KatieKuli
komentáře u knih

Rozhodně jsem se nad příběh JP a Kelsey zasmála. Jejich nepřátelská nevraživost, která zastírala jejich vlastní nejistoty, byla chvílemi boj na život a na smrt :-).
Ubírám bod za závěrečnou "zápletku" (ušetřilo by se 100 stran a narušilo mi to celkový dojem) a přidávám za velmi kontroverzní vztah JP k holubům :-)).
Už se těším na třetího bratra.


Lottie dostane v práci místo povýšení vyhazov (navíc od své "nejlepší" kamarádky od střední školy, která si jako bonus zabrala i jejího přítele a všichni se o tom na srazu dozví). Na povýšení zoufale čekala, aby se mohla odstěhovat od rodičů a konečně začít splácet studentskou půjčku. Ale co teď, že? První nápad živit se jako striptérka naštěstí padl. Druhý nápad najít si bohatého manžela taky báječně nefunguje, když se při procházce luxusní čtvrtí ztratí ve svých čtyři roky starých legínách.
Oproti tomu Huxley je miliardář, který si jde vždy za svým a kterého příjemně motivují (prostě do něhou ryjou :-)) jeho bratři. A když se mu odváží předhodit, že by nějaký obchod neuzavřel... udělá vše proto, aby jim ukázal, že má situaci naprosto pod kontrolou, protože v záchvatu dravosti/blbosti se zalíbit potenciálnímu obchodnímu partnerovi zcela okopíruje jeho život. A najednou má snoubenku, těhotnou. Ale kde ji vzít?
Když narazí na zoufalou, nicméně velmi svobodnou a velmi nezaměstnanou Lottie, pochvaluje si, že stačí jen uzavřít dohodu o mlčenlivosti a trochu předstírat. Jo, slavná poslední slova. To by nesměli být absolutní protiklady, které k sobě (alespoň ze začátku) váže jen smlouva.


To nebylo slow-burn, jenom slow. Začátek byl takový ufňukaný a prostě nastavovaný. Tisíckrát jsme se ujišťovali jak jsme k sobě upřímní... a pak si jenom neříkali pravdu. Takovou zápletku by vymyslelo dítě ve druhé třídě a Zapata z toho absolutně ničeho vytřískala 500 stran! Tím ji ale bohužel nechválím a nechci říct, že je kreativní. Zack snad ani neměl osobnost (Byl prostě usměvavý a milý. A? WTF?) a Bianca byla v omlouvání hyperkorektní, neudržela plyny a vysmívala se něčímu strachu (opět, WTF?). Strašně ploché charaktery, které mě vůbec nevtáhly do děje a držet někomu palce? Nee.
Je to lepší než Aaron (ta kniha byla pro mě obrovské zklamání, ale doufala jsem, že je to výjimka), ale horší než všechny ostatní 4 knihy, které u nás od ní vyšly a které jsem četla. Hvězdu navíc za to, že jsem knihu měla z knihovny, protože za tuhle koupi bych se bila do hlavy.
Znovu si teď na uklidnění přečtu Aidena a Vanessu, protože teď zpětně bych jim dala 7* v porovnání se Zackem a Biancou. Dočetla jsem a už teď si to skoro nepamatuju. Jen tu část, že se nutím číst a že se bojím už cokoli od Zapaty čekat :-((


Před pár lety jsem začala číst jinou autorčinu knihu (asi Ty nejsi můj Romeo?) a absolutně mi v tu chvíli nesedla a nedočetla jsem ani první kapitolu. Pak jsem se jí vyhýbala a teď jsem si řekla, že to znovu zkusím. A? Během 2 dnů jsem přečetla obě knížky ze série a skvěle se bavila! Vtipné dialogy, sympatické postavy.
Oba hrdinové (myslím Ronana z předchozího dílu i Tucka) nežijí/nežili jen spokojený život fotbalové hvězdy, ale řeší si traumata z minulosti, která se snaží překonat a najít "to něco", co je udělá šťastnými.
Po tomhle dám Ilse druhou šanci a mrknu i na její další knížky :-)


Dallasová a Peabodyová jsou zpět! Už po 54. a přece pokaždé jiný příběh. Tři unesené ženy, jejich čas se krátí a Dallasová s Peabodyovou musí poskládat všechny kousky skládačky dřív než bude pozdě a obětí bude více. Kdo je brouček, který hledá svou hodnou a pravou maminku?


(SPOILER) Od autorky jsem prvně četla Černooké Zuzany a potom i Hraj mrtvého. Oproti předcházejícím knihám jsem se tady opravdu hodně nutila do čtení. Na straně 120 jsem už vše chtěla vzdát. Dočetla jsem, znova nikdy číst nebudu. Nevadí mi knihy s pomalým dějem, ale tady se opravdu NIC nedělo. Vůbec jsem necítila žádný důvod (kromě osobní posedlosti jen tak nezahodit rozečtenou knihu) ani touhu nebo napětí.
Většina knihy je jen výplodem fantazie velice zvláštní ženy (teď nemyslím autorku :)), která se v podstatě snaží návštěvou nejrůznějších míst a fotografiemi bezpočtu osob (ke kterým si nevytvoříte žádný vztah a vlastně vás nezajímají), přesvědčit senilního muže, že je sériovým vrahem, a to jen proto, že se vyskytoval a fotil na místech, kde ke zmizení osob došlo. Hlavní "hrdinka" mi většinu knihy přišla jako osoba, která potřebuje velice nutně psychologickou pomoc.


Příjemná vysokoškolská romance Reeda a Zoe. Poprvé se potkají na večírku, je to docela trapas. Podruhé se potkají za rok v kampusu, je to docela trapas. A potřetí? Jsou z nich nečekaní spolubydlící, a je to docela trapas :-)
Moje první setkání s autorkou proběhlo ve znamení spokojenosti, s lehkostí vyprávěný (místy vtipný) příběh s očekávaným koncem je pěknou oddechovkou.


Tomasso je nabručený hokejista, který nenávidí nakupování. Přestěhoval se však do nového domu a jeho jediné vybavení je matrace na zemi. Odvážně vtrhne do obchodu s nábytkem s naivní představou, že stačí najít prodavače, vysvětlit, že chce něco normálního a je vystaráno. Třista odstínů pohovky ho ale natolik vyděsí, že přejde raději k ústupu, při kterém narazí na Cartera. A ten je interiérový designér (ha, chtěla jsem napsat bytový architekt :-)). Tomasso si oddechne, rozhodne se všechno hodit na toho pohledného chlápka a vyhnout se rozhodování. Carter zrovna neprochází nejlepším obdobím, rozešel se s přítelem, přišel o být i o peníze, které vložil do podnikání. Oba si řeší své problémy a Tomasso si postupně zvyká na myšlenku, že by ho Carter mohl přitahovat.
Bavila jsem se. Carter byl vtipný a zároveň plný emocí, Tomasso si řešil rodinné problémy a svou orientaci. Dohromady to byl mix sportovní romance a intenzivního příběhu, kterému od začátku přejete, aby se dílky poskládaly do společného celku.


Dobalila jsem dárky a říkala jsem si, že by to chtělo na večer jenom nějakou malou jednohubku :-). A dostala se mi do ruky tato podařená vánoční povídka. Dáreček od Moje romantika.
Claire žije sama na malé farmě a s Jamiem se seznámí za velice smutných okolností, přejede jejího čtyřnohého miláčka. Jamie se snaží Claire, co nejvíce pomoci a nakonec jej Claire pozve na večeři. Po společně stráveném večeru si začnou psát, protože Jamie působí jako voják na vzdálené základně. Claire si vyjede na koni, má nehodu a zůstane ve sněhu se zlomenou nohou, daleko od farmy a sama. Když se jí Jamie nemůže dovolat, zburcuje šerifa, vezme si volno na základně a přijede ji hledat. Zmrzlou a vyčerpanou opravdu najde, ale její stav je velmi vážný. Bylo to docela drama, to jsem nečekala :-)


Čtenářská výzva splněna. Od Hrabala jsem nečetla nic od povinné četby na střední škole a ve chvíli, kdy jsem začala s touto povídkou, se mi hned vybavil styl jeho tvorby. Naštěstí tady bylo poměrně dost děje, ale způsob řetězení textu není něco, čeho bych zvládla více. Nemám ráda to jeho zdůrazňování (řekněme) krutosti, smrti a trapnosti oproti zbytku textu, který svým (téměř) popisem, odvádí jakoukoli snahu čtenáře od zájmu o obsah.


Čeho je člověk schopen, aby ochránil svou rodinu? Ač to tak možná od začátku nevypadá, je to ústřední téma celé knihy. Příběh Vincenta Kinga a Star Radleyové se roztočil do nevídaných obrátek a semlel všechno a všechny kolem.
Duchess mi trochu vadila (obzvlášť jako psanec a také mě zaráželo její chování vzhledem k věku), příběh se postupně rozjížděl, ale propadal se hloub do deprese a tragédie. Ubrala jsem hvězdičku za to, že mi přišlo, že autor až moc tlačí na pilu, aby vyždímal ty správné emoce a vše postavil na až absurdní hrdosti, bez které by každý krok dopadl úplně jinak.


Autorka každým dalším dílem potvrzuje, že její mafiánská série má napětí, vždy silné ústřední téma a žhavé hlavní hrdiny. Tentokrát se setkáme s Nerem Gallo a Camille. Nero patří do staré italské mafiánské rodiny (s jeho sestrou Aidou jsme měli tu čest v prvním díle), násilí ani nelegální aktivity mu nejsou cizí. Stále se pohybuje ve stejné čtvrti, kde chodil na střední a zná se se spoustou lidí. Camille ho (nebo jeho pověst) zná právě ze školy, kde patřila k těm chudším a ještě ji hodně spolužáků šikanovalo kvůli její matce, která se živila jako tanečnice ve striptýzovém klubu. Camille a jejího otce opustila před mnoha lety, navíc u nich nechala i svého syna. Camille se o svou malou rodinku stará jak může, pracuje s otcem v jeho autoservisu, pomáhá bratrovi, ale přesto vycházejí jen tak tak. Co nevypadalo příliš nadějně se ale ještě zhorší, když ji s bratrem cestou z večírku zastaví policista a najde drogy. Místo vězení jí "nabídne" práci informátora. Camille se tak proti své vůli více a více zaplétá do Nerova světa.


No, tak tohle bylo hodně zvláštní. Blbě zvláštní. Text, hlavně ze začátku, nedával chvílemi smysl, překlad tomu taky moc nepomohl a hlavní postava byla ukázkový kretén. Tolik k hlavním bodům mého hodnocení.
Beth je milá holka, která se v rámci své práce stará o staré lidi a jejíž otec byl pastor a náboženský fanatik. Razer je motorkář, který si rád bez omezení užívá s kýmkoli na koho narazí. A on se začne zajímat o Beth. Nic k ní necítí (aspoň se tak většinou chová), v podstatě jí vnutí svůj životní styl, protože když cokoli odmítá, akorát na ni víc přitlačí. Nelíbilo se mi, jak jí vychovával její otec, musela být absolutně poslušná, jinak jí čekal trest a takového (pořád trochu zlomeného) člověka lehkomyslný motorkář prostě dotlačí kam chce. Přišlo mi jako by Beth psychicky týral a vzhledem k jejímu nedostatku zkušeností s životem obecně, to bylo dost nefér. A místo, aby jí dali najevo (noví "přátelé" z klubu motorkářů) jak i ona je důležitá, pokaždé s ní zametli a automaticky čekali odpouštění.
Pár světlejších chvilek tam bylo, i ten nápad mohl být fajn, ale Razera bych s chutí nakopla do míst jeho nového tetování.


Dá se říct, že sázím na jistotu, pátá kniha od autorky a příběh mě pokaždé absolutně pohltí. Eason se svou ženou Jessicou pozve svého nejlepšího přítele Roba a jeho ženu Bree k nim domů. Během večera dojde k výbuchu a omráčený Eason se snaží v kouři najít a zachránit svou ženu. Venku však zjistí, že vynesl Bree. Dům je v plamenech, není šance se pro někoho vrátit. Oba jsou zranění a hlavně v šoku. Před nehodou se zrovna moc nemuseli. Eason ale přišel o vše a Bree jemu a jeho dceři nabídne domek pro hosty na svém pozemku. Postupně si pomáhají s dětmi (Bree má Ashera a Madison a Eason Lunu). Bree pracuje přes den, kdy děti hlídá Eason. Večery a víkendy hraje a skládá hudbu Eason a hlídá Bree. Jak se navzájem poznávají jejich původní averze se proměňuje v přátelství a s odstupem se přidávají i další city a emoce. A když už si myslíte, že se blíží konec, přijdou další zvraty, které znovu všem změní život.


Trochu váhám mezi 3 a 4*, ale tak rozšoupnu se :-), protože zatím mám dobrý pocit a dost často jsem se usmívala nad konzervací postav.
Mitch je hvězdou NHL, který má problém se zvládáním vzteku a tráví dost času vyloučený na střídačce. Po posledním zápase dostane stopku na 15 zápasů. Jeho agenta napadne, že agresivní bručoun, který nemá rád lidi, by si mohl vylepšit image jako trenér dětské ligy. Umíte si představit jeho nadšení. A do toho si na první trénink napochoduje na led bloncka Andie, aby mu vysvětlila, že řvát po těch milých a sladkých chlapcích (kteří se navzájem šikanují a snaží se zabít) nebude. Mitch má navíc nařízenou terapii a dozvíme se více o jeho traumatech.
Musím říct, že Andie mi hned od začátku lezla na nervy. Starší sestra Noaha, malého hokejisty, kterého má Mitch trénovat, poučovala Mitche o komunikaci s dětmi a přitom sama s bratrem mluvit neuměla a ani nevěděla nic o hokeji, a to byla přitom jedna z nejdůležitějších věcí v životě jejího bratra. Podle toho jak je popsaná v knize, nechápu Mitchův zájem. Přišla mi většinou jen protivná a kritická, a to píšu jako někdo, kdo miluje dobrý sarkasmus. Jsem ochotná přimhouřit oči, protože mohla být hladová :-), ale asi ne ve všech případech. A taky jsem musela přivřít oko nad epilogem.


Emotivní a dramatický příběh Charlotte a Portera. Oba si z různých důvodů nesou svou vlastní temnotu. Pro Charlotte to byl únos jejího syna před 10 lety. Pro Portera zase smrt jeho ženy a nemoc jeho syna. Spolu dokáží žít v temnotě, ale také ve světle.
Zvrat, který přinese konec prvního dílu, vás bude nutit hned sáhnout po druhém.


Při čtení prvního dílu jsem se bavila, tady jsem se nevýslovně nudila. Jako by každou knihu napsal jiný autor. Co bylo u jedničky temné a sarkastické, je ve dvojce klišé s hromadou keců. Nepomáhá ani ta stylizace do historické (hysterické) romance. Pro mě absolutně nesympatické postavy + nudný děj = nikdy více.
Tristan je sadistický psychopat, který rád mučí a upaluje lidí (teď si bohužel nedělám legraci). Na nikom mu nezáleží, do poslední kapitoly lže, v podstatě si užívá, že ho bratr šikanoval, protože to je pro něj "omluva" jeho chování. Jediná věc, kterou chce je trůn. A pak Sara. Dost mě mrzelo, že ho někdo nezabil už tak na padesáté straně a já musela tu blbost absolvovat celou. U Sáry aspoň dokážu pochopit touhu po pomstě a dost výrazný sklon k masochismu. Ale i ona dělá co je v jejích silách, aby se s ní nedalo ztotožnit a mohla s úsměvem na rtech sledovat smrt jiných lidí.


Vi je prostě mistr svého řemesla. Báječná romantická jízda, která se s vtipem a nadhledem nebojí vstoupit i do vážnějších vod.
Stella se vydá pod falešnou identitou na honosnou svatbu. U baru se seznámit s okouzlujícím mužem Hudsonem, který je bohužel bratr nevěsty. Ajaj. Aby toho nebylo málo, při elegantním ústupu ze scény (berou s kamarádem Fisherem šampaňské ze všech stolů cestou k východu :-)), tam nechá mobil. Poníženě se vydá Hudsona požádat o vrácení. Stella pošle omluvu i jeho sestře Olivii, spolu s dárkem, osobním parfémem. Stella totiž parfémy vyrábí nebo by alespoň do budoucna chtěla. Hned jak se jí podaří získat kapitál. A copak asi dělá firma Hudsona a Olivie? Poskytuje investice perspektivním firmám. A to je jen začátek příběhu.


Chtěla jsem si půjčit jinou knihu od autorky, ale byla tam tahle. Anotace vypadala zajímavě, vůbec jsem nevěděla, co od toho čekat, protože to byla moje první kniha od Marie Laval a teď už můžu říct, že si přečtu i další.
Amy je Angličanka, která si za své úspory pořídí si na francouzském venkově malý penzion. Těší se na nový život, ale hned od jejího příjezdu se začnou dít zvláštní věci a náhody. K tomu si přidejte zvláštně nepříjemné sousedy, kteří na počkání vykládají historky o starověkých krvavých kultech, ostražitého až hrubého majitele sousedního panství, málo hostů a obrovský stres a máte představu, jak se liší Amyina představa od reality.
Napínavé čtení. Má Amy jen bujnou fantazii nebo ji chce někdo opravdu hodně vyděsit?


(SPOILER) Váhala jsem s hodnocením mezi 3 a 4*. Řemeslně je to dobře odvedená práce, ale...
Billie je tatérka, která se (poměrně nečekaně) rozejde s přítelem a vzápětí se seznámí s novým domácím Colbym. On má hned jasno, ona se naopak jakémukoliv dalšímu vztahu vyhýbá, především na základě svých předchozích neúspěšných vztahů, ale taky proto, že s Colbym by nebyla ve vztahu jen ona, má totiž malou dcerku Saylor. Ve chvíli kdy se začnou sbližovat, se objeví matka Saylor. Nepřichází však pro svou dceru, ale žádá po Colbym "laskavost". Je v zemi nelegálně a staví ho do těžké pozice, aby si mohl Saylor i nadále nechat.
Zápletka byla poměrně neobvyklá, uznávám. Situace, do které se ústřední pár (ne vlastní vinou dostal), dostatečně dramatická, ale lépe mi z celého příběhu vycházejí vedlejší postavy, Deek nebo Holden (ten bude mít příští díl, tak snad se pochlapí a bude to lepší než tohle). Nějak tomu chyběla jiskra, něco...
