Knišíl
komentáře u knih

Má první zkušenost s dílem pana Dahla je očekávaně pozitivní. Styl textu je přizpůsoben mainstreamu s genialitou těch nejlepších autorů. První povídka Host do domu na mě zapůsobila svou až thrillerovou atmosférou a postava strýčka Oswalda je i přes všechny špatné vlastnosti velmi zajímavou postavou. Do posledních slov první povídky jsem netušil, jak dopadne, pro mě nejlepší povídka sbírky - *****. Velká rošáda - druhá povídka, velmi zajímavé téma výměny manželek a ten závěr jsem absolutně nečekal - ****. Vyvrcholení, třetí a nejdepresivnější povídka, kdybych věděl, jak dopadne, nečetl bych, alespoň ne v mém momentálním psychickém rozpoložení - ***(z mé strany berte jako mírné podhodnocení). Čubka - poslední povídka, znovu strýček Oswald, tentokráte se připletl do jednoho z největších objevů historie. Nejoriginálnější povídka - ****. Suma sumárum **** pro knihu, jenž doporučuji, jen prosím nečekejte nějaké explicitní popisy sexu. Nejsem puritán, ale myslím, že právě v této knize se s tím Dahl vypořádal s určitou grácií.


Literární skvost, jak po stylistické tak i po myšlenkové stránce. Rozhodně se nejedná o povrchní knihu, a jak každý "Velký román" i Nesnesitelná lehkost bytí vznese více otázek než odpovědí. Neb otázky jsou oč tu běží, bez nich není odpovědí.


Když jsem se rozhodl přečíst tuto knihu, vstupoval jsem na neprobádané území. Autor u nás v Česku téměř neznámý, mě však dokázal přesvědčit, že psát umí. Přiznám se, že po prvním stránkách jsem z knihy nadšený nebyl, příběh mi připadal, jen jako popis scén, nic moc mě nepoutalo číst dál. Naštěstí po pár stranách se pomalu začíná děj rozjíždět a na konec se dostane i na nečekaný zvrat. Příběh je vypravován v ich-formě Williamem Bartholomewem, popisované scény s Občanské války Severu proti Jihu oplývají naturalistickou brutalitou a vždy mě přikovaly ke slovům na řádcích. Autor se nebál ukázat špinavou a brutální stránku života v New Yorku na konci šedesátých let devatenáctého století. Děvky, sex, vraždy, sebevraždy, přetrvávající ponižování černých atd. Shrnuto podtrženo knihu doporučuji.


Bible pro vlastence. Od okamžiku atentátu do konce knihy jsem nedokázal myslet na nic jiného. Naštěstí je kniha objektivní, co se otázky správnosti atentátu týče. Myslím, že podat to černě nebo bíle nelze. Šedá je ta správná barva. Po stylistické stránce je kniha pojata dynamickými střihy mezi postavami a místy, což má za následek velmi příjemnou formu čtení. Všechna čest autorovi, jak dokázal přepracovat tuto temnou, krutou a přece hrdou kapitolu českých dějin do knižní podoby. Nezapomenu.


Čtenáři, jenž tuto knihu budou číst jako první od Austera, asi budou zklamáni, možná nepochopí o čem je a z toho důvodu pak dají horší hodnocení. Pro mě je to třetí kniha a chtě nechtě musím přiznat, že i tak jsem to pochopil později než při čtení a rozhodně to není jen skvěle napsaná "snůška" nesmyslů, ba vše je naprosto na místě a má svůj význam. Možná by bylo nejlepší ji přečíst až po více knihách než třech, takže kniha je opravdu dobrá, ale nečtěte ji jako první.


Vynikající kniha. Asi pět let předtím, než jsem si knihu pořídil jsem viděl film v hlavní roli s Cassey Affleckem, ale na děj už jsem si moc nepamatoval, což bylo jedině dobře, vzhledem k dobré zápletce. Byl to tedy ale právě film, co mě přivedl k pořízení knihy. Určitě bych to nepovažoval za levný brak s vykonstruovaným násilím. Naopak myslím, že se jedná velice dobře napsaný román, dnes samozřejmě už nevyvolá takovou kontroverzi jako v polovině minulého století v USA, každopádně pořád dokáže uhranout reálně vykreslenými postavami v popředí s Lou Fordem. Kniha se skládá především s vyvedených dialogů a je vyprávěna právě z pohledu Loua, což si myslím, že byl opravdu skvělý tah od autora. Nejedná se pouze o noir detektivku, ale i o psychologický román od něhož je těžké odtrhnou oči. Opravdu jsem se ani stránku nenudil. Takže všemi pěti doporučuji. Jenom je mi líto, že není od Jima Thompsona přeloženo vícero knih, protože bych si od něj rád ještě něco přečetl.


Další vynikající kniha od Austera. Konec jsem čekal jiný, ale možná odstupem času pochopím. ***** Aktualizace. Tak jsem si uvědomil, že to do sebe tak nějak vše zapadlo. Sice jsem strávil čas hledáním na anglických webech, nakonec ale jsem pochopil oč běží v této knize. Není to kniha jenom pro zábavu, ale o hlubokých úvahách, které donutí i Vás samotné uvažovat o sobě. Myslím, že bych křivdil nedat pět hvězdiček. Především z toho důvodu, že jako málo která kniha mě nepustila ani týden po přečtení. Toto je mistrovské dílo.


Jednoduchý styl textu naprosto sedne k příběhu. Ač jsem už četl podobnou knihu o bělochovi , který se sžije s indiány (Zlomený šíp, sice jsem četl i Vinnetua a další Mayovky, ale ty neřadím mezi tyto knihy, rád sice vzpomínám na dětství s Mayovkami, ale dnes už bych to asi neviděl tak dobře, páč idealizování do doby osidlování a vyvražďování indiánů nepatří) musím přiznat, že Tanec s vlky mě bavil ještě o vous víc. Ke konci knihy jsem byl napjatý, jak to s Tančí s vlky a celým kmenem dopadne. U málo které knížky jsem si přál víc, aby to skončilo dobře. Film jsem před knihou ještě neviděl a jsem za to rád. Každopádně, co se týče filmu hodlám se napravit.


Zweig je bezpochyby skvělý vypravěč, a ať se můžou některé techniky vyprávění zdát poměrně zastaralé, neodradilo mě to od přečtení všech povídek. Především se mi líbily delší novely před kratšími povídkami ve sbírce. Nakonec ač byla kniha napsána před cca 80 léty, lidské uvažování a touhy, pocity zůstaly v globálním měřítku nezměněny. Doporučuji především těm, kteří mají rádi literaturu zaměřenou na psychologii postav, Zweig zde jde téměř až na kost lidskému vědomí.


Má druhá přečtená kniha (první Čas žít, čas umírat) od Remarqua. Ve srovnání s první knihou mě příběh tolik nevzal. Naštěstí umí Remarque skvěle psát, pak i "obyčejný" příběh se stane natolik poutavým, takže čtete a čtete dál až jste u konce. Typicky výborně popsané charaktery, děj je místy humorný a najdou se i pasáže knihy, které působily značně depresivně, ale na to jsem u Remarqua zvyklý, jeho příběhy přece obsahují více esencí života.


V určité části knihy jsem byl překvapen, že autor dost razantně změnil ráz celé knihy, ale nakonec musím říci, že kniha je velice čtivá a obsahuje opravdu silnou myšlenku. Část knihy je podobná tvorbě Davida Lynche, každopádně nemůžu zde více napsat, abych nespoileroval. Shrnuto podtrženo - čekal jsem trochu něco jiného než jsem dostal, ale celkový dojem z knihy je obohacující.


Něco podobného jsem v životě ještě nečetl. Nebudu zde spoilerovat, takže to je všechno.


První románové seznámení s panem Barkerem dopadlo dobře. Bohužel musím konstatovat, že jsem se u knihy nebál, ale to je tím, že se knižní horor nemůže plně vyrovnat tomu filmovému (a to že jsem viděl spoustu hororů). Nebo jsem ještě alespoň nečetl hororovou knihu, která by mě vyděsila. Jenže to je to poslední, co bych knize vyčítal, prostě člověk mého ražení asi nemůže očekávat, že se bude bát u čtení knihy. Každopádně hnus a znechucení v knize najdete a ani příběh není špatný. Imaginace, které na vás Clive Barker spustí už od začátku knihu jsou velice dobře popsány a ve výsledku se jedná o knihu, kterou bych doporučil s tím, že si nemusíte brát náhradní plenky :-)


Čekal jsem thriller a dostal jsem něco mnohem jiného, lepšího? Není to jednoduché čtení a po jednom přečtení nedokážu knihu plně ocenit. Kolikrát se dívám na mé hodnocení u knih, které jsem četl už dávno a znovu bych hodnotil jinak. Každopádně už jen to, že si na knihu vzpomenu po dlouhé době a zamyslím se nad ní o něčem svědčí. Vím, že pokud mi bude paměť sloužit na tuto knihu nezapomenu a budu s k ní v myšlenkách leckdy vracet.


Nejen, že je kniha výborně napsaná (přece jenom Jack London je Pan Spisovatel), ale nadto z jejích řádků vyzařuje poselství naděje, lásky k životu a nadhledu nad smrtí a utrpením.


Tak obrovskou křivdu jsem necítil po dočtení žádné jiné knihy.


Nejedná se o klasickou detektivku ve stylu A. Christie. Knihou zmítá mysteriózní atmosféra, jelikož až do poslední chvíle nevíme všechny detaily a pochody ve vyšetřování Virgila Tibbse. Autor zde poukázal i na rasové předsudky soudobé společnosti v USA (hlavně tedy v jižní části). Pan Ball dokázal na 160 stranách knihy poutavě popsat vyšetřování, charaktery postav i atmosféru. A i na tak omezeném počtu stran nám přinesl jeden ze skvostů detektivní literatury.


Kniha neskutečně nabita filosofií, PDK mě má pořád jak překvapit. Asi jsem se už někde v minulých komentářích zmínil, ale musím to napsat znovu. Dickovi knihy jsou obrazem světa lidí a jejich životů, sci-fi je pouze háv do něhož autor zabalil to ohromné množství reálných postav.


K páté hvězdičce mi něco chybělo. Nejspíš to, že jsem se nedokázal ponořit více do děje, což je ale způsobeno tím, že více než kniha je to soubor více či méně dobrých povídek. Avšak výpovědní hodnota je neodbytně důležitá. Moc se mi líbilo i vylíčení Marťanů, kdo přečetl pochopí.


Jeden důvod proč je Bradbury pan SPISOVATEL - z jakéhokoliv žánru dokáže vyždímat hektolitry živé imaginace jako nikdo jiný.
