Kniholenka_DK
komentáře u knih
Pan Buřtík a pan Špejlička
Zdeněk Svěrák
Povedená, vtipná kniha - pobaví se děti i dospělé.
Prohnilé město
Leigh Bardugo
Pokračování v duchu a na úrovni prvního dílu. Stejně jako u prvního dílu to však u mě na plných pět hvězdiček není. První půlka knihy mě bavila méně, až závěrečná akce byla opět strhující. Chvílemi jsem se také neubránila pocitu, že děj už je mírně překombinovaný a že Kazova předvídavost už je trochu nereálná. A ačkoliv je to již druhá přečtená kniha, tak svět ve kterém se příběh odehrává je pro mě stále dost složitý a nemám pocit, že bych mu úplně rozuměla. Naopak velmi oceňuji závěr s Pekkou.
Ultrazpracovaní lidé: Proč nemůžeme přestat jíst věci, které nejsou jídlo, a co s tím?
Chris van Tulleken
Kniha nesplnila úplně přesně to, co jsem od ní čekala, ale přesto je relativně zajímavá a vybízí k zamyšlení. Bohužel je to typická americká populárně naučná literatura, takže se připravte, že těch pár zajímavých myšlenek plave ve spoustě nevýživné, ale čtenářsky lákavé omáčce - jak ironické a pokrytecké u knihy, která přesně za tento přístup kritizuje potravinářské firmy!
Popravdě ta omáčka okolo mě v případě této knihy opravdu rozčilovala a pořád jsem čekala, kdy skončíme s popisováním útržků z rozhovorů autora s různými lidmi a přijde něco opravdu "vědeckého". Nedočkala jsem se, zato mi po přečtení 90 % knihy autor všechno do té doby okecávané shrnul v 9 stručných bodech na jedné straně! Obecně s většinou myšlenek z knihy nelze nesouhlasit, ale pokud vám téma zdravé výživy není úplně cizí, tak věřím, že jste se s nimi už v nějaké formě pravděpodobně potkali. Síla podobných knih nespočívá ani tak v tom, že vám předají nové revoluční informace, ale spíš v tom, že vás mohou namotivovat a vyburcovat. Bohužel jsou ale obvykle velmi málo schopné pomoci vám konkrétní pozitivní změnu uskutečnit, takže získaná motivace často velmi rychle vyprchá. A obávám se, že to bude pro většinu lidí včetně mě případ i této knihy.
Pokud se vám nechce číst knihu celou, pokud si přečtěte pouze poslední pátou část (posledních 10 % knihy) nepřijdete o nic zásadního.
Pátrači na stopě: Dětské detektivky s hádankou. I.
Alan Piskač
Poslouchali jsme s dětmi 8 a 9 let jako audioknihu a moc se jim to líbilo. Hned chtěli pokračovat dalším dílem.
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Knihu jsem přečetla během jediného dne - možná proto abych tu zvrácenost měla co nejdříve za sebou. Věděla jsem do čeho jdu a že to bude nechutné, ale že až takhle… uff… Po dočtení je mi opravdu fyzicky špatně od žaludku a asi lituji, že jsem neodolala zvědavosti a knihu jsem si přečetla.
Čekala jsem, že kniha používá surový popis k tomu, aby čtenáře hluboce zasáhla a donutila zamyslet se. Byla jsem připravená, že to může být taková drsná agitka na podporu vegetariánství. Ze začátku se to tak cca první třetinu nebo polovinu knihy jevilo - bylo to nechutné, ale takové zvrhle zajímavé. Pak to ale začalo být čím dál absurdnější a cynické a ta ze začátku zajímavá myšlenka byla postupně naprosto utlučena snahou za každou cenu co nejvíc šokovat a zhnusit čtenáře. V poslední třetině knihy jsem začala být znechucená přímo samotnou autorkou a začala jsem mít pocit, že se mi do rukou dostalo dílo sadisticky vyšinutého jedince. Některé scény tam byly opravdu jen proto, aby šokovaly a aniž podstatě "příběhu" jakkoliv sloužily - například brutální zabití štěňat, sexuální scéna v řeznictví, kamion přepadený mrchožrouty a vrcholem nelogické zvrácenosti byli laboratoř a domácí "chov a porcování" samice v podání sestry hlavního hrdiny. Za mě první polovina knihy (hlavně za nápad) 3 hvězdičky, druhá polovina knihy bídná 1 hvězdička, takže celkově 2 znechucené hvězdičky.
Vyjednavač
Brandon Sanderson
Originální systém magie, promyšlený příběh a efektní závěr - klasické přednosti Brandona Sandersona. Na druhou stranu musím říct, že druhá třetina knihy se celkem táhla a přišla mi repetitivní, měla jsem pocit, že by se spousta věcí dala proškrtat a tím knihu lehce zkrátit, což by jí určitě prospělo. Také mému zážitku zřejmě neprospělo, že jsem ji četla hned po Elantris a v příběhu i prostředí jsem viděla hodně podobností - např. že se kniha odehrává u královského dvora a zásadní roli v příběhu hrají kněží a náboženství. Nicméně i přes tyto výtky obsahuje kniha mnoho zajímavých nápadů.
Podařená dvojčata
Enid Blyton
Tohle byly jedny z knížek mých čtenářských začátků, dostala jsem chuť si je po skoro 30 letech opět přečíst. Bohužel už se nedají půjčit ani v knihovně a nové vydání už více jak 20 let nevyšlo, tak jsem je sháněla přes antikvariát. Ze začátku jsem byla nadšená - vrátit se zase zpět na dívčí internátní školu, která mě jako malou naprosto fascinovala, protože jsem nic takového samozřejmě neznala. Později mé nadšení ze znovushledání mírně ochladlo - kniha určitě není špatná, ale ačkoliv si i dnes ráda sem tam nějakou dětskou knížku přečtu, tak tohle mi přišlo opravdu hodně dětsky naivní. Svět je typicky dětsky černobílý - je buď perfektní dobro nebo zlo a to je velmi rychle idealisticky napraveno - dotyčná osoba si rychle uvědomí, jak se chová hloupě a skoro jako mávnutím kouzelného proutku je vše zase tzv. sluníčkové. Hezké na knize je to, že se v ní dějí opravdu naprosto normální běžné věci a děvčasta tropí takové ty běžné dětinské lumpárny, se kterými se děti běžně setkávají i dnes. Z celé situace pak dostanou náležité morální ponaučení. Pro dospělého nebo staršího dětské čtenáře to už moc není, ale pro mladší čtenáře to asi bude fajn. Docela mě zarazilo, že děvčatům v této první knize je 14 nebo 15 let a v podstatě nastupují na "střední školu". Já jsem si je v hlavách pamatovala jako mladší a ani teď bych jim podle chování rozhodně těch skoro 15 let nehádala. Chováním mi připomínají spíš tak dnešní 8 - 11leté holky. Tohle si myslím, že je také věková kategorie čtenářů, které by se kniha mohla nejvíce líbit.
Na to, že kniha už je 80 let stará, tak ale kupodivu neztrácí své kouzlo ani dnes a věřím, že i dnešním mladším dívkám by se mohla líbit. Když si vezmu, jaké měli před 80 lety ženy ve společnosti postavení, tak ta kniha je opravdu napsaná relativně nadčasově. Je tam pár situací, nad kterými jsem se musela pozastavit, ale je to tak nějak přirozenou součástí příběhu, že mě to nijak zvlášť nepobuřuje. A to že v knize místo emailů nebo telefonů spoléhají na posílání dopisů, písničky si přehrávají z gramofonu nebo si ve třídě topí krbem, není určitě nic s čím by si ani dnešní mladí čtenáři neuměli poradit, protože na podobné "středověké" prostředí jsou zvyklí třeba z Harryho Pottera. Myslím, že už před 30 lety pro mě tyto knihy byly tak trochu "fantasy", vzhledem k prostředí, ve kterém se odehrávaly, a současná česká mláděž to bude vnímat asi ještě silněji.
QualityLand
Marc-Uwe Kling
Tak asi takhle... Po technicko-literární stránce by si tahle kniha pravděpodobně nezasloužila ani 3 hvězdičky, protože příběh Petera jako celek moc nefunguje, ALE PŘESTO ji okázale dávám 5 hvězd. Ty nápady a parodicky do extrému překlopený (nikoliv však nereálný) vývoj dnešních technologií… já jsem se prostě neskutečné bavila. Zároveň mě to ale nutilo zamyslet se. Pokud mate rádi seriál Black Mirror (Černé zrcadlo), tak se vám bude líbit i tato kniha.
U některých nápadů jsem se vyloženě musela smát, určité pasáže byly naopak spíš mrazivé. Naučila jsem se i pár zajímavých reálných faktů, o kterých jsem si pak i vyhledala nějaké podrobnosti (třeba zákony robotiky Isaaca Asimova, Moravcův paradox, paradox závislosti na zvolené cestě, Turingův test - ale nebojte se, tyto pojmy jsou v knize jen lehce naťuknuté, není to odborná kniha).
Kniha mi svým způsobem připomínala i do současnosti překlopenou klasiku 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradbury. QualityLand je jakýmsi varováním, kam by to mohlo zajít s umělou inteligencí, pokud ji necháme rozhodovat o našem životě. V Bradburyho 70 let staré knize byla cenzura nastavená a udržovaná politicky a silově, v QualityLandu dnešní doby cenzuru nastavují a udržují obchodní zájmy a algoritmy.
"Víš proč se tomu říká síť? (pozn. internetová) Protože jsme v ní uvízli."
Padesát odstínů tymiánu
Zdenka Pšeničková
Nerozumím vysokému hodnocení této knihy - za mě to byla nejhorší kniha, kterou jsem v poslední době četla. Byl to totální mišmaš všeho možného, jakoby se autorka nemohla rozhodnout jestli bude psát o princezně na zámku, o mluvících kočkách, o čarodějnické škole ála Harry Potter, o dobrodružné cestě do podsvětí s prvky řecké mytologie ála Percy Jackson a k tomu ani netušila jestli příběh zasadí do středověkého prostředí nebo do moderní doby... tak to na 270 stran nacpala všechno.
Na začátku knihy nás - v poměru k ostatním událostem knihy - dlouze seznamuje s bizarním Mateřídouškovým královstvím, což se ukáže pro další děj knihy jako naprosto nepodstatné. Následná cesta přes školu kouzelníků a mytologké podsvětí naopak jakýkoliv popis světa a jeho zákonitosti úplně postrádá - celé to na mě působilo spíše jak nějaký psychadelický zážitek. Styl psaní mi přišel jak od šikovnějšího žáka deváté třídy ZŠ, postavy charakterově úplně ploché a nezajímavé, příběh vystavěný tou nejjednodušší možnou cestou - zavedené nakladatelství by tuto knihu určitě nikdy nevydalo.
Myslela jsem, že to bude kniha s romantickým příběhem, ale na mě tam nic romantického nedýchalo - i podprůměrná obyčejná dětská pohádka o princezně a princovi je víc romantická než toto. Spousta komentářů zmiňuje, že je kniha vtipná - ačkoliv mám humorné knihy ráda, tak tady mě za celou dobu nepobavilo nic, snahu o jakýsi jednoduchý humor jsem tam sice zaznamenala, ale vůbec se mi to k příběhu nehodilo a přišlo mi to spíš trapné, než vtipné.
Vrcholem amatérismu, který dal poslední hřebíček do rakve, je provedení audioknihy. Tak technicky nekvalitní audioknihu jsem ještě nepotkala. I amatérsky načtené knihy na YouTube mají obvykle vyšší kvalitu. A hlas a styl přednesu vypravěčky mi taky vyloženě vadil. Hlas se věkově ani energií vůbec nehodil k věku postav a charakteru příběhu. Snaha vypravěčky přizpůsobit hlas jednotlivým postavám je sice chválihodná, ale zvlášť u hlavní postavy to působilo spíš jako parodie. Knize bych asi normálně dala 1 hvězdičku, ale díky audioknize poprvé ve svém životě sahám k hodnocení "odpad".
Jediné, co se na této knize povedlo je grafický návrh obálky a to, že teď dokážu mnohem víc vidět a ocenit kvalitní práci, kterou odvádějí spisovatelé s velkým S a standardní nakladatelství při produkci knih a audioknih.
Piranesi
Susanna Clarke
Tohle je rozhodně zvláštní kniha. Mezi mé oblíbené se asi nezařadí, ale přesto jsem ráda, že jsem ji přečetla. V knize se toho děje minimum, její síla je ve vytvoření zvláštní atmosféry a poznávání velmi jiného fantaskního světa. Ani si nejsem jistá, jestli má kniha nějaké hlubší skryté poselství nebo myšlenku. Žádné rozumové zdůvodnění příběhu mě nenapadá. Vlastně můj hlavní pocit po dočtení je, že nejsem asi dostatečně chytrá na to, abych to pochopila :-)
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Tohle byla krásná a velmi citlivě napsaná kniha. Překvapilo mě, že její věk (poprvé vydána v roce 1966) na ní není vůbec znát - ani stylem psaní ani prostředím samotného příběhu. Zařazení do kategorie sci-fi se k této knížce vůbec nehodí. Teoreticky to sci-fi je, protože výchozím bodem knihy je provedení experimentální operace mozku retardovanému člověku, kterému se díky ní dramaticky zvýší IQ. Ovšem kniha samotná je mnohem více spíše jakousi psychologickou úvahou a nahlédnutím do hlavy a prožívání člověka, kterému se takto dramaticky ze dne na den změní chápání světa i sebe samotného. Člověka to chtě nechtě průběžně nutí k různým zamyšlením. Teď, bezprostředně po dočtení knihy, je pro mě složité odpovědět na otázku, co si myslím o tom, co se s Charliem dělo - budu nad tím pravděpodobně ještě nějakou dobu přemýšlet. Každopádně jasné je, že to ve mně zanechalo hluboký prožitek. Poslední 3 stránky v knize mě doslova rozbrečely - ačkoliv knihu bych rozhodně nepopsala jako dojemnou. To dojetí na konci prostě najednou přišlo nečekaně z čista jasna.
Velké uznaní podle mého názoru zaslouží vedle autora i překladatel - tohle očividně nebyla standardní zakázka :-) Naopak co si v žádném případě uznání nezaslouží je obálka prvního českého vydání z Knižního klubu - opravdu nechápu koho něco takového mohlo napadnout a kdo to schválil - žádné jiné vydání na světě obálku v tomto stylu nemá. Prezentovat takovouto knihu obálkou jako u nejprůměrnějšího dívčího románu... Za mě by to jednoznačně vyhrálo soutěž o nejhorší obálku století. Ještě že aspoň další vydání tento přešlap napravila. PROSÍM NENECHTE SE ODRADIT TOU OBÁLKOU, která vyskakuje i tady na Databázi knih - vůbec to knihu nereprezentuje!
Unesený Západ
Milan Kundera
Čteno jen kvůli čtenářské výzvě - sama bych se do toho nikdy nepustila, takže nechci ani hodnotit hvězdičkami. S první částí (Nesamozřejmost národa) a jejími obrozeneckými myšlenkami jsem se neztotožnila.
Trochu zajímavější byla druhá část (esej Unesený západ). Nelíbilo se mi, že text působil místy trochu povýšeně, ale zaujaly mě tam komentáře ohledně Ruska. 40 let po vzniku tohoto textu řešíme v Evropě stále stejné problémy, resp. Rusko jako takové se chová stále stejně, skoro jakoby se tam zastavil čas. Úvaha nad tím, zda střední Evropa patří víc k západu nebo východu, je tedy vlastně zajímavá a v době vzniku textu bylo od pana Kundery velmi záslužné, že se národů střední Evropy zastal.
Upravená citace: Tragédie střední Evropy spočívá v tzv. ideologii slovanského světa, kterou se Češi naivně oháněli k obraně proti německé agresivitě a kterou zároveň Rusové používali k ospravedlnění svých imperiálních záměrů: "Rusové všude místo ruský počínají psát slovanský, aby pak místo slovanský zas mohli říci ruský", prohlásil už v roce 1844 Karel Havlíček Borovský, který varoval své krajany před pošetilým a nerealistickým rusofilstvím.
A přesto říci životu ano: Psycholog prožívá koncentrační tábor
Viktor Emil Frankl
Přes veškerý respekt k panu Franklovi - ačkoliv se v knize najdete pár zajímavých myšlenek, kvůli kterým stojí za to si ji přečíst, tak bohužel jsem od ní čekala více. Popis života v koncentračním táboře i důsledky z toho vyplývající se více méně zas tak neliší od výpovědi jiných vězňů - ačkoliv nebyli psychologové došli často ke stejným postřehům. Předpokládám, že ve své době byl Frankl jedním z prvních, kteří dokázali to, co se v táborech dělo nějak systematičtěji pojmenovat a za to samozřejmě zaslouží uznání. Asi jsem měla prostě od knihy moc velká nereálná očekávání a čekala jsem hlubší nahlédnutí do využití logoterapie a to se mi kromě pár spíše filozofických myšlenek nedostalo. Nebo prostě je to mými vlastními životními zkušenostmi a tím, že sama se podvědomě principy popisovanými v knize řídím, že mě osobně to nezasáhlo tak hluboko jako jiné čtenáře... Nicméně jako krátké (100strankové) a přesto hutné nahlédnutí na hrůzy koncentračních táborů s důrazem na prožívání uvězněných lidí, je to dobře zpracované a mohu ostatním doporučit.
Druhá část knihy - filozofická divadelní hra - mě bohužel neoslovila.
Elantris
Brandon Sanderson
Moje první "dospělácká" plnohodnotná kniha od Brandona Sandersona a nemám slov... Velmi vyspělé fantasy s dokonale promyšleným originálním příběhem, perfektním budováním světa a uvěřitelným chováním postav. Vyprávění ze 3 úplně odlišných pohledů. Hodně politiky a náboženství a přesto to rozhodně není nuda. První třetina knihy byla trochu pomalejší - rozehrávala se šachová partie s mnoha postavami a trochu na mě padala ta zoufalost špinavé a kruté Elantris, pak se ale děj výrazně zrychlil a začal se objevovat jeden nečekaný zvrat za druhým. Oceňuji hlavně velmi dobře napsané postavy - nejen ty hlavní, ale i vedlejší (z těch jsem si velmi oblíbila třeba vévodu Roiala). Žádná postava není černobílá (možná s výjimkou prince Raodena, který je vyloženě takový Mirek Dušín, ale to mi nevadilo - ráda jsem mu fandila). Jestli tohle má být údajně spíš slabší autorova kniha, tak si nedovedu představit, co přijde dál :-D
Mozaika duše: Desatero pro zdravější duši a vztahy
Tomáš Kvapilík
Hodnocení této knihy není jednoduché. O tématu jsem již velmi dobře informována z jiných zdrojů, takže jsem se vlastně nedozvěděla vůbec nic nového. Na druhou stranu knížka má ambice oslovit širokou veřejnost a dělat základní osvětu a to plní velmi velmi dobře. Přesto že pluje u každého tématu po povrchu, tak se podařilo vystihnout to podstatné. Každopádně víc než samotné informace oceňuji hlavně vřelost, podporu a pochopení, které z knihy sálá. Evidentně je tedy pan Kvapilík psychoterapeut na svém místě :-) Tato kniha rozhodně nemůže nikoho "uzdravit", ale pokud s vámi některá témata zarezonují, věřím, že vás pošťouchne se zamyslet a předpokládám, že to byl její hlavní účel.
Posloucháno jako audiokniha - provedení moc dobré a zrovna toto je kniha, kde si myslím, že může mít audiokniha dokonce navrch před tištěnou knihou. Když člověk potřebuje podporu, může na čtvrt hodiny zastavit a poslechnout si příslušnou kapitolu.
Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
Pro mě první kniha pana Zibury. Bavila jsem se. Musím říct, že mě asi o dost víc bavilo vyprávění o cestě jako takové (Nissánek, cesta lodí, komentáře japonského kamaráda atd) než samotné navštívené pamětihodnosti. Byla to taková odpočinková, zábavná kniha z jiného žánru, než obvykle čtu. Žádný hlubší dojem ve mně nezanechala, ale nelituji času s ní stráveného - lepší tři hvězdy. Určitě vyzkouším i nějaký Ziburův zahraniční cestopis.
Alcatraz versus rytíři Krystálie
Brandon Sanderson
Nemůžu jinak než opět hodnotit plným počtem hvězd. Opět jsem se skvěle bavila - autor si s námi nadále pěkně pohrává svými do děje vloženými komentáři. Příběh je vyprávěn zlehka a občas s určitou nadsázkou, přesto obsahuje i několik hlubších myšlenek. Ačkoliv je styl vyprávění a složitost příběhu přizpůsobena mladším čtenářům, je příběh chytře vystaven a ani já jakožto dospělý čtenář jsem neměla pocit, že bych četla něco hloupého - pro dospělého čtenáře je to odpočinkové, milé a zábavné čtení.
Děj této knihy je o trochu méně akční než předchozí díl - objevuje se zde, úměrně cílovému věku čtenářů, i trocha politiky. Jásám, že se daný fantasy svět i samotná postava Alcatraze dále vyvíjí a že každá ze třech knih byla dosud svým příběhem dostatečně originální a odlišná od ostatních dílů série. Těším se na vydání dalšího dílu!
Legie Zakladatelových kostí
Brandon Sanderson
Tohle bylo naprosto skvělé! Už prvnímu dílu jsem dala pět hvězdiček, moc jsem si ho užila, ale těch pět hvězd jsem mu dala i kvůli přihlédnutí, ke kategorii, pro kterou je kniha určena a do které už dávno nespadám (ale muselo to být i tak dobré, když jsem se hned pustila do dalšího dílu). Tenhle druhý díl má však ode mě (dospělého čtenáře) plnohodnotných pět hvězd! Přečetla jsem ho jedním dechem během jediného dne.
Neskutečně jsem se bavila - to jak autor komunikuje se čtenářem, to jak začaly další dílky věcí naznačených v prvním díle zapadat do celkové skládačky, chytře vymyšlený příběh... Opravdu sama nechápu, jak je možné, že se mi příběh určený dětem, tak strašně moc líbí...
Styl vyprávění je stejný jako v předchozím díle, v první části měl trochu nádech scifi, dále pak spíše fantasy: vibe příběhu je trochu jako kdyby se zkřížil Terminátor s Indiana Jonsem :-) to celé samozřejmě v podání pro děti, tzn. bez zabíjení (to mi vůbec nechybí) a se slušnou dávkou humoru a dokonce i pár hlubšími zamyšleními.
Knihy je třeba číst popořadě - nejedná se o volně navazující příběhy!
Mé dospělácké knihy budou muset počkat - jdu na další díl :-)
Alcatraz versus ďábelští knihovníci
Brandon Sanderson
Tohle se mi hrozně moc líbilo a to přesto, že je to kniha z kategorie middle grade, tedy pro mladší děti, kam už dááávno nespadám.
Autor Brandon Sanderson je mistr svého řemesla, je škoda, že zvlášť u nás v ČR není zatím zas až tak obecně známý, ale věřím, že jeho čas jednou přijde :-)
Ve fantasy sérii o Alcatrazovi zůstává věrný přesně tomu, proč ho i jeho dospělí čtenáři mají rádi - důkladné, logické a postupně budování fantasy světa, originální a promyšlené magické systémy a čtivý styl psaní - toto všechno se mu v tomto případě podařilo napasovat do vtipného a hravého fantasy příběhu, plného magie pro mladší čtenáře.
Příběh jede na plné obrátky od prvních stránek. Spolu s hlavním hrdinou 13letým Alcatrazem postupně odhalujeme fantasy svět, který v tomto případě splývá s naším reálným světem. Systém magie je dávkovaný postupně, takže ani mladší čtenář nebude přehlcen a zároveň čtete pořád dál, protože se těšíte, co dalšího o daném světě odhalíte na další straně.
Na rozdíl od některých komentářů níže - mně se zastávky v ději, kdy Alcatraz promlouvá přímo ke čtenáři, vyloženě líbily - Alcatrazovy vložené komentáře mi přišly vtipné a ještě větší význam musí mít pro mladší čtenáře, kterým pomůžou se ve fantasy světě neztratit. Navíc si budujeme s Alcatrazem trochu důvěrnější typ vztahu - připadá nám víc skutečný. Vůbec bych se díky tomu nebála nabídnout tuto knihu dětem už cca 10+ jako jejich první skutečné fantasy. Kniha navíc obsahuje také moc hezké (černobílé) ilustrace, které čtenáři trochu pomohou zreálnit představu toho, co čte - za mě opět pro děti velké plus.
Kniha se mi líbila mnohem více než např. známější knihy o Percy Jacksonovi, které jsou z podobné kategorie a dokonce bych se nebála ani přímého srovnání s Harrym Potterem!
EDIT: druhý díl je ještě mnohem lepší než tento první :-)
Barbaři z ledové planety
Ruby Dixon
Do čtení této knihy se pusťte raději bez jakýchkoliv očekávání a s lehkou myslí. Pokud budete brát příběh příliš vážně, dost možná se vám líbit nebude. Já jsem se fakt bavila a v začátcích komunikace mezi pozemšťankou Georgií a mimozemšťané Vektalem jsem se dokonce musela nahlas smát. Nikdy jsem žádnou mimozemskou romanci nečetla, takže jsem byla příběhem fascinovaná. Děj je svižný, nenáročný, neobsahuje žádná velká dramata, takže je to ideální feel good čtení, přesně jak byl autorčin záměr - nesmíte od toho čekat nic jiného, jinak budete zklamáni.
Všichni u této knihy upozorňují na enormní množství sexu - ano je ho tam dost a je detailně popsaný, ale to už dnes není v knihách (nejen z žánru romance) zas tak neobvyklé, takže já bych z toho nedělala zas tak velké haló a věřím, že každý kdo to jde číst, tuší, co se mu dostává do ruky...pokud nechci číst o sexu, tak se asi nepustím, do 50 odstínů šedi, že? ;-) Víc než množství mi spíš vadily některé použité výrazy, které mi občas neseděly ke zbytku vyjadřování - hlavně u Vektala, který byl vlastně takový slaďouš a některé výrazy mi na něj přišly dost tvrdé. Těžko říct, jestli to tak je psané i v originálu nebo je to vina překladu.
K bonusové novele: součástí vydání je i pozdější bonusová novela, která je spíš zbytečná. Původní příběh má nějakých 240 stran a za mě by to bylo tak akorát - v nejlepším se má přestat, což platí zvlášť u takovéhoto řekněme "méně chytrého" čtení. V dodatečné novele už toho sexu opravdu začínalo být dost a už mi přišel zařazený samoúčelně, i příběh už nestál za to a zbytečně mi lehce pokazil skvělý zážitek z původního příběhu (po jeho dočtení jsem uvažovala dokonce nad pěti hvězdami). A mimochodem - nebojte se novelu přečíst, žádné spoilery k případné další knize, tam nejsou.