlé publikaci dobírá vcelku rychlých závěrů, díky nepřítomnosti nepotřebných (vzhledem k povaze knihy) detailů se člověk dozví o důležitých historických milnících a pochopí různé historické stupně v sociokulturních souvislostech. Přehledná, naprosto pochopitelná kniha, která by v rámci tématu určitě neměla zapadnout.

3 03.02.2021

Je patrné, že pro autorku byla práce jejím životem - kniha o její práci je zároveň kniha o její životní cestě. Nicméně kombinace light-vědecké literatury a vlastně beletrie v sobě ukrývá docela dobře čtivou kombinaci - bez jakéhokoliv dysfemismu je poznat, že knihu psala žena :)
Měl jsem obavy ze sklouzávání k pseudovědám, ale autorka si udržela vždy více méně vědecký (ke konci knihy mírně paravědecký) základ k prezentaci svých výsledků a formulaci myšlenek. Kromě otázek z biochemie a imunologie (ve skutečnosti se v knize prolíná daleko více oborů), řeší i otázky osobního rozvoje, sexismu a rovných podmínek ve vědě. Jelikož se český překlad dočkal vydání až skoro po dvaceti letech, aktuálnost jak vědeckých faktů, tak společenských fenoménů je místy as potřeba přehodnotit.
PS: Souhlasím s předchozími komentáři - český překlad nic moc, vypadá to, že některé kapitoly nebyly asi ani zrevidovány.

3 28.12.2020

Není to četba pro každého, já se do toho rozhodně tak nezačetl, jak někteří zde komentující. Nicméně jsem si z knihy odnesl dost zajímavých myšlenek a postřehů, které stojí za to, aby nad nimi člověk uvažoval a zrelativizoval si vlastní život a postoj ke světu. Nejlépe se mi četl "nejepičtější" čtvrtý díl, první tři díly jsou místy hodně obrazné a pokud se člověku chce spát, tak jako uspávanka je to taky sázka na jistotu - to píšu bez jakéhokoliv despektu!: literatura je to kvalitní, dobře přeložená, skvěle napsaná a obsahově holt dost komplexní na to, aby to člověk četl unavený.
Nakonec jen přitakám zbytku komentářů - s fašismem, rasismem nebo jinými ultrapravicovými postoji se v knize nesetkáte; dobře je vysvětlené v doslovu knihy, že šlo o účelové, jednostranné a nesprávné vyložení vlastně jen pár prvků jeho filozofie.

3 03.07.2020

Knihu jsem si koupil ze zvědavosti až poté, co vyhrála cenu Magnesia Litera. Upřímně jsem byl trochu zklamán a překvapen, že tato kniha vyhrála. Ale to jen stranou. Obsahově mi přišla nejlepší střední část, nejvíce zaujal rozhovor s Virginií Despentes. Názorově je autorka více méně konzistentní, interview s autory či mysliteli a zamyšlení nad knihami či studiemi jsou volena tak, že názorově více méně rezonují s názory Matějčkové - což je za mě trochu škoda, protože jsem v průběhu četby měl sílící dojem z efektu názorové bubliny, kterou namísto rozrušování a překonávání rozebírané texty či reprodukované rozhovory spíše posilovaly. Narazil jsem na pár zajímavých podnětů. Kniha určitě není špatná. Zároveň si nemyslím, na základě některých recenzí vyšlých v médiích, že by autorka byla názorově extremistická nebo nenávistná. Ale výhra ceny za publicistiku mě zkrátka překvapila, tím spíš, že jde o sbírku často jednotlivě již publikovaných esejů či článků.

2 20.01.2025

Uznávám, že hlavní hrdinka musela mít nadpřirozené schopnosti nebo být superhrdinkou, aby všechno vypsané zvládla aspoň odžít.
Ale četlo se to samo, úžasně napsaná romance a vlastně i odraz doby, leccos mě jako porevoluční dítě překvapilo, ačkoliv chápu, že se mohlo jednat o nestandardní zkušenosti coby z pozice vysoce postavené osoby. Emancipací to jen srší, nevidím nedostatek knihy v určité hyperbole této emancipace.

2 01.08.2024

Doporučuji všema deseti hlavně pro majitele chytrých telefonů - nejen rodičů. Zvláště oceňuji překlad a skvělou korekturu.

2 03.04.2024

Já jsem bohužel během čtení ani po přečtení neměl nijak nabitou hlavu inspirací a neměl jsem chuť se do Lisabonu rozjet. Samozřejmě chápu, že pokud člověk píše knihu o tom, jak byl 2 měsíce s rodinou v cizím městě, nemůže se vyhnout popisu chování syna a ženy a jejich konfrontaci s městem a vůbec novým prostředím. Měl jsem ale pocit, že čtu spíš příběhy o tom, jak je skvělé, že jsou v Lisabonu rampy a šikmé plochy, protože na nich může Filip skotačit, že vodní prvky mají za účel hlavně umývání autíček a že je důležité dbát na bezpečnostní prvky kvůli dětem. Samozřejmě, život ve městě znamená (zahrnuje) i život dětí. Ale na mě byl asi tenhle věčný Filip na každé druhé stránce příliš vysaturovaný prvek a dojem z knihy mi po počátečním entusiasmu spíše kazil a bylo to pro mě spíš únavné, číst pořád dokola o hrách s míčem, běhání do kopce a autíčkách ve fontáně. Od Gebriana jsem do té doby nic nečetl, ale pořady a videa s ním patřily vždy mezi mé oblíbené. Tahle kniha ale mezi oblíbence patřit nebude a ani ji nebudu zvlášť doporučovat. Pro mě zklamání a vlastně škoda z promarněného potenciálu (nebo nedostatečné revize textu).
(osobně si myslím, že je hrozně důležité se na svět občas dívat dětskýma očima, takže zprostředkovaná Filipova svědectví a dojmy jsou v knize hodnotným prvkem, jenom je s ním zacházeno podle mě s přemírou a tak se z užitečného nebo osvěžujícího nebo jinak zpestřujícího komentáře stávala v mých očích už rutinní poznámka, která vlastně pozbývala na efektu, totiž vžít se do dítěte a dívat se na město jako malý chlapec, který vnímá město jako velké hřiště)

2 10.07.2022