knihyKeMne komentáře u knih

Příjemná monotematická vědecko-empirická knížka, na kterou se autorka pořádně připravila. Stala se členkou snové skupiny, aby o její funkci mohla své čtenáře pořádně zpravit, stejně tak se zúčastnila kurzu lucidního snění se Stephenem LaBerge. Pokud to šlo, diskutovala o tématu s vědci, o kterých psala. Líbí se mi ta živost, to zapojení se.

Zajímavým doplňkem byl též návod, jak na lucidní sny.

Za mě dobrý, myslím, že na americkou knížku je téma zpracované maximálně pečlivě.

Je to vlastně učebnice moderní fyziky moderním způsobem, aneb teorie relativity a kvantová teorie dopodrobna ale bez vzorečků (vyváženo tabulkami a nesčetnými grafy). Navíc proložená citáty z východních náboženství, majícími ukázat, že moderní fyzika spěje či snad dospěla k poznání, ke kterému východ už dávno dospěl jinou metodou.

Autor na základě aha efektu dospěl k tomu, že vidí paralely mezi myšlenkami východu a moderní fyzikou, a chtěl nám to ukázat taky. Oukej, možná na tom něco je, ale nač se mám kvůli tomu zaobírat všemi podrobnostmi moderní fyziky? A na tuto část byl autor velmi hrdý, jak píše v doslovu k 3. vydání, tuto část mu žádný odborník nerozporoval. Řekla bych, že se trošku zapomínal - psal o svém oboru asi jako majitel mazlíčka, který vám o něm odvypráví i to, co se tématu netýká, zato mazlíčka ano.

Nu, vědět, do čeho jdu, bych do toho nešla. Už je to dlouho, co jsem naposled viděla fyziku takhle zblízka, a hadrony jsem teď viděla vůbec poprvé, díky fotkám z bublinkové komory. Takže takové nechtěné rozšíření vědomostí, které sice chápu jen napůl, ale předtím vůbec :-) A nezanedbatelným přínosem mi byl i přehled východních náboženství, i když mu autor věnoval jen nezbytnou část. Šivův tanec si už taky snad budu pamatovat :-)

Autorka má opravdu krásný styl kresby. A celou knížkou se nese přímo hmatatelně její láska k tomu, co dělá.

Knížka zdá se není psaná pro úplné začátečníky, aspoň já jsem se v té přemíře pomůcek a nevysvětlení, k čemu jsou vlastně ty podklady, ztrácela. Stejně jako v základech kresby - autorka vás vyzve, abyste si kreslili doodle obličeje do padnutí, a teprve pak otočili dál - kde teprve začne mluvit o proporcích... Ale když to prohodíte, bude to fajn. Poctivě jsem kreslila, malbu jsem prošla jen teoreticky.

Knížka je především krásná než praktická (pořád mluvím o pohledu začátečníka, tj. používám jen kresbu tužkou podle předlohy). Autorka se snaží hlavně předat své zkušenosti, její oblíbené materiály a techniky. Nabádá k tomu, najít si svůj vlastní styl, a ukazuje nám svůj. Inzeruje své kurzy. Máte pocit, že jí na vás opravdu záleží, než že si dělá reklamu :-)

Neodolám a dávám plný počet hvězd, knížka je opravdu nádherná a autorka povzbudivá :-) A jednou se třeba odhodlám i k té malbě :-)

Věděli jste, že vědci poprvé připustili, že zvířata mají nějakou mysl, až v posledních letech dvacátého století? Nikdy mě nenapadlo, jak to průkopníci měli těžké, aby dokázali, že zvířata skutečně myslí i cítí. A že vůbec má smysl se tímto tématem zabývat.

Obrázek na obálce je podle mě zvolený nešťastně, protože svádí k tomu, že jde jen o nějaké dokazování chytrosti psů. Psi jsou ale v knize tématem spíše okrajovým, v poslední kapitole. Stejně tak odpudivě působí úvodních x stran s pochvalnými komentáři "z vyšších míst". Typicky americké. Samotný (a dlouhý) úvod již autorka věnuje historii přiznání myšlení jiným tvorům než lidem, a to už zajímavé bylo. Stejně jako až reportážně pojaté kapitoly věnující se mravencům, rybám, ptákům, potkanům, slonům, delfínům, šimpanzům či vlkům. Zajímavé bylo snad vše, a navíc jsme měli možnost poznat spoustu nadšených vědců, kteří svým svěřencům dali srdce. Celou dobu jsem měla cukání se k nim přidat.

Možná by bylo vhodnější vylepšit překlad, překladatel ponechal stopy, palce i libry, úsměvná byla i "emeraldově zelená tráva". Překlepů jen málo.

Knížka mě překvapila. Myslela jsem si, že o zvířatech vím hodně, a přesto se to ukázalo jako velmi málo. Doporučuju!

Netušila jsem, že buddhismus je taková věda :-O
Měla jsem problém se začíst, a ty diagramy jsem nepobrala vůbec... Ale autor komunikuje s čtenářem, dává mu úkoly stylu "než budete číst dál, proveďte to a to", a to mě do sebe docela vtáhlo. Ovšem to nic nemění na tom, že tu teorii moc nepobírám... Na mě příliš odborné. A tak bohužel první kniha, kterou zanechám nedočtenou.

Nejprve jsem "přečetla" druhý díl, Za dveřmi, a měla jsem k němu výhrady. Oproti němu je tento první díl naštěstí lepší. Líbilo se mi pojetí, že jsou chaty tematicky řazené, tj. celkem 10 sekcí, u každé úvodní příběh jedné rodiny (barvitý a živý), a pak několik stran fotografií podobných námětů jako důkaz, že jejich sen není výjimkou. Příběhy vskutku úchvatné a pak jen to ticho a fotografie ze všech konců světa, nejblíž bylo Slovensko. Zkrátka, dostanete, co očekáváte.

Úvodní vysvětlení vydavatele, že zkrátil autorovu práci Psychologické typy na pouze jednu kapitolu z důvodu, aby nebyla cena příliš vysoká, mě neuspokojilo. Krácení takového velikána je trestuhodné. Ale nakonec jsem byla ráda, protože tato část výboru pro mě byla nejméně čtivá.

Stejně tak jsem nepochopila tu skladbu článků, které byly do výboru vybrány. Dobře, přednášky na téma psychoterapie (z 16. svazku GW), potom několik na téma snů (z 8. svazku GW), psychologické typy (6. svazek GW) a jako poslední jedna schizofrenie (z 3. svazku GW). Tedy asi nějaké tématické řazení. Ale ty přednášky na téma psychoterapie nejsou ani chronologicky řazeny. Vždyť i za jeden rok se může autor se svými názory posunout... Tohle mě vnitřně rozčilovalo.

Celkově jsem se úplně nechytala, nejsem ještě navyklá na Jungův odborný styl psaní. Nejhůř čitelné byly ty psychologické typy. Zaujalo mě, že v jejich úvodu je extrovert podán vlastně jako stádní typ a introvert jako ten, co má své vlastní myšlení. Jejich charakteristika zní od Junga dost jinak, než jakou mám všeobecnou představu. A což teprve to další členění, zda převládá složka myšlení, cítění, percepce nebo intuice. Některé typy byly popsány tak, že je skoro nadávkou k nim někoho přiřadit :-)

Zajímalo mě, jak lze propojit léčitelství k křesťanstvím, a zjistila jsem, že dobře. Autorka sama nesouhlasí s některými postoji církve, ačkoli do ní sama patří.

V úvodu autorka popisuje svůj náhled na rozložení světů (hmotný svět, svět přírodních duchů, duchovní svět dobrých i zlých bytostí, no a samozřejmě nade vším Bůh), už to znělo zajímavě, protože takhle jsem to zatím nikde sesumírované neviděla. V první části pak uvádí příklady své léčitelské praxe na poli duchovním - duševních chorob, přivtělených duší. V druhé části na poli tělesných nemocí. Část věnuje i možnosti léčby rakoviny. Nebojí se ukázat nám i příklady, kdy byla její léčba neúspěšná - protože lidé se odmítli změnit. V závěru je malé postěžování, že lékaři odmítají s léčitelem spolupracovat. Ano, to už jsem slyšela i jinde.

Poněkud mě mátlo autorčino tajnůstkářství (na jejích webových stránkách se o ní nic nedozvíte), a stejně tak kniha má své mouchy - autorka zřejmě předpokládá, že máme přečtený první díl, takže rovnou skočí do své praxe, aniž bysme se dozvěděli, jakou roli při tom hraje paní Blanka, se kterou u toho spolupracuje, nebo jakou metodou léčí. Až dedukcí lze posléze usoudit, že hlavně skrz změněné vědomí léčeného, který si v tom stavu uvědomuje, jakou chybu dělá. Nakonec vcelku nic proti této metodě nemám (i když jistý novinář je jiného názoru, jak lze vygooglit). No a další mouchou je samozřejmě jistá neohrabanost ve vyjadřování, někdy jsem se nechytala, kdy se mluví o léčeném a kdy o nějakém duchovi.

I když mám trochu rozporné pocity (jo, může za to ten novinář), přijde mi způsob, jakým autorčina léčba působí (tedy nejde jen o čisté vyléčení léčitelem, ale léčený musí na sobě taky hodně zapracovat), srozumitelný a lze s ním souhlasit. No a teď si přečtu i ten první díl, bez něj je tahle knížka taková nějaká neúplná.

Úplně mi nesedly otázky paní novinářky a i pan doktor jako by občas odpovídal na něco jiného. Dozvěděla jsem se ale spoustu nových informací, což mě překvapilo. Například pro mě nejdůležitější, že i v naší zemi smím požádat o neoživení v případě kolapsu, i jaké technické náležitosti má taková žádost mít. A rozhodně platí, že pan doktor má dobrý přehled, i v klasické literatuře. Takže knížka zrovna bomba není, ale taky není úplně marná.

Už v knihovně mě kniha překvapila jak svým A4 formátem, tak tím, jak moc "opůjčovaná" byla. Zřejmě máme v Pardubicích hodně léčitelů, protože především jako příručka pro ně byla zamýšlena. A napsána je skutečně poctivě (když nepočítám překlepy, nechápu jak někdo může napsat stejné příjmení 3x jinak, no vážně 3 verze). Autorka se snaží předat veškeré své know how. A že to není jednoduché (to už říkám já). Sice tvrdí, že prací na sobě může všech těch schopností nabýt snad každý, no já moc dobře chápu, proč do toho každý nejde. Je to věda. A člověk tím může ublížit sobě i druhým, když nebude dostatečně zralý. Užitečná kniha, díky ní vidím, co všechno to obnáší, a zatím se do toho teda nehrnu.

Bylo by dobré, kdyby uživatelka MirrorIsis napsala, co konkrétně už neplatí. Resp. jaká kniha je pro zájemce vhodnější. Protože takhle "zvenčí" to sama nepoznám.

Téma tajného vězení znělo slibně. Způsob zpracování (kapitoly, vrstvy, jazyk) taky zaujal. Jen jsem netušila, že věznitelka bude tak stará - to posunulo atmosféru někam úplně jinam. Vlastně je to o smrti. Dobrý popis podává níže Dela111. Rušily mě podle mě zbytečné sexuální scény. No a ten závěr, ten mě přesvědčil o sebrání další hvězdičky. Mě by zrovna nejvíc zajímalo, co bylo dál.

Z anotace mi nedošlo, že babka bude až taková "babka" :-) No autor si ji pořádně vychutnal, to snad ani není možný, aby si ji celou vymyslel! Byla tak živá. Trochu jsem nevěřila její proměně, ale nakonec se vlastně neproměnila tolik:-) Knížka mě bavila, postavy byly super barvité, no jen ta atmosféra porád taková ponurá... Z toho důvodu nakonec nedávám plný počet, i když jsem hodně váhala. Rozhodlo, že to byl sice fajn zážitek, ale podruhé bych do toho už nešla.

Hned od začátku mi přišlo srovnávat s podobnými lahůdkami od Stephena Kinga, a nic naplat, Kingovi se lehkostí psaní nevyrovná. Hlavně první kapitola je taková primitivní. Přidají se k tomu i jisté logické nedomyšlenosti a málo uvěřitelné hororové prvky, až klišé, ale naštěstí příběh do sebe čtenáře brzy vtáhne, takže to nevadí. Určité napětí kniha vykřesat dokáže a čte se dobře, ani se mi s ní v noci nechtělo loučit a odkládat zbytek na další den. Myslím, že pro nenáročné čtenáře je ideální. Taky jste čekali, kdy a jak to ten kocour schytá? Oblíbený mazlík v tomto žánru je vždycky vděčným tématem :-) Bylo znát, že autorka kočky zná.

Zen buddhismus a technika mindfulness (zde ještě "nemoderně" označovaná jako bdělost) v praxi. Autor ukazuje na různých příležitostech, kdy si člověk může uvědomit bytí v přítomném okamžiku. Knihu doplňuje moderní (tak to nazývá sám autor) sbírka gáth, tedy jakýchsi modlitbiček či průpovídek, které doporučuje si říkat při různých praktických příležitostech.

Celkem překvapivě s knihou nesouzním. Jedná se o sbírku článků, které autor v průběhu let psal, a které zatím knižně nevydal. A jelikož je autor tak velmi zvídavý a ví všechno, je to také o všem, jen volně spojeno tématem krajiny. Zaujalo mě, jak skvěle dokáže laikovi vysvětlit odborné věci.

Geologie, sopky, turistika, láska k vlasti, umění, duchovno, relikvie, přírodní pohromy, feng-šuej, Indie, rorýs, lidová slovesnost, jakýsi zážitkový seminář na pozemku kláštera. Samo o sobě samá zajímavá témata, dohromady mi to ale neladilo. A k tomu ten formát knihy, který mi připomínal naučnou literaturu z dob komunismu, zřejmě těmi černobílými fotografiemi.

Ještě lepší než první díl. Scarlett konečně dospěje a její vývoj je fakt markantní. Irsko zas úchvatné, že bych tam měla taky kořeny? Ocenila jsem i psychologickou stránku, i to, že chvílemi nahlídneme i do nitra ostatních postav. Závěr možná až moc napínavý.

Když jsem knížku začala číst bezprostředně po "základní sérii", neubránila jsem se srovnávání, jak úspěšně či neúspěšně to nová autorka zvládla. Naštěstí mě osud odvál k jiným knihám, takže jsem začala znovu Scarlett od začátku až po několika měsících. Srovnání bylo to tam a hned se četlo líp. Knížku jsem si teda užila, a navíc jsem se dokázala vžít do té chudinky, co všechno udělá špatně a je nepochopena okolím. Jak já jí rozumím :-)

Kniha není žádným návodem pro seberozvoj, zabývá se spíš představením filozofie pomalosti v globálním měřítku. Představí nám různá hnutí či jednotlivce a jejich úspěchy v šíření kultu pomalosti. Týká se to obecně všech aspektů - stravování, městského života, meditačních technik, lékařského prostředí, sexu, práce, využití volného času, školství i výchovy dětí. Každý si z toho může vzít to své.

Mně osobně hodně zaujal popis historie zrychlování, začátky používání měření času a jak to tenkrát lidé přijímali. A stejně tak zajímavé je zjištění, že přednes vážné hudby se za ta století také zrychlil, nad tímhle mě nikdy nenapadlo se zamýšlet.

Bohužel kniha pracuje se situací, jaká byla v roce 2004. Bylo by fajn aktualizovat, kam se to posunulo.

Podobné knížky běžně nečtu, a když už ano, vždycky mě překvapí, že mi nakonec mají co říct. I pan Kraus. Zajímavě vylíčený pohled na dřívější dobu a jak to tenkrát všechno chodilo... zajímavé informace hlavně o tom, jak se po revoluci lidé pouštěli do podnikání. O podnikatelských aktivitách autora jsem slyšela poprvé. Obdivuju. Silná osobnost :-) Haha, kulička štěstí....

Čtena "jen" čtenářská edice bez obrázků, protože originální Červená kniha už není k dostání. A nyní už i chápu tolik poptávkových inzerátů po ní, hned bych se k nim přidala, a tak pevně doufám, že originál bude mít někdy ještě dotisk.

Červená kniha je mojí druhou "Jungovkou", po tom životopise od A. Jaffé, který mě na ni upozornil. A je to srdcovka. Samozřejmě nerozumím všemu, ale rozumím, že Jung byl velký filozof s bohatým vnitřním životem, o kterém neustále porád dokola přemýšlel. Jeho dílo lze tak přirovnat nesrozumitelností, tématem i významem k Nietzscheho Tak pravil Zarathustra, které Junga také hodně ovlivnilo. Mně připomíná Bibli. Ze stejných důvodů.

Jak tu již bylo řečeno, není to dílo pro každého, ale jako všechna podobná díla si "svého" člověka v pravý čas přitáhne. Doporučuji Jungovým skalním fanouškům a těm, kdo neustále o životě filozofují a hloubají nad jeho smyslem.