KlariN komentáře u knih
Adam Fawley a jeho blízcí potřetí, a pořád na vrcholu.
Autorka předkládá svůj dosud nejtemnější případ, v němž figurují dětské oběti.
I tentokrát se ale nezříká jemného humoru a literárních citací, z nichž nejmilejší je příjmení jedné z vedlejších postav, objevujících se v závěru knihy. Máme tu bez debat jednu z nejinspirativnějších soudobých kriminálních sérií dneška. Neváhejte mlsat!
Ó jé. Nemýlil jsem se, a to potěší. Cara Hunter je výborně erudovaná v žánru, který si ke své kariéře zvolila, a sebejistě dobývá další mety. Druhý případ inspektora Fawleyho rozhodně opět nepovrchně nahlíží na temné fenomény současnosti, i pestré, a velmi pregnantně vystižené lidské charaktery. Zážitek, korunovaný vynikajícím překladem Markéty Polochové. Krimi s velmi příjemným odkazem na tragédie antické (a to především) i jakobínské. Plná palba!
Inspektor Fawley a jeho tým se představují, a s nimi i britská spisovatelka Cara Hunter. Její předností je vynikající smysl pro temporytmus, schopnost plynule střídat nejrůznější styly i vyprávěčské perspektivy, i slabost pro charaktery převážně civilní, ale rovněž komplexní a často i sympatické. I přes velký počet postav podezřelých, i členů vyšetřovacího týmů, je děj přehledný a poskytuje čtenáři dostatek indicií i svobody k jeho vlastnímu uvažování. Debut je velkým příslibem do budoucna, a ocenit nutno i velmi dobrou úroveň překladu Markéty Polochové. Host (opět!) boduje!
Bez debat jeden z nejsilnějších českých románů devadesátých let, a dosud jediná kniha, ze které jsem bez přehánění (cca v necelých sedmnácti letech) zkolaboval. Vtáhla mně totiž natolik, že jsem v šíleném letním parnu jaksi zapomněl jíst i pít. Druhé komplexní čtení, jež se odehrálo o více než dvacet let později, již sice poněkud postrádalo podobný moment totálního odtržení od okolní reality, pořád jde ale o vtahující autorský exkurz nejen do devadesátých let, vnímané vyšinutou optikou jedné rozporuplné lidské bytosti, ale i nejrůznějších časových i jazykových vrstev. Esence literatury 20. století a magický realismus velmi specifické ražby. Kdo to s domácí literární tvorbou myslí alespoň trochu vážně, nesmí Sestru minout. Sice vám nedá nic zdarma, a je dosti možné, že vás bude svou roztříštěností i záměrně iritovat, ale nakonec budete za svou snahu královsky odměněni. Velká krása!
Mistrovská miniatura, a bez přehánění jedna z nejlepších vlkodlačích prací všech dob. Úsporné, hravé, atmosférické, a jasně dokazující, že King kraluje i na menší, než objemné románové ploše (o povídkách tentokrát nemluvě). Perla!
Decentní kvalitativní vzestup. Příjemná je kombinace vánočních svátků, prostředí burlesky a zločinu, jež dohromady tvoří bezmála rozparovačovskou atmosféru. Robert Bryndza je šikovný eklektik, který jasně prokazuje značnou žánrovou erudici. Nicméně nelze zastřít, že série s Erikou Fosterovou se příliš nevyvíjí, ale točí se v kruhu povědomých motivací, vztahů, zápletek i formy. Je fajn, že tentokrát dostali větší prostor i Eričini spolupracovníci a její tchán, a snad byla konečně dořešena vztahová linie se zesnulým manželem Markem. I když Eričina Nemesis se zcela jistě někdy vynoří... Práce se zvraty může zaskočit čtenáře začátečníky, ti pokročilí nemohou být překvapeni. Lehce nadprůměrné tři hvězdy, ani o paprsek víc.
Je mi líto, ale dosud jednoznačně nejslabší Eričin případ. Náhledy do osudů vražedného dua nekonečné, předvídatelné a především nudné. Vrací se motiv nedůslednosti při zjišťování vztahů mezi svědky a podezřelými. Gradace děje minimální, a přeakčnělý konec dokonale vytržený z paty. Hlavní hrdinka nezvládá vztahy a vágně osciluje mezi dvěma muži. Spisovatelská únava v přímém přenosu...příště snad bude líp!
Až na několik dílčích nelogičností kvalitativní vzestup. Erika řeší starý případ, vrací se ke spolupráci s osvědčenými kolegy, a možná, že (konečnšě!) pomalu zapomíná na Marka. Velmi příjemná záležitost. Autor má zjevnou slabost pro dětská dvojčata i šibeniční profesní humor, a s nadhledem řeší řadu ožehavých společenských fenoménů. Díky!
První pokračování osudů Eriky Fosterové je o chloupek slabší, než jednička, nicméně je velmi patrné, že autor pečlivě buduje předivo vztahů, a velmi dobře gradující děj. Motivace zločinu jsou komplexní, a společensky odpovědné, pouto mezi sympatickou vyšetřovatelkou a jejími kolegy pevné. Osobně bych se asi klidně obešel bez linie o Eričině případném povýšení, ale to je jenom marginálie. Spokojenost převládá, neváhám pokračovat v četbě!
Můj palec letí vzhůru. Robert Bryndza přivádí na scénu vynikající, osobními démony zmítanou vyšetřovatelku Eriku Fosterovou, jež disponuje slovenským temperamentem, silnou intuicí i nekompromisním morálním kompasem. Krátké kapitoly výtečně dynamizují děj, a komplexně nahlížejí nejen na proces vyšetřování, ale i na policejní a společenské struktury. Zřejmá je i inspirace popkulturními vzory, zejména pak televizním fenoménem Luther, který je v textu přímo citován. Má očekávání nebyla i vzhledem k masové popularitě série největší, o to spokojenější nakonec odcházím...vstříc druhému dílu. Roberte milý, posílám intenzivní dík!
Poměrně příjemné překvapení. Rychle odsýpající akční thriller, v němž hraje důležitou roli vynikající tísnivá atmosféra ústeckého kraje, i dědictví minulosti. Děj je sice značně překombinovaný, ale žene jej kupředu posedlost ústředního vyšetřovatele Václava Rákose. Daniel Petr je talentovaným vypravěčem, jenž si velmi dobře osvojil důležité žánrové atributy severské krimi. Kniha by se snadno mohla stát podkladem pro atraktivní televizní minisérii. Případné pokračování přivítám rád!
Nedopatřením jsem vlítnul rovnou do páté knihy série. Neurážející, celkem v pohodě detektivka, ve které mně kromě permanentních reminiscencí na předešlé díly prudila především milostná linie hlavní hrdinky, a jejího aktuálně těžce zkoušeného partnera. Čistý průměr.
Pojďme si nalít čistého vína. Je to totální brak. Decentně poučený, čtivý a poměrně rychle odsýpající, leč naprosto předvídatelný, a hlavně velmi, velmi pitomý. Veltlínské zelené čepované v nevábné chomutovské večerce. Pije se lehce, leč ráno po něm zbyde hlava bolavá. Všude kolem je mnohem kvalitnější žánrová literatura. Vhodné jen coby totální nouzovka. Radím nebrat!
Na rešerše jistě svědomitá, po inspirativním tématu zodpovědně jdoucí, přesto však velmi upracovaná, a značně stereotypní kniha, jež provařuje celou řádku vyprávěcích i žánrových klišé. Navíc svou strukturou silně připomíná Žitkovské bohyně, akorát pohanskou mystiku tentokrát nahrazuje ta křesťanská. Na stranu druhou rozhodně doporučuji četbu knihy před aktuálními divadelními adaptacemi v brněnském Městském a pražském Národním divadle, jež z literární předlohy nezvládly vytěžit adekvátní dramatický potenciál.
Více zde: https://www.divadelni-noviny.cz/krize-srpy-kladiva-jak-se-to-rymuje
Vhodné pouze coby opravdu nenáročné relaxační čtení. Velice líný rozjezd série, který nekreativně osciluje mezi osobními traumaty, nesmělým romantickým jiskřením a mayskou mystikou. Linie se zamilovanou středoškolačkou svojí naivitou i předpokládaným vyústěním silně připomíná Stopy zločinu a další spřízněné brakové série. Do tohoto hájemství se nehodlám napříště vracet!
Zatím jednoznačně nejslabší část dosud poměrně vyrovnané série. Autor se opakuje, neustále sází na identické propriety, a sympatické charaktery nikam neposouvá. Škoda.
Příjemná Reacherovka, která sice tentokrát nabízí méně spektakulárních bitek a více vztahového tápání i humoru, autorova práce s napětím, vršením falešných stop i erotickým jiskřením mezi postavami je pořád na velmi dobré úrovni. Hvězda navíc je i za tulácká pnutí. Čtení vhodné k oddechu!
Takřka odpad, jenž jasně dokazuje, že Larssonovi příbuzní, kteří po něm zdědili autorská práva i přesto, že se od něj za jeho života distancovali, jsou banda vyžírků a parazitů. Lagercrantz naprosto nedosahuje kvalit svého předchůdce, a jen nekreativně přebírá jeho trademarky. Vypravěčská úroveň na nule, dočteno s vypjetím posledních sil. Hvězda výhradně za pokusy o humor, cca dva. Nedoporučuji!
Michael Connelly a Harry Bosch potřetí, a zase radikálně jinak, tentokrát pevně rozkročeni mezi soudním dramatem a procedurálním krimi thrillerem. Případ Panenkář se vrací, a našeho oblíbeného detektiva opět čekají perné dny. Záživné čtení, jež vychází z těch nejlepších žánrových tradic. Drobné mínusy tentokrát představují poněkud stereotypní milostný vztah, lehce předvídatelné vršení falešných stop, a nepříliš výrazné finále. Jinak ovšem, radost!