knihomolka27 komentáře u knih
Téma uzavřené komunity žijící podle striktních pravidel a vlastního řádu, s hlavním hrdinou který proti tomu vymezuje a předznamenává tak své rebelství mi sedí a mám ho ráda. Už jsem přečetla hned několik knížek s touto tématikou a tato je určitě tak kvalitní. Ale mě už to zkrátka moc nebavilo, nepomáhá ani to, že jsem už asi o 8 let starší než ústřední hrdinou a přemýšlím už trochu jinak než zaláskovaná pubertačka. Kdybych četla knihu o několik let dřív, tak by se mi pravděpodobně hodně líbila.
Povedená duchařina s atmosférou, bohužel poněkud zbytečně rozvleklou na více než 400 stranách....přitom samotný příběh by se dal shrnout do dvou vět. Klobouk dolů autorce, že i přes přebytečný počet stránek čtenáře vyloženě neznudí, jelikož psát určitě umí...v jejím podání se opakující se činnosti v knize jeví jako celkem zajímavé a záživné, i přesto je ta délka ale přepálená a příběhu tolik nesvědčí.
Příběh jako takový vypadal z počátku zajímavěji, než jakým byl ve skutečnosti. Líbí se mi zapracování těžkého tématu ohledně vyrovnávání se se smutkem a změnou budoucnosti. Celkově mi přišlo, že autorka umí knize dodat duši a má cit a pochopení pro své postavy. Čtení jsem si celkem užila, hlavně na začátku, potom už to bylo zbytečně zdlouhavé a repetetivní, ale jako celek je kniha fajn...jen už mě to určitě nedonutí přečíst si jí znovu.
(SPOILER) Návrat do strašidelného domu podruhé a naposledy.
Už si moc nevzpomínám co jsem psala v první recenzi. Asi něco v tom smyslu, že duo sourozenců mi přišlo otravné...což platilo i tady obzvlášt co se týká malého ustrašeného bratra.
Příběh jalový, což se mi taky potvrdilo. Klouže se tu po povrchu zajímavého příběhu, který nedostane šanci svůj potenciál příliš využít. Né vše tu dává úplný smysl, a horor to není určitě....ale jako velmi rychlá a čtivá jednohubka s mysteriozní zápletkou mi přišla celkem dostačující a to i po druhém čtení, když už jsem věděla co a jak. Neohromí, ale ani neurazí. Fajn knížka, fajn průměr.
(SPOILER) Velmi milá záležitost, která je daleko chytřejší než většina podobných knih v tomto žánru. Vztahy mezi postavami jsou velmi přirozené a ohromně roztomilé. Postavy spolu mluví, dokáží se věci vyříkat a neřešit jednu věc přes tři knihy. I přesto, že tento žánr už moc nevyhledávám, tak jsem si příběh užila.
Srovnání knihy se seriálem
V tomto případě spíš více doporučuji seriál. Série je celkem rozvleklá, překlad mnohdy celkem hapruje, a je napsaná velmi roztomilým stylem, který se občas utápí v obyčejných scénách trvajících zbytečně dlouho...což vám po čase může začít vadit. V tomhle seriál i díky hereckým představitelům a jejich skvělé chemii funguje lépe a více svěže. Celkově seriál hodnotím velmi kladně, vlastně nemám moc co vytknout, což se my dlouho nestává.
Skvělá kniha, kterou jsem přečetla hned několikrát. Funguje dobře jako otázka úspěšnosti amerického filmu a jeho vlivu na diváky, ale zároven funguje také velmi dobře jako základní učebnice filmové nauky, kde je od všeho něco a vše srozumitelně propojené.
Velmi svižná a čtivá kniha mapující velmi zajímavá témata, které určitě stojí za pozornost.
(SPOILER) 52 PROCENT
Tak z téhle knihy mám opravdu smíšené pocity, valná většina mě opravdu moc bavila a čtení jsem si vyloženě užívala, líbil se mi i ten styl, který mi připomínal staré detektivky nebo filmy noir..já vím, že je to asi celkem vedle, ale připomínalo mi to takovou plíživou, dusivou atmosféru Hitchcockova stylu. Přišlo mi to opravdu velmi záživné a bavilo mě pomalé odkrývání a tajemství spolu s hlavní hrdinkou. Jenomže přiznejme si to, ta kniha na ten námět je přeci jen asi zbytečně dlouhá a určitě by jí jen prospělo být kratší, ale co považuju za největší problém a co mi bohužel zásadně pozměnilo celé vnímání knížky byl ten konec. Ono né že by to námětově třeba bylo úplně nejhorší, ale to aotorovo zpracování mi přišlo opravdu velmi, velmi neuspokojivé. Najednou se celý ton proměnil do dost nepříjemné záležitosti, která bohužel začala silně zavánět trapnou groteskou. Absolutně by mě nenapadlo, že se to bude točit okolo tohohle a vůbec se mi to tam nehodilo. Jak říkám, né že by ten samotný námět byl špatný, ale nehodil se mi do téhle přízemněji laděné knížky, která měla zůstat normální solidní detektivkou a nesnažit se na posledních stránkách vymyslet znovu abecedu. Bohužel ačkoli se mi kniha opravdu líbila, tak díky tomu konci jí nemůžu hodnotit tak vysoko jako bych jí hodnotila s jiným koncem. Tady ten konec dělá hodně a mě se prostě nelíbí, samozřejmě těch chyb je tam víc, ale ten konec s orgány tomu dal korunu. Když tam dávám takovéhle silné a nepříjemné téma, tak musím mít opravdu dobrý důvod a zatraceně dobře ho zpracovat, aby to mělo nějaký sociální podtext a nevyznělo to až příliš lacině hororově, což je přesně tenhle případ. Pokud bych mohla s podobným tématem něco doporučit, tak by to bylo určitě Bez šance od Neala S.
Od autora jsem chtěla přečíst všechny knížky a vážně jsem se na ně těšila. Bohužel to začíná, že první kniha, kterou jsem přečetla Poslední kdo zůstal byla jediná, která za to od začátku do konce stála. Autor mi něčím až nebezpečně připomíná styl Darcy Coates - jeho styl je neskutečně čtivý s jednoduchým příběhem, snaží se šokovat na konci, což většinou dopadne špatně a bud z toho vypadne groteska nebo to strašně překombinuje. Snad ani nemá špatné nápady, jejich zpracování je ale hodně průměrné a nevyužije příliš svého potenciálu, postavy a vztahy mezi nimi jsou většinou velmi ploché.
Opět je to škoda, prostě smíšené pocity no...
(SPOILER) 76 procent
Přesně ten typ srdcebolnych knih, kterým se snažím docela solidně vyhýbat. Ale tady jsem si naběhla, jelikož pro zakázané vztahy a historické romance mám slabost, takže jsem se rozhodla to zkusit, i přesto, že je samozřejmě už předem celkem jasné jak to dopadne a to, že se nám to asi nebude líbit.
Kniha byla skvělá. Úžasně čtivá, osobní, ale pořád ještě v mezích...jinými slovy jsem už četla a viděla filmy, které mě emočně vyždímaly víc...tím nechci vůbec říct, že by mě kniha nechala chladnou, ale pořád jsem si od ní udržovala určitý odstup, ikdyž mě už od začátku vtáhla. A mě to vlastně vyhovovalo, aspon jsem nebrečela ve vlaku, kde jsem jí četla.
Velitelovo děvče, byla kniha která se mi opravdu zavděčila. Byla skvěle čtivá, takže jsem se u ní netrápila, to co se tam dělo mě zajímalo a bavilo, zároven moje romantická duše také plesala, zároven mě to tolik emočně nezdrtilo, takže o knize nemusím tak dlouho přemýšlet. Možná, že pro někoho kdo tenhle typ literatury čte často, tak by to mohlo být málo nebo i trošku naivní, ale pro mě to prostě bylo akorát. Jen ten konec mě příliš neuspokojil, přišlo mi, že by dávalo větší smysl, kdyby se velitel třeba sám zastřelil nebo byl zastřelen za velezradu při kolaboraci s Židy, nechtělo se mi úplně věřit, že by byl opravdu schopný zabít svou lásku a jejich dítě. Nevím nějak mi to úplně nesedlo a přišlo mi, že tím kniha snížila samu sebe. Né všechno tam bylo úplně prokreslené, nejvíc mě zaujal vztah mezi Emmou a velitelem, a mezi Emmou a Krysií, ty ostatní vztahy mi přišly takové napůl cesty a emočně to úplně neseplo tak jak asi mělo. Celkově jestli od knihy očekáváte, že se dozvíte více o ghettech, koncentrácích a válce, tak to opravdu ne. Co se týká prostředí, je to spíš kulisa osobního dramatu jedné ženy, která musí ve válce projít změnou i když o ní nestojí.
Fajn knížka o myšlení o filmech, plná zajímavých postřehů a zákulisních libůstek. Dobře svižně a čtivě zpracováno....
63 Procent
Fajn knížka, která neurazí ani příliš nenadchne. Docela trefně přirovnáno k Hitchcocově plouživé a znepokojivému stylu vyprávění.
Fajn knížka ze života, nahlédnutí do specifické komunity supermarketů a pokladních, jejíž profese je v zažité představě mnoha lidí jednou z těch nejhorších a musí jí dělat jen lidé co nevystudovali ani základní školu, nebo životní zkrachovalci na mnoho různých způsobů. Protože upřímně, kdo si tohle při nákupu kdy nepomyslel. Vždyt i naše rodiče nás od útlého věku straší tím, že se musíme dobře učit nebo z nás budou leda tak popeláři, odklízeči odpadků nebo nedejbože prodavačky, které na rozdíl od těch prvních povolání nejsou ani na čerstvém vzduchu a jsou v neustálém kontaktu s lidmi.
Ovšem jak vidno...přeci jen může někdo tuto práci dělat dobrovolně a ještě rád, samozřejmě k tomu musíte mít jisté duševní indispozice, jelikož mnozí z nás by se zbláznili asi tak za den. Takže ano, po přečtení knihy mám trošku dojem, že jsem nakoukla za pult, ale né zas tak moc. A ano asi jde tuto práci dělat i celkem rád, ale asi jen v případě, že se bavíme o mladé studentce, která stejně ví, že za pár let bude úplně jinde a bere to jen jako něčím přínosnou životní epizodu.
Čtení podobného typu knížek mě baví, četla jsem knihy z lékařského, psychologického, turistického prostředí...a je fajn vědět, že žádná práce není dokonalá a dozvědět se jak to funguje jidne. Tahle kniha byla méně komplexní než ty ostatní, možná, že měla zůstat na sítích a nebylo úplně potřeba jí vydávat, jelikož většinu stráněk stejně zabraly citáty nebo krátké texty ze sítí. Ale ocenuju snahu, fajn smysl pro humor...nedozvěděla jsem se pořád z tohoto prostředí nic tak zajímavého, ale jako krátká jednohubka a chvilka zamyšlení, že pokladní nejsou ještě pořád stroje, byla určitě k dobru celé věci...
(SPOILER) 52 procent.
Ze začátku mě kniha bavila a nemůžu jí upřít určité kvality, ale čím víc jsem četla, tím víc jsem se do toho musela nutit až jsem začala hodně přeskakovat. Zápletka zajímavá, propojuje hned několik velmi chytlavých žánrů dohromady - kombinaci historie, romantiky, mystery a detektivky zní ovšem bohužel lépe než je konečné výsledné zpracování. Detektivní linka mě příliš nebavila, mystery se nakonec ukázalo jako velmi nudné a nezajímavé a i ta romantická linka mi začínala jít čím dál tím víc na nervy. Hlavní hrdinové byli sice fajn ale to bylo asi tak všechno, né příliš zajímaví a charismatičtí jak by bylo asi třeba. Ocenuju sice autorův komplexnější přístup k červené knihovně, která nestaví jen na laciném sexu a romantice, ale ve výsledku mě kniha opravdu zanechala nanejvýš chladnou a nemám důvod nad ní nijak dlouho přemýšlet. Některé věci mi tam třeba nesedly vůbec, jako ten sadomaso salonek nebo co to bylo, nebo už velmi přestřelený konec, kde se každý snaží zabít každého.
(SPOILER) B.A.PARIS opět určitě solidně zabaví, a hlavní hrdinka je konečně sympatická ALE
víc v mé recenzi na mém blogu:
https://b00kl4ady.blogspot.com/
Nedostala jsem od toho to co jsem doufala...opravdu hodně zvláštní kniha, ale nevím jestli tím způsobem, který normálně chválím. Jsem z toho trochu rozpačitá. Ale je to hodně osobní a výjimečné o tom není pochyb.
(SPOILER) Krutá krása je výsledkem jakéhosi zvláštního větrného víru, jenž na sebe nabalil hned několik různých motivů a myšlenek. Přitom nejvýraznější inspiraci si určitě bere z Rampelníka, kruté pohádky o Modrovousovi a obsahuje i jisté shodné znaky s Kráskou a Zvířetem, ale je jich tam méně než by člověk očekával. Do toho autorka rozehrává svůj vlastní svět, okořeněný o jakousi alchymistickou magii a krví nasáklé řecké pověsti, tak jak jsme se je učili už na základní škole. Výsledkem je tedy zvláštní pokrm, který zpočátku ve své jednoduchosti nechutná vůbec špatně, ale s každým dalším soustem je jeho chut přeplácanější a přeplácanější až vás úplně zahltí a vy jen s nostalgií vzpomínáte na to první dobré sousto. Jinými slovy, začátek se mi líbil. Hlavní hrdinka byla výrazná a bavila mě...velmi jsem ocenila autorčinu otevřenost ohledně jejích špatných vlastností a jistého druhu zkaženosti, se kterým se ale člověk dokázal docela dobře ztotožnit. Údělem hrdinky bylo vzít si netvora, vykonat tak pomstu a zachránit celou říši...motiv obětování jednotlivce na úkor většiny tu je zřetelně znát a pracuje se s ním celkem dobře. V hlavní hrdince se perou její vlastní pocity a povinnost což pak samozřejmě vyeskaluje v domě jejího manžela.
Romantická linka mi přišla fajn ze začátku, pak mi zase přišla strašně zrychlená a necítila jsem z ní to, co asi autorka zamýšlela. Jakékoli scény se stínem jsem měla tendenci přezkakovat, jelikož mě vysloveně iritovaly. Čím víc jsem knihu četla, tím méně mě bavila a přišlo mi, že se začínám ztrácet v ději, respektive celá kniha mě jako čtenáře začala ztrácet a já jsem pocítila strašnou touhu ji mít už za sebou. Nakonec nevidím důvod proč číst knížku znovu...pár fajn nápadů se tam sice najde, ale jako celek to ne úplně drží pohromadě a necítím z toho ty správné emoce. DÁVÁM TEDY 2,5 HVĚZDIČKY
Kvalit Poslední paní P to bohužel nedosahuje. Působí to méně komplexně, propracovaně...je to doopravdy taková fajn letní kniha, kterou přečtete jako nic, ale za nějakou dobu si na ní asi už moc nevzpomenete. Po stylu paní P není vše tak jak se zdá...ovšem tato verze je méně uvěřitelná, ale co už...i přesto, že děj byl od prostředka už téměř předvídatelný, nebo aspon tedy nějaké jeh části....a postavy mi kolikrát vážně lezly krkem a hodně věcí bylo takových zvláštních...tak nakonec jsem si čtení užila a knihu hodnotím pozitivně.
(SPOILER) Svým způsobem krapet nedotažené, ale četlo se to dobře...na tučnější počet stran dokonce velmi dobře. Fanouškům tohoto žánru bych knihu určitě doporučila. Přišel mi zase zajímavý nový pohled na zločin zhlediska oběti. Libiina situace byla opravdu smutná, protože at by udělala cokoli stejně by tím trpěla. Její rozhodnutí celý zločin vypustit jsem zprvu odsuzovala, ale pak jsem pochopila, že je to její obranný mechanismus, díky kterému se to snaží překonat...bohužel tedy ne moc úspěšně. Žádná z postav tu není vysloveně sympatická nebo jednoznačná, což se mi líbilo. Nápad s vražedným klubem, který ví víc než samotná obět zločinu byl zajímavý, chemie mezi postavami byla. Diondra byla neuvěřitelná...nemůžu najít aspon přibližně přijatelné slovo. Opravdu velmi solidní krimi příběh se zajímavými a neotřelými postřehy. Od autorky si určitě přečtu i další.
Není lehké tuhle knihu úplně ohodnotit. Není to asi úplná ztráta vašeho času při čtení, zároven ale nemáte ten pocit, že by se vás to nějak dotýkalo. Jediného koho se to může více dotýkat jsou lidi, pro které je kniha primárně určená a to jsou čerstvě a nakrkle rozešlé páry. V jejich případě to třeba může pomoct nebrat tu situaci tak drasticky a říct, si že v tom nejsem sama. Tudíž kniha si svou existenci asi obhájit dokáže, jen to zpracování je opravdu hodně jednoduché a mnohdy neuchopitelné, třeba ty básničky nebo ty ultimátně divné obrázky, které by minimálně potřebovaly aspon nějakou vysvětlivku nebo komentář, proč byly použity. Takže trošku pel mel.... asi ok, i když nechápu proč se kolem toho dělal v jednu dobu takový boom... ale asi jsem čekala, že to bude úplně o ničem, a aspon nějakou tragikomickou pointu to mělo....takže jak říkám, asi ok...zas jiný čtivo, ale stačilo a už víc nepotřebuju a ani nedoporučuju.