Knihomolka134 komentáře u knih

Thriller, který mě ze začátku svým pomalým spádem nudil. Někdy od 2/3 se však události začaly hýbat i postavy se zdály být prokreslenější. Začala se odhalovat dávná tajemství minulosti a střípky skládačky do sebe najednou zapadaly. Konec je fenomenální a zapomínám při něm i na fakt, že mi ani jedna z postav v knize nebyla nijak zvlášť sympatická.

Výborný thriller, napínavý a jedním slovem děsivý. Přečetla jsem jedním dechem.

Jsem ohromnou milovnicí knih A.Christie (detektivek), ty jí totiž sluší výrazně víc než psychologické vztahové romány. Tuto knihu jsem četla dlouho, protože mi docela dlouhou dobu trvalo, než jsem se do ní úplně začetla. Velmi hezky je však prokreslený jedinečný vztah matky s dcerou, které jsou na sobě svým způsobem nezdravě závislé a jako čtenáři můžeme postupně sledovat jejich emoční a duševní vývoj a zrání - od toxicity přes manipulativní snahu ovládnout tu druhou, přes stagnaci, averzi a nenávist, směrem k vzájemnému odpuštění.

23.02.2024

Tuto knihu napsala nesvéprávná osoba, která není ochotna ani vystupovat pod svým vlastním jménem. 1/5 knihy jsou nesmyslné plky, kde "autorka" pouze využívá maminek slabších povah. Webové stránky i obsah knihy naplňují všechny znaky sektářství (srovnat můžete např. s nedávnou americkou kauzou TwinFlames). Autorka o sobě neuvadí nic, příspěvky/ dotazy maminek z různých konferencí jsou naprosto vytržené z kontextu. Autorka je pokrytec, který radikálně odsuzuje všechny IVF děti (říká jim prázdné duše), ale to své, předčasně porozené, nechala zachránit doktory i přesto, ze bylo přírodou odsouzené k záhubě. Slabé a lehce ovlivnitelné povahy v této knize můžou (a zřejmě budou) hledat smysl, pro všechny ostatní je to ztráta času, dalších nervů i peněz. 4/5 zbytku "knihy" jsou pak už jen vyselektované dotazy a odpovědi paní šarlatánky, která zoufalým ženám odpovídá z pozice Boha a všemohoucího (aneb "všechno je to jen ve vaší hlavě"). Byla jsem knihou opravdu velmi zklamaná, protože jsem očekávala různé přístupy s ohledem na ženskou neplodnost. Žádná (pouze jedna krátká a odsuzující) zmínka o umělém oplodnění, které je dle této paní neakceptovatelné. Bez důvodů a racionálních argumentů odsuzuje vše, co jí není po chuti. Nebrat. Je to (ezoterický) odpad!

Oddechovka na léto ideální - napínavý, psychologický, vztahový thriller s kapkou sexuálního podtextu a okořeněný o žhavé téma polyamorie, která se v této knize
srovnává s volnou láskou hippie komunity. Manipulativní a duševně nevyzrálé postavy od začátku do konce. Ačkoli si mé sympatie nezískala žádná z nich, kniha zaujme. Je plná akčnosti, nečekaných zvratů v chování i smýšlení poměrně děsivých postav, závěr je brutální a nečekaný. Přemýšlím, kolik takových psychopatů žije mezi námi...

5 01.07.2023

Jako velká milovnice a fanynka Aleny Mornštajnové jsem po knize vydané přesně v den mých narozenin hned skočila. Úchvatná (lesní) obálka a potisky na knize, stejně tak jako slovní hříčka "les(ž) v domě" jí dávaly na osobním kouzlu a už předem jsem tušila, že to bude kniha zcela jiná než autorčiny předchozí mnohagenerační příběhy (Hana, Hotýlek, Slepá mapa, Tiché roky, Listopád aj.).
Byla jsem nadšená! A zděšená zároveň. Skrytě krutý příběh z pohledu nejdřív malého dítěte, potom dospívající dívky ukazuje život, jaký si málokdo z nás dovede představit. A přesto se takové věci dějí a lidé/blízcí/rodina před nimi zavírají oči. Tato kniha nám, naivním čtenářům, vyrůstajícím v bezproblémové láskyplné rodině hodně doširoka otevírá oči a ukazuje, že ne všechny bolesti dokážeme vnímat a některé jsou skryté dosti hluboko v nitru lidských duší. Psychologické, zdrcující, depresivní, realistické. Doporučuji!

11 29.04.2023

Co číst a vážně se odreagovat? Pro milovníky psycho thrillerů je tato kniha tou správnou volbou. Bravurně napsané, překvapivé vyústění, zkrátka thriller jak má být. Co určitě upoutá, je retrospektivní vyprávění z úhlu dvou hlavních postav. Čtenář má tak možnost částečně nahlédnout do jejich nitra a pokusit se pochopit jejich vnitřní pohnutky. Psychologicky velmi hezky prokreslené postavy s lehce maniakálními sklony. Mínus hvězdičku dávám za závěr, skutečné pravdy o dávné minulosti se nedopátráme + za tak stokrát opakující se slova "mého manžela", což mě při 330 stranách dovádělo k šílenství.
Přečteno jedním dechem, moc doporučuji!

27.03.2023

Skandinávská (finská) krimi s lehce předvídatelnou dějovou posloupností. V anotaci se píše "napínavý psychologický thriller". Ani jedno to pro mě nebylo. Spíš bolestné vyprávění chlapce, který ztratil mámu a celou knihu prahne po pomstě. Tři prolínající se časové úseky dávají knize na napínavosti, ale to nestačí. Neprobarevné charaktery postav, očekávaný závěr a zavádějící název knihy. Trochu zklamání, zejména pro fanoušky severských detektivek a zmlsanců Nesba.

13.02.2023

Rozhodně nejpovedenější detektivka z pera úspěšné anglické autorky, královny detektivního žánru, Agathy Christie. Mrazivě děsivé od začátku do konce, deset zdánlivě nevinných lidí uvězněných na ostrově nikoho. Bezdůvodně. A nebo ne? Chladnokrevně smýšlející vrah mezi nimi. Smekám nad dedukcí a logikou autorky, která nenechá čtenáře ani na minutu bez pocitu napětí a plíživého strachu. Důvtipnějším čtenářům už ale podle ilustrace knihy a nepatrných náznaků dochází, kdo by mohl být onen vrah, jenž bez milosti vyslovuje ortel nad životy zprvu nevinně vyhlížejících hostů. Skvělý je závěrečný doslov, zpověď vraha s podrobným popisem (a motivem) jednotlivých zločinů. Výborný a děsivý je taky film natočený podle knihy (s drobnými odlišnostmi na konci příběhu). Horory odehrávající se na ostrově zkrátka mají něco do sebe!

28 28.01.2023

Kniha, která mi sebrala dech, zároveň nejlepší kniha o holokaustu, jakou jsem kdy četla. S pláčem, se slzami dojetí a velkou nadějí v život jsem dočítala každou kapitolu. Kdo si nepřečte, nepochopí. Je to kniha, která vám dá sílu žít...Víc dodávat není třeba.

9 08.01.2023

Co si ne/číst před Vánoci? Určitě Znamenitou mrtvolu! Citově založeným se bude dělat špatně už u první kapitoly, pro vegetariány nevhodné, pro citově ochrnuté fantastická dystopie s nečekaným závěrem. Výborná obálka, kterou si moje mamka vážně spletla s balením masa! Trochu mi chyběl jen celkový kontext - například jak se rozdělovali lidi na porážku, na jídlo a ti, kteří mohli svobodně žít. Studený, rezervovaný, odtažitý, bezemoční styl psaní mi naprosto vyhovoval, knihu jsem přečetla jedním dechem za pár hodin. V některých pasážích mi připomínala díla V. Vondrušky - Neviditelní.
Kolem a kolem můžu bez ostychu říct - byl to znamenitý čtenářský zážitek a doufám, že jen fantazií autorky i zůstane!

5 23.12.2022

A. Christie pod pseudonymem píše jinak. O tom není pochyb. Místy zdlouhavý psychologický příběh vyprávěný z pohledu matky a manželky, sebezpytující, místy nudný a opakující se. Obraz navenek ideální anglické počestné rodiny, zevnitř prožraný do morku kostí. Depresivní a polemizující dílo o životě postupně odhaluje o vypravěčce víc, než by čtenáři bylo milé. Domnívám se, že především v tom tkví pozoruhodný um Agathy Christie - obalamutit důvěřivého čtenáře, a pak mu ukázat, že pravda se skrývá někde úplně jinde.

22.12.2022

Veliká legrace! Alespoň první z příběhů budí dojem, že se počůráte smíchy. Aneb jak by vypadal svět z pohledu (ne)narozeného miminka. Další dva příběhy na něj volně navazují, ale ty už čtenáře spíš deprimují a ukazují mu rozvrácené vztahy a nestabilní manželství. I tak ale skvělá sonda do mezilidských vztahů, především těch mezi rodiči a dětmi. V zásadě však z knihy máte pocit, že všechny vztahy rodiče-děti jsou rozpolcené a narušené. Určitě by bylo zajímavé prozkoumat autorčino rodinné zázemí, zda-li vycházela i z vlastní zkušenosti. Výhodou je, že kniha má sto a něco stránek, je čtivá a každý se v ní zřejmě najde - to, co potkává autorčiny hrdiny, potkalo snad každého z nás.

15.11.2022

Četla jsem všechny knihy od A. Mornštajnové a Slepá mapa mě spolu s Hotýlkem a Hanou dostala asi nejvíc. Nádherná rodinná sága vykreslující detailně životní osudy hlavních i vedlejších postav, silný příběh nabitý emocemi a neskutečně napínavý závěr. Kniha, jejíž konec mě dojal k slzám. Kniha, která pravdivě popisuje život takový, jaký skutečně byl - napříč třemi generacemi (babička, matka, dcera). Jedinečný a úderný styl psaní - tak typický pro všechny "mornštajnovky". Přečteno za den. Nemohla jsem se odtrhnout!

17 24.08.2022

Krátká povídková knížka. Všechny povídky mají společné téma - soukromé tajemství. Některé jsou více, některé méně povedené. Jak už to tak v antologiích bývá.
Knížečka stojí za přečtení, a to především díky povídce Aleny Mornštajnové, Petry Dvořákové a Marka Epsteina. Jaroslav Rudiš chce sice ohromit neotřelým stylem psaní (jeho povídka je jedno dlouhé souvětí, které je dlouhé 8 stran), ale nedaří se mu čtenáře zaujmout. Mnohdy bolestné vyprávění o třináctých komnatách je bezesporu zajímavou sondou do hlubin lidské duše.

3 22.08.2022

První a poslední kniha od Danielle Steel, kterou jsem si přečetla. Dostala jsem na ni doporučení, ale absolutně nechápu, co na ní fanynky DS mají. Už z anotace na zadní straně je nápadně jasné, kdo je tím marnotratným synem+ jak se bude celý děj vyvíjet. Od první kapitoly nuda, postavy vesměs všechny do jedné nesympatické. Autorka hojně využívá plno do očí bijících klišé a přirovnání (např.: oči jí ztvrdly jako ocel, peníze pro ni byly přirozené jako vzduch), která působí nepřirozeně. Co víc, neustále ale opakuje to, co bylo už řečeno; pokládá snad čtenáře za hlupáky? Myšlení hlavní postavy bylo chaotické a postavám obecně se nedalo věřit. Postavy nemající žádný stálý charakter, nechávají sebou vláčet a nejsou pro čtenáře v žádném ohledu důvěryhodné a obsahově samostatně vypovídající, jsou bezcenné. Naprosto tedy nechápu, co tou neprokreslenou psychikou autorka sledovala. Zřejmě se v postavách sama ztrácela a nevěděla, jak je v rámci děje příběhu uchopit? To by snad mohlo být jediné rozumné vysvětlení...
Mnoho pasáží na sebe ani nenavazovalo, kolikrát jsem měla dojem, že čtu dílo nevyzrálé školačky píšící svůj první sloh. Překladatelská chyba, nebo bezelstný záměr autorky? Například ve scéně, kdy se na něco ptá matka dcery, odpovídá znovu matka. A takových pochybení je v knize dost. Překlad je obecně dost strojový, těžko říct, jestli by originál nezanechal pozitivnější dojem.
Co se však odpustit nedá, je fakt, že kniha chce od začátku působit jako zapeklitý thriller, který je bohužel průhledný od první kapitoly. Sečtělý čtenář si dá 2+2 dohromady, záhada pak pro něj končí přibližně u třetí kapitoly a dalších dvacet kapitol ho čeká jen zdlouhavé opakující se výčty jednání postav, kterým autorka mění charakter dle své libosti, bez většího psychologického nastínění a kontextu. Rsp. neumí si pohrát se čtenářem a nedává mu podněty k zamyšlení. Jednoduchá kniha pro nenáročného čtenáře. Konec není překvapivý, autorka se opět s radostí vrací ke stylu, který je jí tak vlastní - k červené knihovně. Tam by, dle mého mínění, měla raději zůstat. Kniha je nudnou odpočinkovou četbou, ale své příznivce DS určitě potěší.

1 18.08.2022

Kniha u které jsem pochopila, že je nutné číst Nesbova HH chronologicky. Napínavé čtení, ale na můj vkus až příliš překombinované s mnoha postavami, které se náhle objevují a zase mizí (navíc bez zvláštních motivů). Od začátku jsem měla pocit, že se v knize budou řešit dva typy vražd a dva různí pachatelé, jejichž vraždy se neprolnou. Za otevřený konec a nevyřešený případ dávám hvězdičky dolů. Příliš patetický závěr neseděl ani k Nesbovi, ani k hlavní postavě Harryho Hola. Chápu, že autor zřejmě nevěděl, jak tuto nesmyslnou hru na lovce a myš už ukončit, ale takhle? Škoda, od Nesba bych čekala víc (zvlášť po tom, co jsem četla Sněhuláka, který byl naprosto famózní).

1 07.08.2022

Kniha mapující osud českého faráře Tomáše Šťastného na pozadí historických událostí 20.-50. let s detailně popisovanými praktikami z koncentráku a z výslechů StB. Není to špatná kniha, je v ní mnoho poučného nejen o vykonstruovaných komunistických procesech a situaci té doby.
Narativně je však velmi slabá. Dialogy nejsou propracované a dotažené do konce, mluva postav neodpovídá době za první republiky. Ač jsem se snažila sebevíc, postavám jsem v jejich chování a činech prostě nevěřila. Zvlášť postava Tomáše Šťastného nedisponovala charakterem hlavní postavy, měla jsem z něj pocit, že je jen jakousi duševně prázdnou loutkou v rukou autora, který chce čtenáři jen přiblížit a poučit jej, jak se v průběhu třiceti let změnil vztah lidí k církvi na pozadí dějinných událostí, zejména pak po roce 1948 hon na katolické kněží. Nezkušenost v psaní příběhů je znatelně viditelná u dialogů - např. milostná scéna popisovaná jako audience u královny: "Zavřel za sebou dveře. Pohladila ho po tváři a pak ho přijala."
Snad možná proto, že čtenáři nedovolil autor nahlédnout do hlav postav, působily všechny jako bezduché figurky na scéně, jenž své role hrály naprosto nepřesvědčivě. Obálka knihy navíc vyvolává pocit, že budeme číst červenou knihovnu.
Když to vezmu kolem a kolem, námět příběhu je nesmírně zajímavý s velkým potenciálem, škoda jen těch nepropracovaných postav a málo prokreslených interakcí a vztahů mezi nimi.

2 24.06.2022

Krásná romantická rodinná sága popisující osudy členů jedné dělnické rodiny v průběhu let 1915-1969 na pozadí historických událostí v Austrálii a na Novém Zélandu.
Červená knihovna v kombinaci s krutostí osudu, neopětovanou a skrývanou láskou, hořkosladké finále.

9 19.06.2022

S klidem v duši si už jen tak sněhuláka v zimě nepostavíte. Spíš se budete lekavě dívat kolem sebe, s rozšířenými zorničkami hypnotizovat každý záchvěv listí v lese a praskání větviček vám bude nahánět husí kůži. Po přečtení tohoto brilantně napsaného psycho-drama románu už pro vás prostě zima nebude taková, jako bývala.
Nejsem přední fanynka J. Nesba, ale tuto knihu považuji za absolutní špičku, a to hned v několika věcech: skvělá retrospektiva, napětí a nekonečný strach pohlcující čtenáře od začátku čtení až do konce, vykalkulovaná a surová brutalita jednotlivých vražd, šílený vrah s perfektně promyšleným plánem aj. Autor si se čtenářem hraje, nadhazuje mu možné podezřelé a motivy vražd v průběhu vyprávění, tahá ho za nos, ale pak mu taktně naservíruje cenu útěchy. Z jednotlivých způsobů vraždění mě jímala hrůza a děs, během čtení knihy jsem měla obavy chodit sama do lesa, chodit sama domů, být doma sama, chodit do koupelny, na záchod, uvařit si čaj, jít ven - a to bylo jaro a nikde žádný sníh! Upřímně obdivuji takový pisatelský um, skutečně skvělá kniha! Byť jsem byla knihou nadšena, vzala mi touhu stavět sněhuláky. Nepřeháním! Nikdy totiž nevíte, kdy na vás ze sněhuláčích útrob vykoukne třeba část zmrazeného, rozřezaného a znovu zašitého těla s dokonalými stehy kolem lícních kostí...

9 19.06.2022